Konkurenceschopnost České republiky je užitečný cíl

Odbornou veřejnost to potěšilo. Zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti si vyžádá manažerské řízení rozvoje průmyslu, zvýšení úrovně výuky a zpřesnění jejího zaměření na technických vysokých školách. Zvýší se export a zaměstnanost. Mezinárodní prestiž České republiky bude posílena. Vytvoří se perspektivy pro celkový rozvoj našeho státu s nadějí na zvyšování kupní síly našich občanů pomalu se přibližující kupní síle občanů v západních průmyslových technicky vyspělých státech. Mnozí z nás nevědí, že náš současný průmysl naplňuje státní rozpočet přibližně ze 40 %, zatímco o 20 let dříve jej naplňoval ze 60 %.

Spokojenost naší odborné veřejnosti záhy ustala. Předseda vlády veřejně nevyzval politiky, aby návrh mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky rozšířili o návrh plnění konkrétních úkolů, které naši konkurenceschopnost posílí. Politici v parlamentu a senátu mlčí. Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace se nevyjádřila. Neplní své základní poslání řídit a podílet se na vypracování strategického plánu rozvoje výzkumu, vývoje a inovací v návaznosti na náročnou produkci. Ministr školství Josef Dobeš pozdě zajišťuje, aby aktuální výuka významně přispěla k uskutečňování záměru naší konkurenceschopnosti. Vše se takříkajíc vrátilo k normálu. Z informačních médií pronikla zpráva, že Česká republika včas nevybírá finanční prostředky z dotací Evropské unie na zvýšení vzdělanosti v projektu mezinárodní konkurenceschopnosti.

Po řadě měsíců projekt Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky nově glosoval premiér Petr Nečas. Oznámil, že navržená obchodní strategie sníží závislost českého exportu na trzích Evropské unie, zvýší počet exportních oborů a umožní zapojit do exportu více malých a středních podniků.
Projekt Strategie nyní definuje prioritní země pro český export. Uvádí Brazílii, Čínu, Indii, Irák, Ukrajinu či Spojené státy. Ruskou federaci podle deníku Právo vynechává, i když náš export do této země roste. Nejmenuje naše podniky, které hodlá vláda zapojit ke zvýšení exportu a ani opatření ke zvýšení kvality exportovaných výrobků např. dotacemi na jejich výzkum a vývoj. Premiér nekomentoval potřebu zdokonalit marketing v prioritních zemích účastí našich zastupitelských úřadů.

Česká republika se musí vymanit z marasmu zaviněného působením dosavadních vlád počínaje nepovedenou kuponovou privatizací z roku 1992. Změny na politické scéně světa způsobily konec našich velkých dodávek letadel do Sovětského svazu. Postupně se snižovaly exportní možnosti našich dalších různých výrobků. Opona oddělující náš průmysl od rychle se zdokonalujícího průmyslu v západních státech do roku 1989 způsobila jeho zaostávání. Přesto se rychle na světovém trhu rozšířily osobní automobily Škoda díky šťastnému spojení českého podniku Škoda Auto s německým koncernem Volkswagen. Současný prodej vozů Škoda se každoročně zvyšuje a představuje 18 % naší průmyslové produkce.

Pro trvalé zvýšení exportu nestačí dostihnout kvalitu výrobků konkurenčních firem, je třeba nabízet výrobky dokonalejší za příznivé ceny. K tomu musíme investovat více do našeho průmyslového výzkumu a vývoje a zajistit, aby náš základní výzkum v aktuálních případech podporoval svými poznatky průmyslový výzkum. Na kvalitě našich konkurenceschopných výrobků by se měly podílet i zahraniční firmy.

V současné době vyrábíme a exportujeme řadu významných výrobků, které už tradičně zařazují naši republiku mezi technicky vyspělé průmyslové země. Po delší než dvacetileté pauze se podařilo modernizovat letadlo L 410, kterých bylo v minulém století exportováno více než 1 100. V současné době díky vynikající pověsti i rozsáhlé modernizaci tohoto letadla v kunovickém podniku Aircraft Industries (dříve Let Kunovice) trvale stoupá jeho roční výroba a už od roku 2014 bude vyráběno 25 až 30 těchto strojů. Export je zaměřen především do Ruské federace a dalších zemí v Asii, Africe a Jižní Americe. Patříme mezi největší výrobce lehkých a ultralehkých letadel, kterých exportujeme přibližně 300 ročně do všech kontinentů, s významným podílem do Spojených států.

Máme však i řadu malých firem s pozoruhodnými výrobními programy významně využívanými ve výzkumu a vývoji náročných strojírenských výrobků. Firma VTS ve Zlíně vyvíjí a produkuje polovodičové tenzometry a senzory mechanických veličin vybavené těmito tenzometry, ke kterým jsou dodávány elektronické přístroje pro vizualizaci a případné automatické zpracování jejich signálů. Počítačově řízené elektrohydraulické zkušební systémy Inova z Prahy dříve dodávané německou firmou Carl Schenck a v USA firmou MTS jsou dodávány do řady evropských a asijských států.

Pozoruhodná je skutečnost, že v roce 2011 vzrostl náš průmysl o 6,9 % a dosáhl úrovně před krizí v roce 2007. Jak se dál bude vyvíjet stav české ekonomiky, dnes nevíme. Poslední vystoupení premiéra Petra Nečase zaměřené na konkurenceschopnost České republiky prokazuje, že tento problém není považován našimi politickými špičkami za dominantní. Ponechává značné rezervy v nevyužívaných možnostech zvyšování úrovně našeho průmyslu.

V poslední době se zvyšuje význam technických vysokých škol, neboť jejich absolventy naléhavě potřebuje průmysl, který se rychle modernizuje využitím nových poznatků vědy a techniky. V globální ekonomice se musí soustavně vyrovnávat s nelítostnou konkurencí a v posledních letech se situací, kterou způsobila celosvětová ekonomická a politická krize. Nedostatek inženýrů je ve všech technicky vyspělých státech, Spojené státy nevyjímaje. U nás nejde jen o pracovníky velice žádané v rychle zdokonalovaných oborech novými poznatky vědy a techniky (výpočetní technika, mikroelektronika, kybernetika, nanotechnologie, nové konstrukční materiály a další), které rozhodují o technické úrovni moderního průmyslu. Je žádoucí, aby takto vzdělaní pracovníci působili i v rozhodujících státních funkcích, ve veřejné a podnikatelské sféře.

Zásadní význam pro růst vzdělanosti zejména v souvislosti s projektem rozvoje naší zahraniční konkurenceschopnosti je výuka odpovídající požadavkům na překonání technické úrovně konkurenčních výrobků s vysokou přidanou hodnotou na světovém trhu.

Na českých vysokých školách technického zaměření působí jen málo pedagogů, kteří splňují předpoklady pro efektivní výuku aktuálních předmětů rozhodujících o mezinárodní konkurenceschopnosti našeho průmyslu. Děje se tak v důsledku nekoncepčního řízení Ministerstva školství, které význam kvalitních speciálně vyškolených pedagogů podcenilo. Kolik máme vysokoškolských pedagogů s praxí získanou u předních světových firem?

Na zahraničních technických univerzitách je běžná úzká spolupráce s technicky nejvyspělejšími firmami. Společně jsou ve speciálních učebnách vysokých škol vybavených patřičnou technikou (dodanou spolupracující firmou) řešeny současné výzkumné úkoly zúčastněného podniku. Měl jsem možnost sledovat takovou spolupráci firem Siemens se studenty technické univerzity v Erlangenu a firmy Carl Schenck se studenty technické univerzity v Darmstadtu. Spolupráce byla výhodná pro obě strany. Problémy výzkumu řešilo mnohem více pracovníků, studenti získávali potřebné poznatky a ti nejlepší nabídku zaměstnání. Nezřídka se v technicky vyspělých západních státech zabývají výukou aktuálních předmětů vědečtí a výzkumní pracovníci z technicky významných podniků.

U nás nelze takové spolupráce navazovat. Situaci však řeší dobře řízené katedry našich vysokých škol. Vynikající vzdělání na vysoké mezinárodní úrovni poskytují katedry spolupracující se světově proslulými firmami. Například Katedra kybernetiky na ČVUT v Praze vedená profesorem Vladimírem Maříkem spolupracuje s více než dvaceti společnostmi (NASA, Honeywell, Rockwell Automation a další). Máme například katedry na VUT v Brně a na Technické univerzitě v Liberci, kde uplatněním zahraniční spolupráce a spolupráce s naším průmyslem je výuka v aktuálních oborech pro rozvoj našeho průmyslu na požadované úrovni.

Naše veřejnost očekává manažerské řízení průmyslu zaměřené ve prospěch rychlého technického rozvoje státu, očekává nové uspořádání Ministerstva školství zavádějícího výuku odpovídající požadavkům současného výzkumu a vývoje výrobků na světové úrovni.
Naše veřejnost očekává odchod neschopných pracovníků z vedoucích pozic ovlivňujících náš každodenní život i perspektivní rozvoj našeho státu a jejich náhradu poctivými, vzdělanými a pracovitými občany, které máme. Doufejme, že zmizí korupce a že budeme vědět, jak zabránit tomu, aby se nesnižovala životní úroveň lidí, kteří poctivě pracují.

Ing. Jiří Černohorský, DrSc.