Témata
Reklama

Koučink vs. problémová metoda

Celý rok jsme se na tomto místě věnovali problematice koučinku a jeho aplikaci v oblasti školství. Na závěr bych se ráda vyjádřila k dotazu našeho čtenáře, učitele, který metodu koučinku chápe jako jednu z pedagogických metod, tzv. problémovou metodu. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvě naprosto odlišné záležitosti, považuji za důležité a potřebné se k této věci vyjádřit obšírněji.

Jednou ze základních kompetencí, které mají zvládnout žáci a studenti v rámci své školní docházky, je kompetence k řešení problémů. Pro úspěšné řešení problému je nutná aktivní a samostatná práce žáků, kterou je možné vymezit jako nalézání problému, formulování problému, řešení problémových situací a ověřování výsledku řešení. Problémová metoda je v literatuře posuzována jako vysoce efektivní ve vztahu k osvojovaným vědomostem a dovednostem i ve vztahu k rozvoji tvůrčích schopností u žáků. Podstata spočívá v tom, že nejsou studentům sdělovány hotové vědomosti, ale ve výuce jsou vedeni k tomu, aby zcela samostatně nebo s nepatrnou pomocí pedagoga dospěli k novým poznatkům na základě vlastní myšlenkové činnosti a s využitím dosavadních vědomostí. Jedná se o metodu vyučování, kdy je jako prostředek intelektového rozvoje jedince použito řešení problému samotným žákem.

Problémová metoda je velmi náročná na učitelovu přípravu, která spočívá v přípravě problémových úkolů. Příprava problémových úkolů se odvíjí od učiva, věkových a individuálních schopností žáků, jejich schopností a připravenosti k řešení didaktických problémů a v neposlední řadě i na učitelových zkušenostech s problémovou výukou.

Počáteční situací při tomto postupu je problémová situace. Je to stav, při kterém student při plnění povinností ve výuce narazí na něco neznámého, na něco, co neví a nemůže to vyřešit na základě toho, co zatím ví. Aby žáci mohli problémový úkol řešit, musí mít řádně osvojeny předchozí znalosti, které jsou nutné k vyřešení problému. To vše musí učitel při výběru učiva brát na zřetel a volit náročnost a způsob zadání. Příliš náročný nebo příliš snadný úkol problémovou situaci nevyvolá. Problémové vyučování znamená nejen řešení problémových úloh, ale i kladení problémových otázek a řešení různých problémových situací. Úspěšné řešení problému je podmíněno trpělivou prací při překonávání překážek. Účinek problémové metody spočívá v rozvoji myšlení, paměti a dalších poznávacích procesů.

Reklama
Reklama
Reklama
V sérii článků Ing. Mileny Židlické jsme se po celý rok zabývali metodami koučinku aplikovaného v oblasti školství. Dnešní závěrečný díl jsme věnovali vysvětlení rozdílu mezi koučinkem ve školství a jedné z pedagogických metod výuky tzv. problémové metody. Další otázky směřující na tuto oblast prosím posílejte ing. Židlické na e-mail: [email protected].

Problémové situace je možné rozdělit podle postupů při řešení na a) algoritmické postupy, kdy je stanoven přesný sled operací, které jsou důležité ke správnému řešení problému, b) heuristické postupy, ve kterých je vytvářen prostor pro samostatné myšlení, a c) intuitivní postupy, jež se projevují jako rychlé vyslovení nápadů, postřehů a spontánně řečených názorů. V praxi je u tvořivých žáků potřeba komunikačního partnera, neboť tvořivý žák si problémové otázky klade sám. Budou-li dva, vznikne tak dialog, který přejde ve výměnu názorů.

Již z uvedeného velmi stručně pojatého výkladu, co je problémová metoda, je zřejmé, že se nejedná o koučink. Co zmátlo našeho čtenáře? Pravděpodobně dvě myšlenky, které jsou oběma metodám shodné: to, že pro úspěšné dosažení cíle je nutné rozhodnutí chtít něco udělat, samostatně uvažovat a vyvinout vlastní aktivitu, a to, že v obou případech lze definovat proces učení.

Vše ostatní je pak odlišné. U problémové metody je nutné dopředu jinou osobou vymyslet problémovou situaci, kterou někdo jiný v přítomnosti řeší; situace je učitelem dnes uměle vytvořena, aby se student díky ní rozvíjel nejen dnes, ale i v budoucnu. Při koučování si klient stanovuje svůj cíl dosažitelný v budoucnosti sám a v přítomnosti hledá možnosti řešení. Řešení problémových situací u problémové metody je dáno standardními operacemi či postupy, řešení situací při koučování si nalézá klient uvnitř sebe v návaznosti na své vlastní osobní nastavení, své hodnoty a své priority. Vztah učitele a studenta při aplikaci problémové metody je vztahem nerovnocenným, kdy učitel ví víc než student, řídí proces a dokonce může i do procesu zasahovat formou určité pomoci a při jeho ukončení proces i studenta hodnotí. V koučinku je vztah klienta a kouče zásadně rovnocenný, kouč klienta nehodnotí a předpokládá, že klient vše ví a má všechny zdroje pro to, aby byl při řešení svých situací úspěšný. V problémové metodě učitel zodpovídá za to, kam se student dostane, úspěšnost získání a ověření znalostí studenta je závislá na kvalitě stanovení problémové situace. V koučinku za dosažení cíle je zodpovědný klient, koučova zodpovědnost je za dodržení koučovacího procesu.

Problémová metoda je forma výuky a jako taková je nejlépe, a proto také nejčastěji využívaná při získávání vědomostí a dovedností u přírodovědných oborů, koučink jako rozvojová metoda je aplikovatelná na všechny obory lidské činnosti. Proto i v rámci výuky problémovou metodou lze pro zvýšení efektivity učebního procesu úspěšně používat koučovací přístup.

Ing. Milena Židlická
koučka certifikovaná Erickson College
členka a tajemnice Mezinárodní federace koučů

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 111222
Datum: 19. 12. 2011
Rubrika: Management / Lidské zdroje
Autor:
Firmy
Související články
Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Lidé: Nejen je získat, ale i udržet

(Ne)dostatek pracovníků. To je problém, který musí dnes a denně řešit majitelé a manažeři snad všech výrobních firem. Univerzální recept jistě neexistuje, ale inspiraci lze čerpat u lidí s hlubokými zkušenostmi na trhu s lidskými zdroji. Jedním z nich je Jacek Kowalak, ředitel personálně poradenské agentury Randstad.

Manažer je jen člověk, Část 10. Vzdělávání v soft skills

Měkké vzdělávání bývá v technických profesích často takovou popelkou. Technika a věda míří stále kupředu, a proto je právě v této oblasti množství různých školení, kurzů a výukových programů širší než v některých jiných oborech. A protože lidé z technických profesí mají přirozený zájem právě o techniku, bývá oblast měkkých dovedností často zanedbávána. Dá se ale říci, že jsou v technických profesích měkké dovednosti méně důležité?

Související články
Manažer je jen člověk, Část 9. Vzdělávat se chytře

Současná doba je dobou neustálého růstu a rozvoje. Rostou firmy, sdružení, projekty, plány, a občas rostou i lidé.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Manažer je jen člověk, Část 8. Leadership nebo management?

V dnešní době jsou pojmy management a leadership hojně skloňovány. Ve světě se hovoří o významných inspirativních leaderech, kteří určovali trendy ve svém oboru. Jsou napsány knihy o tom, jaké vlastnosti měli, jak se dívali na svět, jakými zkušenostmi museli projít, aby se dostali na vrchol.

Manažer je jen člověk, Část 7. Bez motivace není akce

Motivace je z dlouhodobého hlediska jedním z nejvíce diskutovaných témat. O motivaci mluvíme v kontextu svého vlastního fungování, v kontextu fungování s druhými lidmi, mluvíme o ní v práci, v rodině, u dětí i u dospělých. Proč tomu tak je?

Jak přilákat mladé a talentované

Mladí lidé jsou dnes často nabádáni k tomu, aby pečlivě studovali, při studiu získávali potřebnou praxi a zkrátka dělali vše pro to, aby do budoucna měli uplatnění na pracovním trhu. Tento přístup je pochopitelně správný, nicméně v současné době, kdy se nezaměstnanost u nás pochybuje na minimu, je spíše na firmách, aby mladé a talentované zaměstnance pro svůj byznys ulovily.

Manažer je jen člověk, Část 3. Očekávání manažera a od manažera

Každý z nás má nějaký vzor leadera. Někoho inspirativního, komu by se chtěl přiblížit. Každý z nás má dozajista také vzory odstrašující spojené se špatnými zkušenostmi, ze kterých plynulo zklamání, vztek nebo pocity křivdy a bolesti.

Manažer je jen člověk, Část 2. Základ pro skutečného leadera

Být manažerem je někdy opravdu náročné. Být dobrým manažerem, to už je výzva. A být z manažera leaderem, to už je úkol jen pro ty nejlepší.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit