Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Makroplasty versus mikroplasty
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Makroplasty versus mikroplasty

Plasty se staly nenahraditelným materiálem sloužícím téměř všem oblastem lidské činnosti. V poslední době se pozornost odborníků i veřejnosti soustřeďuje na zcela nový ekologický fenomén, zvaný mikroplasty. Ve smyslu ekologické terminologie je pak možné výrobky z plastů označovat jako makroplasty.

Plasty se staly nenahraditelným materiálem sloužícím téměř všem oblastem lidské činnosti. V poslední době se pozornost odborníků i veřejnosti soustřeďuje na zcela nový ekologický fenomén, zvaný mikroplasty. Ve smyslu ekologické terminologie je pak možné výrobky z plastů označovat jako makroplasty.

Od konce 2. světové války poutaly plasty rostoucí pozornost vědy, techniky i laické veřejnosti. Poválečná generace lidí začala chápat plasty jako materiál, který jim v mnoha směrech usnadňuje život. Důležitou roli hrálo šíření informací, o čemž svědčí následujících několik příkladů. Širší povědomí o plastech přinesla v roce 1961 kniha Nové hmoty vydaná vysokým nákladem 17 000 výtisků Československou společností pro šíření politických a vědeckých znalostí. Autoři A. Stoy a F. Kebl tím přispěli k obecné informovanosti o plastech a jejich významu pro budoucí materiálové portfolio. Od počátku 70. let poskytovala po dobu zhruba dvou desetiletí obsáhlé informace o dění v oblasti plastů celostátní odborná skupina Uniplast. Plasty se dostaly i do popředí zájmu prezídia ČSAV, když v roce 1983 ustanovilo prognostickou pracovní skupinu Strojírenství včetně metalurgie. V rámci její činnosti vznikla ojedinělá prognóza vývoje plastů pro československé strojírenství.


Příklady složitých automobilových dílů vyrobených z plastů. (Foto: autor)

Informační zdroje 20. století vesměs vyzdvihovaly pozitivní přínos plastů pro budoucí rozvoj lidských činností. Důraz byl kladen zejména na úlohu plastů jako konstrukčního materiálu pro strojírenská odvětví. Předvídalo se totiž, že plasty svými vlastnostmi umožní nová technická řešení, která nelze realizovat pomocí kovových materiálů. Přítomnost tento vývoj plně potvrzuje (viz příklady na obrázku).

Obrat v názoru na plasty

Po roce 2000 se začaly vyskytovat ekologicky orientované názory upozorňující na negativa plastů. Materiálovou scénu následně rozvířil pojem „mikroplast“, jenž byl poprvé zaveden v roce 2004 pro mikroskopické částice plastů kumulovaných v mořském sedimentu (R. C. Thompson et al., Lost at Sea: Where is all the plastic? Science 304, str. 838). Později pak byly mikroplasty definovány co do velikosti jako plastové částice menší než 5 mm a podle původu se začaly rozlišovat na mikroplasty primární, účelově používané – např. jako součást různých chemických a kosmetických přípravků –, a mikroplasty sekundární – vznikající degradačními a fragmentačními procesy makroplastů v okolním prostředí. Mikroplasty se staly nejenom novým fenoménem v interdisciplinárním výzkumu zasahujícím do různých oborů, ale i novým společenským a politickým tématem na mezinárodní úrovni.

Vědecká studie SAPEA o mikroplastech

Organizace SAPEA (Scientific Advice for Policy by European Academies) se sídlem v Bruselu řešila v roce 2018 za účasti mezinárodního vědeckého týmu projekt A Scientific Perspective on Microplastics in Nature and Society. V pracovní skupině SAPEA působil autor článku jako zástupce Inženýrské akademie ČR pro oblast materiálového inženýrství. Řešení projektu mělo za cíl vytvořit vědecky podložený pohled na problematiku mikroplastů a upozornit na to, co je již o problematice mikroplastů známo, co je známo jen částečně a co je otevřenými náměty k řešení pro příští roky.

Obálka publikace SAPEA o mikroplastech. Brusel, leden 2019. (Zdroj: SAPEA)

Skupina vysokých představitelů vědeckých poradců Evropské komise (SAM – Scientific Advice Mechanism) přijala závěrečnou zprávu SAPEA jako zásadní podklad pro vypracování svého stanoviska k environmentálním a zdravotním rizikům v důsledku znečištění mikroplasty. Na počátku roku 2019 ho publikovala pod názvem Environmental and Health Risks of Microplastic Pollution. Zaměřuje se v něm na zmírňování rizik vyplývajících z mikroplastového znečistění pro zdraví a ekosystémy s ohledem na budoucí politická rozhodnutí, včetně finanční podpory ze strany Evropské unie. Dokument také nabízí nové přístupy k řešení a prevenci současných a potenciálních budoucích rizik.

Makroplasty a mikroplasty v očích veřejnosti

Ekologické i lékařské aktivity týkající se mikroplastů je možno akceptovat, pokud jsou vědecky podloženy. Právě o to se snažila studie zpracovaná pracovní skupinou organizace SAPEA. Mikroplasty však vyvolávají řadu negativních, často neadekvátních reakcí médií na plasty vůbec. Dokládají to „bojovné“ titulky článků na internetu a v tisku, jako Plasty, kam se člověk podívá, Do boje proti plastům, Všichni proti plastům, Plast je past, Dost bylo plastů, Plast jako úhlavní nepřítel, Soumrak plastů, Plastový škůdce, Marný boj s plasty, Plasty hrozí planetární krizí, Lepší život bez plastů (titul knihy, nakl. Kazda). Pojem mikroplast se v titulcích článků nevyskytuje na rozdíl od vlastního obsahu sdělení. Titulky podobného charakteru tak negativně psychologicky působí na vnímání plastů jako strašáku lidstva. Vyvolávají emoce, které vyúsťují ve společenské tažení proti plastům. Tak jako v poválečných letech i v současné době si plasty zaslouží objektivní a vyvážené šíření informací.
Jednostranné šíření negativních informací o plastech poněkud zastiňuje v očích veřejnosti nezastupitelnou úlohu plastů ve zvyšování technického pokroku a konkurenceschopnosti v automobilovém a leteckém průmyslu, elektrotechnice, elektronice, medicíně, ale i ve stále kritizované obalové technice.


 

Úlohu plastů je tedy nutno striktně rozlišovat – na jedné straně jako materiálu na výrobu předmětů masové a jednorázové spotřeby, tedy hlavního zdroje znečištění životního prostředí a zdroje mikroplastů, na straně druhé jako materiálu konstrukčního, jenž minimálně zasahuje do životního prostředí a jehož životní cyklus je lépe kontrolovatelný.
 


 Prof. Ing. Josef Steidl, Csc.

http://www.eacr.cz

www.sapea.info/microplastics
 

Další články

Ekologie
Technologie zpracování pryže/ plastů

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: