Témata
Reklama

Měli bychom se stát součástí EU a ne firmou z východu

12. 03. 2003

Nosným výrobním programem společnosti je výroba obráběcích center a horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů pro obrábění rozměrných dílců. Ing.Jan Rýdl, generální ředitel společnosti TOS Varnsdorf

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Rýdl: Vstup do EU jednoznačně vítáme. Tyto země jsou dnes naším největším exportním teritoriem, takže z hlediska konkurence a znalosti trhu by nás nic nemělo zaskočit. Očekáváme postupné odstranění celních bariér a zjednodušení kontaktu s našimi zákazníky. Z hlediska řízení nás čeká restrukturalizace prodejní sítě v rámci EU a nové definování role našich současných zástupců. Vždyť se budeme pohybovat v prostoru s volným pohybem zboží, což bereme jako podnikatelskou příležitost. Pokud jde o technickou úroveň našich výrobků, již dnes máme přístup prakticky ke všem špičkovým dodavatelům a díky našemu členství v CECIMO i k informacím o výzkumných úkolech v našem oboru. Tyto vazby se mohou pouze zlepšit, podobně jako naše pozice zákazníka vůči dodavatelům typu Siemens nebo Heidenhain.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Rýdl: V tuzemsku se s konkurencí střetáváme již delší dobu a vlivem absolutní otevřenosti našeho trhu víme, na čem jsme. V exportu rovněž neočekáváme nic převratného. Určitě pozitivní bude, jestliže nás zákazníci v EU budou vnímat jako součást "jejich" prostoru a ne jako "firmu z východu". Tím nemyslím obavu z nekvality výrobků a služeb, ale představu, že náš výrobek musí být levnější.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Rýdl: Jsem si jist, že ne. Byla-li by vůle, jak vy říkáte "masivní podpory", stát to mohl udělat již dříve. Vstup do EU možná vytvoří větší tlak na směrování státních prostředků do vědy, výzkumu a školství a naopak - členství možná ztíží vydávání státních peněz na záležitosti druhořadé. Ale to je málo.
Přesto, že nevěřím v zásadní změnu, musím říci, že v našem oboru se podařilo zřídit na ČVUT Praha Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, které je z větší části financováno ze státního rozpočtu. Výrobní podniky s ním úzce spolupracují a je to velký pokrok oproti devadesátým létům. Nicméně pamatuji dobu, kdy pro výrobce obráběcích strojů pracovalo 5 výzkumných ústavů a i proto jsme vždy patřili jako výrobci mezi nejlepší.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Rýdl: Na tuto otázku je obtížná odpověď. Nejsem národohospodář ani politik. Jako podnikatel a ředitel však vím, že všechny rozumné vlády v průmyslově vyspělých zemích se snaží vytvářet pro "své" firmy takové podmínky, aby nebyly v nevýhodě proti konkurenci. Myslím, že naše vláda příliš spoléhá na to, že si firmy pomohou samy, protože mají nižší náklady na pracovní sílu a kdoví ještě na co. Je to krátkozraké a nezmění-li se přístup, doplatíme na to všichni.
Mimochodem, zaznamenal jsem obavy rakouských výrobců, že po vstupu do EU by se české země mohly opět stát průmyslovou základnou EU podobně jako za Rakouska-Uherska. Jak je vidět, moc nás i přes dlouhou společnou historii neznají.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Rýdl: Světoví výrobci míří do Číny a nově i do Indie. My se snažíme uchytit v Rusku. Není to jistě jenom tím, že jsou to obrovské a "hladové" trhy. Podmínky pro podnikání jsou zde složité, ale postupně se utvářejí a uzrají zcela jistě v lákavé podnikatelské prostředí. V Evropě závidím zejména španělským výrobcům obráběcích strojů, kteří mají nejenom vládní pochopení, ale i podporu.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Rýdl: Kladem pro všechny bude, že v Evropě jsme doma. Nejde jen o pocit větší volnosti, ale i o pocit, že nás není už jenom 10 milionů. Všichni budeme vystaveni naléhavé potřebě dorozumět se doma, být uznávaní a svůj velký domov znát. To považuji také za výhodu, protože to může vést k rychlému růstu znalosti cizích jazyků a obecně k růstu dovedností a vzdělanosti.
Nejvíce se jako nevýhoda přetřásá růst cen a tím i životních nákladů. I v tom však lze najít určité pozitivum. Tlak na růst mezd povede k řešení úrovně produktivity práce. Bude-li dodržena zásada, že produktivita musí růst rychleji, zvýší se tím naše konkurenceschopnost. Svět u nás nebude hledat levnou pracovní sílu, ale rozum a kvalitu. Jednoduše řečeno, ani jako občan se necítím vstupem své země do EU nijak ohrožen.

Děkujeme vám za rozhovor

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 30397
Datum: 12. 03. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit