Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Metody a techniky pro inovační projekty
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Metody a techniky pro inovační projekty

V mnoha podnicích se snaží o inovace, avšak výtěžnost nápadů od zaměstnanců je nízká. Proč?

Málokterý podnik má vytvořenu proinovační firemní kulturu. Veškeré snažení o inovace je nekoncepční a nahodilé. Inovační procesy jsou příliš technicistní, zapomíná se na to, jak funguje mozek. Nahodilost inovačních kroků vytváří u zaměstnanců nejistotu a často i zmatek a promarní se mnoho času a energie. Energie znamená také chuť něco vymýšlet a měnit, ovšem po neúspěšných pokusech se vytrácí.

 

Inovační kultura

Má-li být firma inovačně úspěšná, potřebuje vytvořit inovační firemní kulturu. To znamená, že inovace se ve firmě stanou tématem hovorů číslo jedna. Všechny aktivity ve firmě budou směřovat k inovacím. Bude se sledovat konkurence i špičkové firmy v oboru a v odvětví: Co dělají jinak, že jsou ve svých oborech tak dobří? Čím se vymykají? Ve kterých firmách mají myšlení jednadvacátého století? Co se od nich dá naučit?

Druhým důležitým faktorem je mapování talentu u zaměstnanců a uchazečů o práci. Každý z nás má různé dispozice. Firma by si měla zmapovat druh a míru talentu, aby věděla, koho, kdy a na co přizvat či využít. Tito talenti potřebují seberealizaci, a tedy výzvy ke konkrétním inovacím a projektům. Ve většině korporátních společností schvalují inovační projekty, které dostávají všestrannou oficiální podporu firmy. Projekt má svého „kmotra“, rozpočet a publicitu. Pak se ještě tolerují tzv. „partyzánské projekty“ – ty nejsou podporované, obvykle nemají peníze, dělají prototypy ze svého, „na koleně“, ale často jsou úspěšnější než ty oficiálně schválené. A důležité je také trénovat tvůrce hodnot v kreativitě a inovačním myšlení. Proč? Cokoliv se netrénuje, zakrní.

 

Inovační návrh na stříbrném podnose?

Je příhodné, aby firma měla systém na registraci zlepšovacích návrhů (stačí v Excelu), který obsahuje popis zlepšovacího návrhu (ZN), datum, autora a předběžné stanovisko, co se s návrhem bude dít. Firma by nikdy neměla dopustit, aby příjemce ZN dal autorovi najevo, že přinesl hloupost. Jednak ten už nikdy nepřijde, a jednak to řekne všem spolupracovníkům. Je lepší, když se mu řekne, že předběhl dobu a že bude možné se k tomu vrátit za cca pět let.

Topmanažeři a manažeři pro inovace by neměli očekávat, že návrh na inovace od zaměstnanců bude mít dokonalý popis od A do Z, strukturu, popis rizik, ekonomické či technické výpočty apod. Autoři často přinesou hrubý, vágní popis, který musí být dopracován. Autor nápadu by měl být buď vedoucím, nebo členem projektového (realizačního) týmu – bude mít zájem na jeho brzkém dokončení.

V lednu roku 2020 vydala VŠE v Praze knihu Kreativní metody v inovacích, která poskytuje praktické návody, jak rozvíjet kreativitu v týmech a dospět k hodnotným inovacím. (Zdroj: archiv dr. Červeného)

 

Metody a techniky pro inovační projekty

Vedení inovačních projektů je složité a vyžaduje zkušené lidi. Za posledních osmdesát let bylo vymyšleno asi sto metod a technik, které usnadňují inovace. Metody a techniky rozhodně šetří čas, námahu, peníze a energii. Většina metod a technik má báječnou strukturu, systém návodných otázek, na které stačí odpovědět.
V lednu tohoto roku vydala VŠE v Praze knihu Kreativní metody v inovacích, která poskytuje praktické návody, jak rozvíjet kreativitu v týmech a dospět k hodnotným inovacím, za něž je zákazník ochoten zaplatit. Vývojáři a konstruktéři už dlouho postrádali návody, jak správně provádět každý bod inovačního procesu. Obvyklými částmi (kroky) inovačního procesu jsou:

Popis stavu, který se nevyvíjí správně. Něco je špatně, nevyvíjí se dobře. Například: klesají prodeje, konkurence firmu předhání, klienti odcházejí. Objevil se substitut, vynořily se náhlé regulace a předpisy, nastal teroristický útok či svět brzdí pandemie. Metodou pro rychlou orientaci v problému je metoda 5W+1H či myšlenková mapa. Pak následuje:

Sběr informací. Je třeba získat tolik relevantních informací, kolik je zapotřebí k pochopení problému (statistické informace, data, reporty, benchmarking apod.). Vhodnými metodami jsou zápisník, kolektivní zápisník, tzv. „projížděcí výzkum“ na internetu; brainstorming ve všech podobách.

Analýzy dat a informací. Analýzy typu dimenzionální analýza, Kepner-Tregoe metodika, AIDA, SWOT analýza, analýza silových polí, 99 otázek, interpretace analýz, hledání synergických souvislostí, parafráze klíčových slov, morfologická analýza.

Definice problému. Bez dobrého zvládnutí tohoto bodu nelze postoupit dále, protože se často stává, že firma řeší symptomy problému místo jeho podstaty – principu. Vhodnými metodami pro definice jsou parafráze klíčových slov, laddering, zkoumání hranic apod.

Hledání nápadu. To je nejnáročnější část. Nejlepšími metodami jsou analogie, synektika, bionika, SCAMPER, METEC, změna hranic zadání, dopředu–dozadu, Trigger metoda, metoda Galerie, Nominal Group Technique, KJ metoda, provokace, superhrdinové, TRIZ, metoda „What-if“, progresivní odhalování, Crawford Clip, metoda Osbornův seznam a brainstorming ve všech podobách, metoda rychlý člun, gamestorming. Když už máme několik nápadů, pak nastupuje:

Hledání řešení. Vhodnými metodami jsou advokát, srovnávací tabulky, druhé brýle, klarifikace, hraní rolí obhájců a soudců apod.

Implementace řešení. Běžné metody: plánovací scénáře, realizační scénáře, klasické řízení inovačních projektů.

Každý z těchto kroků má k dispozici asi pět až dvacet metod a technik. Je důležité vědět, jaké metody na který typ problému použít. Jak je „ohnout“, přizpůsobit či jak použít více technik najednou.

Komplexní metody

V dnešní době jsou moderní komplexní techniky kreativního řešení problémů, jako např. plánovací scénáře, které výborně popisuje Kotler a Caslione v knize Chaotika. Na tvorbu konceptů se hodí následující metody: strategie modrého oceánu a metoda VOIS, metody laddering, rámec deseti typů inovací apod. Metody Business Canvas a Lean Canvas jsou jednoduché byznysové metody pro nový obchodní model a nový produkt, méně se hodí pro konceptuální tvořivost. Oblíbená je i metoda Design Thinking. Má obvykle pět kroků či fází: empatickou, definování, tvorbu nápadů, prototypování a testování. Je velmi oblíbená. Její nejsilnější částí je empatické vnímání potřeb zákazníka. Její nejslabší částí je tvorba nápadů, na to nemá žádné nástroje a tápe. Musí se dodat odjinud.

Firmy si obvykle najímají facilitátory, kteří jim radí, jak kreativní metody a techniky používat. Díky knize Kreativní metody v inovacích, která je velmi jednoduchá a srozumitelná, se inovační týmy mohou pustit do inovací samy. Ohlas z praxe je vynikající. Je považována za výbornou „kuchařku na inovace“.

Důležité je začít a nebát se obtíží. Vynikající guru managementu Rowan Gibson řekl: „Pusťte se do inovací ihned. Prostředky se najdou cestou.“ Kdo přešlapuje na místě, ztrácí nadšení zaměstnanců. Restarty nadšení se zdaří málokdy.


PhDr. Karel Červený, MSc., MBA

Další články

Inovace
Management a řízení
Vzdělávání a školství

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: