Témata
Reklama

MM Podcast: Glosa - Kotel v srdci Evropy

02. 03. 2021

Ve vyspělých ekonomikách v době kovidové téměř o třetinu klesl počet bankrotů. Překvapuje vás to stejně jako mě? Ekonomické subvence fungují, ale za cenu celkového zadlužování a destabilizace. Po ukončení umělého prodlužování života firem, které by beztak zkrachovaly, se dočkáme se zpožděným efektem nepříjemné reality, a míra dlužníků a bankrotů exponenciálně vzroste a bude státní pokladny stát další finance.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 


Kotel v srdci Evropy


„Lomikare, Lomikare, do roka a do dne zvu tě na Boží súd,“ tuto památnou větu pravděpodobně někdy slyšel každý z nás. Měl ji zvolat Jan Sladký Kozina, vůdce chodského povstání předtím, než byl popraven. Tak vlastně svému nepříteli předpověděl smrt. Nenáviděný Lamingen, řečený Lomikar, skutečně zemřel téměř přesně do roka a do dne po Kozinově popravě. To bylo na konci 17. století.

My jsme ve století 21. a do roka a do dne se naplňují prognózy i těch největších skeptiků, kteří je vysílali v kontextu marných snah a pokusů naší domobrany odolávat nájezdu čínských okupantů na svých wuchanských koronavirech, posléze měnících taktiku boje a převlékajících se do britských, brazilských, jihoafrických a nevím jakých ještě dalších hávů. Okolní sousedé nacházejí způsoby, jak jim v boji čelit, aby ztráty nebyly tak vysoké, aby střežili svůj lid před zdravotní, psychickou i ekonomickou újmou. Sofistikovaně poskytují potřebné očkovací sérum pro ochranu svých rodičů a prarodičů, svým dětem pak kontinuálně dopřávají vzdělávání v maximální možné míře. Myslí na budoucnost. Bez silného odéru populismu rozlišují priority ve jménu svého národa, případné neúspěchy nesvalují na své okolí, ale hlásí se k nim a promítají je do svého dalšího konání.

Jsme národ v srdci Evropy, který vyprodukuje více, než sám dokáže spotřebovat. Je tak pro nás logicky důležité sledovat situaci tzv. za kopcem. V titulcích jsme se nedávno dozvídali, že česká ekonomika má za sebou největší propad ve své historii, když HDP meziročně kleslo o 5,6 % a jeho klíčový beneficient – průmysl o 8 %. Avšak po největší pasece druhého kvartálu způsobené obavou z neznámého, následujícím zlomu a nejrychlejším meziročním růstu v historii nám již čtvrtý kvartál loňského roku dal trochu naděje v jasnější zítřky. Co však tento stav signalizuje pro rok letošní? Ekonomové na blogu ČNB si pro své prognózy vzali jako ukazatel komoditu elektřiny a podle její spotřeby online sledují stav průmyslu a prognózují jeho další vývoj. Trochu mi to připomíná seriál o rozpacích kuchaře Sváťi Karáska, ale budiž. Průsvit paprsku naděje, i přes dozvuk druhého lockdownu, skrze přechod roku do nového si cestu našel, ale již ne v takovém jasu, jak jsme doufali. Spotřeba elektřiny v meziročním srovnání je podle ekonomických věštců o něco nižší a ani případný zvrat způsobený propady venkovních teplot již první kvartál do touženého růstu nedostane. Členové bankovní rady ČNB ale pro další období nešetří optimismem a očekávají, že ve druhém čtvrtletí nás export průmyslové produkce vytáhne k největšímu meziročnímu růstu v historii. Ano – je to více než pravděpodobné, vždyť budeme porovnávat s obdobím největšího propadu v historii (…); duben šel ke dnu o 38 %. Během tradiční letní okurkové sezony pak ekonomové očekávají menší zpomalení a na podzim opět růst; učebnicový vývoj ekonomiky ve tvaru W. 

Každopádně, co je pro nás jako proexportně otevřenou ekonomiku klíčové, je skutečnost, že ta světová je na předkovidové úrovni, za čímž mj. stojí právě ony kroky, o kterých jsem se zmínil v úvodu. O naší budoucnosti se totiž především rozhoduje tam, kam nejvíce vyvážíme, tedy v Německu, na Slovensku, v Polsku, Francii, Anglii, Rakousku (po stovkách mld. Kč) a o řád méně v USA, Rusku, Číně. A jelikož jsme v globálním světě a Německo je též proexportní země s největším vývozem do USA, Francie nebo Číny, tak jsou logicky pro nás jako subdodavatele důležité i tyto regiony. Proto tedy s velkým zájmem sledujme, jak se situace vyvíjí zde, k nim své naděje upínejme a tuzemským chaosem se snažme projít bez fatálního zaškobrtnutí ve zdraví a psychické odolnosti. K tomu ať nám napomáhá Bůh a selský rozum.

Buďte zdrávi na těle i na duchu.

Roman Dvořák

Související články
MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Související články
MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

Strategie 2.0: Tentokrát doopravdy?

Můj úvodní editorial v minulém, březnovém vydání MM Průmyslového spektra vyvolal mimořádně živý ohlas. Diskuse jasně potvrdily, že transformace českého průmyslu a nová Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 je tématem, které pálí každého, kdo buduje naši ekonomickou stabilitu. Tato nová vize by přitom neměla vznikat ve vakuu; nominálně navazuje na ambice vládního programu The Country for the Future (2020–2027). Jenže právě zde narážíme na první vážný problém: pokud má být nová strategie úspěšná, musí se kriticky vypořádat s dědictvím svých předchůdců, které v mnoha ohledech zůstaly jen u drahého marketingu a u loga v dotačních výzvách.

MM Glosa: Svět, který jsme si přáli nemít

Ještě nedávno byl člověk, který veřejně hovořil o zbrojení jako o příležitosti pro český průmysl, považován za kontroverzního. Obranný průmysl byl na okraji zájmu, dnes ale zažívá boom. Zájemci o zbrojařinu plní sály konferencí, akcie defence firem prakticky válcují vše ostatní. Svět se změnil. Otázka je, zda jsme připraveni tuto změnu přijmout s otevřenýma očima – nebo zda budeme opět pouze přihlížet, jak ji využijí jiní.

MM Glosa: Jízdní řád k prosperitě: Cesta, nebo jen proklamace?

Český průmysl se nachází v bodě zlomu. Energetická křeč, dekarbonizační diktát a dravá asijská konkurence nám vystavily účet za léta, kdy jsme usnuli na vavřínech „montovny Evropy“. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní přichází s Hospodářskou strategií 2.0 – dokumentem, který má ambici udělat z nás tzv. zemi pro budoucnost. Pochopitelně se nabízí logická otázka: Máme na tuto transformaci ještě dost sil, nebo stavíme jen další papírový zámek?

MM Glosa: Třicet let v soukolí českého strojírenství

Když jsem v roce 1997 stál u zrodu prvního čísla MM Průmyslového spektra, strojírenský svět vypadal úplně jinak. Internet byl v plenkách, digitalizace byla vizí budoucnosti a my jsme tehdy s nadšením a jistou dávkou odvahy začali psát první kapitolu příběhu, který dnes vstupuje do svého 30. ročníku.

Kam směřují největší strojírenské fakulty v ČR?

Na prahu nového funkčního období (2026–2030) stojí obě největší české strojní fakulty, Fakulta strojní ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně, a to pod vedením stávajících děkanů – doc. Miroslava Španiela a doc. Jiřího Hlinky. Jelikož oba kandidovali jako jediní uchazeči a mají za sebou jedno funkční období, jejich programová prohlášení představují spíše kontinuitu a reakci na aktuální výzvy než radikální obrat. Z programových tezí obou kandidátů vyplývá, že klíčové priority se soustředí na ekonomickou stabilizaci, posílení vědeckého výkonu, a především redefinici vztahu mezi výukou a průmyslovou praxí.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

MM Glosa: České strojírenství: Skvělý produkt s absencí sebevědomé značky

Nahlídneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétních kroků se nemáme.

MM Glosa: Od slov k činům

Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit