Témata
Reklama

MM Podcast: Glosa - Kotel v srdci Evropy

02. 03. 2021

Ve vyspělých ekonomikách v době kovidové téměř o třetinu klesl počet bankrotů. Překvapuje vás to stejně jako mě? Ekonomické subvence fungují, ale za cenu celkového zadlužování a destabilizace. Po ukončení umělého prodlužování života firem, které by beztak zkrachovaly, se dočkáme se zpožděným efektem nepříjemné reality, a míra dlužníků a bankrotů exponenciálně vzroste a bude státní pokladny stát další finance.

Tento článek je součástí seriálu:
MM Podcast
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 


Kotel v srdci Evropy


Lomikare, Lomikare, do roka a do dne zvu tě na Boží súd,“ tuto památnou větu pravděpodobně někdy slyšel každý z nás. Měl ji zvolat Jan Sladký Kozina, vůdce chodského povstání předtím, než byl popraven. Tak vlastně svému nepříteli předpověděl smrt. Nenáviděný Lamingen, řečený Lomikar, skutečně zemřel téměř přesně do roka a do dne po Kozinově popravě. To bylo na konci 17. století.

My jsme ve století 21. a do roka a do dne se naplňují prognózy i těch největších skeptiků, kteří je vysílali v kontextu marných snah a pokusů naší domobrany odolávat nájezdu čínských okupantů na svých wuchanských koronavirech, posléze měnících taktiku boje a převlékajících se do britských, brazilských, jihoafrických a nevím jakých ještě dalších hávů. Okolní sousedé nacházejí způsoby, jak jim v boji čelit, aby ztráty nebyly tak vysoké, aby střežili svůj lid před zdravotní, psychickou i ekonomickou újmou. Sofistikovaně poskytují potřebné očkovací sérum pro ochranu svých rodičů a prarodičů, svým dětem pak kontinuálně dopřávají vzdělávání v maximální možné míře. Myslí na budoucnost. Bez silného odéru populismu rozlišují priority ve jménu svého národa, případné neúspěchy nesvalují na své okolí, ale hlásí se k nim a promítají je do svého dalšího konání.

Jsme národ v srdci Evropy, který vyprodukuje více, než sám dokáže spotřebovat. Je tak pro nás logicky důležité sledovat situaci tzv. za kopcem. V titulcích jsme se nedávno dozvídali, že česká ekonomika má za sebou největší propad ve své historii, když HDP meziročně kleslo o 5,6 % a jeho klíčový beneficient – průmysl o 8 %. Avšak po největší pasece druhého kvartálu způsobené obavou z neznámého, následujícím zlomu a nejrychlejším meziročním růstu v historii nám již čtvrtý kvartál loňského roku dal trochu naděje v jasnější zítřky. Co však tento stav signalizuje pro rok letošní? Ekonomové na blogu ČNB si pro své prognózy vzali jako ukazatel komoditu elektřiny a podle její spotřeby online sledují stav průmyslu a prognózují jeho další vývoj. Trochu mi to připomíná seriál o rozpacích kuchaře Sváťi Karáska, ale budiž. Průsvit paprsku naděje, i přes dozvuk druhého lockdownu, skrze přechod roku do nového si cestu našel, ale již ne v takovém jasu, jak jsme doufali. Spotřeba elektřiny v meziročním srovnání je podle ekonomických věštců o něco nižší a ani případný zvrat způsobený propady venkovních teplot již první kvartál do touženého růstu nedostane. Členové bankovní rady ČNB ale pro další období nešetří optimismem a očekávají, že ve druhém čtvrtletí nás export průmyslové produkce vytáhne k největšímu meziročnímu růstu v historii. Ano – je to více než pravděpodobné, vždyť budeme porovnávat s obdobím největšího propadu v historii (…); duben šel ke dnu o 38 %. Během tradiční letní okurkové sezony pak ekonomové očekávají menší zpomalení a na podzim opět růst; učebnicový vývoj ekonomiky ve tvaru W. 

Každopádně, co je pro nás jako proexportně otevřenou ekonomiku klíčové, je skutečnost, že ta světová je na předkovidové úrovni, za čímž mj. stojí právě ony kroky, o kterých jsem se zmínil v úvodu. O naší budoucnosti se totiž především rozhoduje tam, kam nejvíce vyvážíme, tedy v Německu, na Slovensku, v Polsku, Francii, Anglii, Rakousku (po stovkách mld. Kč) a o řád méně v USA, Rusku, Číně. A jelikož jsme v globálním světě a Německo je též proexportní země s největším vývozem do USA, Francie nebo Číny, tak jsou logicky pro nás jako subdodavatele důležité i tyto regiony. Proto tedy s velkým zájmem sledujme, jak se situace vyvíjí zde, k nim své naděje upínejme a tuzemským chaosem se snažme projít bez fatálního zaškobrtnutí ve zdraví a psychické odolnosti. K tomu ať nám napomáhá Bůh a selský rozum.

Buďte zdrávi na těle i na duchu.

Roman Dvořák

Související články
Optimální osvětlení průmyslových hal

Podle evropských průzkumů jsou asi tři čtvrtiny kancelářského a průmyslového osvětlení zcela neefektivní. Jde převážně o výrobní a skladovací prostory a příslušející administrativní budovy. Chybí inteligentní řízení světla v kombinaci s regulovatelnými svítidly a senzory s ohledem na přirozené denní světlo.

Atraktivní projekty: Robot z inkubátoru

Stavět malé pohyblivé autonomní roboty a soutěžit s nimi na různých soutěží je pro nadané žáky a studenty zdrojem zábavy i učební pomůckou. Studentům a absolventům vysokých škol to nestačí. Chtějí dokázat víc.

Svět zpoza volantu zatraceně rychlého náklaďáku

Sednout za volant, nastartovat, přidat plyn a ten držet na podlaze, pokud to jde. Šílená rychlost, mraky prachu za autem, to jsou atributy závodění, jak jej vidí spousta příznivců Rallye Dakar. V něm drží nepřehlédnutelnou roli klan Lopraisů. Ti starší si budou pamatovat na Karla Lopraise, Monsignora Dakar, který výrazně vstoupil do davu kamionů a dokázal pokořit i firemní flotily.

Související články
MM Podcast: Glosa - Ocelové město zní ocelovým tónem

Průmysl v podstatě ničím netrpěl, „pouze“ mu chyběli lidé. Nyní chybí i materiál a kvůli čipům stojí i automobilky. Nějak se nám ta přehřátá ekonomika zadrhla. Fungovala na vysoké obrátky, než covid zapůsobil jako vhozený písek do soukolí. Nastala řetězová reakce. Do ekonomiky zasáhli investoři, jejichž cílem bylo kompenzovat ztráty zvýšením cen nedostatkového materiálu. Stačí se podívat na železo. Není ho nedostatek, pece již dávno jedou na plný plyn, ale patří těm, kteří spekulují s cenou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře,
Část 3. Hodnoticí pohovor

„Hele, je to otrava, ale udělat se to musí.“ I tak začíná období hodnoticích pohovorů v některých firmách. A to je škoda. Pohovory jsou příležitostí pro získání zpětné vazby, umožňují zaměstnavatelům předcházet rizikům a poskytovat pracovníkům cílenou podporu, k maximálnímu využití jejich potenciálu. Přesto je užitek pohovorů v praxi často mizivý.

MSV ve znamení technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i tvůrci nejrůznějších sofistikovaných technologií. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Ing. Michala Badina, ze společnosti TOX Pressotechnik, Mgr. Tomáše Kašpárka ze společnosti Bossard CZ a Ing. Aleše Zapletala ze společnosti Raveo.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu automatizace obslužných procesů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.

Tlak na zvyšování produktivity a další faktory související s cenou práce či nedostatkem pracovní síly přiměly mnoho výrobců automatizovat své výrobní procesy. Většina obslužných procesů, jako je upínání, paletizace, kontrola kvality a další úkony (třídění, odvoz, balení), probíhá ve vedlejších časech.


I tyto procesy lze optimalizovat, zefektivnit anebo částečně automatizovat. Jaké produkty, systémy či služby zvyšující efektivitu obslužných výrobních procesů nabízí vaše společnost?

„Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.

V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy a realitu, kterou její provoz představuje.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký registrujete zájem pro akademický rok 2021/22 o studium na vaší fakultě v bakalářském stupni v porovnání s roky předchozími a jaký byl za poslední období trend? Jaký je dlouhodobý poměr gymnazistů a absolventů odborných škol, kteří k vám nastupují do bakalářského stupně?

Stroje v pohybu – Slovenská strela po 85 letech jako nová

Letos na jaře se do podnikového muzea kopřivnické společnosti Tatra Trucks slavnostně vrátil opravený železniční motorový vůz M 290.002 „Slovenská strela“, který je od roku 2010 národní kulturní památkou. Tento čtyřnápravový vůz je zajímavý nejen tím, že dlouho držel rychlostní rekord při přepravě cestujících na pravidelné lince mezi Prahou a Bratislavou, ale také unikátním řešením pohonu.

Včera, dnes a zítra – IT společnosti

Průmysl České republiky se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem seriálu postupně hovoříme s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Dalším, na koho jsme se obrátili, je prof. Vladimír Smejkal, z Fakulty podnikatelské VUT v Brně, odborník v oblasti práva a bezpečnosti informačních systémů a kyberkriminality.

MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit