Témata
Reklama

MM Podcast: Glosa - Kotel v srdci Evropy

02. 03. 2021

Ve vyspělých ekonomikách v době kovidové téměř o třetinu klesl počet bankrotů. Překvapuje vás to stejně jako mě? Ekonomické subvence fungují, ale za cenu celkového zadlužování a destabilizace. Po ukončení umělého prodlužování života firem, které by beztak zkrachovaly, se dočkáme se zpožděným efektem nepříjemné reality, a míra dlužníků a bankrotů exponenciálně vzroste a bude státní pokladny stát další finance.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 


Kotel v srdci Evropy


Lomikare, Lomikare, do roka a do dne zvu tě na Boží súd,“ tuto památnou větu pravděpodobně někdy slyšel každý z nás. Měl ji zvolat Jan Sladký Kozina, vůdce chodského povstání předtím, než byl popraven. Tak vlastně svému nepříteli předpověděl smrt. Nenáviděný Lamingen, řečený Lomikar, skutečně zemřel téměř přesně do roka a do dne po Kozinově popravě. To bylo na konci 17. století.

My jsme ve století 21. a do roka a do dne se naplňují prognózy i těch největších skeptiků, kteří je vysílali v kontextu marných snah a pokusů naší domobrany odolávat nájezdu čínských okupantů na svých wuchanských koronavirech, posléze měnících taktiku boje a převlékajících se do britských, brazilských, jihoafrických a nevím jakých ještě dalších hávů. Okolní sousedé nacházejí způsoby, jak jim v boji čelit, aby ztráty nebyly tak vysoké, aby střežili svůj lid před zdravotní, psychickou i ekonomickou újmou. Sofistikovaně poskytují potřebné očkovací sérum pro ochranu svých rodičů a prarodičů, svým dětem pak kontinuálně dopřávají vzdělávání v maximální možné míře. Myslí na budoucnost. Bez silného odéru populismu rozlišují priority ve jménu svého národa, případné neúspěchy nesvalují na své okolí, ale hlásí se k nim a promítají je do svého dalšího konání.

Jsme národ v srdci Evropy, který vyprodukuje více, než sám dokáže spotřebovat. Je tak pro nás logicky důležité sledovat situaci tzv. za kopcem. V titulcích jsme se nedávno dozvídali, že česká ekonomika má za sebou největší propad ve své historii, když HDP meziročně kleslo o 5,6 % a jeho klíčový beneficient – průmysl o 8 %. Avšak po největší pasece druhého kvartálu způsobené obavou z neznámého, následujícím zlomu a nejrychlejším meziročním růstu v historii nám již čtvrtý kvartál loňského roku dal trochu naděje v jasnější zítřky. Co však tento stav signalizuje pro rok letošní? Ekonomové na blogu ČNB si pro své prognózy vzali jako ukazatel komoditu elektřiny a podle její spotřeby online sledují stav průmyslu a prognózují jeho další vývoj. Trochu mi to připomíná seriál o rozpacích kuchaře Sváťi Karáska, ale budiž. Průsvit paprsku naděje, i přes dozvuk druhého lockdownu, skrze přechod roku do nového si cestu našel, ale již ne v takovém jasu, jak jsme doufali. Spotřeba elektřiny v meziročním srovnání je podle ekonomických věštců o něco nižší a ani případný zvrat způsobený propady venkovních teplot již první kvartál do touženého růstu nedostane. Členové bankovní rady ČNB ale pro další období nešetří optimismem a očekávají, že ve druhém čtvrtletí nás export průmyslové produkce vytáhne k největšímu meziročnímu růstu v historii. Ano – je to více než pravděpodobné, vždyť budeme porovnávat s obdobím největšího propadu v historii (…); duben šel ke dnu o 38 %. Během tradiční letní okurkové sezony pak ekonomové očekávají menší zpomalení a na podzim opět růst; učebnicový vývoj ekonomiky ve tvaru W. 

Každopádně, co je pro nás jako proexportně otevřenou ekonomiku klíčové, je skutečnost, že ta světová je na předkovidové úrovni, za čímž mj. stojí právě ony kroky, o kterých jsem se zmínil v úvodu. O naší budoucnosti se totiž především rozhoduje tam, kam nejvíce vyvážíme, tedy v Německu, na Slovensku, v Polsku, Francii, Anglii, Rakousku (po stovkách mld. Kč) a o řád méně v USA, Rusku, Číně. A jelikož jsme v globálním světě a Německo je též proexportní země s největším vývozem do USA, Francie nebo Číny, tak jsou logicky pro nás jako subdodavatele důležité i tyto regiony. Proto tedy s velkým zájmem sledujme, jak se situace vyvíjí zde, k nim své naděje upínejme a tuzemským chaosem se snažme projít bez fatálního zaškobrtnutí ve zdraví a psychické odolnosti. K tomu ať nám napomáhá Bůh a selský rozum.

Buďte zdrávi na těle i na duchu.

Roman Dvořák

Související články
MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Související články
MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit