Témata

MM Podcast: Glosa - Kotel v srdci Evropy

02. 03. 2021

Ve vyspělých ekonomikách v době kovidové téměř o třetinu klesl počet bankrotů. Překvapuje vás to stejně jako mě? Ekonomické subvence fungují, ale za cenu celkového zadlužování a destabilizace. Po ukončení umělého prodlužování života firem, které by beztak zkrachovaly, se dočkáme se zpožděným efektem nepříjemné reality, a míra dlužníků a bankrotů exponenciálně vzroste a bude státní pokladny stát další finance.

Tento článek je součástí seriálu:
MM Podcast
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 


Kotel v srdci Evropy


Lomikare, Lomikare, do roka a do dne zvu tě na Boží súd,“ tuto památnou větu pravděpodobně někdy slyšel každý z nás. Měl ji zvolat Jan Sladký Kozina, vůdce chodského povstání předtím, než byl popraven. Tak vlastně svému nepříteli předpověděl smrt. Nenáviděný Lamingen, řečený Lomikar, skutečně zemřel téměř přesně do roka a do dne po Kozinově popravě. To bylo na konci 17. století.

My jsme ve století 21. a do roka a do dne se naplňují prognózy i těch největších skeptiků, kteří je vysílali v kontextu marných snah a pokusů naší domobrany odolávat nájezdu čínských okupantů na svých wuchanských koronavirech, posléze měnících taktiku boje a převlékajících se do britských, brazilských, jihoafrických a nevím jakých ještě dalších hávů. Okolní sousedé nacházejí způsoby, jak jim v boji čelit, aby ztráty nebyly tak vysoké, aby střežili svůj lid před zdravotní, psychickou i ekonomickou újmou. Sofistikovaně poskytují potřebné očkovací sérum pro ochranu svých rodičů a prarodičů, svým dětem pak kontinuálně dopřávají vzdělávání v maximální možné míře. Myslí na budoucnost. Bez silného odéru populismu rozlišují priority ve jménu svého národa, případné neúspěchy nesvalují na své okolí, ale hlásí se k nim a promítají je do svého dalšího konání.

Jsme národ v srdci Evropy, který vyprodukuje více, než sám dokáže spotřebovat. Je tak pro nás logicky důležité sledovat situaci tzv. za kopcem. V titulcích jsme se nedávno dozvídali, že česká ekonomika má za sebou největší propad ve své historii, když HDP meziročně kleslo o 5,6 % a jeho klíčový beneficient – průmysl o 8 %. Avšak po největší pasece druhého kvartálu způsobené obavou z neznámého, následujícím zlomu a nejrychlejším meziročním růstu v historii nám již čtvrtý kvartál loňského roku dal trochu naděje v jasnější zítřky. Co však tento stav signalizuje pro rok letošní? Ekonomové na blogu ČNB si pro své prognózy vzali jako ukazatel komoditu elektřiny a podle její spotřeby online sledují stav průmyslu a prognózují jeho další vývoj. Trochu mi to připomíná seriál o rozpacích kuchaře Sváťi Karáska, ale budiž. Průsvit paprsku naděje, i přes dozvuk druhého lockdownu, skrze přechod roku do nového si cestu našel, ale již ne v takovém jasu, jak jsme doufali. Spotřeba elektřiny v meziročním srovnání je podle ekonomických věštců o něco nižší a ani případný zvrat způsobený propady venkovních teplot již první kvartál do touženého růstu nedostane. Členové bankovní rady ČNB ale pro další období nešetří optimismem a očekávají, že ve druhém čtvrtletí nás export průmyslové produkce vytáhne k největšímu meziročnímu růstu v historii. Ano – je to více než pravděpodobné, vždyť budeme porovnávat s obdobím největšího propadu v historii (…); duben šel ke dnu o 38 %. Během tradiční letní okurkové sezony pak ekonomové očekávají menší zpomalení a na podzim opět růst; učebnicový vývoj ekonomiky ve tvaru W. 

Každopádně, co je pro nás jako proexportně otevřenou ekonomiku klíčové, je skutečnost, že ta světová je na předkovidové úrovni, za čímž mj. stojí právě ony kroky, o kterých jsem se zmínil v úvodu. O naší budoucnosti se totiž především rozhoduje tam, kam nejvíce vyvážíme, tedy v Německu, na Slovensku, v Polsku, Francii, Anglii, Rakousku (po stovkách mld. Kč) a o řád méně v USA, Rusku, Číně. A jelikož jsme v globálním světě a Německo je též proexportní země s největším vývozem do USA, Francie nebo Číny, tak jsou logicky pro nás jako subdodavatele důležité i tyto regiony. Proto tedy s velkým zájmem sledujme, jak se situace vyvíjí zde, k nim své naděje upínejme a tuzemským chaosem se snažme projít bez fatálního zaškobrtnutí ve zdraví a psychické odolnosti. K tomu ať nám napomáhá Bůh a selský rozum.

Buďte zdrávi na těle i na duchu.

Roman Dvořák

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit