Témata
Reklama

Nové možnosti průmyslového využití plastů

Supertechnopolymery představují nejnovější a nejvyspělejší článek ve vývoji polymerových materiálů. Od tradičních plastů se liší především vysokým obsahem vyztužujících skelných vláken, případně i přítomností syntetických vláken z aramidu, která dávají supertechnopolymerům výborné mechanické i tepelné vlastnosti. Díky své vysoké odolnosti se tyto moderní inženýrské plasty stále častěji stávají vhodnou alternativou za oceli, přičemž nabízejí i řadu výhod:

Odolnost vůči korozi umožňuje široké využití supertechnopolymerů například ve venkovním prostředí nebo také u aplikací na místech, kde je třeba udržovat čistotu (potravinářský průmysl, lékařské aplikace apod.).

Nízká hmotnost představuje nižší náklady na přepravu, skladování a manipulaci. Nízkou hmotnost supertechnopolymeru oceníme při častém přesouvání jak samotného zařízení, na němž jsou plastové komponenty umístěny, tak i u zařízení určených k manipulaci s jinými předměty.

Bezúdržbovost – nízký koeficient tření polymerů předchází nutnosti promazávat komponenty, zejména u součástek vyrobených ze samomazných plastů.

Nemagnetický materiál – polymery nejsou ovlivňované magnetickými poli.

Jakožto elektrický izolant neumožňují supertechnopolymery průchod energií napříč výrobkem. Mohou tak být použity jako bezpečnostní prvky pro všechny aplikace, které mají přijít do styku s rukou uživatele.

Reklama
Reklama
Reklama
Srovnání klasických technopolymerů se supertechnopolymery

Možnost různých barevných provedení již ve fázi lisování je zárukou kvality výsledného produktu – není třeba se obávat opotřebení barvy, jako u výrobků, jež jsou barveny jen povrchově. Při výrobě přiměřeného množství kusů se náklady přibližují standardním polymerům, což potvrzuje i ekonomickou stránku věci.

Aby bylo možné maximálně využít všechny uvedené přednosti supertechnopolymeru, je nezbytné zabývat se hlubší expertizou designu plastových součástek.

Ukázky aplikací supertechnopolymerů

Průkopníkem v oblasti designu a výroby standardních komponent pro průmyslové stroje a zařízení, se zaměřením na vývoj nových technopolymerů, je společnost Elesa, jež buduje svou tradici a celosvětovou prestiž již 70 let. Za řadou obchodních úspěchů a odborných ocenění stojí rovněž aktivní spolupráce s centrem výzkumu pro automobilový průmysl Politecnico di Torino v Turíně a technologickým centrem pro výzkum polymerových materiálů.

Mnoho desítek let zkušeností a odborných znalostí společnosti Elesa s modelováním a odléváním plastových materiálů, spolu s širokým využitím super-technopolymerů, umožňuje vývoj a výrobu velkého množství různých komponentů pro stroje a strojní zařízení, jako jsou například panty, pružinové pístky, upínací páky či sloupcové ukazatele s ochrannými kryty, které se dříve daly pořídit pouze jako ocelové slitiny.

Z výše uvedeného vyplývá, že supertechnopolymerové komponenty spojují největší výhody plastových a ocelových (nerezových) materiálů a právem mohou být považovány za materiál budoucnosti.

Elesa

Reklama
Související články
Plazmová povrchová úprava nanovlákených polymerních struktur

Technologie plazmových povrchových úprav spočívá v navázání funkčních skupin na povrch řetězce polymeru v plazmovém výboji. Jedná se převážně o hydroxylové skupiny. Nepolární charakter povrchu materiálu se tímto mění na polární, tedy hydrofobní povrch se stává hydrofilním či naopak. Tato technologie nachází stále širší uplatnění v různých průmyslových, ale i medicínských aplikacích.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Synergie: klíč úspěchu

Na to, jak je mladý, už toho ve své profesi dokázal vskutku hodně. Už na začátku vysokoškolského studia začal podnikat v oblasti jachtingu, do čehož spadá například distribuce materiálů pro povrchové úpravy a poradenství. Dnes je Ing. Viktor Brejcha nejen spojován se společností Sea-Line, ale především je specialistou pro kompozitní materiály ve společnosti Siemens Mobility.

Související články
Podnikové výzkumné centrum formuje budoucnost vývoje materiálů

Eureka je aplikační laboratoř společnosti JSP, výrobce materiálu Arpro, která nabízí vývoj a výrobu prototypů, jejich testování a ověřování prvních sériových výrobků. Umožňuje dokonce experimenty s technologiemi, jako je například laminace či zalisovávání vkládaných dílů s možností ověření 3D tolerancí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Plasty pomáhají modernizovat strojírenství

S pokračujícím vývojem nových materiálů se mění i materiálová skladba strojírenských výrobků a zařízení. V současné době si již nelze rozvoj téměř všech strojírenských odvětví bez použití plastových materiálů představit. Vývoj pak ukazuje, že plasty budou hrát ve strojírenství stále významnější úlohu.

Plasty a kompozity v inovaci strojírenských výrobků

Plasty a kompozity s polymerní matricí přinesly revoluci v materiálových přístupech ke konstrukci strojírenských výrobků a zařízení. Nepřetržitě probíhající materiálové inovace v oblasti plastů a kompozitů spoluvytvářejí inovativní řešení ve strojírenství. Reagují na potřeby strojírenského průmyslu a stávají se kontinuálním procesem s jasnou perspektivou do budoucna.

Příprava pracovníků pro výrobu technologií vstřikování plastů

Následující příspěvek představuje jeden ze způsobů přípravy pracovníků ve firmách, jejichž hlavní pracovní náplní je technologie vstřikování plastů

Madla s vyšší přidanou hodnotou

Sklopná madla a ruční kolečka v hygienické bílé nebo v ušlechtilé kombinaci kovů – to jsou nové produkty reagující na potřeby uživatelů.

Na povrchové úpravě záleží

V průmyslovém prostředí jsou často kladeny velmi vysoké nároky na vlastnosti jednotlivých komponent strojů a zařízení, jež jsou v provozu používána. Výrobci jsou nuceni zohledňovat specifické podmínky koncových aplikací již při samotném vývoji svých produktů – důležitá je přitom nejen konstrukce prvku, ale též užitý materiál a jeho povrchová úprava.

Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Finance pro podnikání - Zaostřeno na úspory energie

„Je lepší dobrý úvěr a podpora úvěru než dotace. Jen tak se prokáže životaschopnost projektu.“ To jsou slova Ing. Vladimíra Fabera, zakladatele a dnes předsedy dozorčí rady české strojírenské společnosti FMP.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit