Témata
Reklama

Nový rámcový program pro financování výzkumu

Základní informace o programu Horizont 2020 přednesl W. Burtscher, zástupce generálního ředitele direktorátu pro výzkum a inovace, na konferenci s názvem "The EU Horizon 2020 Programme and Teaming for Excellence in the European Research Area" (H2020-TEERA), která se uskutečnila 17. a 18. října 2013. Uvedl, že H2020 je součástí víceletého finančního rámce (MFF), který v období 2014-2020 bude disponovat rozpočtem 960 miliard eur.

Zatímco na národních úrovních je výzkum a vývoj nezřídka považován za položku, jejíž rozpočet je vhodné v době krize snížit, evropská strategie „Europe 2020“ ji naopak zvyšuje, aby tak obnovila růst: rozpočet H2020 je stanoven na 70 mld. eur, což v současných cenách znamená 30% zvýšení oproti 7. RP. Výzkumné aktivity budou úžeji propojeny s inovacemi než dosud, a tomu budou odpovídat i nové „finanční nástroje“.

Reklama
Reklama
Reklama

Excelentní věda

První prioritou H2020 je excelentní věda, kde má EU ambici atrahovat talentované výzkumníky z celého světa a současně chce poskytovat výzkumníkům vědeckou infrastrukturu nejvyšší světové úrovně. Další prioritní oblastí je posílení pozice evropského průmyslu. Jde o investice do klíčových technologií. H2020 má přispět k vytvoření prostředí, které výrazně zvýší soukromé investice do výzkumu a vývoje. EU potřebuje více inovativních malých a středních podniků, které by měly vytvářet nová atraktivní místa a vést k ekonomickému růstu. Konečně třetí prioritou je řešení společenských výzev v oblasti zdraví, životního prostředí a klimatu, energii a dopravě atd. Zde je třeba uplatňovat multidisciplinární přístup, jemuž nedisponují všechny státy na patřičné úrovni. Půjde tedy o pokračování nadnárodních spoluprací, které známe z předchozích rámcových programů.

Předsednický stůl při zahájení konference, na konferenci přišlo na 200 účastníků. Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

W. Burtscher postupně ukázal strukturu rozpočtu programu H2020 a vyjádřil své přesvědčení, že schvalovací procedury H2020 proběhnou tak, že první výzvy k předkládání projektů budou vydány 11. prosince 2013.

Excelentní týmy

R. Hesse, vedoucí bruselské kanceláře Společnosti Maxe Plancka (MPG), uvedl okolnosti vzniku iniciativy „vytvářejme excelentní týmy“ (Teaming for Excellence – TfE), která vyústila ve formulaci Bílé knihy TfE. MPG totiž usiluje o TfE už velmi dlouho. Připomněl, že MPG je od samého počátku budována podle Harnackova principu, který postuluje budovat systém vědeckých institucí podle osobností, nikoliv podle programů. (Harnack byl prvním předsedou vědecké Společnosti císaře Viléma (WKG), MPG je následnicí této společnosti. Harnack, jehož oborem byla teologie, byl přesvědčen, že jediným zdrojem vědeckého pokroku jsou vynikající vědci, a proto požadoval budovat vědecké ústavy WKG nikoliv podle konstruktů vědeckých programů, nýbrž podle záměrů vynikajících vědeckých osobností. Toto upřednostnění osobnosti před programem se označuje jako Harnackův princip.

Bruselská kancelář MPG je připravena uspořádat workshop s českými a slovenskými pracovišti zaměřený na spolupráci v H2020. Má jít ovšem o spolupráci ve významných projektech, které budou disponovat dostatečnými zdroji pro excelentní výzkum, tj. MPG jistě nebude bránit spolupráci s agilními jednotlivci, jejichž mateřská instituce jim „povolí účast“ v projektech, nýbrž bude podporovat v H2020 spolupráci, která bude mít ze strany nových členských států silnou institucionální podporu.

Transfer excellence

V diskusní části k přednášce R. Hesse vystoupili prof. J. C. Maan z Laboratoře silných magnetických polí Radboudské univerzity (Holandsko), T. Wilkinson, vedoucí kanceláře pro mezinárodní strategii Cambridgeské univerzity, a J.Šafanda z AV ČR.

Prof. Maan se věnoval otázce transferu excellence. Uvedl, že k velmi efektivnímu přenosu dochází, když místo toho, že pracovníci instituce z nového členského státu jsou „jen uživateli“ takové infrastruktury, se sama jejich mateřská instituce stane členem takové významné evropské infrastruktury. Zdá se, že pro instituce z nových členských států taková možnost není příliš reálná kvůli povinnosti člena infrastruktury podílet se finančně na jejím chodu. Prof. Maan však na příkladu Evropské laboratoře magnetických polí (EMFL, má pracoviště v Nijmegenu, Grenoblu, Drážďanech a v Toulouse) ukazoval, že evropské programy členství v infrastrukturách velmi napomáhají. Výzkum využívající vysoká magnetická pole vedl k objevům, za něž bylo od r. 1939 uděleno 15 Nobelových cen (Nobelova cena udělaná Geimovi a Novoselovi v r. 2010 je spojena s pracovištěm EMFL v Nijmegenu). EMFL skutečně patří k několika málo špičkovým světovým pracovištím. V minulých čtyřech letech zpřístupnila svá zařízení 1 094 týmům z celého světa, 37 jich bylo z ČR (což je nejvíce ze všech NČS).

Závěrečné slovo

Komisařka Geoghegan-Quinnová stála před nesnadným úkolem pronést závěrečné slovo po jedenapůldenní konferenci, na které o programu H2020, o problematice „teaming for excellence“, o infrastrukturách atd. pohovořilo na třicet řečníků. Komisařka nepochybně se svým týmem probírala, že dosavadní účast ČR v rámcových programech není nijak oslňující (viz např. zpráva Fraunhoferovy společnosti, 2011), nadto je velmi snadné nalézt tabulky publikované významnými institucemi (World Economic Forum, OECD, Innovation Union 2013 Scoreboard atd), které ukazují pokles české konkurenceschopnosti, stagnaci růstu HDP, resp. je nesnadné nalézt indikátory ukazující růst ČR. Máme-li nanejvýš dvěma slovy charakterizovat její sdělení, pak snad nejpřiléhavější dvojice je „kvalifikované povzbuzení“ – rozuměj k účasti v programu H2020 a evropském výzkumu vůbec. Komisařka připomněla silnou tradici českého průmyslu, zmínila Resselův vynález lodního šroubu, Janského klasifikaci krevních skupin, Nobelovu cenu Heyrovského za polarografii atd. Zdůraznila 25% nárůst rozpočtu H2020 vůči 7. RP, zjednodušení administrativních procedur, a zejména jejich unifikaci ve všech evropských programech, snížení doby od podání návrhu projektu do získání grantu.

RNDr. Vladimír Albrecht, CSc.

Technologické centrum AV ČR
blstakova@tc.cz
Detailní informace o programu konference naleznete na stránce konference: //www.fp7.cz/cs/conference-teera

www.tc.cz

Reklama
Související články
Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Česká věda se přibližuje evropskému průměru

Úřad vlády České republiky zveřejnil analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací za rok 2013. Konstatoval, že i přes oslabení výkonnosti ekonomiky prožíváme příznivý vývoj a přibližujeme se evropskému průměru. Slabší pozici oproti vyspělým státům Evropské unie zaznamenal v oblasti transparentnosti veřejné správy a též v samotném nastavení výzkumného systému a využívání duševního vlastnictví.

Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Výzvy pro českou ekonomiku

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi, jejichž společným zájmem je podpora technického rozvoje, výzkumu, vzdělávání a inovací. V jejích řadách najdeme špičkové odborníky z nejrůznějších technických oborů. V našem seriálu dáváme postupně slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvláště zajímavé.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Fórum výrobních průmyslníků

Jaký má na vaše podnikání vliv státní byrokracie a jak ji vnímáte vy osobně? Můžete případně doložit na konkrétním příkladu z firemního života, kdy jste byli pod tlakem státních úřadů a různých regulací, které jste ze svého pohledu považovali za bezpředmětné?

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích: Kapitálové investice

V první části našeho třídílného seriálu jsme se věnovali různým možnostem podpory operativních výdajů na výzkum a vývoj, ve druhé části jsme se pak detailně zaměřili na daňový odpočet způsobilých výdajů. V tomto, třetím a závěrečném díle bychom se rádi podrobněji věnovali možnosti podpory investičních výdajů vynaložených v souvislosti s prováděním nebo využíváním výsledků výzkumu a vývoje. Blíže si povíme o možnostech využití investičních pobídek a vybraných programů Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit