V minulosti se vyskytly snahy o určení tzv. čísla odolnosti proti teplotním rázům s přihlédnutím k některým fyzikálním a mechanickým vlastnostem materiálu určenými laboratorními zkouškami. Na základě měření modulu pružnosti E, součinitele tepelné roztažnosti (, tepelné vodivosti ( a pevnosti Rm byl sestaven empirický vztah pro výpočet čísla odolnosti teplotním rázům O.
Možnost hodnocení odolnosti SK proti teplotním rázům byla experimentálně ověřena ve VÚOSO Praha. Tato metoda rozlišila materiály SK s různým obsahem pojící fáze, tedy materiály skupin P10, P20, P30, P40.
Tento způsob hodnocení odolnosti SK proti teplotním rázům nenašel širší použití. Stanovení vstupních hodnot je pracné a časově náročné. Navíc nemůže výpočet hodnoty O vzít v úvahu homogenitu břitu v oblasti ostří. Nehomogenita břitu má v tomto případě větší negativní vliv než základní fyzikální a mechanické vlastnosti slinutých karbidů při odolnosti proti rázům. Zejména povlakování vyměnitelných břitových destiček a další úpravy břitu (broušení) mohou rozhodovat o homogenitě ostří takovou měrou, že výsledná skutečná odolnost proti teplotním rázům může být zásadně odlišná.
Proto se jako efektivní ukazují technologické zkoušky soustružení s přerušovaným řezem nebo frézováním, které umožňují měnit poměr doby záběru k době přerušení řezu a frekvenci mechanických a teplotních rázů v širokém rozmezí. Rozhodující je v tomto případě tvar zkušebních obrobků.
Hodnocení odolnosti vyměnitelných břitových destiček ze slinutých karbidů proti rázům se provádí některou z následujících technologických zkoušek na různých obrobcích:
podélné soustružení zkušebního obrobku (válce), který má v podélných drážkách ocelové desky - lopatky;podélné soustružení válce s podélnými drážkami;čelní soustružení zkušebního obrobku s válcovými čepy;čelní frézování zkušebního obrobku se silně přerušovaným řezem.Jednotlivým typům technologických zkoušek se budeme věnovat v další části našeho příspěvku k problematice teplotních a mechanických rázů.
Pokračování příště