Témata
Reklama

Osobnosti českého průmyslu: Jan Liebig

Významný podíl na vzniku a rozvoji průmyslového podnikání na českém území nesporně náleží podnikatelům, kteří zakládali nové podniky ve vzestupné fázi industriálního rozvoje v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století.

Platí to také o textilním odvětví, kterému se dařilo zejména na Liberecku, přesněji řečeno hlavně o textilkách v Liberci, Svárově, Plavech a v Železném Brodě, které zakládal Jan Liebig. Tento zdatný průmyslník zřídil v Liberci první dílnu, kde začal s 10 či 12 tkalcovskými stavy vyrábět vlněné látky.
Reklama
Reklama
Reklama

Na zkušené

Jan Liebig se narodil 7. června 1802 v německé rodině, ale v českém Broumově, kam na pomezí 17. a 18. století přišel jeho praděd ze Slezska. Tento rod se po příchodu na naše území většinou vykazoval profesí soukeníků, což v severních Čechách bylo typické zaměstnání. Nezapomínejme, že soukenictví mělo v tomto regionu, konkrétně v Liberci, své kořeny zapuštěné již v 16. století. Liebigův otec sice chtěl učinit výjimku a synovi umožnit vzdělání, ale jeho předčasná smrt tyto synovy naděje zmařila, takže mladý Jan musel pomáhat matce při hospodaření ve vícečlenné rodině. Po vzoru svých předků i on se stal soukeníkem. Po složení povinné zkoušky na tovaryše, odešel na "povinnou" cestu na zkušenou do světa. Byla to užitečná cesta. Liebig se mohl seznámit s novinkami v oboru nejen v Praze, Brně a Jihlavě, ale také ve Vídni a Linci.

Začátky podnikání

Po návratu se dvacetiletý Jan pustil spolu s bratrem Františkem do samostatného podniku. Zřídili si v Liberci obchod se střižním zbožím a módními ozdobami. Sourozenci si role rozdělili tak, že se starší se věnoval vlastnímu obchodu, energičtější Jan se vydával na cesty, kde obstarával zboží. Nebyla to snadná doba, ale Jan se nevyhýbal žádné překážce, dokonce musel čas od času provozovat i podomní obchodování. Právě v této fázi získával neocenitelné poznatky o chování zákazníků, které se mu pak mnohonásobně vrátily, když se jako budoucí šéf větší firmy rozhodoval o jednotlivých krocích na trhu. Bratři Liebigové měli jistě pravdu, když se nechtěli smířit s rolí těch, kteří jen plní úlohu dnes označovanou slovem distribuce. Nešlo o to, že by ji podceňovali, ale prostě se cítili i na vlastní produkci látek. I to byl důvod, proč Jan v roce 1925 odcestoval do Francie a Anglie, kde se detailně seznamoval s posledními novinkami v oboru, zejména s výrobou takových vyhledávaných šatovek, jakými byly tibet a satén. Po návratu se pak Jan s Františkem rozhodli založit přádelnu. A tak se stalo, že v roce 1826 - jak to uvádí shora zmíněná informace - v Liberci vznikla dílna s dvanácti stavy. O dynamickém nástupu této firmy, jejíž duší byl od počátku Jan, jistě nejlépe svědčí skutečnost, že již v roce 1828 byla v Josefově Dole zřízena továrna s moderními anglickými stroji. Liebigové začali podnikat ve velkém stylu.

Nevybíravé metody

Jaký byl další vývoj této společnosti? Možno říci, že typicky "gründerovský", vedený v duchu útočného, tvrdého, nemilosrdného a mnohdy až na pomezí zákona se rozbíhajícího podnikání, ve kterém nechyběly rány pod pás konkurenci i zákonu, kde panovalo bezohledné přetahování nejlepších odborníků z jiných firem, nemluvě o naprosto otevřeném přístupu k obstarávání informací, jakému se dnes říká špionáž. V průběhu této doby se bratři rozešli, lépe řečeno František odstoupil. Oficiálně se mělo za to, že kvůli nemoci, ale skutečným důvodem spíše byl fakt, že nemohl snést bratrův agresivní způsob vedení podniku.

Na vrcholu

Zanedlouho poté, co se Jan Liebig stal jediným kormidelníkem firmy, došlo k jejímu dalšímu dramatickému vzestupu. Velký podíl na tom měla Liebigova orientace na pracovní stroje. Jako jeden z prvních pochopil, že v soutěži zvítězí ten, kdo jako první zavede parní stroje do strojních přádelen. Tak i jemu se podařilo zavádět na svoji dobu moderní provozy, jejichž výkon byl nesrovnatelný s produktivitou ruční práce, které ostatně již hrozil v tomto odvětví postupný zánik. A rovněž si uvědomil, že nastává nevyhnutelný proces koncentrace přádelen do několika velkých podniků. O tomto Liebigově podnikání svědčí celá řada konkrétních údajů. Tak například hned ve 40. letech 19. století byl Liebig absolutně nejzdatnějším textilním průmyslníkem v Čechách. V jeho dílnách bylo zapojeno na dvě stě výkonných stavů, jejichž počet brzy vyrostl na osm set. Kolem roku 1850 vlastnil továrny v Josefově Dole, Liberci, Železném Brodě, Svárově, Heralticích, Mildenově a v Rochlicích-Vesci. Počet jeho zaměstnanců se zvýšil na 5000, přičemž poskytoval práci ještě dalším domáckým dělníkům. Liebig se projevoval i rázným pohybem směrem do zahraničí. Měl svá zastoupení například v Paříži a Hamburku, stejně jako v Rakousku, což platilo zejména o jeho velkoskladu v Mödlingu nedaleko Vídně. V zájmu zlepšení odbytu svých výrobků se Liebig rozhodl k dalšímu jistě odvážnému kroku. Vykoupil větší část pozemků pro železniční trasu, která spojovala Liberec s Prahou, Pardubicemi a Žitavou, odkud již vedly koleje až do Berlína. Když v roce 1859 došlo k zahájení železničního spojení, vstoupilo i samotné město Liberec do povědomí jako moderní průmyslové centrum severních Čech.

Zásluhy o rozvoj průmyslu

Možno tedy konstatovat, že v době, o které je řeč, Jan Liebig nesporně náležel vůbec ke špičce evropských producentů látek a jejich exportérů. Jeho jméno, byť šlo o českého Němce, se stalo symbolem vysoké prestiže, jaké se těšily čeští textiláci po celém světě až do dnešní doby. Historické prameny uvádějí, že Jan Liebig se aktivně angažoval i v dalších oborech podnikání - od hornictví přes sklárny až po finančnictví. Svou kapitálovou účastí se úspěšně zapojil do činnosti několika peněžních domů, a dokonce i v samotné Vídni zřídil svoji vlastní banku. A ve stejných pramenech se lze dočíst, že Jan Liebig se jako podnikatel dožil i poct ve veřejném životě. Byl například účastníkem známého sněmu ve Frankfurtu v roce 1848. Po roce 1860 zasedal jako poslanec ve vídeňském parlamentu i v českém zemském sněmu. Zastával rovněž funkci prezidenta Obchodní komory v Čechách. A konečně v roce 1867 mu císař František Josef I. za zásluhy o rozvoj průmyslu udělil titul barona. Jeho potomci rozvíjeli podnikání i v dalších oborech, jak o tom svědčí historie někdejší automobilky RAF, jejímž spoluzakladatelem byl baron Theodor Liebig.
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 51217
Datum: 20. 12. 2005
Rubrika: Management / Ekonomika
Autor:
Firmy
Související články
Silný výkon českého zpracovatelského sektoru

Od začátku roku na internetových stránkách www.mmspektrum.com ve speciální sekci přinášíme ve spolupráci se společností IHS Markit měsíční reporty indexu nákupních manažerů (PMI), který je nejvíce sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi zástupci relevantních institucí a firem. Tento text přináší shrnutí prvního pololetí a výhled na další období.

Jaké má české strojírenství potenciál?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Související články
Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Internetový vyhledávač dotací

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit