Jan Rýdl: Pojetí moderního obráběcího stroje spěje již delší dobu k maximálně možné univerzálnosti. My sice stále našim produktům říkáme vodorovné vyvrtávačky, ale z funkce jejich využívání se již jedná o víceprofesní obráběcí stroje, jejichž modifikace se spíše než technologickému členění podřizují charakteru vyráběných produktů, s přihlédnutím k výchozím polotvarům a především k minimalizaci předchozích i následných operací. Poslední leitmotiv pro náš vývoj je uspokojení poptávky po strojích na výrobu forem. Jsem přesvědčen, že nově vyráběná řada WFN HS je dobrá nabídka.
Přiznávám kolegovi Duzniakovi, že vývoj strojů s určitým zpožděním dohání možnosti obráběcích nástrojů např. v objemu odebraných třísek za jednotku času. Na druhé straně, pro obrábění ocelí v přírodním stavu metodou HSC, zatím marně čekáme na uspokojivý řezný materiál. Zde však vidíte, jak se oba obory bezvýhradně potřebují a jak se vzájemně ovlivňují.
Pawel Duzniak: V nejbližších letech rozhodně nelze očekávat revoluční "kvantový skok" v řezných materiálech. Zato dílčí inovace přicházejí nepřetržitě. Výrobci nástrojů si však uvědomují, že i značná zvýšení řezných podmínek můžou snížit sice stejným poměrem hlavní strojní čas obrábění, ale že tento čas mnohdy netvoří ani polovinu celkového výrobkového času. Dovolte, abych si pomohl obrázkem, který připomíná vývoj hlavního strojního času hypotetického obrobku - válce o průměru 100 mm a délky 500 mm za posledních 100 let.
Jistě uznáte, že snižovat za každou cenu hodnoty času, který se asymptoticky blíží k nule, může být relativně málo efektivní. Zato oblast vedlejších časů je prostředí nesrovnatelně "měkčí". To je problematika, na kterou se rovněž soustřeďujeme. Uplatňují se zde modulární nástroje umožňující předseřízení mimo stroj. Proto zavádíme stále častěji systém NCT a Novex Capto. Významným pomocníkem se stává rovněž Walter software - Tool Data Management, který podporuje zase přípravu nástrojů i správu celé databáze.