Bližší analýza výsledků testů a povlaku nástrojů v průběhu obrábění ukázala, že pro celkovou trvanlivost nástroje byla v tomto případě podstatná únosnost řezné hrany a odolnost proti opotřebení na čele břitu. Při velmi intenzivních podmínkách obrábění byly totiž první známky výrazného poškození povlaků v exponovaných místech čela břitu pozorovány již po cca pěti sekundách obrábění. I přes takto rychlou ztrátu funkčnosti povlaku v místě kontaktu se vznikající třískou byl nástroj schopný pracovat v řezu až po dobu tří minut do kritického opotřebení břitu. V případě podmínek blížících se více praktickému použití nástroje při obrábění Ti6Al4V docházelo k významnému poškození povlaku na čele po 60 sekundách obrábění, a to při dosažení trvanlivosti břitu okolo 10 minut.
Jedním z klíčů ke zvýšení funkčnosti povlakovaného nástroje proto je i prodloužení doby přítomnosti povlaku na čele břitu. To se posléze přímo odrazí v prodloužení celkové trvanlivosti nástroje při stejných pracovních podmínkách. Ukazuje se dále, že pro vybrané typy materiálů obráběných za zvýšených podmínek může mít brzké porušení povlaku na nástroji za následek vznik situace, kdy nepovlakovaný nástroj dosáhne delší trvanlivosti než nástroj povlakovaný. Další vývoj vrstev a jejich testování je věnován i tomuto fenoménu.