Témata
Reklama

Přínosy a možnosti informačních systémů pro řízení podniku

01. 09. 2004

Rozšíření činnosti společnosti, ale třeba i zlepšení péče o zákazníka vyžaduje při zachování vysokého standardu poskytovaných služeb zavedení systému, který bude všem zaměstnancům sloužit jako zdroj informací. Současně musí být stále "živý". Komplexním řešením může být nákup specializovaného softwaru - informačního systému.

V současné době, kdy existuje již ustálená nabídka na trhu informačních systémů pro řízení podniku, může být poměrně obtížné vybrat si ten správný, resp. zvolit ta správná kritéria výběru. Výběr se tak stává čím dál náročnějším procesem, kdy rozhodují odlišnosti a "speciality" jednotlivých produktů, protože základní funkčnost těchto systémů je již dnes velice podobná.
Jaké přínosy poskytuje i jaké možnosti a základní vlastnosti má mít IS, jsme se zeptali ředitele společnosti Q.gir - informační technologie, s. r. o., Jana Mošovského.

MM:

Které vlastnosti informačních systémů podle vás nejvíce oslovují potenciální zákazníky?

J. Mošovský:

Samozřejmě že není možné poskytnout taxativní výčet všech bodů, které mohou mít vliv na výběr systému. Poptávkové dokumenty jsou velmi často rozsáhlé a obsahují celou řadu specifických požadavků. Mezi ta nejvýznamnější kritéria hodnocení systémů bych ale zařadil následující.
Patří sem schopnost poskytovat ucelené informace o stavu podniku - některé systémy umí podat informace o ekonomické situaci bez potřeby účtovat, tedy na základě vyhodnocení prvotních dokladů (požadavků zákazníků, objednávek, pohybů na skladě, prodejů atd. ...). Dále bych uvedl požadavky zákazníků na vysokou míru otevřenosti, komplexnost systému nebo možnost výběru ve způsobu jeho provozování, tj. buď vlastnictví, nebo provozování formou outsourcingu. Zásadní vliv má také zkušenost implementátora a stabilita výrobce a jeho schopnost reagovat na změny prostředí v ČR.

MM:

Otevřeností máme rozumět možnost upravovat systém podle představ zákazníka?

J. Mošovský:

Přesně tak. Naše zkušenost říká, že je zákazníky v podstatě možné rozdělit na dvě skupiny. Do první patří společnosti, které upřednostňují systémy s pevně danou strukturou, kde neexistuje příliš velká možnost individuálních úprav. V takovém případě se zákazník plně přizpůsobuje informačnímu systému.
Druhá, větší skupina jsou společnosti, které požadují určitý - poměrně vysoký - stupeň volnosti při úpravách informačního systému. V tomto případě nelze jednoznačně určit, kdo se komu přizpůsobuje. Jedná se o kompromis, kdy se zákazník částečně přizpůsobuje pořizovanému IS a IS se zároveň musí přizpůsobit požadavkům, struktuře firmy, firemnímu stylu a zvykům zákazníka včetně vytvoření vazeb, například na řídicí systém výroby. V takových systémech je na základě vznesených požadavků možné provést v podstatě jakékoliv úpravy, nebo je možné zvolit cestu standardizovaného produktu, protože otevřenost systému neznamená nutnost individualizace.

MM:

Zmínil jste možnost provozování informačního systému formou outsourcingu, tedy jeho pronájmu. Co tato forma provozování firmám přináší?

J. Mošovský:

Obecně outsourcing přináší uživatelům řadu výhod, které spadají jak do oblasti finanční a personální, tak i dalších. Pokud bych měl přiblížit např. finanční výhody, pak sem patří nulové investice (poplatky za outsourcing jsou nákladem) nebo možnost přehlednějšího finančního plánování (poplatky jsou stanoveny pevně). V neposlední řadě sem patří snížení mzdových nákladů, protože firma využívá služeb týmu specialistů poskytovatele a nemusí přijímat a zaměstnávat vlastní odborníky.
Další přínosy závisí na jednotlivých poskytovatelích outsourcingu a na tom, co konkrétně nabízí svým zákazníkům v rámci řešení, např. u Informačního systému K2, který nabízí naše společnost, se nejedná o pronájem pouhého systému, ale komplexního řešení IS a IT. V současné době jsme schopni poskytnout formou outsourcingu veškeré služby, které s provozem informačního systému souvisejí. Zákazník získá nejenom samotný informační systém, ale i veškeré HW vybavení, datové linky a např. také pronájem produktů společnosti Microsoft. Všechny služby jsou navíc zajištěny SLA (Service Level Agreement) dohodou, což znamená, že poskytovatel se pod značnými sankcemi zavazuje dodržet jejich smluvně garantovanou úroveň.

MM:

V poslední době lze vypozorovat tendenci vytvářet či přizpůsobovat systémy také pro malé společnosti. Přestává tak být využívání komplexních informačních systémů výsadou jen velkých firem?

J. Mošovský:

Segment menších společností skutečně nebyl výrobci komplexních systémů považován za prioritní. Tato část trhu tak byla obsazena firmami, které nabízely jednoduché programy pro účetnictví apod. Pro malé podniky to často znamenalo používání několika různých systémů, které spolu často ani nekomunikovaly.
V současné době však na trhu existují různá řešení, která nabízejí firmám možnost využít klasických komplexních systémů v přednastavených verzích za výhodných finančních podmínek. V našem případě, při pořízení K2 Express, navíc zákazník získá možnost plynulého přechodu na standardní verze IS K2, a tak informační systém vlastně roste spolu s firmou a managementu odpadají starosti s nákupem nového nebo zásadním upgradem stávajícího softwaru.

MM:

Společnosti, které se rozhodují o pořízení informačního systému, určitě zajímá, kde je již daný informační systém nasazen a jak funguje. Kde mají tyto informace získat?

J. Mošovský:

Reference často pomáhají ve výběrových řízeních, kde se potenciální zákazník má možnost přesvědčit, jak funguje informační systém v reálných podmínkách, a zeptat se stávajících uživatelů na zkušenosti. Tento přístup svým potenciálním zákazníkům nabízíme a doporučujeme i my. V případě našeho IS K2 lze v oboru strojírenství doporučit např. společnosti Energetické strojírny Brno, a. s., Linde Pohony, s. r. o., či Polovodiče, a. s.

MM:

Jak dlouho trvá implementace informačního systému?

J. Mošovský:

Doba zavedení se liší v závislosti na velikosti firmy i na počtu použitých modulů. V přednastavené verzi (např. u nás již výše zmiňovaný K2 Express) lze naimplementovat za jednotky týdnů. Běžná implementace IS K2 trvá od uzavření smluvního vztahu do uvedení systému do ostrého provozu zpravidla půl roku. Zvládli jsme to ale i za měsíc. Vždy záleží na míře součinnosti zákazníka.

MM:

S moderními technologiemi často souvisí strach a neochota některých uživatelů s učením se novým dovednostem. Platí to i v případě informačních systémů?

J. Mošovský:

Ano, ovšem kritické období trvá v případě informačních systémů obecně asi jeden měsíc. Po této době se uživatelé přenesou přes určité komplikace, mezi něž patří nedůvěra zaměstnanců v nový systém i zmiňované obavy z jeho používání. Zhruba po měsíci tak začínají plně využívat přidanou hodnotu nového systému.
Ing. Jan Mošovský, ředitel společnosti Q.gir - informační technologie, s. r. o.
"Správné využívání informačního systému vede ke zjednodušení řízení obchodních případů a péče o zákazníky a umožňuje i snadné získávání podstatných informací pro rozhodování a řízení společnosti na všech úrovních managementu."
Za rozhovor a spolupráci děkuje
Jiří Čumpelík
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #9
Kód článku: 40933
Datum: 01. 09. 2004
Rubrika: Informační technologie / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit