Témata
Reklama

Smělý Aisslingerův vizionářský design

10. 09. 2013

Zachytit tempo jednadvacátého století si klade za cíl renomovaný německý architekt a designér Werner Aisslinger. Hovoří o závratné rychlosti doby a o nových nárocích na design. Vychází z klasické teorie školy Bauhaus o jednotě techniky a umění.

Ve svých přednáškách hovoří nejčastěji o nesmírné variabilitě nových materiálů a špičkových technologií, o široké škále možností sofistikovaného použití v průmyslovém designu a architektuře. „Pokrok v technologiích, který v současné době dosahuje rychlosti světla, vedl například k objevení trojrozměrného skleněného vlákna, nejrůznějších gelů, hliníkových pěn, trojrozměrných textilií a neoprenů, z nichž mohou být vyráběny naprosto nové a úžasné výrobky. Jejich design bude organický, jednoduchý, měkký, puristický, nadmíru poetický, ryze modulární a zcela proměnlivý. Jsou to produkty budoucnosti spojující funkční aspekty se specifickým vestavěným variabilním vybavením. Samotné vnímání výrobků se tak stane důležitějším než ryze funkční nebo technické úvahy a designéři budou muset být ještě citlivější v dialogu mezi emocemi a novými technologiemi,“ podotýká Werner Aisslinger. Všechny výrobky budou navíc podle jeho prognózy obsahovat malé čipy, které umožní každý produkt ihned objednat a on-line zaplatit.

Reklama
Reklama
Reklama

Budova plná designu

Teoretické úvahy jsou u Aisslingera provázeny celou řadou konkrétních činů. Patří mezi neplodnější architekty a designéry dneška. Aby zdůraznil svůj obdiv k německé škole Bauhaus (konečné završení řemesla, umění a techniky v architektuře a designu budov), ukazuje téměř vždy na veletrzích a výstavách svůj zřejmě nejznámější tvůrčí počin – mobilní obytnou jednotku s názvem Loftcube, která nabízí individualizovaný životní a pracovní prostor přímo v centrech přelidněných metropolí. Zařídíte si ji podle vlastních představ a v případě potřeby ji přemístíte helikoptérou nebo jeřábem na nové místo. „Ploché střechy vysokých městských budov navrhuji využít k bydlení. Měly by se rozhodně tržně zhodnotit. Představují nesmírné bohatství prosluněných míst v centru rušných velkoměst,“ řekl pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), který se podrobněji věnoval jeho vizím. Koncept Luftucube popisuje publicista Philipp Schmitt jako velmi zajímavý a inspirativní pro další rozvoj designu, architektury a urbanismu velkých měst. Oceňuje Aisslingerův tvůrčí přístup, práci s materiály a ekologické cítění (konkrétně dále píše o židlích z recyklovaného materiálu) a navrhuje studentům techniky a architektury, aby společně rozpracovali jeho teorii a navrhli mobilní jednotky pro různé sociální skupiny i pracovní profese. Loftcube označuje jako živou kostru, kterou lze „obalit“ podle vlastní invence.

Fincube je vhodná na střechy věžáků i do hor

Varianta Loftcube umístěná v lesoparku v Berlíně.
Loftcube lze sestavovat podle nároků uživatele

Čtyři základní vnější stěny se v Aisslingerově modelu skládají z jednotlivých kompaktních dílů (mohou být i průhledné, různě barevné a tvarované). Okna se žaluziemi s horizontálními dřevěnými lamelami umožňují ventilaci a pevné a posuvné panely zajišťují individuální členění a variabilitu vnitřního prostoru. Vše s nepřebernou škálou možností. Například verze Domov je rozdělena na obytnou část a ložnici, kuchyni a koupelnu. Aisslinger zde navrhl speciální dělicí panely s dvojí funkcí: ve stěnovém panelu mezi kuchyní a koupelnou je zabudován vodovodní kohoutek, kterým lze pohybovat do stran a lze jej použít jak pro kuchyňský dřez v kuchyni, tak pro umyvadlo v koupelně. Hlavice sprchy ve funkčním panelu, jenž odděluje obytnou oblast od koupelny, funguje stejně – lze jí pohybovat buď směrem ke sprše na jedné straně nebo ke květináčům na straně druhé. V kuchyňské zóně se používá převážně materiál Corian na vytvarování kuchyňské jednotky. V ložnici je z tohoto materiálu modelováno oblé okolí postelí a poliček. Podobné provedení představuje verze Kancelář, kde obytný prostor je nahrazen variabilní pracovní plochou.

Ukázka interiéru Fincube

Ukázka interiéru Fincube

Organický průmyslový design

Werner Aisslinger je neúnavným propagátorem inovativních projektů i v průmyslovém designu. Fascinují ho moderní technologie, ekologické materiály a nové postupy, má potřebu hledat neotřelá řešení pro „nový digitálně-ekologický věk“. Je maximálně invenční. Futuristické prvky, čisté, jednoduché linie, organický design a důraz na návrh celého prostředí, v němž je výrobek užíván. To je podle Aisslingerových slov žhavá současnost i budoucnost průmyslového designu. Organické tvarování, známější spíše z automobilového průmyslu, se bude postupně objevovat i v dalších oblastech designu a také v architektuře. Architektura a design splynou v jedno. Pouze těžko budeme hledat ostré hrany či přehnaně zdobné prvky. Jako novátorský designér a architekt se ovšem nemusí líbit každému. Ale to jistě nebude jeho záměrem. A proč také.

Vlastimil Růžička

vlastimil.ruzicka@mmspektrum.com

Své postoje vyjádřil v rozhovoru pro média na veletrhu v Miláně

Co se vám vybaví pod pojmem invence?

Nutnost nebo chcete-li potřeba. Invence je více než nutná a vůbec nepopírá to, že na počátku vzniku každého produktu existuje základní myšlenka. Správné pochopení této skutečnosti pomáhá najít místo, z něhož musí vycházet design, aby byl něčím více než pouhým vyjádřením nového tvaru předmětu, a to ať už jde o židli, telefon či obráběcí stroj.

Můžete uvést nějaký příklad?

Na celém světě se snaží designéři, výrobci a lidé z marketingu vyvinout nové automatické přístroje pro nové tisíciletí. Někteří designéři doporučují, aby na rozdíl od dnešních plastových byly chromované, jiní se soustřeďují na jejich technické prvky, jako jsou spínače, nebo řeší problém, jak zrychlit výkonnost produktu. Myšlení se zaměřuje pouze na výrobek. Výsledkem nemůže být nic jiného než nová řada podobných výrobků. A to je špatné.

Werner Aisslinger (1964) je absolventem berlínské Hochschule der Künste. Ještě během studií pracoval u Rona Arada a Jaspera Morrisona. V roce 1993 si v Berlíně založil vlastní studio. Pracuje pro špičkové designové firmy, jako například Magis, Cappellini, Lufthansa nebo Mercedes-Benz. V letech 1994–1997 působil jako hostující profesor na HdK Berlin a na Lahti Design Institute ve Finsku. Od 1998 do 2005 byl profesorem produktového designu na Hochschule für Gestaltung v Karlsruhe. Aisslingerova díla získala mnoho ocenění. Ukázky lze najít na internetových stránkách

www.aisslinger.de.

Co je třeba vidět?

Je třeba zapomenout na produkt jako obyčejný užitkový předmět a podívat se na to, jak zapadá do celého našeho života. Jde o komplexní problém. Celá řada nezbytných věcí spojených s výrobou a prostředím. Zavržením této myšlenky se převrací hierarchie spotřeby – od podstatných, sociálních k něčemu na úrovni základních lidských potřeb. Podobně jsme zredukovali celou řadu rituálů a proměnili je v banální činnost.

To je spíše sociologická otázka. Jak to souvisí s běžným designem?

Ukazuje to, že pokud se budeme věnovat pouze tvaru předmětů, může to vyústit ve výrobek, který bude v rozporu s původní myšlenkou týkající se poslání výrobku. Designér by měl obrátit svou pozornost na návrh celého prostředí, v němž je výrobek umístěn a užíván.

Reklama
Vydání #9
Firmy
Související články
Z Prahy do Brna na jedno nabití

V našem nepravidelném seriálu představujeme automobily, které by podle našeho názoru mohly být užitečné jak pro firmy, tak pro jednotlivce či vzdělávací zařízení. Tentokrát jsme se zaměřili na elektromobil Kia Soul EV.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Související články
Prioritou úspěch na světových textilních trzích

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel s firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Nový (z)boží 17! Aneb od motorky po slepičku

Již dvacáté sedmé výročí letos slaví Národní cena za studentský design. Její letošní ročník patřil neuvěřitelně široké škále prací v oborech produktového, industriálního a transportního designu.

Trojský most v Praze je unikátní

Trojský most přes Vltavu je v mnoha ohledech bezesporu ojedinělý. Díky svému rozpětí patří mezi největší mosty v České republice a nízkým vzepětím síťového oblouku a celkově subtilní konstrukcí bez opěrných pilířů v řece je zase označován za světový unikát.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 7: Realizace

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 4.
Prezentace nabídky

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
část 2: Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
Část 1. Průzkum trhu

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit