Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Technicky vzato…
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura: Management a řízení

Technicky vzato…

Mám rád techniku. A techniky. Techničky samozřejmě taky. To, co mi imponuje, je jejich nekomplikovaný, ale přesto systémový přístup. Kde použije makroekonom složitou myšlenkovou konstrukci, připomínající známý bonmot o motýlích křídlech, má technik kovovou páku, rameno, výztuhu. A ta prostě musí držet. Další díl seriálu v režii odborníků z Controller Institutu se zabývá výpočtem celkové efektivity zařízení.


RNDr. Tomáš Nekvapil, vedoucí poradenského týmu, Controller Institut
„Nevymýšlejme vymyšlené – pro jednou nás technici prostě předběhli!“ 

Není divu, že ukazatel zvaný celková efektivita zařízení (Overall Equipment Effectiveness) neboli OEE vymysleli technici. Jde o součin tří čísel menších než jedna, která získáte tak, že sto procent (neboli jedničku) ponížíte v prvním případě o procento časové ztráty z neplánovaných prostojů, ve druhém o procento časové ztráty z nepředpokládaně pomalé produkce a ve třetím odečtete procento časové ztráty způsobené produkcí nekvality, kterou nelze tržně uplatnit. Jedna minus nepráce krát jedna minus nevýkon krát jedna minus nekvalita, chcete-li. Výsledek jako součin tří čísel menších než jedna je také menší než jedna. Vyjde-li vám třeba 0,95 (95 %), znamená to, že 5 % času, který jste chtěli u nějakého stroje využít ke komerčnímu účelu, k zákazníky zaplacené produkci, jste ztratili – a to kvůli jedné ze tří uvedených příčin.

Takový ukazatel je tvrdou lekcí všem těm, kdo vymýšlejí složité reporty, v nichž snadno napočítáte třicet různých KPI na jeden proces. Nejméně polovina z nich zpravidla vyžaduje složitý sběr dat a složitý výpočet s řadou úprav, které mohou být kdykoli zpochybněny. A co je horší, splníte-li „tak nějak napůl“, vůbec nikdo vám neřekne, zda je to lépe, nebo hůře než minule, kdy to bylo také tak nějak napůl, ale nesplněná polovina se týkala úplně jiných ukazatelů s úplně jinými hodnotami. Takže: Co vlastně můžeme technikům v případě OEE závidět?

Za prvé: OEE lze snadno přesně měřit a vyhodnocovat. Třeba každou hodinu – stačí zaznamenávat, co se na příslušném zařízení průběžně odehrávalo (problém může být snad jen s nekvalitou, která může být odhalena s velkým zpožděním).

Za druhé: OEE je pro daný účel komplexní: postihuje všechny příčiny časových ztrát, které připadají v dané situaci v úvahu – pokud ovšem předpokládáte, že celý čas (100 %) mohl být komerčně využit, tedy máte-li dost zakázek. (V opačném případě se přidává čtvrtý faktor „neprodej“ a ukazatel se přejmenuje na TEEP.) Obsahuje jakýsi přirozený a správný směnný kurz: výsledný součin za vás rozhodne, jestli je lepší 3 % nevýkonu a 7 % nekvality (0,93 x 0,97), nebo 6 % nevýkonu a 4 % nekvality (0,96 x 0,94).

Za třetí: Téměř okamžitě dokážete zhoršení OEE převést na něco tak hmatatelného, jako jsou peníze. Nemusíte čekat na účetní závěrku, abyste spočítali ztrátu. Jednoduše řečeno: zhoršení o 1 % znamená 1 % fixních nákladů provozu příslušného zařízení, které mohly být v ceně produktu předepsány k úhradě konkrétnímu zákazníkovi. Pokud žádný produkt nevznikl, právě tolik jste ztratili. Fixní náklady samy od sebe nezmizí a ostatní zákazníci nemají důvod je zaplatit. Aspoň pokud mají na výběr konkurenční nabídku bez podobné zátěže.

V čase Průmyslu 4.0 bude role složitých a nákladných zařízení nepochybně nabývat na významu. Místo relativně levného člověka pro jednu operaci budeme stále více řešit automatizovaná pracoviště s velmi vysokou sazbou fixních nákladů na minutu… a velmi vysokými ztrátami z nevyužití.




RNDr. Tomáš Nekvapil
 
helena.sochrova@controlling.cz

www.controlling.cz

 

Další články

Management a řízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: