Témata
Reklama

Trhy států EU nelze považovat za homogenní

12. 03. 2003

KOVOSVIT MAS- Výroba společnosti pokrývá oblast vertikálních obráběcích center, CNC a univerzálních hrotových soustruhů, jednovřetenových soustružnických automatů a otočných vrtaček.Ing. Jiří Konůpek, generální ředitel

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Konůpek: Společnosti Kovosvit MAS, a. s., a Kovosvit DS, a. s., jsou základem holdingu Kovosvit, a. s. Kovosvit MAS, a. s., jako největší subjekt skupiny již 64 let vyrábí obráběcí stroje se zaměřením na technologie soustružení, vrtání, vyvrtávání a frézování. Postavení na trhu a kooperační podíly s nejlepšími světovými výrobci obráběcích strojů ji řadí k evropské špičce. Za dobu své existence si výrobky pod značkou MAS vydobyly dobré jméno u spokojených zákazníků ve více než 80 zemích světa.
Podle konjunkturní situace vývozy představují 50 - 65 % z celkového objemu tržeb. Rozpad východních trhů na konci 80. let donutil naši společnost přeorientovat se na trhy západní. Evropská unie tak představuje hlavní cílové teritorium vývozu. V žádném případě ji však nelze považovat, tím méně po vstupu nových zemí, za homogenní trh. Proto i nadále budeme svůj marketing, obchod i logistiku přizpůsobovat obchodním zvyklostem, jazykovým a kulturním odlišnostem, kupní síle či specifikám oboru v jednotlivých cílových zemích.
Působení na jednotném vnitřním trhu usnadní zakládání poboček či vysílání našich pracovníků, aby působili co nejblíže konečnému zákazníkovi. Již dnes musíme být schopni skloubit jeho představy o kvalitě a technologických možnostech výrobku s přísnými požadavky EU. Náklady související s přebíráním acquis communautaire neseme již nyní, jsem si ovšem plně vědom, že na náročném evropském, resp. světovém trhu mohou uspět jen ti výrobci, kteří si za podnikatelskou filozofii zvolili neustálý vývoj a zkvalitňování všech klíčových procesů ve společnosti.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Konůpek: Po vstupu do EU neočekávám zásadní změny. Naše výrobky jsou vystaveny silné konkurenci již dnes, neboť země EU patří mezi nejvyspělejší a nejnáročnější trhy světa. Konkurenceschopnost kovosvitské produkce je dána zejména cenou, technickou vyspělostí, kvalitou a úrovní doprovodných služeb. Přínos otevřeného přístupu do soutěží o veřejné zakázky posoudí čas.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Konůpek: Nemohu hodnotit změny v Irsku kolem roku 1973, kdy vstoupilo do EU, v té době jsem problematiku vývoje nesledoval. Naopak v čerstvé paměti mám rok 2000, udělování zelených karet a investice do vzdělání a vývoje.
Rozhodně si myslím, že by úroveň podpory výzkumu a vývoje měla odpovídat EU. Pokud jde o zmiňované Irsko, podíl věnovaný podpoře vědy k HDP se dle dostupných informací s českým v zásadě shoduje. Z toho vyplývá, že vládní pomoc výzkumu a vývoji v České republice existuje již dnes, jen je třeba lépe a více využívat zdrojů státního rozpočtu i dostupných fondů Evropské unie.
Naše společnost zmíněných prostředků využívá, mimo jiné je zapojena do programu nazvaného Konsorcia Podporu státu v oblasti výzkumu a vývoje vítám, stejně jako aktivitu Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky pro zvýšení informovanosti o připravovaných projektech.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Konůpek: Vezměme si příklad Itálie, kde premiér Berlusconi prosadil svůj záměr podpořit investice do nového výrobního zařízení, resp. zvýšení kvalifikace pracovní síly v letech 1996 a 2001/2002, vždy v době potřeby oživit národní hospodářství. Výsledky můžeme hodnotit kladně. Obecně otázka zdanění, resp. odpisového režimu u investičních statků, jež nelze pořídit vlastním vývojem, je veřejně diskutovaná delší dobu a pro naši společnost stejně důležitá jako podpora výzkumu a vývoje. Předpokládám, že i tímto směrem se bude fiskální politika našeho státu do budoucna ubírat, bez ohledu na začlenění do EU, a přispěje tak k rozvoji a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Konůpek: Domnívat se, že nejlepší podmínky nabízejí země s levnými zdroji, daňové ráje či uzavřené ekonomiky, je iluzorní. Každý výrobce by v zájmu zvýšení své konkurenceschopnosti na stále náročnějším světovém trhu měl vyhledávat takovou zemi, kde nejen stabilně funguje politický a institucionální systém a je dostatek výrobních vstupů, ale hlavně se orientovat podle úrovně aplikovaného výzkumu a vývoje, vzdělávací soustavy, přítomnosti konkurenceschopných dodavatelů i náročných zákazníků. Lákat by ho měla hospodářská politika zdůrazňující otevřenost oboru konkurenci, ochraňující pravidla hospodářské soutěže, směřující ke stále větší liberalizaci zahraničního obchodu.
Proto nemohu bezvýhradně volit třeba Čínu nebo Rusko jako nejvýhodnější místo podnikání, vím však, kde podmínky nejvýhodnější nejsou.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Konůpek: V krátkosti - přístup na jednotný trh přinese více šancí, ale i rizik vyplývajících z volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Ale Evropská unie nerovná se pouze koordinovaná hospodářská politika, jde rovněž o hledání konsensu v oblasti zahraniční politiky a spolupráci v trestních věcech. Proto se Česká republika vstupem do EU stane integrální součástí vyspělé Evropy. Na každém z nás záleží, jak využije příležitostí, jež evropská integrace nabízí.

Děkujeme vám za rozhovor

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 30395
Datum: 12. 03. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit