Témata
Reklama

Závod na výrobu nástrojů, který provozuje společnost Sandvik Coromant ve švédském městě Gimo, byl Světovým ekonomickým fórem zařazen mezi vyspělá zařízení Průmyslu 4.0.

Z výrobního závodu v Gimo severně od Stockholmu, kde společnost Sandvik Coromant vyrábí své nástroje, čiší uklidňující pocit klidu a pořádku. Automaticky řízené vozíky lehce klouzají po podlaze výrob-ní haly a zajišťují přesně načasované dodávky součástí a materiálu. Ve stejném okamžiku skupina robotických členů tiše provádí pracovní činnosti. Jedná se o vysoce automatizované zařízení, které plně využívá celou řadu výhod digitálně připojené výroby

Není divu, že Světové ekonomické fórum nedávno oznámilo, že se Gimo stalo jedním z jeho globálních „vlajkových“ závodů, což jenom potvrzuje komplexní nasazení široké škály technologií Průmyslu 4.0 a rozsah jejich využití. Každý vlajkový závod je vybírán z výsledků šetření prováděných ve více než 1 000 výrobních jednotkách na základě jejich úspěšnosti při zavádění digitálních technologií a doložení jejich reálného přínosu.

Reklama
Reklama

Digitální propojení zvýšilo produktivitu

Podle Světového ekonomického fóra vytvořil závod v Gimo napříč svými výrobními procesy průběžné digitální propojení, které významně zvýšilo produktivitu. Jedním z příkladů je bezdotykový přechod, který umožňuje automatické změny konstrukčních vzorů bez zásahu obsluhy, i když zrovna probíhá směna. Tento posun mezi nejlepší ve své kategorii pro Gimo znamená, že se nyní stane součástí globální sítě vlajkových lodí a že otevře své dveře a bude sdílet znalosti s ostatními výrobními podniky.

„Toto ocenění v Gimo přijímáme se skutečným pocitem opravdové hrdosti,“ říká Lars Matiasson, vedoucí technologie výroby nástrojů ve společnosti Sandvik Coromant, zejména proto, že je uznáním za kulminující dlouhodobé úsilí o podporu inovací. „Cesta k digitalizaci začala zde v Gimo vlastně už před 30 lety implementací parametrických CAD/CAM řešení, která jsme pak o několik let později propojili do našeho inteligentního automatizovaného systému, čímž jsme vytvořili první digitální kanál v naší výrobě. Spíše než o evoluci se jednalo o revoluci,“ dodává.

Lars Matiasson, vedoucí technologie výroby nástrojů ve společnosti Sandvik Coromant v Gimo.

„Nyní vidíme digitální kanál procházející celým výrobním závodem, od správy skladových zásob až po řízení činnosti strojů a prediktivní údržbu. Tento inovativní přístup byl vždy iniciován shora dolů. Řídicí a vedoucí pracovníci v Gimo vždy podporovali techniky v tom, aby mysleli jinak a prosazovali změny. Hlavně šlo o to zkoumat, jak lze technologii využít ke zvýšení efektivity a růstu konkurenceschopnosti závodu. To následně pomáhalo zajistit udržitelnou budoucnost.“


„Cesta k digitalizaci začala zde v Gimo vlastně už před 30 lety implementací parametrických CAD/CAM řešení, která jsme pak o několik let později propojili do našeho inteligentního automatizovaného systému, čímž jsme vytvořili první digitální kanál v naší výrobě. Spíše než o evoluci se jednalo o revoluci,“ říká Matiasson.

Režim bez přítomnosti pracovní síly

Názorným příkladem jsou bezdotykové přechody. Historicky bylo nutné provádět změny konstrukčních vzorů ve výrobních buňkách ručně, přičemž obsluha strojů z denních směn připravovala stroje na noční provoz. To vyžadovalo čas a zdroje a z hlediska směn probíhajících bez zásahu obsluhy nižší flexibilitu. Alternativní přístup spočíval v investicích do inteligentního automatizovaného systému s extrémně flexibilními roboty, stroji, nástroji, upínacími přípravky a příslušenstvím, které jsou společně schopny zajistit komplexní bezdotykový přechod bez nutnosti jakéhokoli lidského dohledu.

„Hovoří se o štíhlých výrobních technikách, jako je výměna formy za jednu minutu, ale my jsme chtěli jít ještě dál. Požadovali jsme režim bez přítomnosti pracovní síly,“ říká Matiasson.

„Byla to křivka učení. První automatizovaná buňka nefungovala úplně tak, jak jsme doufali. Ve skutečnosti nebyla ani tak efektivní jako mít jednoho operátora na jeden stroj. Ale je to věc digitalizace – musíte být schopni učit se z chyb. Postupně se nám podařilo dojít k významným zlepšením a robotické buňky začaly dosahovat stupně efektivity, jaký jsme požadovali. Zkoušky a chyby jsou nedílnou součástí procesu zlepšování.“

„Byla to křivka učení. První automatizovaná buňka nefungovala úplně tak, jak jsme doufali. Postupně se nám ale podařilo dojít k významným zlepšením a robotické buňky začaly dosahovat stupně efektivity, jaký jsme požadovali. Zkoušky a chyby jsou nedílnou součástí procesu zlepšování.“

V Gimo jsou digitální technologie využívány k dosažení zlepšení i v jiných oblastech – např. v údržbě. Senzory se stále častěji montují do širokého spektra zařízení ve výrobním závodě a shromažďují údaje s rostoucím počtem parametrů, jako je tlak, teplota, vibrace nebo akustika. Tato data mohou v kombinaci se sofistikovanou analytikou odhalit zákonitosti a problémy ještě dříve, než dojde k prostojům.

Technici nyní sbírají data z celého výrobního závodu – od robotů, CNC strojů a dokonce i ze samotných obráběcích nástrojů. Jakmile jsou tato data extrahována a analyzována, mohou přinést cenné poznatky o stavu zařízení. Tyto informace mohou být dále využity pro predikci a prevenci selhání, a tudíž ke zvýšení efektivity závodu.

Umělá inteligence a strojové učení

Společnost Sandvik Coromant také stále více využívá analýzy výrobního prostředí v reálném čase, což jí umožňuje provádět ještě přesnější včasné seřízení strojů. „V další fázi pak budou zavedeny vysoce sofistikované techniky, jako je umělá inteligence a strojové učení, které strojům umožní učit se z historických dat a získat prvek samočinného řízení. To je opravdu fascinující oblast.“

Navzdory tomuto pozoruhodnému dosaženému technickému pokroku i tomu, že Světové ekonomické fórum ho zařadilo mezi své vlajkové lodi, se Gimo na cestě k digitalizaci nikdy nezastaví. Ovšem koncepce jako Průmysl 4.0 nejsou pouze o technologiích, ale také o lidech. Podle Matiassona budou všechny budoucí iniciativy úspěšné pouze tehdy, budou-li mít podporu celého týmu. K tomu je nutné zajistit, aby se zaměstnanci spíše než ohroženi cítili zaváděním nových technologií podporováni.

„Vždy tomu tak bylo,“ říká. „Když jsme již počátkem 90. let minulého století zaváděli v dílenských provozech počítače, někteří pracovníci byli nedůvěřiví. Obávali se toho, že se jim na monitoru objeví hrůzu nahánějící modrá obrazovka a že výroba začne váznout, až se úplně zastaví. Ale časy se mění a bylo důležité přijmout nové technologie a neustále zlepšovat naše způsoby práce. Klíčové pro nás je naslouchat, efektivně komunikovat a posouvat se kupředu jako tým.“

Alternativní přístup spočíval v investicích do inteligentního automatizovaného systému s extrémně flexibilními roboty, stroji, nástroji, upínacími přípravky a příslušenstvím, které jsou společně schopny zajistit komplexní bezdotykový přechod bez nutnosti jakéhokoli lidského dohledu.

Jednou z často zmiňovaných věcí je, že zavedení nových technologií nevyhnutelně nahradí tradiční výrobní role. V Gimo tomu tak ale nebylo. I když vyšší stupeň automatizace znamenal posun od poměru jeden operátor na jeden stroj k tomu, že jeden operátor zajišťoval provoz až čtyř strojů, změny pracovních postupů vedly k přesunu pracovníků do jiných oblastí. Podle Matiassona tyto nové role vyžadují nový druh dovedností a jsou lépe ohodnoceny.

Technici nyní sbírají data z celého výrobního závodu – od robotů, CNC strojů a dokonce i ze samotných obráběcích nástrojů.

„Být pracovníkem obsluhy strojů ve výrobním závodu v Gimo není v současnosti totéž, jako tomu bylo v tradičním výrobním prostředí. Nejde o to mačkat tlačítka – vyžaduje to přemýšlet o budoucnosti a podílet se na zajištění kontinuálního pokroku. Taková role je rozmanitější, a proto přináší i větší uspokojení.“

Není pochyb, že ve výrobním závodu v Gimo opravdu vládne dobrý pocit, na kterém má nemalý podíl ocenění udělené Světovým ekonomickým fórem na začátku tohoto roku. Tento ohromný pocit pýchy se v širším měřítku šíří dál napříč celou organizací a společnost Sandvik Coromant je nesmírně potěšena, že jako firma je považována za světovou špičku v oblasti Průmyslu 4.0.

„Není ve švédské povaze hlasitě něco vykřikovat do všech stran,“ říká Matiasson. „Nelze však pochybovat o tom, že přidělení titulu ,vlajková loď‘ bylo pro Gimo skvělé, neboť to ukazuje, že jsme schopni konkurovat na globální scéně. Chcete-li se stát technikem a pracovat s novými technologiemi – toto je místo, kde naleznete své uplatnění."



Sandvik Coromant

nevena.rasic@publitek.com

www.sandvik.coromant.com/uk

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 190602
Datum: 05. 06. 2019
Rubrika: Trendy / Obrábění
Autor:
Firmy
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

Moderní technologie v mechanice

Vyškovský výrobce teleskopických krytů, kapotáží a jiných výrobků z plechu firma Hestego společně se svojí sesterskou společností KSK Precise Motion, kuřimským výrobcem kuličkových šroubů, uspořádali pro své zákazníky a dealery z tuzemska i zahraničí Technický open house. Během třech dní se této akce zúčastnila celá řada návštěvníků z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Turecka, Ruska, Polska a dalších zemí, kteří využili pozvání a nahlédli tzv. pod pokličku technického rozvoje a výroby samotné. Naše redakce byla též přítomna, a tak vám přinášíme malé poohlédnutí.

Strojírenské podniky v době pandemie

Pandemie koronaviru uzavřela hranice naší republiky a zahraniční pracovníci se nedostanou do zaměstnání. Řada domácích zaměstnanců musela nastoupit do karantény. Mnoho českých strojírenských podniků se tak dostalo do nemalých problémů. Firma Grumant hledala recept, jak se takovým problémům vyhnout nebo alespoň minimalizovat jejich následky.

Současný vývoj v oblasti řezných nástrojů

Vývojové trendy v segmentu obráběcích řezných nástrojů jsou navázány na progresi ve strojírenské výrobě a reagují na aktuální potřeby průmyslu. Výzkum a vývoj již dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování, konstrukce moderních nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL, koncepty inovativních upínacích soustav. V současnosti jsou rozvíjeny technologie pro inteligentní výrobu s aplikací předností Průmyslu 4.0, včetně automatizace výrobního procesu, sběru dat o zařízeních, procesech a vyráběných dílcích. Na veletrhu EMO Hannover 2019 byly společnostmi představeny chytré technologie a řešení inteligentního řízení procesu obrábění. Digitalizace a konektivita jsou nyní důležitější než kdykoliv předtím.

Silná geometrie s měkkým řezem

Existují prezentace produktů, které je potřeba přečíst si několikrát, než je člověk pochopí. Tato prezentace k nim ovšem nepatří. S-Cut SC-UNI je fréza, jejíž funkční princip lze přes její unikátní provedení, nebo právě proto, velmi snadno vysvětlit. Její břity ve tvaru S a extrémně nestejné dělení potlačující chvění vyvolané procesem obrábění vytvářejí z této frézy vysoce kvalitní nástroj, který v rámci veškerých srovnávacích testů poráží porovnávané frézy.

Monitorování obráběcího procesu přináší přidanou hodnotu

Slovy Garyho Kinga z Harvardovy univerzity, zatímco dat je bezpočtu a je snadné je shromáždit, skutečná hodnota spočívá v tom, co s nimi uděláte.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Automatizace od kusu po velké série

Ve společnosti Misan v Lysé nad Labem se pravidelně konají odborné semináře, které již po léta mají ustálený a účastníky kvitovaný scénář. Jedná se vždy o tematicky zaměřenou, třídenní akci - dva dny pro odbornou veřejnost, třetí den pak pro školy. Důležitým faktem z hlediska návštěvnického poznání a edukace je skutečnost, že se na obsahové náplni společně s firmou Misan podílí vždy jeden z jejich spolupracujících partnerů, především z řad výrobců a dodavatelů řezných nástrojů. Dopoledne přednášky, odpoledne ukázky na strojích. Nejinak tomu bylo i poslední květnový týden.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit