Témata
Reklama

Vstup do EU není vstupenkou k lepším zakázkám!

12. 03. 2003

Tajmac-ZPSSplečnost se zabývá výrobou vertikálních a horizontálních obráběcích center, vícevřetenových automatů a produkcí odlitků. Ing. František Lambert, generální ředitel

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Lambert: Nijak zásadně. Společnost Tajmac-ZPS vyváží cca 80 % svých výrobků po celém světě. Více než polovina exportu končí v zemích EU. Z toho vyplývá, že se na trzích EU již dávno pohybujeme a tento fakt pro nás není novinkou. Vstupem se nám nijak nezmění přístup k marketingovým a obchodním informacím, k technickým poznatkům, výrobě. Informace z otevřených zdrojů zpracováváme dostatečně již dnes a v případě nutnosti nakupujeme specializované informace od marketingových agentur z celého světa. V tom se nelišíme od žádného významného výrobce obráběcích strojů v Evropě, ani ve světě. Pro výrobce obráběcích strojů z tohoto regionu jsme významnou konkurencí a dál jí budeme, stejně jako oni vůči nám. Nikdo nám nic zadarmo nedá!
Dá se jistě očekávat, že bychom z velké části mohli být osvobozeni od kurzových rizik a fluktuace koruny. Zjednoduší se určitě celní problematika.
Existuje pochopitelně možnost, že po vstupu do EU a plném otevření rozvojových programů dojde ke vzniku nebo rozšíření nových podnikatelských aktivit, které by sekundárně mohly posílit poptávku po obráběcích strojích a službách od technologie až po výrobu. Objem takto vzniklého trhu je jen velmi obtížné predikovat. Tajmac-ZPS má však dostatek zkušeností i kapacit, aby případně pokryl takto vzniklou poptávku. Na její existenci nebo neexistenci ale do budoucnosti nejsme závislí, neboť nové podnikatelské aktivity v současně rozvíjíme, stejně jako naše nejlepší světová konkurence, především v oblasti Asie a Ruska.
Rovněž předpokládám, že rozvojové programy z oblasti výchovy a vzdělávání poskytnou více prostoru rozvoj technického školství, což je významný předpoklad budoucnosti a další existence kvalitního strojírenství.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Lambert: Jak jsem v předcházející odpovědi uvedl, již dnes jsme si vzájemně velkými konkurenty. Co se týká exportu, respektive prodeje, vstup do EU není vstupenkou k lepším zakázkám, obchodům atd. O každého zákazníka a každý obchod budeme dál s konkurencí tvrdě bojovat!
Trh s obráběcími stroji je trhem globálním a superkonkurenčním a míra otevření každé společnosti je diktována trhem. Vývoj a výroba obráběcích strojů patří mezi komodity, pro něž je bez nadsázky tržním prostorem celý svět. I z tohoto pohledu nedojde v rámci vstupu do EU k žádným změnám, natož revolučním.
Proto nelze žít v představě, že nám vstup do EU přinese něco zadarmo, že nás někdo ze zemí naší konkurence bude proti svým firmám dotovat nebo že by nám snad naše konkurence vyklidila své trhy a dala nám je k dispozici.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Lambert: Pokud bude převládat v našem státě stávající myšlení, obávám se, že ne. Přitom toto je jediná budoucnost strojírenství v této zemi. Mnohokrát jsem již uvedl, že mě děsí budoucnost země, která bude jen kooperačním dodavatelem pro okolí! Jednoznačně se musíme orientovat na "výchovu a udržení mozků", což do budoucnosti dává záruku významnějšího postavení ČR ve světě.
Jako příklad je možné uvést slibně se rozvíjející Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii při ČVUT, které bylo založeno v roce 2001 a které má za sebou dobré a kvalitní výsledky. Na jeho založení a financování má významný podíl stát, i když částka, kterou do Centra dává, je velmi malá například proti skutečnostem, které do vývoje a výroby stále nových a nových obráběcích strojů musí ročně investovat rozhodující výrobci v této zemi.
Bohužel již dnes se uvažuje, že by po roce 2004 mělo být financování z pozice státu významně omezeno nebo zastaveno a mělo by přejít na podnikatelskou sféru...
Na druhé straně je třeba uvést, že v ČR existují další projekty na podporu vývoje. Například Tajmac-ZPS je v současné době zapojen do programu Konsorcia.
Kdyby tyto "vlaštovky" po vstupu do EU přerostly do podoby Irska, byla by to "značka Ideál"!

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Lambert: Osobně bych okamžitě doporučil, tak jak jsem uvedl v předcházející odpovědi, razantní podporu přesně definovaného a konkrétního vývoje, výzkumu, technického školství. Je nutné se podívat, jakým způsobem se dnes strojírenství podílí na ekonomice země a na jejím exportu. To by měl být základ rozhodování kompetentních státních činitelů. Ne "všem dáme něco", ale soustředíme se na nosné obory, které doposud v tržních světových podmínkách uspěly a mají šanci tento trend do budoucnosti udržet nebo rozvinout.
Zároveň je třeba připomenout finanční podporu prodeje, čímž především myslím dlouhodobé financování našich zakázek, například v Asii a v Rusku. V této oblasti financování za naší konkurenci dlouhodobě zaostáváme a máme nesrovnatelné podmínky. Ne že by na našem trhu neexistovaly společnosti nebo instrumenty, které se zabývají financováním exportu a jeho jištěním. Samozřejmě že ano a my s nimi také spolupracujeme, ale míra rizika, kterou jsou ochotny nést, je podstatně nižší než riziko, které musí výrobci a prodejci obráběcích strojů každodenně při svých obchodech podstupovat. Jít do několikrát zajištěné a přejištěné akce, na které ještě finanční společnosti dobře vydělají, není zrovna ideální podpora...

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Lambert: Na takto obecně položenou otázku se dá velmi těžko odpovědět, ale určitě největší perspektiva podnikání v našem oboru je na východních trzích, zejména v Rusku a jihovýchodní Asii.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Lambert: Rozhodující je, že naše země a naše ekonomika si nemůže dovolit nebýt v EU! Musí ale dbát na skutečnost, aby si udržela důstojné postavení.
Všechny praktické i teoretické zápory jsou bezpředmětné k výše uvedenému kladu.

Děkujeme vám za rozhovor

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 30396
Datum: 12. 03. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit