Témata
Reklama

Výroba velmi přesných speciálních nástrojů a forem

10. 12. 2003

Společnost Neria, zabývající se výrobou velmi přesných nástrojů a obráběním tvarově složitých částí forem pro automobilový průmysl, výrobce elektrických motorů a elektrotechnických spotřebičů, byla založena v roce 1996. V té době majitelé zvolili strategii zavádět do výroby nové výrobky s vysokou přidanou hodnotou. O rozhovor na toto téma jsme požádali výrobního ředitele společnosti ing. Ivo Vytrhlíka

MM: Můžete nám na úvod našeho rozhovoru říci něco o historii firmy?

Ing. Vytrhlík: Společnost Neria, a. s., vznikla v roce 1996 a vychází z tradic výrobního družstva Jihokov, známého výrobce otopných těles, ocelových konstrukcí a dílenských vrtaček. Hned od počátku vzniku nové firmy se vedení rozhodlo investovat finanční prostředky do vývoje nových výrobků s vyšší přidanou hodnotou, které by byly i v budoucnosti konkurenceschopné na náročných trzích EU. Již v roce 1998 jsme v rekordně krátké době vyvinuli a uvedli na trh řadu hydraulických tabulových nůžek, jejichž originální technické řešení máme patentováno. V následujících letech jsme tuto řadu postupně rozšiřovali a v roce 2001 jsme vyvinuli a uvedli do výroby ucelenou řadu hydraulických lisů. Výrobou částí tvarově složitých a rozměrných forem do hmotnosti 12 t se naše společnost zabývá od roku 2001, kdy jsme zakoupili první 5osé CNC obráběcí centum. Tento výrobní program jsme v letošním roce ještě doplnili o výrobu velmi přesných střihacích a tvářecích nástrojů (Feintool, Schmidt) a forem na plasty do max. hmotnosti 2 t.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jací jsou vaši současní a potenciální zákazníci?

Ing. Vytrhlík: Mezi naše současné zákazníky patří většina evropských výrobců osobních automobilů, jako je například Škoda VW Group, Mercedes, výrobci elektromotorů, elektrospotřebičů (např. firma Siemens) a také mnoho významných subdodavatelů zabývajících se výrobou nástrojů pro automobilový průmysl. Naší snahou je samozřejmě zaměřit se na dodávky konečnému uživateli, ale vzhledem k tomu, že zakázky pro automobilový průmysl obsahují většinou velký počet dílů, které je nutno zhotovit v poměrně krátkém časovém úseku, je nám jasné, že s naším výrobním potenciálem nebudeme schopni tak vysoký počet nástrojů vyrobit. Proto i v budoucnosti budeme preferovat úzkou spolupráci s dalšími nástrojárnami v ČR.

MM: Jaké programy a výrobní technologie používáte?

Ing. Vytrhlík: S ohledem na strategii stanovenou představenstvem společnosti, jsme se od počátku orientovali na moderní výrobní technologie. V roce 2001 jsme zakoupili 5osé portálové CNC obráběcí centrum, které je schopno obrábět rozměrné tvarově náročné formy a svařence ve 3D (do max. rozměru 8 x 2,5 x 1,3 m a max. hmotnosti do 12 t). Toto centrum v letošním roce doplnilo horizontální CNC frézovací centrum a 5osé CNC obráběcí centrum od firmy Deckel-Maho, které je schopno s využitím HSC technologie přesně obrábět i velmi tvrdé nástrojové oceli. Naše výroba je rovněž vybavena nejmodernějšími elektroerozivními stroji na dělení a hloubení tvrdých nástrojových ocelí s NC řízením od firmy Agie. V souvislosti s požadavky na neustálé zkracování vývojových prací a optimalizaci výroby je naše technická příprava postupně vybavována moderním CAD a CAM softwarem, jako je AutoCAD, PowerSHAPE, SolidWorks, PowerMILL a Surfcam. Jsme schopni rovněž zpracovávat technické podklady vytvořené v programu CATIA, který je současným standardem v automobilovém průmyslu.

MM: Jak se vám podařilo v tak krátké době vybudovat poměrně velmi technologicky náročnou výrobu?

Ing. Vytrhlík: Myslím si, že je to především tím, že ve společnosti byla stanovena jasná strategie jejího rozvoje, orientovaná na vývoj a výrobu výrobků s vysokou přidanou hodnotou, při využití nejmodernějších výrobních a podpůrných technologií. Také je to dáno tím, že jsme vsadili na správné lidi, kteří dokázali vytvořit kolektiv, kde převažovala vzájemná spolupráce. Na pracovníky, kteří jsou nejen na vysoké odborné úrovni, ale zároveň v sobě mají potřebnou dávku určitého zanícení pro věc a nebojí se i zdravě riskovat. To se například ukázalo i na výsledcích kolektivu vedeného ing. Hálou, který se během jednoho roku dokázal vypořádat s 5osým obráběním velmi složitých a přesných forem o rozměrech až 2,5 x 8 m na CNC obráběcím centru. Podařilo se nám také získat vysoce kvalifikované odborníky z nástrojárny bývalé Zbrojovky Brno, s nimž jsme získali i potřebné know-how. Prostě jsme dokázali být připraveni ve správnou dobu na správném místě a k tomu jsme měli i nezbytně potřebnou dávku podnikatelského štěstí.

MM: Jaké jsou vaše plány pro nejbližší i vzdálenější budoucnost?

Ing. Vytrhlík: Myslím, že částečně jsem na tuto otázku již odpověděl. To znamená postupně dále vybavovat výrobu novými moderními výrobními technologiemi a 3D měřicím zařízením pro kontrolu jakosti tak, abychom byli schopni v co nejkratší době vyrábět kompletní lisovací a tvářecí nástroje a formy o hmotnosti do 12 t. Speciálně se zaměřit na výrobu sloučených postupových nástrojů a nástrojů na přesné stříhání. Technickou přípravu výroby vybavit dalšími CAD/CAM prostředky, aby se co nejvíce zkrátil čas vývoje nástroje. V oblasti výroby hydraulických tvářecích strojů a dílenských vrtaček pak podle požadavků zákazníků provádět jejich inovace a případně doplnit jejich výrobní řadu. Plánujeme také rozšíření výroby konstrukcí pro klimatizační jednotky vyráběné svařováním dílců z hliníku a antikorozních ocelí.

MM: Výrobu strojů, forem a nástrojů zavádíte na závodě v Pohořelicích, ale vám se daří nejen progresivně rozvíjet aktivity na tomto závodě. Velmi intenzivní nárůst zaznamenala také výroba na závodě v Kloboukách u Brna.

Ing. Vytrhlík: Máte pravdu, nesmíme zapomínat, že naše společnost byla především tradičním výrobcem otopných těles. V minulosti se na tomto závodě vyráběla především desková otopná tělesa. Tato výroba se ovšem díky zostřující se konkurenci ukázala jako neperspektivní. Byli jsme proto nuceni vyvinout novou řadu trubkových otopných těles určených především pro použití v koupelnách, bazénech a saunách. Pro výrobu těchto otopných těles využíváme velmi moderní a produktivní technologii kapilárního pájení ve speciální atmosféře. Rovněž jsme na závodě vybudovali jednu z nejmodernějších lakoven pro nanášení práškových barev v elektrostatickém poli. Díky novým moderním výrobním technologiím a vysoké kvalitě výroby jsme se během posledních let stali jedním z největších výrobců tohoto typu otopných těles nejen v rámci ČR, ale i Evropské unie.

MM: Nezbytnou podmínkou pro subdodavatele do automobilového průmyslu jsou certifikáty řízení jakosti. Jak se s těmito požadavky vyrovnáváte?

Ing. Vytrhlík: V současné době je v naší společnosti zaveden certifikát řízení jakosti dle ČSN EN ISO 9001 a nyní probíhá příprava jeho recertifikace podle nové normy ČSN EN ISO 9001-2000, která bude provedena na počátku roku 2004. Jsme rovněž držiteli certifikátu řízení jakosti ve svařování dle ČSN EN 729, DIN 18 800 a připravujeme certifikaci dle normy DIN 6700-2. Naším cílem je nejen soustavné zvyšování kvality výroby, ale i poskytování komplexního servisu všem našim zákazníkům již od vývoje produktu do jeho předání, včetně zabezpečení záručních a pozáručních servisních prací.
Za MM Průmyslové spektrum se ptal Josef Weigl
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 31219
Datum: 10. 12. 2003
Rubrika: Management / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit