Studium
František Křižík pocházel z Plánice u Klatov, kde se narodil dne 8. července 1847. Navzdory chudým poměrům – otec byl místním ševcem – vystudoval reálné gymnázium, ale maturitu nesložil, protože neměl dost peněz na uhrazení povinné částky. Musel si obstarávat prostředky na živobytí nejen tím, že například doučoval děti zámožnějších rodičů, ale někdy i posluhou a opisováním not. Nicméně bylo štěstí, že v něm jeden pražský profesor rozpoznal velký talent a že se s jeho pomocí dostal na pražskou techniku, kterou úspěšně ukončil inženýrským diplomem.
Telegrafická a signalizační zařízení
Křižík vstoupil do světa elektrotechniky, který předurčil jeho další velké úspěchy, jako praktikant u továrníka Kaufmanna, v jehož podniku se vyráběla železniční telegrafická signalizační zařízení. Když se mladému Křižíkovi podařilo uvést do bezporuchového provozu zabezpečovací systém na železniční trati Varadin-Kluž, projevily o něho zájem Rakouské státní dráhy. A tak se v roce 1870 stal kontrolorem signalizačních zařízení. Ale nezůstávalo jen u této kontrolní činnosti, Křižík sám začal vynalézat. Dokázal například zkonstruovat blokový systém, který udržoval za sebou jedoucí vlaky v bezpečné vzdálenosti. To se psal rok 1878. A ve stejném roce obdivoval na pařížské Světové výstavě obloukovou lampu ruského vynálezce Pavla Jabločkova, která však dokázala svítit pouze jednu hodinu.
Oblouková lampa
Jabločkov inspiroval Křižíka do takové míry, že se intenzivně začal zajímat o jeho obloukovku, kterou pak zdokonalil tím způsobem, že uhlíky se již neseřizovaly mechanicky, ale tak, že se vzdálenost mezi nimi upravovala automaticky pomocí magnetické síly. A tak se zrodila Křižíkova diferenciální oblouková lampa, která získala na další Světové výstavě v Paříži v roce 1881 zlatou medaili. O tento patent projevila okamžitě zájem řada firem z evropských zemí a pomocí finančních prostředků takto získaných založil Křižík v roce 1884 v Karlíně svou elektrotechnickou továrnu.
Elektrická tramvaj
A tak začal skromný český vynálezce uplatňovat v praxi krédo svého života, které znělo: „Co dovedou jinde, to přece my v Čechách dokážeme také!“Jeho další úspěch byl zaznamenán na Pražské jubilejní výstavě v roce 1891. Křižík zde tehdy provedl veškeré osvětlení, dále dodnes proslulou světelnou fontánu a nezapomněl ani na návštěvníky, pro něž postavil vůbec první pražskou pouliční dráhu, která vedla z Letné na Výstaviště. Sám tehdy stál na místě řidiče. Není bez zajímavosti, že se dostal i do konfliktu s provozovateli koňské dráhy. Když totiž postavil další tramvajovou trať do Libně a Vysočan, zažaloval ho belgický podnikatel E. Ottlet, jenž v Praze vlastnil koncesi na koňku. Ale pokrok zvítězil a s ním i Křižík, protože jeho elektrická doprava v Praze již v roce 1905 definitivně vytlačila koňskou. Křižík je rovněž držitelem i dalšího zajímavého prvenství – byl totiž první a dosud snad stále jediný, kdo se po Praze projížděl v elektromobilu, který si sám zkonstruoval.
Elektrárny i elektrické dráhy
Křižíkovy zásluhy náležejí také českým elektrárnám, jejichž výstavbu a elektrotechnickou instalaci organizoval. První byla v Praze na Žižkově a druhá v Karlíně. Zní to jistě neuvěřitelně, ale do zahájení první světové války bylo pod Křižíkovým odborným vedením vybudováno celkem 112 městských elektráren a osvětleno 145 velkých podniků, nemluvě o budovách nemocnic, úřadů, různých institucí a dalších veřejných i soukromých objektů. A byl to rovněž on, český inženýr František Křižík, kdo již v roce 1903 postavil vůbec první plně elektrifikovanou železniční dráhu na stejnosměrný proud v tehdejším rakouském mocnářství. Jak známo, šlo o trať mezi Táborem a Bechyní. O dva roky později zvítězil v konkurzu na elektrickou lokomotivu pro městskou dráhu ve Vídni. Jen pro zajímavost – tato jeho lokomotiva byla na napětí 2x 1 500 V a na svou dobu se vykazovala velmi moderní konstrukcí.
Křižíkovy závody
Jaký byl Křižík podnikatel? Nutno říci, že se dopustil chyby, když nerespektoval nastupující trend spojování elektrotechnických provozů se strojírenskými podniky. Ale nakonec se určité východisko se našlo. V roce 1917 ustavila Pražská úvěrní banka akciovou společnost, která přebrala Křižíkův majetek a pod názvem Českomoravské elektrotechnické závody F. Křižíka, a. s., začala znovu podnikat. A tak symbol „Křižík“ kráčel úspěšně dál dějinami české techniky a českého podnikání. František Křižík se dožil požehnaného věku 94 let. Zemřel 22. ledna 1941 ve Stádleci u Tábora. Je pohřben v Praze na vyšehradském Slavíně.
Ivan Brož
ivanbroz@centrum.cz