Témata
Reklama

Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - Kovosvit MAS

Zlepšování patří již od pradávna k přirozenému vývoji nejen průmyslových podniků. Ty by se bez neustálých zlepšování či chcete-li inovací, neměly šanci udržet na konkurenčním poli. Důležité je však umět tyto zlepšovatelské návrhy vyhodnotit a také ocenit.

Jak se ke zlepšovákům staví český výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS? Na to nám v rámci seriálu Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků, který pro vás každý měsíc připravujeme, odpověděl technicko-výrobní ředitel Aleš Jedlička.

MM: Jaká je vaše pozice ve společnosti Kovosvit MAS?

A. Jedlička: Ve společnosti Kovosvit MAS, a. s., působím jako technicko-výrobní ředitel. Do mé oblasti řízení patří trvalé zlepšování, zvyšování kvality našich produktů a snižování nákladů. Jedná se o nikdy nekončící proces, který i sám o sobě vyžaduje stálou inovaci.

Reklama
Reklama
Reklama
Aleš Jedlička, technicko-výrobní ředitel společnosti Kovosvit MAS, řídí ve společnosti oblast zlepšování, inovace a zvyšování kvality.

MM: Jak dlouho již na této pozici působíte?

A. Jedlička: Na pozici jsem čtvrtý rok a téma racionalizace a zlepšování je pro mne jedno z prioritních. Proces zlepšování u nás ve firmě nebyl popsán a jednalo se spíše o náměty bez možnosti určit objektivně úspory a motivovat pracovníky k dalším realizacím. Proto jsme s kolegy připravili směrnici v rámci systému ISO, která proces zlepšování popisuje. Stále je to však proces zdlouhavý s ohledem na nezbytné nezávislé ekonomické posouzení a návratnost změn, proto je nutné na něm nadále pracovat.

MM: Co máte na starosti?

A. Jedlička: Do oblasti řízení technického a výrobního úseku patří procesy tvorby výkresové dokumentace, dodržování norem a standardů, vývoj, předepisování zkoušek na našich produktech, výroba dílců, sklad nakupovaných a vyráběných položek, montáž a expedice. Moji kolegové se podílejí na výrobkové strategii a reagují na marketingové průzkumy.

MM: Kdy se ve společnosti Kovosvit MAS začala zlepšovatelství věnovat pozornost, kdo byl u jeho zrodu? Co bylo motivací pro jeho založení?

A. Jedlička: Zlepšovatelské hnutí bylo v Kovosvitu MAS v podstatě od založení. Je nutné podotknout, že před rokem 1989 bylo hojně zneužíváno, což se patrně dělo v celé ČSSR. Principem bylo „nafouknout“ náklady již při návrhu obráběcího stroje a díky následným zlepšovákům si o něco přilepšit. Díky této historii je v mnohých tradičních výrobních závodech na tuto oblast pohlíženo s despektem. Je potřeba si přiznat, že je to jeden z velkých omylů.

MM: Mohl byste uvést nějaký příklad zlepšováku z té doby, pro názornost, jak se doba mění?

A. Jedlička: Nemyslím, že by v tom bylo nějaké názorné srovnání. Zlepšovací proces souvisí s vývojem technologií, modernizací prvků stroje, s požadavky zákazníků a se zvyšováním produktivity práce. Nápady a myšlenky byly a jsou různé, je možné na ně pohlížet z mnoha úhlů pohledů, a právě proto je tak důležitý systém pro odsouhlasení a zavedení zlepšovatelské myšlenky.

Aktuálně je v realizaci zlepšovací návrh na změnu řemenů a řemenic pro pohony vřeteníků.

MM: Jak systém zlepšováků u vás ve společnosti funguje?

A. Jedlička: Ohledně zlepšovacích návrhů byla zaznamenána změna po roce 1989. Z výše uvedených důvodů byli ze zlepšováků vyjmuti THP pracovníci a došlo k postupnému útlumu v této oblasti. Zhruba před třemi lety jsme přepracovali směrnici pro zlepšovací návrhy a opět je otevřeli THP pracovníkům. Podmínkou pro uznání zlepšováků je, že nesmí jít o práci vyplývající z pracovní náplně. A to posuzuje komise z řad zaměstnanců.

Druhým naším krokem byly tzv. kampaně pro zlepšovatele. Několikrát do roka jsme vypsali kampaň, například pro zlepšení kvality, a pokud byl zlepšovací návrh věnován tomuto tématu, tak byl daný pracovník ohodnocen drobným dárkem.

Tyto dva kroky pomohly k aktivizaci pracovníků jak z řad THP, tak i dělníků. Za rok 2015 vzrostl počet realizovaných zlepšováků na necelou stovku. A jenom za polovinu roku 2016 máme nyní v podaných návrzích potenciál ročních úspor už přes 7 milionů korun.

MM: Kdo a jak může přispívat svými zlepšováky?

A. Jedlička: Se zlepšováky může přijít každý, kromě vrcholového managementu.

MM: Mají zaměstnanci zájem lámat si nad zlepšováky hlavu? Přicházejí nápady spíše z výroby, nebo z vyšších pozic?

A. Jedlička: Jedním z cílů zlepšování je začít vnímat svou pozici ve firmě ne pouze z pohledu zaměstnance, ale spíše z pohledu podnikatele. To znamená přemýšlet o své práci tak, aby firma více vydělávala a pracovník si ulehčil práci. Proto japonské společnosti stanovují limit např. tří zlepšováků ročně na jednoho zaměstnance. U nás by to znamenalo mít ročně přes 2 000 realizovaných zlepšováků a tam zdaleka nejsme. Takže rezervy máme. V roce 2015 bylo nejvíce zlepšováků podáno dělníky. U THP pracovníků se většinou jednalo o zlepšováky s vyšším potenciálem úspor.

MM: Jak probíhá zpracování, hodnocení a uvedení do praxe podaného návrhu?

A. Jedlička: Vše je řízeno směrnicí. Pracovníci podají zlepšovák na formuláři. Ten jednou za čtrnáct dní projedná komise a rozhodne o jeho realizaci. Po realizaci je, v případě drobnějších zlepšovacích nápadů, bodově ohodnocen a je vyplacena odměna.

MM: Jaká je motivace, popř. odměna pro nápadité zaměstnance?

A. Jedlička: Zaměstnanci jsou finančně ohodnoceni. U hodnotnějších zlepšováků je vyplacena záloha a po jednom roce se detailně přínos vyhodnotí a zbytek se doplatí. Zde si zaměstnanec může přijít až k 10 % z uspořené částky. Také je jednou ročně ohodnocen nejlepší návrh a pracovník s největším počtem zlepšovacích návrhů.

MM: Jsou všechny nápady opravdu užitečné či věcné? Kolik z podávaných návrhů je zamítnuto?

A. Jedlička: Odhadl bych, že velká většina zlepšovacích návrhů je smysluplná. Zamítá se spíše z důvodů, že už je podobný návrh v řešení. Někdy se stane, že při hlubším rozboru dopadů navrženého zlepšovacího návrhu nedojde k předpokládané úspoře. To je pak s navrhovatelem projednáno.

MM: Mohl byste se našim čtenářům pochlubit nějakým zlepšovákem, který společnosti ušetřil nemalou finanční částku?

A. Jedlička: Úspěch systému je z mého pohledu v četnosti, nikoli v nejhodnotnější úspoře a snaze vymyslet jedno zajímavé zlepšení za rok. Zajímavé jsou zlepšovací návrhy, které vyžadují technické myšlení a týkají se již léta prověřených konstrukcí, o kterých se říká, že tam už nelze nic najít. Aktuálně je v realizaci zlepšovací návrh na změnu řemenů a řemenic pro pohony vřeteníků. Líbí se mi zlepšování ve formě změn procesů a jejich přizpůsobení logickým postupům, z posledních například optimalizace fronty práce na pracovišti laseru ve výrobě krytů pro obráběcí stroje.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěšných zlepšováků!

Eva Buzková

eva.buzkova@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Tradice obráběcích strojů pokračuje

Je to téměř rok, co se jihočeský Kovosvit MAS dostal do vážných, až existenčních problémů. V září 2016 pak změnil majitele, firmu koupila společnost Industry Innovations , resp. Czechoslovak Group. V jaké kondici se nachází, na jaký segment výroby cílí a jaká je jeho nová obchodní strategie, na to jsme se zeptali současného generálního ředitele Kovosvitu MAS, a. s., Ing. Libora Kuchaře.

Vyvíjet pouze stroje již nestačí

Výroba obráběcích strojů má u nás velmi dlouhou a bohatou tradici. V době, kdy zde získávaly podobu první koncepty produktivních výrobních strojů, současní světoví lídři, ke kterým nyní s respektem vzhlížíme, se zabývali odlišnou komoditou, pro kterou teprve následně začali obráběcí stroje vyvíjet. V rámci globalizace je v oboru výrobních strojů velice silná konkurence a v dnešní době mohou obstát jen ti nejlepší.

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích, Daňové odpočty

V prvním díle našeho miniseriálu o podpoře výzkumu a vývoje v České republice jsme se věnovali porovnání základních druhů podpory výzkumu a vývoje v České republice s uvedením jejich základních specifik a odlišností. V tomto díle bychom se rádi detailněji zaměřili na možnost podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

Související články
Inovace 2015, Téma 10: Inovační kultura

Má-li firma udržet svoji pozici na trhu a zvyšovat na něm svůj podíl, musí pružně reagovat na nové požadavky zákazníků, či v ideálním případě přicházet s nápady ještě dříve, než o ně trh projeví zájem. S postupnou globalizací dochází k nárůstu konkurenceschopnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace 2015, Téma 4: Aspekty zavedení inovačního procesu ve firmě

Má-li firma udržet svoji pozici na trhu a zvyšovat na něm svůj podíl, musí pružně reagovat na nové požadavky zákazníků, či v ideálním případě přicházet s nápady ještě dříve, než o ně trh projeví zájem. S postupnou globalizací dochází k nárůstu konkurenceschopnosti.

Inovace 2015, Téma 1. Proč inovovat?

Má-li firma udržet svoji pozici na trhu a zvyšovat na něm svůj podíl, musí pružně reagovat na nové požadavky zákazníků, či v ideálním případě přicházet s nápady ještě dříve, než o ně trh projeví zájem. S postupnou globalizací dochází k nárůstu konkurenceschopnosti.

Promluvy Štefana Kassaye: Protiřečení na denním pořádku

Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.

Promluvy Štefana Kassaye: Devalvace vědy vědeckou komunikací?

Užívání cizích slov v běžné řeči ještě nikoho neudělá vědcem ani to nepovýší jeho společenskou úroveň. Přesto má člověk, kromě běžné výměny názorů, svůj záměr, kterému odpovídá i příslušný komunikační styl. Pochopitelně, že vysoce uznávaná osobnost chce mít možnost být šiřitelem svých vlastních názorů.

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Promluvy Štefana Kassaye: Je možné se obejít bez léků?

Odpovědi na otázku v titulku tohoto podcastu by mohly být různorodé. Dosud nevíme o možnostech přesné definice zdraví. Ale předpokládám, že mnozí z nás by to i považovali za absurdní. Už jen proto, že zdraví každého jedince je odvislé od celé řady vlivů, které na něho neustále působí.

Promluvy Štefana Kassaye: Jak jen ty dny letí!

Skutečně. Každý má svůj čas vyměřený. Paralela jeho odpočtu na ciferníkových hodinkách mě vede k ohlédnutí po tom, co jsem udělal před několika lety, co jsem udělal dnes. Myšlenky se mi ubírají směrem k pokračující práci na díle Trilogie. Jak z jeho názvu vyplívá, rodí se tři knihy, které mi nedají spát. A čas letí! Bilancuji nad tím, jak tato časově náročná práce osloví čtenáře, kolik z nich si přečte tuto promluvu, kolik posluchačů vyslechne její zvukovou verzi.

Promluvy Štefana Kassaye: V „trmě vrmě“ není každý den stejný

Již brzké ráno ukáže, jaký by měl být dnešní den. Každopádně by neměl záviset pouze na počasí. Člověk by měl již večer myslet na to, co je nevyhnutelně nutné předem zvládnout a promyslet. Zda má vše po ruce, aby následující den přinesl požadované ovoce. S osobním důrazem na to, že je součástí týmu, za který je zodpovědný a jehož členové vytvářejí na sebe navazující dílčí cíle..

Promluvy Štefana Kassaye: Moudrost života

Podstata názoru uvedeného v tomto titulku se v různých souvislostech a za rozličných okolností opakuje od brzkého rána až do pozdních nočních hodin. Pro mnoho z nás je to nejen téma konverzací na způsob „aby řeč nestála“, ale je to i náplň naší práce.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 3: Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit