Témata
Foto: R. Dvořák

Výroba obráběcích strojů má u nás velmi dlouhou a bohatou tradici. V době, kdy zde získávaly podobu první koncepty produktivních výrobních strojů, současní světoví lídři, ke kterým nyní s respektem vzhlížíme, se zabývali odlišnou komoditou, pro kterou teprve následně začali obráběcí stroje vyvíjet. V rámci globalizace je v oboru výrobních strojů velice silná konkurence a v dnešní době mohou obstát jen ti nejlepší.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Současná globální situace naznačuje, že by se mohl postupně otáčet trend směřování zboží z Číny do Evropy, a to zejména kvůli nárůstu cen přepravy a problémům v dodavatelských řetězcích. Jak využít této příležitosti nejen v oblasti obráběcích strojů, ale i jiných technologií? Všechny firmy si kladou shodné otázky. Jsme s celým světem v jednom pelotonu a pochopitelně vyhrají jen ti nejrychlejší, kteří přípravě věnovali maximum. Ve hře je mnoho proměnných a neznámých, ať už s ohledem na vývoj energií, tak i na budoucí požadavky zákazníků. Není čas otálet. Rozhodnou zkušenosti jen těch nejlepších s jasnou, dlouhodobě budovanou strategií. A ti, kteří měli problémy již delší dobu, jsou v nezáviděníhodné situaci.

Tuzemský výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS, který v posledním období několikrát změnil vlastníky, si přesto zachoval kontinuální vývoj obráběcích strojů, které oceňují jak tuzemští, tak zahraniční zákazníci. Za technický rozvoj firmy je v posledních sedmi letech zodpovědný Ing. Petr Heinrich, technický ředitel společnosti Kovosvit MAS Machine Tools. Požádali jsme jej o rozhovor, ve kterém hovoříme o strategii v konstrukci obráběcích strojů z hlediska dlouhodobého a udržitelného rozvoje společnosti.

„K redukci customizace samozřejmě musíme sledovat konkurenci a trendy v obráběcích technologiích. Právě dobře prováděný benchmarking musí umožnit zvolení vhodných parametrů pro zadání celé ucelené výrobní řady obráběcích strojů, která uspokojí co nejširší paletu zákazníků,“ říká Ing. Petr Heinrich, technický ředitel Kovosvit MAS Machine Tools. (Foto: R. Dvořák)

MM: Jak se mění konstrukční přístup k vývoji obráběcího stroje?

P. Heinrich: Pokud se podíváme zpětně do historie, tak bylo běžné navrhovat obráběcí stroj jako jeden produkt či separátní projekt. Byl stanoven tým konstruktérů a dalších pracovníků, kteří na základě marketingového zadání zpracovali konstrukční řešení a vytvořili kvalitní produkt – obráběcí stroj. A takto následoval další a další produkt. Konstruktéři se průběžně měnili a časem vzniklo portfolio strojů, které nesdílejí společná řešení, společné dílce, což implikuje další problémy v nákupu, logistice, ve výrobě, servisu i obchodu. Tím narůstá variabilita ve výrobě, administrativa v obslužných útvarech, aby se vše udrželo v chodu. Výsledkem je při zvyšujících se mzdách pokles ziskovosti jinak skvělých produktů, a někdy i problémy s prodejem daného výrobku.

MM: Kudy z toho ven?

P. Heinrich: Jediným řešením v současné době je navrhovat obráběcí stroje v ucelených řadách s využitím modulárních prvků. Je to podobné jako u modulární platformy největšího německého výrobce automobilů. Je skutečností, že u menších a středně velkých obráběcích strojů jiná cesta neexistuje. I tzv. míra customizace má své meze a silně pochybuji o větě „Náš zákazník, náš pán“. Středně velký výrobce by měl mít řadu obráběcích strojů navrženou tak, aby pokryla 80 % požadavků zákazníků, a o zbylou část se musí postarat distributor, resp. integrátor, jinak hrozí neefektivita, a v konečném důsledku zvýšená prodejní cena produktu, kterou zákazník nechce akceptovat. Technologický integrátor, včetně automatizace, může být třeba i jiné oddělení firmy nebo dceřiná firma společnosti, která má oddělené procesy od hlavní činnosti, tedy výroby obráběcích strojů. Cílem je neztratit efektivitu při křížení procesů.

První vertikální obráběcí centrum MCV 800 Quick na montáži z léta 2017. Následně bylo vystaveno na MSV v Brně. (Zdroj: Kovosvit MAS)

MM: Jak jste výše uvedené úvahy promítli do praxe v Kovosvitu?

P. Heinrich: To, že je nutné změnit přístup v konstrukci produktů, jsme si v Kovosvitu uvědomili po uvedení stroje MCV 800 Quick v roce 2017. U tohoto stroje, kterého se po uvedení v prvním roce prodalo více než 50 kusů, jsme aplikovali požadavky štíhlé výroby. Konkrétně, co nejmenší zástavbu stroje při stanovených rozjezdech stroje, ergonomii, lepší upínání obrobku, než měl předchůdce MCV 754 Quick.

MM: Kam se vaše kroky ubíraly následně?

P. Heinrich: I přes prodejní úspěch jsme ale věděli, že se jedná o separátní produkt, a rozhodli jsme se navrhnout celou řadu větších strojů řady MCV. První z těchto strojů byla velikost stroje v ose X 1 400 mm. Tento stroj se objevil v produkci v roce 2020. Využili jsme stejné principy jako na stroji MCV 800 Quick. Ty jsme ale doplnili o to, že vznikne ucelená řada s velikostí osy X 850 mm, 1 100 mm a 1 700 mm. Stroj o velikosti 1 100 mm byl uveden v roce 2021. Stroje o velikosti 850 a 1 700 jsou nyní na montáži a je v plánu je dokončit tento rok. Dále jsme tuto řadu doplnili o pětiosý stroj MCV 1100 5X.

Reklama
Reklama

MM: Úspěch není pouze o stroji jako takovém…

P. Heinrich: Ano. Kromě konstrukce vlastních strojů jsou dnes důležité i další opce, které pomáhají nebo umožňují různé technologické operace. Tyto jsou navrženy pro celou řadu stejně. Bylo přepracováno vnější chlazení nástroje, dokonce existuje možnost přidat programovatelnou trysku pro směrování emulze při užití různých nástrojů. Nově máme aplikovanou tepelnou stabilizaci stroje za účelem zvýšení přesnosti, která doplňuje softwarové teplotní kompenzace. U strojů s větším zásobníkem je možné vkládat nástroj ze zadní části a nepřerušovat probíhající obrábění. Z běžnějších věcí jsou posílené oplachy třísek z pracovního prostoru či nové odkládací prostory pro nástroje a nářadí.

MM: Unifikace dílů stroje napříč jeho typy hraje velkou roli v rentabilitě výroby. Jak si v tomto vede konstrukce MCV?

P. Heinrich: Pro nás je velmi důležité, že na 80 % dílců na stroji je shodných a ostatní jsou si podobné. To umožňuje udržet výrobní náklady nízké díky zvětšeným výrobním dávkám. Nyní pracujeme na postupné automatizaci této výroby, opět za účelem větší efektivity ve výrobě. Bohužel tento efekt je v současnosti silně „kompenzován“ obecným nárůstem cen, který se dotýká všech.

Centrum MCV 11005X Quick – jeden ze strojů nové řady MCV z „prkna“ kovosviťáckých konstruktérů. Výkon mechanického vřetena je 40,9 KW (S6 25 %), standardní otáčky jsou 12 000 za minutu. (Zdroj: Kovosvit MAS)
Centrum MCV 1400 Quick disponuje pojezdem v ose X 1 400 mm. Válečkové vedení osy Z pak zajišťuje její zvýšenou tuhost. (Zdroj: Kovosvit MAS)

MM: Konstruktéři světových firem přicházejí s aplikacemi nových materiálů do návrhu obráběcích strojů. Jaký přístup v této oblasti jste zaujal vy?

P. Heinrich: Dá se říci, že obor obráběcích strojů, zejména co se týče jeho zákazníků, je velmi konzervativní. Budeme-li se zabývat nosnou strukturou, tak je dnes preferována litina. Na druhou stranu je vidět odliv slévárenských kapacit z Evropy, a to nutí se zamýšlet nad novými koncepty. Dnes je patrná jedna větev materiálů založená na mísení „písku“ s epoxidy či jinými lepidly a druhá větev na tzv. UHPC betonech. Dále někteří výrobci využívají silnostěnné svařence opatřené silným nástřikem s útlumovými vlastnostmi. Sám v současné době nevím, kterou cestou se bude v nejbližších letech vývoj ubírat. Podle mého zesílí tlak na redukci CO2 ze strany Evropské unie. To povede patrně k řešení, troufnu si odhadnout, na UHPC betony. Ale to může trvat třeba 15–20 let.

Reklama

Dále jsou občas vidět aplikace na uhlíkových kompozitech. Třeba na pláštích vřeten. Tady je přínos v redukci teplotní roztažnosti a dalších vlastnostech. Jedná se ale o okrajovou záležitost či speciální aplikace.

Energetická efektivita
Současnost klade požadavky na ekologii a snížení uhlíkové stopy. Společnost Kovosvit MAS v období 2011–2013 řešila výzkumný projekt zaměřený na snižování energetické náročnosti vlastních strojů. Vyvinutá opatření pro snížení spotřeby elektrické energie i vzduchu byla postupně aplikována do všech strojů z nabídky. Firma plánuje provést v oblasti spotřeby energií další zdokonalení a současně také začít systematicky řešit zlepšení opravitelnosti, servisovatelnosti, znovupoužití a snižování materiálové náročnosti strojů v rámci uplatňování konceptu cirkulární ekonomiky.

MM: Co vás do budoucna čeká po technické stránce?

P. Heinrich: Už nyní víme, že stroje chceme navrhovat v řadách. Na přelomu roku bychom technickou veřejnost rádi překvapili novým konceptem automatizace, a to opět modulární. To je jasná cesta při současném nedostatku technických pracovníků v obrábění. Cílem je nabídnout řešení, které zkrátí výměnu dílců za velmi příznivou cenu. A pak se musíme podívat na soustruhy. Myslím, že úspěšný stroj KL 285 je potřeba doplnit o další.

Velmi přesný výkonný kompaktní soustruh KL 285 získává u kovosviťáckých zákazníků oblibu i díky použitým kvalitním komponentům. Výkon vřetena při krouticím momentu 292 Nm (S6 25 %) je 30 KW. (Zdroj: Kovosvit MAS)

MM: A jak je tomu po obchodní stránce?

P. Heinrich: Musím konstatovat, že se nám daří tyto stroje velmi dobře prodávat. V současnosti nás, stejně jako i ostatní výrobce, brzdí dodavatelé komponent. Uvnitř společnosti je ale vidět, že tyto stroje jsou snadno „stravitelné“ pro výrobu. Jednoduše výrobou prochází bez větších problémů a v požadované kvalitě. To je také jedním z benefitů podobnosti dílců. Tím se potvrzuje, že toto je cesta, která vede k vyšší konkurenceschopnosti.

Tým konstruktérů pod vedením technického ředitele Petra Heinricha (první zprava). Po jeho pravici jsou Václav Krám, Marek Rudolecký, Josef Tíkal a Lubomír Pomije. (Foto: R. Dvořák)

Současná doba je velmi turbulentní. Klíčem prosperity je právě důraz na efektivitu. V Kovosvitu postupně pracujeme na zavádění celých řad strojů a „solitérní stroje“ budou tímto způsobem postupně nahrazovány, což ale bude jistou dobu trvat. Těší nás, že právě o nové stroje mají naši zákazníci zájem, a dává nám to signál o správnosti takto změněného přístupu při vývoji nových produktů.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit