Jev, který jsme popsali v úvodu tohoto příspěvku, je velmi častý a nikterak se nevymyká současnému stavu průmyslových podniků. Tlak na kvalitu dodávek, jejich rychlost a vůbec flexibilitu firem vůči dynamickým změnám na trhu je obrovský. Mnoho vedoucích pracovníků marně hledá účinný recept, který nemůže nalézt. To vše je umocněno netrpělivostí majitelů, kteří z pochopitelných důvodů chtějí mít výsledky nejlépe ihned. V konečném důsledku to může znamenat časté změny na postech vrcholového vedení. Do značné míry se dá těmto skutečnostem lépe odolávat, pokud bude při řízení firmy užíván přístup založený na základních lidských hodnotách (poctivost, úcta k druhému, nesobeckost apod.) a také na selském rozumu.
Selský rozum by se měl převádět do každodenní činnosti v průmyslových podnicích, z nichž se však bohužel začínají vytrácet znalosti. Znalostmi nemyslíme manuály, návody, stohy papírů nebo výkresovou dokumentaci, jak se někteří mylně domnívají. Znalostmi rozumíme akci při implementaci všech informací vznikajících při tvorbě produktu, za přímé účasti pracovníků, kteří jsou tím pravým pokladem všech firem. Ne pochlebovači a kývači, ale takoví zaměstnanci, kteří jsou schopni realizovat odvážné myšlenky, udělat první krok do neznáma a nebojí se na sebe vzít zodpovědnost, nejsou zbabělí a umějí věci dotahovat do konce, i když všichni kolem už nemůžou. A tak, když prodáte např. obráběcí stroj skrze tuto akci, dosáhnete cíle, který jste si vytyčili.
Jak říká prof. Milan Zelený: „Informace jsou pouhými vstupy do znalostního procesu. Dosažení vytčeného účelu skrze akci (tedy ne jen na papíře) je jediným důkazem či manifestací praktické, použitelné znalosti. Vše ostatní je informace. Informace jsou nutné, ale ne postačující.“ Mezi informace tedy počítáme výkresy, technologické postupy a návody. Na to, aby se z informace stala znalost, je zapotřebí mít předchozí zkušenosti, které umožňují uvažovat v souvislostech, a tím pádem opravňují takto kompetentní osobu posuzovat její smysluplnost a určovat způsob, jak danou informaci použije. V druhém případě, nemá-li daná osoba předchozí zkušenosti, potřebuje disponovat dostatečnou mírou sebedůvěry a rozhodnosti, aby se rozhodla, že bude experimentovat ve jménu poznání. S dostatečnou mírou zvídavosti tím zpravidla vždy dospěje k výsledku, který ji může něco nového naučit. Například děti: pravděpodobně se všichni shodneme na tom, že z hlediska zkušeností jsou jako čistý list papíru. Teprve se učí. A mají-li dostatečně tolerantní rodiče, kteří jim dávají prostor pro zkoušení a experimentování, na mnoho zkušeností si přijdou zvídavostí samy. Vzhledem k tomu, že zkušenosti jsou nepřenositelné, je evidentní, že k jejich nabytí je vždy potřeba zážitek. Stejné je to i v organizaci. Je-li přítomen kompetentní lídr, dá lidem prostor, aby si zkušenosti vytvářeli sami skrze prožité situace, a pomáhá jim, aby se z nich naučili maximum.