Témata

Ztráta selského rozumu, Část 2.

Mnoho vedoucích pracovníků často přemýšlí o tom, proč se jejich firmám nedaří tak, jak by si představovali majitelé a také oni sami. Najímají drahé poradce, kteří nepřejímají přímou odpovědnost za dopad jejich rad na chod podniku, a proto pak povolují uzdu své fantazii včetně drahých experimentů. Výsledek je žádný anebo žalostný. Naštvaní zaměstnanci jsou jednou nohou na odchodu. A přitom by stačilo podle našeho mínění tak málo. Návrat ke kořenům lidských hodnot a hlavně používání zdravého – tzv. selského – rozumu. Náš cyklus příspěvků v MM Průmyslovém spektru nabízí několik úvah na toto téma. Vycházíme z vlastních dlouholetých zkušeností z řízení tvůrčích pracovníků a také z psychologické praxe.

Tento článek je součástí seriálu:
Ztráta selského rozumu
Díly
Prof. Jiří Marek

Je profesorem na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Zastával manažerské pozice ve výrobních společnostech Toshulin, KŠ Kuřim a TOS Kuřim. V praktické a pedagogické činnosti je zaměřen především na konstrukci obráběcích strojů a obráběcích center pro rotační i nerotační obrobky, teorii konstrukčního procesu a životního cyklu produktu a v neposlední řadě na systémovou metodologii. Jeho dlouholetou snahou je spojovat teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Je členem řady odborných organizací, členem redakční rady MM Průmyslového spektra a spoluzakladatelem MM Science Journal. Je autorem celé řady monografií, mj. i legendární knižní edice Konstrukce CNC obráběcích strojů (MM publishing).

Petr Pacher

Vystudoval všeobecné lékařství, které ho následně přivedlo k psychologii a managementu. Výkonnostní psychologii používá mnohem raději než klinické přístupy. Kompiloval řadu psychodiagnostických metod, kterými prošlo několik stovek tisíc osob. Se svým týmem se věnuje zejména výzkumu v oblasti psychodiagnostiky, konverzační hypnózy a vývoji nových metod pro vzdělávání formou výcviku. Učí na několika vysokých školách jak v ČR, tak i zahraničí. Smysl života vidí ve „vzdělávání lidí pomocí výcviku, kterým si zafixují nové znalosti a dovednosti tak, že když je použijí v praxi, získají lepší mnohem výsledky, než získávali dosud.

V minulém díle jsme vymezili pojem selského rozumu. Zmínili jsme, že když se řekne selský rozum, máme tím na mysli zejména myšlenkový proces opírající se především o logické myšlení, znalosti a hlavně zkušenosti. Poukázali jsme na to, že selský rozum je nástroj myšlení, jehož použití je selektivní, nicméně výsledkem jeho použití má být odpověď či řešení, které je jednoduché, pochopitelné, jednoznačné a autentické. Tvrdíme, že pokud při řešení podnikových problémů budeme brát v úvahu všechny souvislosti, stane se naše řešení překombinovaným, složitým a neakceptovatelným. Tím se dostaneme ke složitému a drahému řešení. Odbornost může někdy velmi komplikovat směr, kterým se vydat.

Cesta k sobě samému

Ať už nazveme myšlenkový proces jako „selský rozum“ nebo jinak, nutno napsat, že z psychologického hlediska je možné předpokládat zdravé použití myšlení v souvislosti s kompetencí být sám sebou. Představte si tedy skutečnost, že jste opravdu sami sebou, jste v autentickém spojení se svým já a není nic, co by vás z tohoto stavu vytrhávalo. Žádné obavy, žádná pýcha, stud, zmatek či jiné emoční stavy. Také vás neovlivňuje potřeba někoho napodobit, někomu se zavděčit, někomu se vyrovnat. Prostě jste jen sami sebou, z hlediska emocí právě cítíte racionalitu – a v tu chvíli je zcela legitimní používat selský rozum. Právě v tuto chvíli je možné zcela oprávněně věřit, že se to podaří. V opačné situaci je to sázka do loterie. Ne proto, že by se to nemuselo podařit. Hlavně proto, že pokud se to nepodaří, těžko z toho budete mít jinou zkušenost než jen víru a formulaci „Příště to udělám bez ovlivnění“.

Ukažme si nyní na pár příkladech aplikaci selského rozumu v praxi.

Případová studie I

Můj (Dr. Pachera) bývalý klient. Středně velká strojírenská firma. Asi 400 lidí. Neustále se opakující problémy (lidé mezi sebou nemají dostatečně kvalitní vztahy, aby společně komunikovali konstruktivně; klima ve firmě není příjemné; lidé napříč firmou pořádně nevědí, kam firma směřuje a jaké má vize; místo, aby k práci přistupovali kreativně, jsou jen nástroje vykonávající příkazy apod.). Firma má několik majitelů, z nichž tři minoritní jsou zapojeni v operativě. Když jsem s nimi začínal spolupracovat, řekl jsem, že bez ohledu na to, co mi sdělují, že by potřebovali řešit, nejprve potřebuji poznat firmu jako takovou, její lidi a procesy. Udělali jsme několik pohovorů, on-line diagnostiku a hlavně dali lidem prostor mluvit o tom, co je trápí. Výsledek byl jednoznačný.

Ryba smrdí od hlavy. Majitelé to přijali s nevolí, ale přijali. Přišel návrh rozvoje. Skutečný výcvik; zážitkové psychologické vzdělávání, aby si uvědomili to, co jejich lidi trápí. Aby se naučili vnímat (vidět, slyšet, cítit), co se v jejich firmě děje. Aby se hlavně naučili být sami sebou. Tak jsme se do toho pustili. Skončil jsem v první čtvrtině realizace programu. Nemělo to cenu. Přišli si to odsedět, praktikování a zavádění do reálného života neexistovalo. Výsledky byly minimální a hlavně nestálé. Pořád tvrdili, „vždyť já mám do kanceláře dveře otevřené, za to si můžou sami, že ke mně nechodí,“ nebo „opravdu nechápu, proč to dělají takhle, když jsem jim už stokrát říkal, že to je špatně a mají to dělat jinak“ a mnoho dalších tvrzení, že kterých čišel negativismus a někdy až hněv.

Složité a komplikované projektové řízení může být někdy opravdu těžké uřídit. (Ilustrace: R. Jindra)

Potom jsme se několik let neviděli. Když jsme se následně setkali, poté, co mi poslali několik lidí na vzdělávání, říkám generálnímu řediteli, že pro ně už nic dělat nebudu, dokud se nezačne rozvíjet on sám. Je mi jedno kde, u koho a s kým.

Až bude ochoten opustit svoje ovlivnění falešnou vírou, sebeklamem a nezdravou sociální potřebou, bude prostor použít selský rozum. Od té doby se mnou nemluví a čas od času mě kontaktují přes personální oddělení, zda bych pro ně něco neudělal. Naposledy jsem vzkázal přes personální oddělení veselou otázku panu řediteli. Řekl jsem, zeptejte se prosím pana ředitele, zda umí počítat. Když řekne ano, tak mu prosím vzkažte, aby s panem Pacherem už nepočítal.

Případová studie II

Malá strojírenská firma s asi 80 zaměstnanci. Založil ji otec, nyní vede syn. Otec se tam čas od času objeví. Oba dělají to, co nejlépe umějí. Nepochybně. Nicméně bychom to mohli nazvat jako střet dvou generací. Otec firmu založil a nastavil v ní procesy, strukturu a klima odpovídající tomu, co se sám naučil. Místy by se to mohlo nazvat jako management, místy otroctví. Připadá vám to úsměvné? No, někde fungují procesy, snaha o lean production a relativně dobrá organizační struktura, která čas od času přestane plnit svoji roli, protože není adaptabilní. Na druhé straně, když jde o řízení lidí, a ne strojů, nastává doba temna. Nadávky, osočování, impertinence. „Když nebudeš dělat, co máš, tak poletíš do pr…!“ Nemějme mu to za zlé. Skutečně dělá to, co nejlépe umí.

Podle principu Occamovy břitvy jsou ta jednoduchá řešení právě nejúčinnější, i když vybíráte z několika alternativ. (Ilustrace: R. Jindra)

Když si představíme, že mládí strávil v režimu před rokem 1989, kdy výchova, dospívání a vyučení se probíhaly pod taktovkou totalitárního režimu, máme část tajenky vyluštěnou. Když přidáme fakt, že se narodil se silným cholerickým temperamentem, dostáváme se postupně věci na kloub. A když to zakončíme tím, že mu je 60 let, jeho ochota změnit svoje vnímání a postoje absentuje, zvlášť s ohledem na výše popsané, máme jasno. Nicméně jeho role ve firmě je stále menší a menší, nahradil ho syn. Velmi podobný tatínkovi, nicméně představitel jiné generace. Sice na sobě nese stopy výchovy otce, ale velmi pružně reaguje na aktuální prostředí a ví, že je zapotřebí rozvíjet se a přizpůsobovat se podmínkám měnícího se prostředí. Tak jsme začali se vzděláváním.

Vzal jsem ho rovnou do dvouletého cyklu manažerského tréninku. Ze začátku to šlo ztuha. V každém tréninkovém setkání bylo patrné, jak má tendence prezentovat vlastní názory, tlačit je ostatním, přesvědčovat je, že tak, jak to dělá on, je to správně. Prostě velmi často za něj mluvilo jeho vlastní ego, a ne on sám. Postupně se začaly dít změny. A že tedy byly! Začal měnit svoje vnímání. Více naslouchat. Méně startovat do negativních emocí s podřízenými bez ohledu na míru nepříjemnosti diskuze. Měl z toho obrovskou radost. Najednou se začal měnit i jeho vztah s otcem. On začal lépe a lépe snášet tátovy argumentační výzvy. Všechno zní jako pohádka, až na jednu věc. Začal vidět, co vlastně před ním stojí za překážky ve firmě. Co všechno vlastně byl ochoten přehlížet nebo neviděl za předchozí roky.

A teď začala přicházet uvědomění, která vytvářela smyčky. „Když chci firmu dostat do podstatně lepší kondice, potřebuji nastavit procesy, strukturu, zodpovědnosti lidí, povinnosti vyplývající z činností, které dělají, a následně kompetence. Taky potřebuji nastavit výsledky, jakých kdo má dosahovat a komu je reportovat. Potřebuji provést restorativní mechanismy, aby lidi zase začali věřit tomu, kým vlastně jsme a kam jdeme. Aby se cítili komfortně. Aby cítili uznání.“ A tak dále. A tak dále. A teď se to děje. Jednou se to daří a emoce jsou vysoko, přichází další vlna motivace a entuziasmu. Jindy to jde hůře, přichází nechuť, důvěra v úspěch je nižší. Nahrazují ji obavy, snižování očekávání a frustrace. Jsem přesvědčený, že jde po správně cestě. Dnes si už tykáme a chodíme spolu na pivo. Když se mu daří, jsem šťastný, že to se mnou sdílí. A když ne, mám radost, že mu mohu pomáhat najít uvědomění a extrahovat z toho zkušenosti.

Závěrem

Jak jste na tom vy? Myslíte si na základě výše řečeného, že vám také chybí v podniku selský rozum? Pokud nepřestanete tolerovat úbytek selského rozumu ve vaší firmě, tak se může stát, že vaše firma bude mít problémy jak s produktem, tak i s procesy jeho vzniku. A tomu je třeba předcházet.

Dr. Petr Pacher studoval všeobecné lékařství, které ho následně přivedlo k psychologii a managementu. Výkonnostní psychologii používá mnohem raději než klinické přístupy. Kompiloval řadu psychodiagnostických metod, kterými prošlo několik stovek tisíc osob. Se svým týmem se věnuje zejména výzkumu v oblasti psychodiagnostiky, konverzační hypnózy a vývoji nových metod pro vzdělávání formou výcviku. Učí na několika vysokých školách jak v ČR, tak i v zahraničí. Jako smysl života vidí „vzdělávání lidí pomocí výcviku, kterým si zafixují nové znalosti a dovednosti tak, že když je použijí v praxi, získají mnohem lepší výsledky, než získávali dosud“.Ambasadorem pro University of Applied Management se stal, protože zde našel vrchol preciznosti ve způsobu, jak prokazatelně naučit manažery excelentním dovednostem, aniž by potřebovali externí konzultanty či poradce. Aby dokázali zvládat svoji práci s precizními výsledky, které jsou odrazem jejich kompetencí, a také aby to dokázali naučit pracovníky ve svých týmech.
Prof. Jiří Marek pracoval jako technický ředitel v TOS Kuřim a KSK Kuřim. Dlouhou dobu působil na stejné pozici v Toshulin. Nyní na plný úvazek přednáší na FSI VUT v Brně. Praktická a pedagogická činnost je zaměřena především na konstrukci obráběcích strojů a v neposlední řadě na systémovou metodologii, při níž spojuje teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Působí jako soudní znalec pro obor výrobních strojů.V průmyslové aplikační sféře je spoluautorem několika patentů a průmyslových vzorů. Se svými spolupracovníky se podílel na vývoji, výrobě a instalaci více než 280 obráběcích strojů, které úspěšně pracují v náročných odvětvích především zahraničního průmyslu (letecký, dopravní, energetický, všeobecný apod.).Je členem několika odborných organizací, jmenujme například Inženýrskou akademii ČR. Od r. 2003 působí v redakční radě významného strojírenského periodika na trhu v České republice MM Průmyslové spektrum a jeho vědeckého suplementu MM Science Journal. V současné době působí v průmyslu jako poradce v několika výrobních firmách.

Dr. Petr Pacher, prof. Jiří Marek

marek@fme.vutbr.cz

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit