Články RCMT, FS, ČVUT v Praze

Moderní lékařství se neustále vyvíjí a stále více se spoléhá na inovativní materiály, diagnostické metody a technologie z jiných oborů. Proces zavádění nových materiálů a diagnostických metod v oblasti lékařství je zároveň nemyslitelný bez dlouhodobé spolupráce mezi výrobci a výzkumnými institucemi.

Obor strojírenské výrobní techniky patří k základům strojírenství a jeho úroveň se přenáší v parametrech produktivity a přesnosti do téměř všech navazujících oborů a odvětví výroby a zpracovatelského průmyslu. V rámci ČR je většina podniků, firem a dalších organizací působících v oboru strojírenské výrobní techniky sdružena v Technologické platformě Strojírenská výrobní technika (TPSVT). Platforma se věnuje mimo jiné zpracování strategických dokumentů v oboru, a to již od roku 2008. Jedním z hlavních současných úkolů platformy je formulovat Akční plán pro digitální a zelenou transformaci v oboru strojírenské výrobní techniky. 

Obor strojírenské výrobní techniky patří k základům strojírenství a jeho úroveň se přenáší v parametrech produktivity a přesnosti do téměř všech navazujících oborů a odvětví výroby a zpracovatelského průmyslu. V rámci ČR je většina podniků, firem a dalších organizací působících v oboru strojírenské výrobní techniky sdružena v Technologické platformě Strojírenská výrobní technika (TPSVT). Platforma se věnuje mimo jiné zpracování strategických dokumentů v oboru, a to již od roku 2008. Jeden z hlavních současných úkolů platformy je formulovat Akční plán pro digitální a zelenou transformaci v oboru strojírenské výrobní techniky. Takto chceme přispět k cíli udržení a posílení konkurenceschopnosti průmyslové produkce oboru v měřítku Evropy i světa a ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podniky a výzkumnými organizacemi. V tomto článku bychom rádi představili některá východiska zelené transformace v oboru strojírenské výrobní techniky a výhledy možných změn v oboru.

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. V loňském roce jsme postupně představovali vybrané projekty, které byly ve spolupráci centra a konkrétních průmyslových firem v praxi řešeny. Dnes navážeme referencí umu pražských výzkumníků v podobě přípravy a odladění nastavení strojů a technologií u portálových center společnosti TOS Kuřim – OS. Jednalo se o náročné výzvy, v jejichž úspěšném zvládnutí se zúročily poznatky a zkušenosti získávané dlouhodobou výzkumnou spoluprací mezi oběma subjekty.

Projekt Národní centrum kompetence - STROJÍRENSTVÍ (NCKS) byl realizován od ledna 2019 do prosince 2022. V konsorciu bylo zapojeno celkem 26 účastníků, z toho 9 výzkumných organizací a 17 průmyslových partnerů.

Tento článek se zabývá aktuálním vývojem v průmyslové hybridní výrobě a aditivních technologiích pro zpracování kovů. Rovněž je v textu prezentován výzkum a vývoj pro praxi v této oblasti, který v současné době probíhá v České republice.

Měli jsme možnost zúčastnit se celodenního semináře o monitoringu obráběcích operací, pořádaného 20. října Společností pro obráběcí stroje a Ústavem výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze (RCMT, FS, ČVUT).

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. Dnes se zaměříme na oblast vývoje víceosých vřetenových hlav, která je mezi konstruktéry obráběcích strojů považována za „královskou disciplínu“.

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. V tomto díle nahlédneme do oblasti přesné výroby a zaměříme se na vývoj soustružnického stroje KL 285 z produkce Kovosvit MAS.

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. Dnes se zaměříme na problematiku návrhů hydrostatických uložení ve stavbě obráběcích strojů.

Obor obráběcích strojů prochází velkými změnami, které pravděpodobně nejsou na první pohled tak zřetelné. Požadavky na stroje se mění v důsledku postupných proměn světa okolo nás a výrobci strojů na to reagují, aby si zajistili potřebnou konkurenceschopnost.

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. V tomto díle nahlédneme do oblasti aplikace digitálních dvojčat při optimalizaci obrábění jako moderního a perspektivního softwarového nástroje technologa.

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. Dnes se zaměříme na nadstavbová prostředí CNC a datovou komunikaci.

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. Dnes se zaměříme na vývoj v oblasti řezných nástrojů vyráběných z ultratvrdých materiálů.

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. Dnes se zaměříme na horizontální vyvrtávací obráběcí centrum WHT 110 z produkce TOS Varnsdorf.

Vzhledem k nevlídným podmínkám, které panují v pracovním prostoru obráběcího stroje, je velmi důležité dbát na kvalitu krytování důležitých komponent. Nejčastěji využívané teleskopické kryty jsou hlavní bariérou zabraňující vstupu horkých třísek, abraziva a řezných kapalin do prostoru pohybových mechanismů strojních os. Životnost samotného obráběcího stroje se tak do značné míry odvíjí od kvality utěsnění kritických komponent. Nové materiály třecích a tlumicích prvků, systém odpojení části krytu a inovovaný princip vynuceného pohybu segmentů krytu jsou příkladem inovací v oblasti ochrany vodicích ploch a komponent pohybových os strojů.

Tenká vrstva materiálu nanesená na řezné části obráběcího nástroje, tzv. ochranný povlak, významně ovlivňuje vlastnosti a funkci celého nástroje. Účinky takové tenké vrstvy spočívají především v ochraně břitu před působením degradačních procesů vlivem tepla, adheze, abraze, oxidace a dalších jevů. Ochranná funkce je důležitá, neboť průběhem a intenzitou uvedených jevů je přímo ovlivněna intenzita opotřebení břitu a nepřímo pak silové zatížení při obrábění, tvorba nárůstku, kvalita obrobeného povrchu, a tvarová a rozměrová přesnost dílce.

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své názory se s námi podělil Ing. Matěj Sulitka, Ph.D., vedoucí Ústavu výrobních strojů a zařízení (RCMT) Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Moderní obráběcí stroje jsou sofistikované mechatronické celky, kde pohyb jednotlivých částí stroje zajišťují pohybové osy (lineární a rotační) vybavené vedením, zpětnovazebně řízeným pohonem a vhodným krytem. Ačkoliv kryty nejsou vnímány jako klíčový komponent stroje, díky zajištění ochrany osy před nepříznivými vlivy okolí a znečištěním od výrobního procesu pomáhají zajistit spolehlivost chodu celého stroje. Krytování však působí v rámci pohybové osy jako přidaná hmota a zdroj pasivních odporů. Tím jsou negativně ovlivněny vlastnosti osy (např. dynamika a přesnost pohybu) a množství energie, nutné pro vyvození pohybu.Moderní obráběcí stroje jsou sofistikované mechatronické celky, kde pohyb jednotlivých částí stroje zajišťují pohybové osy (lineární a rotační) vybavené vedením, zpětnovazebně řízeným pohonem a vhodným krytem. Ačkoliv kryty nejsou vnímány jako klíčový komponent stroje, díky zajištění ochrany osy před nepříznivými vlivy okolí a znečištěním od výrobního procesu pomáhají zajistit spolehlivost chodu celého stroje. Krytování však působí v rámci pohybové osy jako přidaná hmota a zdroj pasivních odporů. Tím jsou negativně ovlivněny vlastnosti osy (např. dynamika a přesnost pohybu) a množství energie, nutné pro vyvození pohybu.

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.