Témata

Zelená transformace ve výrobě: evoluce a nové příležitosti

Obor strojírenské výrobní techniky patří k základům strojírenství a jeho úroveň se přenáší v parametrech produktivity a přesnosti do téměř všech navazujících oborů a odvětví výroby a zpracovatelského průmyslu. V rámci ČR je většina podniků, firem a dalších organizací působících v oboru strojírenské výrobní techniky sdružena v Technologické platformě Strojírenská výrobní technika (TPSVT). Platforma se věnuje mimo jiné zpracování strategických dokumentů v oboru, a to již od roku 2008. Jeden z hlavních současných úkolů platformy je formulovat Akční plán pro digitální a zelenou transformaci v oboru strojírenské výrobní techniky. Takto chceme přispět k cíli udržení a posílení konkurenceschopnosti průmyslové produkce oboru v měřítku Evropy i světa a ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podniky a výzkumnými organizacemi. V tomto článku bychom rádi představili některá východiska zelené transformace v oboru strojírenské výrobní techniky a výhledy možných změn v oboru.

Matěj Sulitka

Zástupce vedoucího pro rozvoj spolupráce Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) na ČVUT v Praze, fakultě strojní. Vedoucí skupiny Modelování a simulace a odborný garant výzkumného tématu Digitální dvojčata strojů a procesů. Od svého nástupu do RCMT v roce 2005 se zaměřuje zejména na výpočetní modelování a optimalizaci stavby obráběcích strojů, dynamické chování strojů, simulace CNC obrábění a interakci stroj – proces. Je úspěšným řešitelem mnoha projektů spolupráce s průmyslem. Je také vyhledávaným designérem tuzemských výrobců obráběcích strojů

Jiří Švéda

Působí ve výzkumném centru RCMT při FS ČVUT v Praze jako vedoucí odborné skupiny Mechatronika a dále v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky v oddělení průmyslové výroby a automatizace.

Jan Smolík

Je klíčovou osobou na Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze. Společně s prof. Houšou zde spoluzakládal Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT). Následně zde vedl Centrum kompetence a nyní Národní centrum kompetence, jehož je ústav spoluřešitelem. Jeho specializací jsou obráběcí stroje, se zaměřením na nové konstrukce a byznys modely.

Reklama
Část 1. Snižování spotřeby energie a uhlíkové stopy

Zelenou transformaci v oboru strojírenské výrobní techniky nahlížíme optikou dvou hlavních tematických oblastí, kterým se musíme věnovat a ve kterých je třeba absolvovat nezbytné změny. První tematickou oblastí je Snižování spotřeby energie a uhlíkové stopy a druhou Využití principů cirkulární ekonomiky. Obě sdružují řadu výzev a příležitostí, které je nutné věcně posoudit, připravit se na ně a dobře je využít pro budoucí konkurenční výhodu. V tomto článku se věnujeme první oblasti.

Energetická náročnost výroby

Vývoj v oblasti energetické náročnosti výroby reaguje na řadu hybných sil ve společnosti. V první řadě je toto téma pod velkým tlakem legislativně-regulatorních podmínek, které jsou určující pro definici cílů a požadavků dalšího vývoje. Hlavní hnací motivací je ochrana klimatu a životního prostředí. Zvyšování energetické účinnosti strojů je současně jedním z řešení, která přispívají ke snižování provozních nákladů, a tudíž ke zvyšování užitných vlastností strojů. Hnací silou pro vývoj pokročilých řešení nižší energetické náročnosti provozu strojů je i nedostatek kvalifikovaných pracovníků, vedoucí k nahrazování chybějící zkušenosti autonomními systémy optimalizovaného řízení provozu strojů. Schopnosti servisovatelnosti a znovupoužití strojů, které ve svém důsledku šetří spotřebu materiálu a energií, souvisejí s hledáním nových obchodních modelů a principy oběhového hospodářství.

Švýcarská firma Tornos nabízí ke svým strojům celou řadu opcí pod názvem Eco-Pack. Výsledkem nasazení těchto řešení je snížení spotřeby energie a tlakového vzduchu při výrobě dílců. (Foto: archiv autorů)

Zelená transformace výroby v kontextu rozvoje společnosti

Energetická náročnost výroby je pouze jednou z podčástí širší problematiky tzv. zelené transformace. Pod pojmem zelená transformace je v současné době chápáno několik oblastí aktivit, jejichž cílem je snížit spotřebu energie a surovinových zdrojů a omezit produkci odpadů, uvolňování CO2 (uhlíková stopa) a skleníkových plynů (GHG – Green House Gases). Rostoucí globální spotřeba energie v průmyslu má za následek značné dopady nejen ekonomické, ale též environmentální. Průmyslová výroba rozhodujícím způsobem přispívá ke zvyšování standardu životní úrovně společnosti. Zásadní výzvou současnosti je ovšem otázka, jak dosáhnout trvalé udržitelnosti dalšího rozvoje a minimalizace negativních dopadů na stav životního prostředí. Průmysl spotřebovává suroviny, energii a produkuje teplo, hluk, vibrace, zplodiny, vyvolává ale také zátěž pro člověka (obsluhu), produkuje další zátěžné faktory pro životní prostředí, a v konečném důsledku také odpad (produkty na konci životnosti).

Moderní průmyslová výroba se musí podílet na řešení environmentálních otázek a snižování zátěže na několika rovinách, které nejsou v současné době dostatečně řešeny a akcentovány:

● spotřeba elektrické energie – řada strojů, technologií a výrob již byla energetické optimalizaci v prvních dvou dekádách 21. století podrobena, ale rostoucí závažnost zatěžování Země skleníkovými plyny a rostoucí náklady na výrobu energií vedou nyní k nutnosti druhé, podstatně intenzivnější a náročnější vlny energetické optimalizace všech spotřebičů ve strojírenském průmyslu i strategií jejich využití (přímá vazba na proces);

● smysluplné využívání materiálu – využití materiálu ve strojírenství je předmětem dimenzování a optimalizací. Dimenzování a optimalizace je možné zdokonalovat dvěma způsoby. Jednak zpřesňovat samotné metody návrhu produktů (výpočtové a optimalizační techniky, virtuální modelování, digitální dvojčata), ale stejně důležité je také zpřesňovat okrajové podmínky a zátěžná spektra. Snaha po optimálním využití materiálů a jejich kombinací je jedním ze stěžejních témat současnosti, přesto v řadě oblastí strojírenství existuje stále potenciál pro další zvyšování účinnosti využití materiálů a uplatňování pokročilých technik navrhování struktur;

● prodlužování životnosti a využitelnosti produktů – jedná se pro průmysl o velmi nové téma. Průmysl směrem ven (spotřební zboží) i směrem dovnitř (B2B) má hodnotový řetězec a komerční koncept podnikání postavený na opakovaném prodeji nových produktů, strojů a zařízení. Podnikání, které by vedlo k prodlužování životnosti, řešení zdokonalené opravitelnosti, repasovatelnosti, znovupoužití, je nyní v globální míře opomíjeno. Zde je třeba hledat nové obchodní modely současně s novým technickým přístupem, aby bylo možné konzumní systém nahradit systémem cirkulární ekonomiky, v němž účastníci vydělávají a prosperují, ale nikoli za cenu zbytečného zpracovávání dalšího materiálu a energií;

● postupy ke snižování environmentálních dopadů průmyslové výroby spočívají také ve strategiích znovuvýroby a znovupoužití materiálů z průmyslového odpadu a z produktů. Toto nové paradigma může podpořit výzvy udržitelnosti ve strategických průmyslových odvětvích. Navíc návrhy systémů pro demontáž a renovaci, řízení a kontrolní přístupy, jakož i pokročilé technologické prostředky hrají klíčovou roli při podpoře modelu oběhové ekonomiky.

Snižování spotřeby energie a environmentálního dopadu průmyslové výroby patří k nejnaléhavějším aktuálním tématům s dlouhodobou platností. Dotýká se všech aktivit průmyslové společnosti, jejíž další schopnost udržitelného rozvoje a existence významně ovlivňuje a představuje proto jedno z klíčových společensko-politických témat. V oblasti výrobní techniky a průmyslové výroby je předmětem zejména aplikovaného výzkumu na úrovni TRL 5 – 8 s primární motivací uvádět do praxe ověřené technické koncepty. Výzkum a vývoj pro snižování spotřeby energie a snižování uhlíkové stopy vyžaduje interdisciplinární přístup, který zahrnuje konstrukci a vývoj výrobní techniky, systémů a produktů, organizaci výroby, elektroniku a řízení, informatiku, senzoriku, měření a diagnostiku, materiálové inženýrství, matematické modelování a simulace.

Prezentace přístupu japonské firmy Nakamura-Tome k „zelené výrobě“ ve svých produktech i vlastní výrobě. (Foto: archiv autorů)

Aktuální stav v průmyslové praxi

Celosvětová výroba elektřiny závisí v současnosti především na využívání fosilních paliv, což představuje v důsledku asi čtvrtinu celosvětových emisí skleníkových plynů. V rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) si EU stanovila závazný cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a do roku 2070 dosáhnout nulových emisí CO2. To je kritickým předpokladem pro klimatický cíl nárůstu průměrné globální teploty do 2 °C. K tomu je zapotřebí, aby se emise skleníkových plynů výrazně snižovaly již v nejbližších desetiletích a EU se zavázala snížit emise CO2 do roku 2030 alespoň o 55 % (tzv. balíček Fit for 55). Naproti tomu však stále stojí nedostatek obnovitelných zdrojů a aktuálně přistupující krize dodávek zemního plynu a drastický nárůst cen energií.

Na celosvětové spotřebě energie ve výši 22 964 TWh se průmysl podílel z 38 % (oba údaje k roku 2018), odhaduje se, že 5–10 % z tohoto podílu připadá na spotřebu energie výrobních strojů. Lze tedy odvodit, že se stroje podílejí 2–4 % na globální spotřebě energie, přičemž 70–80 % připadá na stroje pro třískové obrábění. Výrobní stroje se vyznačují poměrně velkými energetickými ztrátami. Na optimalizaci spotřeby energie na úrovni jednotlivých strojů, i výrobních systémů, se zvýšená pozornost zaměřuje zejména v posledních dvou dekádách, přičemž intenzita tohoto zájmu prochází různými vlnami. Zájem výrobců obráběcích strojů o tuto problematiku je do značné míry motivován legislativně-regulatorními podmínkami a iniciativami. Jednou z nejviditelnějších, která našla jasnou marketingovou odezvu výrobců strojů v letech 2014–2015, byla iniciativa Blue competence, vyhlášená v roce 2012 asociací evropských výrobců strojů Cecimo.

Digitalizace strojů jako nástroj udržitelné výroby v prezentaci strojů taiwanské firmy Axile. (Foto: archiv autorů)

Z podstaty definice je zvýšení energetické účinnosti stroje dosaženo maximalizací řezného výkonu při současné minimalizaci celkové spotřeby energie. Řešení zvyšování energetické účinnosti, resp. snižování spotřeby energie výrobních strojů, vyžadují komplexní a systémový přístup, vyplývající z řady vzájemných vazeb. Primárním požadavkem je, aby nebyla narušena spolehlivost provozu stroje, nebyly dotčeny klíčové užitné vlastnosti a návratnost zvýšených vstupních pořizovacích nákladů byla maximálně 2–3 roky. Optimalizační opatření lze nacházet v praxi na straně periferních agregátů např. v úpravách dodávky řezného a chladicího oleje s využitím frekvenčního řízení, menším dimenzování čerpadel, optimalizacích chlazení řezného procesu, změnách emulzního hospodářství, využití efektivních chladicích agregátů nebo v úsporách použití stlačeného vzduchu. V oblasti stavby strojů se na snižování spotřeby energie podílí nejen v provozu stroje, ale i při jeho výrobě zejména snižování hmotnosti a lepší využití disponibilního materiálu. To vede sekundárně k dalším úsporám v podobě nižších požadavků na instalovaný výkon pohonů. Významný příspěvek k vyšší energetické účinnosti výroby mají také optimalizace strategií obrábění a výrobních cyklů, vedoucí ke zkracování výrobních časů. Kratší výrobní časy znamenají zejména menší spotřebu energie pohonů a periferních zařízení.

Stav poznání ve výzkumu

Výzkum v oblasti spotřeby energie strojů probíhá v několika směrech. V první řadě je to systémová úroveň rozboru energetické náročnosti provozu strojů a identifikace hlavních spotřebičů energie v různých výrobních procesech. Zatímco z hlediska podílů instalovaného výkonu představuje vřeteno obvykle nejvýkonnější komponent s cca 50% podílem a pohony os dalších téměř 25 %, v procesech obrábění se na celkové spotřebě energie podílí vřeteno a pohony obvykle 25 %. Zbývajících cca 75 % spotřeby energie připadá na periferie. Cesta k energeticky účinnému stroji tak vede zejména přes energeticky účinné procesy, energeticky účinné komponenty, energeticky účinný návrh systémů a energeticky účinné řízení a energetický management.

Prezentace digitálního rozhraní uživatelské nadstavby pro CNC stroje skupiny Feeler. Příklad vizualizuje průběh spotřeby elektrické energie a predikci ekvivalentní emisní stopy jako základ pro budoucí sledování a vykazování tohoto parametru. (Foto: archiv autorů)

Otevřenými výzkumnými tématy jsou v oblasti konstrukce strojů aktuálně:

● možnosti náhrady pneumatických a hydraulických komponent za elektromechanické pohony („bezmédiový obráběcí stroj“);

● pokročilé teplotně-mechanické modely se snadnou implementací pro účinný teplotní management;

● inteligentní pohotovostní režimy pro periferie a komponenty obráběcích strojů;

● strategie pro dovybavení stávajících obráběcích strojů energeticky účinnějšími komponenty.

Kromě konstrukce stroje je energetická účinnost strojů do značné míry určena jejich provozem. Parametry procesů by měly být voleny tak, aby maximalizovaly produktivitu. Při zvyšování intenzity procesů obrábění je však potřeba brát v úvahu vedlejší účinky, jako je zvýšené opotřebení nástroje nebo vyšší požadavky na chladicí kapalinu. Značný potenciál pro úspory energie představuje suché obrábění. K otevřeným výzkumným tématům patří v oblasti energeticky účinných procesů:

● výzkum vzájemných závislostí mezi produktivitou a opotřebením nástrojů;

● identifikace skutečně požadovaného objemu řezné kapaliny a tlaku;

● další výzkum minimálního množství mazání (MQL) a téměř suché obrábění;

● strategie pro energeticky efektivní výběr procesních parametrů, optimalizaci dráhového řízení a adaptivní strategie chlazení, včetně samo-optimalizace na základě procesních dat.

Postupy ke snižování environmentálních dopadů průmyslové výroby spočívají také ve strategiích znovuvýroby a znovupoužití materiálů z průmyslového odpadu a z produktů. Toto nové paradigma může podpořit výzvy udržitelnosti ve strategických průmyslových odvětvích. Navíc návrhy systémů pro demontáž a renovaci, řízení a kontrolní přístupy, jakož i pokročilé technologické prostředky hrají klíčovou roli při podpoře modelu oběhové ekonomiky.

Aktuální stav a trendy ve výrobní technice

Jak bylo možné vidět na poslední světové výstavě výrobních strojů EMO 2023 v Hannoveru, všechny významné firmy v oboru věnují tématu pozornost. Hlavní motivací je snižování spotřeby energie na vyráběný dílec jako jasně vyčíslitelného nákladu a též vedlejší efekt zvyšování produktivity výroby. Návazně se jedná o náklady spojené s výrobním cyklem dílce, tj. od přípravy polotovarů až po likvidaci odpadů výroby. Tradičně je toto téma silné u německých firem (ve vazbě na rozvoj digitalizačních řešení), u japonských firem (jako součást konceptu kontinuálního zlepšování produktu) a též u firem korejských. Konkrétní řešení jsou spojena na straně stroje s používáním energeticky efektivnějších agregátů a vylepšováním strategie vypínání pomocných systémů (osvětlení, mazání, chlazení). Dále stroje umožňují transparentní monitoring spotřeby ve vazbě na realizované výrobní operace. Na straně obrobku se jedná o vylepšené řezné nástroje a strategie obrábění s vyšší produktivitou, a v důsledku toho i menší spotřebou energie na dílec. Kombinace obou přístupů směřuje ke snížení objemu odpadů měřených na dílec, což se v blízké budoucnosti v souvislosti s přípravou uhlíkové daně stane pravděpodobně vedle ceny a termínu dodání jedním z dalších parametrů ovlivňujících konkurenceschopnost výrobku.

Reference

[1]   B. Denkena, et al. Energy Efficient Machine Tools. CIRP Annals - Manufacturing Technology, 69 (2) (2020), pp. 646-667, DOI: 10.1016/j.cirp.2020.05.008

[2]   Denkena B (2013) Abschlussbericht zum BMBF-Verbundprojekt NCplus: Prozessund wertschöpfungsorientiert gesteuerte Werkzeugmaschine. Report, Gottfried Wilhelm Leibniz University Hannover

[3]   J. R. Duflou, et al. Towards energy and resource efficient manufacturing: a processes and systems approach. CIRP Annals, 61 (2012), pp. 587-609, DOI: 10.1016/J.CIRP.2012.05.002

[4]   T. Tolio et al. Design, management and control of demanufacturing and remanufacturing systems. CIRP Annals - Manufacturing Technology 66 (2017) 585–609, DOI: 10.1016/j.cirp.2017.05.001

    Příště: Využití principů cirkulární ekonomiky.


    Článek vznikl s podporou projektu Technologická platforma strojírenská výrobní technika v rámci řešení projektu CZ.01.01.01/07/23_010/0001228.

    Vydání #12
    Kód článku: 231218
    Datum: 13. 12. 2023
    Rubrika: PR článek / Digitalizace výrobních a firemních procesů
    Firmy
    RCMT, FS, ČVUT v Praze

    Ústav výrobních strojů a zařízení a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) představují jedno společné pracoviště Fakulty strojní ČVUT v Praze, které je zaměřeno na výzkum a vzdělávání v oboru „Machine Tools“, tedy v oboru obráběcích a tvářecích strojů a související automatizace. Strategickými úkoly RCMT jsou (1) výzkum a vývoj v oboru výrobních strojů a technologií, (2) podpora firem v oblasti výrobních strojů a  technologií a (3) vzdělávání mladých odborníků.

      Číst dál
      Svaz strojírenské technologie

      Svaz byl založen jako zájmové sdružení 22. června 1990. Zakladatelem bylo 21 organizací z České a Slovenské republiky zabývajících se výrobou, výzkumem a prodejem obráběcích a tvářecích strojů. Mezi zakladatele patřily i nositelé proslulých značek jako TOS, MAS, ZPS, Šmeral atd.
      Hlavním motivem založení byla zejména podpora a ochrana společných zájmů svých členů, s cílem koordinovat jejich součinnost ve všech oblastech, kdy je společný postup účelný při realizaci podnikatelských záměrů. V současné době SST sdružuje většinu společností a organizací působících v oboru České republice. V rámci České republiky pokrývají podniky sdružené ve Svazu více než 70 % produkce obráběcích a tvářecích strojů. Zanedbatelná není ani ostatní produkce podniků SST, jako jsou dřevoobráběcí stroje, tlakové licí stroje, hydraulická zařízení, kuličkové šrouby a matice, motory, nářadí a měřidla.

      Číst dál
      Související články
      IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

      V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

      Projekt Národní centrum kompetence - Strojírenství dosáhl úspěšných výsledků

      Projekt Národní centrum kompetence - STROJÍRENSTVÍ (NCKS) byl realizován od ledna 2019 do prosince 2022. V konsorciu bylo zapojeno celkem 26 účastníků, z toho 9 výzkumných organizací a 17 průmyslových partnerů.

      Senzory a stroje pro monitoring obrábění

      Efektivní sledování řezného procesu v reálném čase je klíčem k vyšší produktivitě a přesnosti obrábění. Výzkumníci z pražského pracoviště RCMT při ČVUT se komplexně zabývají současnými možnostmi inprocesní diagnostiky. Tento příspěvek analyzuje cestu od laboratorních senzorických břitových destiček přes inteligentní nástrojové držáky až po koncept využití samotného stroje jako senzoru s využitím dat z řídicího systému.

      Související články
      Výzkum a budoucnost přesného obrábění

      Dne 2. dubna 2026 se prostory Fakulty strojní ČVUT v Praze v Horské ulici staly centrem setkání předních odborníků z akademické sféry i průmyslové praxe. Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT) ve spolupráci se Společností pro obráběcí stroje zde uspořádal odborný seminář s názvem „Aktuální výzkumná témata ve strojírenské výrobní technice a přesném strojírenství“. Akce nabídla ucelený pohled na nejnovější trendy výzkumu v oblasti přesnosti strojů, řezných sil a progresivních technologií obrábění.

      Reklama
      Reklama
      Reklama
      Reklama
      Související články
      Aktuální trendy v oboru obráběcích strojů

      Obor obráběcích strojů prochází velkými změnami, které pravděpodobně nejsou na první pohled tak zřetelné. Požadavky na stroje se mění v důsledku postupných proměn světa okolo nás a výrobci strojů na to reagují, aby si zajistili potřebnou konkurenceschopnost.

      Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

      V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

      RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů

      Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

      Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

      Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

      IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

      Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

      Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

      Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

      Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

      V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

      EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

      Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

      CIMT a Čína v roce 2025

      Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

      Jarní setkání strojařů v Plzni

      Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

      Reklama
      Předplatné MM

      Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

      Proč jsme nejlepší?

      • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
      • Vysoký podíl redakčního obsahu
      • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
      Předplatit