Témata
Zdroj: archiv redakce

Zelená transformace ve výrobě: evoluce a nové příležitosti

Obor strojírenské výrobní techniky patří k základům strojírenství a jeho úroveň se přenáší v parametrech produktivity a přesnosti do téměř všech navazujících oborů a odvětví výroby a zpracovatelského průmyslu. V rámci ČR je většina podniků, firem a dalších organizací působících v oboru strojírenské výrobní techniky sdružena v Technologické platformě Strojírenská výrobní technika (TPSVT). Platforma se věnuje mimo jiné zpracování strategických dokumentů v oboru, a to již od roku 2008. Jedním z hlavních současných úkolů platformy je formulovat Akční plán pro digitální a zelenou transformaci v oboru strojírenské výrobní techniky. 

Jan Smolík

Je klíčovou osobou na Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze. Společně s prof. Houšou zde spoluzakládal Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT). Následně zde vedl Centrum kompetence a nyní Národní centrum kompetence, jehož je ústav spoluřešitelem. Jeho specializací jsou obráběcí stroje, se zaměřením na nové konstrukce a byznys modely.

Matěj Sulitka

Zástupce vedoucího pro rozvoj spolupráce Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) na ČVUT v Praze, fakultě strojní. Vedoucí skupiny Modelování a simulace a odborný garant výzkumného tématu Digitální dvojčata strojů a procesů. Od svého nástupu do RCMT v roce 2005 se zaměřuje zejména na výpočetní modelování a optimalizaci stavby obráběcích strojů, dynamické chování strojů, simulace CNC obrábění a interakci stroj – proces. Je úspěšným řešitelem mnoha projektů spolupráce s průmyslem. Je také vyhledávaným designérem tuzemských výrobců obráběcích strojů

Jiří Švéda

Působí ve výzkumném centru RCMT při FS ČVUT v Praze jako vedoucí odborné skupiny Mechatronika a dále v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky v oddělení průmyslové výroby a automatizace.

Reklama

Takto chceme přispět k cíli udržení a posílení konkurenceschopnosti průmyslové produkce oboru v měřítku Evropy i světa a ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podniky a výzkumnými organizacemi. V tomto příspěvku, který navazuje na předchozí, publikovaný v prosincovém vydání, bychom rádi představili některá východiska zelené transformace v oboru strojírenské výrobní techniky a výhledy možných změn v oboru.

Část 2. Využití principů cirkulární ekonomiky

Zelenou transformaci v oboru strojírenské výrobní techniky nahlížíme optikou hlavních dvou tematických oblastí, kterým se musíme věnovat a ve kterých je třeba absolvovat nezbytné změny. První tematickou oblastí je „snižování spotřeby energie a uhlíkové stopy“ a druhou je „využití principů cirkulární ekonomiky“. Obě tyto tematické oblasti sdružují řadu výzev a příležitostí, které je nutné věcně posoudit, připravit se na ně a ještě lépe je využít pro budoucí konkurenční výhodu. V následujícím článku se věnujeme druhé tematické oblasti „využití principů cirkulární ekonomiky“.

Základní principy a myšlenky konceptu cirkulární ekonomiky

Cirkulární ekonomika spojuje několik principů, které nám umožňují používat minimum přírodních zdrojů a zároveň produkovat minimální množství odpadu. Pro přehlednost a zjednodušení uvádíme šest důležitých přístupů a principů, které jsou dle Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) pro zavádění cirkulární ekonomiky do praxe klíčové.

Ekodesign: Začínáme od návrhu produktu tak, aby měl minimální dopad na životní prostředí (nebo rovnou dopad pozitivní), a to během celého jeho životního cyklu. (Například 100% biologicky rozložitelné výrobky, které však nejsou producenty mikropolutantů a nepůsobí žádnou zátěž pro životní prostředí.)

Průmyslová symbióza: Odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Tento přístup cílí k omezení vlivu průmyslu na životní prostředí (například industriální ekopark Kalundborg v Dánsku). Často je průmyslová symbióza založena na přeměně odpadů na zdroje, využívání odpadní energie či recyklaci vod.

Sdílená ekonomika: Pronájem místo nákupu. V rámci fungování ekonomiky funkcionality nepotřebujeme produkt jako takový, ale službu, kterou nám poskytuje. (Například: sdílení automobilů, jež snižuje spotřebu primárních materiálů a zmenšuje uhlíkovou stopu, nebo sdílení pracovních nástrojů.)

3R principy (redukovat, znovupoužívat, recyklovat): Tyto tři metody dávají nový život předmětům, které se měly stát odpadem. 3R principy zahrnují široké spektrum příkladů od vzniku tzv. re-use center, kam lidé mohou odevzdávat produkty, které již dále nevyužijí, po zpětný odběr produktů samotným výrobcem, který je recykluje, a snižuje tak množství primárních zdrojů nezbytných pro výrobu nových produktů.

Cradle to cradle: Myšlenka, že produkt je navržen tak, aby mohl být donekonečna recyklován, se blíží principům, které fungují i v přírodě. Díky tomu mají produkty neutrální nebo pozitivní dopad na prostředí. (Například: interface koberce, které jsou recyklovatelné donekonečna.)

Biomimikry: Tato disciplína analyzuje řešení poskytovaná přírodou a snaží se je aplikovat do výroby nových produktů a služeb. (Například: koncepce budov v poušti, jejichž konstrukce je inspirována kaktusy, u kterých jsou vertikální branches využívány jako stínidla, jež snižují potřebu využívání vnitřní klimatizace.)

Cirkulární ekonomika (nebo oběhové hospodářství, jak je definováno v právu EU) je koncept, který je integrální součástí udržitelného rozvoje. Zabývá se způsoby, jak zvyšovat kvalitu životního prostředí a lidského života pomocí zvyšování efektivity produkce.

Abychom se chovali cirkulárně, musíme změnit naše myšlení už při samotném designu výrobků. Při návrhu nových produktů je důležité myslet na to, odkud a jaké materiály používáme, co se s výrobkem stane po ukončení jeho životnosti, jaké zdroje energie potřebujeme na jejich výrobu. V cirkulární ekonomice v ideálním případě neexistuje odpad. Je založena na funkčních a nekončících cyklech, ve kterých jsou materiálové toky uzavírány a znovu využívány ve výrobě, přičemž při koloběhu neztrácejí svou hodnotu. V praxi to znamená zaměřit se na trvanlivost produktů, jejich opětovné použití, repasování a recyklaci, aby výrobky, komponenty a materiály zůstávaly v koloběhu nekončícího cyklu a nestávaly se odpadem.

Stav ve vazbě na EU a ČR

Přijetím tzv. Zelené dohody (European Green Deal) pro Evropu nastartovala v členských státech EU transformaci na zelenou ekonomiku. Klíčových je sedm oblastí, ze kterých na oblast strojírenství vážou především první čtyři:

  • Transformace hospodářství a společnosti
  • Udržitelná doprava pro všechny
  • „Třetí průmyslová revoluce“
  • Ekologičtější energetický systém
  • Renovace budov podporující ekologičtější životní styl 
  • Jednání v souladu s přírodou v zájmu ochrany planety a zdraví nás všech
  • Podněcování klimatických opatření na globální úrovni

Cennými zdroji pro pochopení tématiky cirkulární ekonomiky a udržitelného rozvoje ve vazbě na strojírenství jsou následující dokumenty a zdroje:

Národní strategie: Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 20240 „Maximálně cirkulární Česko v roce 2040“, Ministerstvo životního prostředí, listopad 2021

Brožura: Cirkulární Česko, výstup projektu TL01000317 s názvem “Odpad zdrojem neboli uplatnění nových metod výzkumu pro rozvoj cirkulární ekonomiky v ČR”

Brožura: The Eco-Factory - Solutions for Experts and Decision Makers  

Brožura: Cecimo Circular Economy Report,  April 2019, The European Machine Tools Sector and the Circular Economy

Institut Cirkulární Ekonomiky

Oběhové hospodářství v oboru strojírenská výrobní technika

Tento obor není velkým spotřebitelem vody, a ani samotné výrobní stroje vodu nespotřebovávají ve větší míře, proto tento pilíř politiky EU a ČR pro zaměření hospodaření s vodou není primární. Primární oblasti, ve kterých se může obor strojírenská výrobní technika zapojit do procesu přechodu na oběhové hospodářství, jsou vázané zejména na materiál a energii. V současné době je tento obor již po fázi, kdy si mezi roky 2008 až 2020 prošel obdobím, v němž se většina firem věnovala tématu spotřeby elektrické energie produkovaných výrobních strojů. Tato vlna optimalizace byla iniciována jak vlnou ekodesignu v oblasti machine tools v konkurenčních zemích produkujících výrobní stroje, tak zejména zájmem Evropské komise o vytvoření „štítkování“ výrobních strojů z energetického hlediska, obdobně jako je to například u domácích spotřebičů. Většina tuzemských výrobců oboru strojírenské výrobní techniky realizovala na svých strojích mnoho opatření, která snižují spotřebu elektrické energie a stlačeného vzduchu, a to jak softwarových, tak i změnami ve stavbě strojů a zařízení. Na základě analýz životního cyklu a dopadů výrobních strojů machine tools na životní prostředí prováděných zejména v Německu okolo roku 2010 bylo identifikováno, že jednoznačně a z více než 90 % je největším negativním projevem výrobních strojů typu obráběcí a tvářecí stroj spotřeba energií během jejich životní fáze užívání. Všechny ostatní negativní projevy a dopady na životní prostředí realizované ve fázi výroby i fázi likvidace jsou podstatně méně významné.

Z hlediska využívání materiálu, resp. jeho užitého množství, je třeba konstatovat, že současné výrobní stroje nejsou v žádném případě navrhovány s malým důrazem na využívání instalovaného a užitého materiálu. Velké množství výrobních strojů má své nosné struktury v dnešní době navrhované pomocí optimalizačních výpočtových technik, jejichž snahou je maximálně využít materiál a neplýtvat s ním. Důvodem je nákladnost, náročnost na výrobní přepravu i samotná vazba hmotnosti na dynamické vlastnosti nosných struktur výrobních strojů. V oblasti úspor materiálů v současnosti nejsou žádné jednoduché cesty a způsoby, a snahu o omezení množství instalovaného materiálu je třeba vázat na následné produkční i recyklační vlastnosti.

Z hlediska recyklovatelnosti by se dalo s malou nadsázkou konstatovat, že výrobní stroje mohou být příkladem výrobků a zařízení s maximálním stupněm recyklovatelnosti. Stroje jsou z většinové části tvořeny rozebíratelnou strukturou dílců a komponent, a dekompozice stroje po jeho užití na prvotní materiály a součásti je příkladná.

Současný stav produkce v oboru strojírenské výrobní techniky je z hlediska stavby strojů a zařízení s ohledem na využití materiálu a energie ve velmi dobrém a technologicky a technicky pokročilém stavu. Je třeba zahájit novou vlnu zavedení ekodesignu, která však bude podstatně náročnější. Dosáhnout zlepšení oproti současnému stavu bude stát velké úsilí a náklady, ale výsledky již budou v řádech jednotek procent. Velkým prostorem pro zlepšení efektivity (energetické i ekonomické) je však zvyšování využití strojů, protože se ukazuje, že nejhorším nepřítelem energetické náročnosti výroby je situace, kdy výroba nebo stroj běží, spotřebovávají se režijní energetické nároky, a přitom se nic neprodukuje. Velkou a složitou výzvou bude hledání cest, jak podpořit témata dlouhodobějšího využívání, servisovatelnosti, znovupoužití, repasovatelnosti tak, aby podniky v těchto tématech mohly podnikat a vytvářet zisk, a přitom neprosperovat z produkce množství nových prodaných produktů.

Další průmyslově orientovaná témata a zaměření vázaná na sektor strojírenské výrobní techniky ve vazbě na cirkulární ekonomiku budoucnosti lze nalézt v dokumentu evropského sdružení Cecimo nazvaném The European Machine Tools Sector and the Circular Economy, publikovaném v Cecimo Circular Economy Report, Edition April 2019.

Jak může obor machine tools přispět ke konceptu cirkulární ekonomiky. Zdroj: The European Machine Tools Sector and the Circular Economy, Cecimo Circular Economy Report, Edition April 2019.

Stav poznání ve výzkumu

Téma využití principů cirkulární ekonomiky je ve výzkumu v oboru strojírenské výrobní techniky přítomné nepřímo již přibližně 20 let. Nebyl užíván přímo pojem cirkulární ekonomika, ale byly zkoumány některé z principů, které k cirkulární ekonomice patří. Ve výzkumu byla věnována pozornost tématu snižování užitého materiálu pro stavbu strojů, zejména pro stavbu nosných struktur, dále významně tématu snižování energetické náročnosti výrobního procesu a výrobních strojů a částečně také tématu analýzy dopadů celého životního cyklu výrobního stroje na životní prostředí. Tato dosavadní témata výzkumu krátce popíšeme.

Smysluplné využívání materiálu. Využití materiálu ve strojírenství je předmětem dimenzování a optimalizací. Tématu snižování materiálové náročnosti se významně věnoval například evropský projekt DEMAT [1] a projekt ECOFIT [2]

Snižování spotřeby energií. Výrobní stroje jsou významným spotřebičem energií, zejména elektrické energie a stlačeného vzduchu. Stlačený vzduch je připravován kompresory, které jsou pak také spotřebičem elektrické energie. Dosavadní výzkum vedl dvěma směry, a sice na analýzu toho, jaké režimy a spotřebiče tvoří jaký podíl spotřeby elektrické energie a druhý směr výzkumu a vývoje se věnoval návrh a zavádění opatření pro snížení spotřeby. Jedná se o snahu zvyšování energetické účinnosti a zvládnutí realizace výrobních technologií s minimálním příkonem energie. Jak je patrné z dosavadních výzkumů, např. [4] a [6].

Analýza životního cyklu LCA výrobních strojů. Výzkum snižování materiálové náročnosti stavby strojů a výzkum zvyšování jejich energetické efektivnosti byl zahájen spíše intuitivně, na základě odhadu, že se jedná o evidentní příspěvky ke snižování zátěže životního prostředí i nákladnosti strojů, technologií a jejich provozu. Následně se po roce 2010 začal věnovat výzkum i oblasti objektivizace dopadů výrobních strojů a výrobních technologií na životní prostředí. Začaly být využívány a adaptovány techniky LCA pro oblast „Machine Tools“. Řada studií a analýz začala přinášet výsledky, které ukazují, že nejškodlivějším projevem výrobních strojů je jejich spotřeba elektrické energie. Všechny ostatní aspekty výroby, likvidace, recyklace, výparů atd. mají výrazně menší příspěvek k zátěži životního prostředí. Více např. v [3], [8] a [9]. Nově otevíranými tématy jsou například: Automatizace a intenzifikace výrobních procesů a technologií, jako nástroje vyšší energetické účinnosti; Prodlužování životnosti výrobních strojů a technologií, jejich lepší servisovatelnost, predikce servisních zásahů; Znovupoužití a repasovatelnost strojů (viz např. [7]) a technologií s cílem jejich udržení ve výrobě s minimalizací výměn celých strojů a zařízení; Využívání moderních technik digitálních dvojčat strojů a zařízení pro identifikaci životnosti, plánování servisních aktivit a optimalizaci využití strojů s cílem minimalizovat spotřebu materiálu i energie (viz např. [5], [10]); Recyklovatelnost strojů a zařízení, které již nebudou dále užívány; Hledání nových obchodních a podnikatelských modelů, které umožní prosperitu a zisk, bez základu v nově prodávaných strojích a zařízeních.

Trendy a vize uplatňování principů cirkulární ekonomiky ve výrobní technice

Uplatňování principů cirkulární ekonomiky a oběhového hospodářství je jednou z největších a nejsložitějších výzev pro obor strojírenské výrobní techniky, protože problematiku nelze řešit jen technicky a odborně, ale s ohledem na to, že se váže na změny obchodních modelů, změny v kvalifikaci pracovníků a na sociální, společenské a legislativně-regulatorní aspekty. K hlavním směrům výzkumu a vývoje by měla patřit pro náš obor zejména následující témata:

  • smysluplné a optimalizované využívání materiálu: výzkum nových optimalizačních a návrhových technik. Výzkum, analýza a lepší znalost skutečných zátěžných spekter dimenzovaných dílců, systémů a struktur;
  • snižování spotřeby energií, resp. zvyšování energetické účinnosti výrobních strojů a technologií: uplatňování opatření snižujících spotřebu energií. Uplatňování intenzifikace a automatizace výroby s minimálními prostoji, kdy plýtváme režijními energetickými náklady bez produkčního užitku. Hledání nových technik pro využívání výrobní kapacity, aniž by zbytečně stála nebo byla bez výrobní zátěže, ale spuštěná;
  • analýza životního cyklu LCA výrobních strojů a technologií s ohledem na životní prostředí a uhlíkovou stopu: vývoj nástrojů a technik, které umožní přesněji pochopit, jak výrobní stroje a technologie zatěžují životní prostředí, a dokázat lépe posuzovat odlišné designové řešení strojů a odlišné scénáře jejich využívání. Dokázat tyto nástroje LCA a predikce zátěže skleníkovými plyny zavádět do průmyslu a do návrhových a produkčních řetězců. Musíme přejít od intuitivních postupů k objektivním analýzám toho, čemu věnovat pozornost a úsilí při dalším zdokonalování výroby a strojů;
  • prodlužování životnosti výrobních strojů a technologií, jejich lepší servisovatelnost, predikce servisních zásahů: je třeba hledat řešení pro návrh strojů a technologií s delší dobou využití, a současně řešit lepší servisovatelnost z hlediska časové i ekonomické zátěže a minimálního narušení produkčního využití strojů a zařízení;
  • znovupožití a repasovatelnost strojů a technologií s cílem jejich udržení ve výrobě s minimalizací výměn celých strojů a zařízení: je třeba hledat obchodní modely a související technická řešení, která umožní znovupoužití strojů a jejich repasování za obchodně výhodných a přijatelných podmínek;
  • využívání moderních technik digitálních dvojčat strojů a zařízení pro identifikaci životnosti, plánování servisních aktivit a optimalizaci využití strojů s cílem minimalizovat spotřebu materiálu i energie: moderní metody simulací a vytváření digitálních dvojčat strojů mají zatím nevyužitý potenciál pro přispění k lepší udržitelnosti výroby a její energetické a materiálové efektivitě;
  • recyklovatelnost strojů a zařízení, které již nebudou dále užívány: přestože patří výrobní stroje a technologie k příkladům v možnostech dekompozice a recyklovatelnosti je třeba hledat další způsoby pro zdokonalení, zvláště u nerozebíratelných prvků a komponent;
  • hledání nových obchodních a podnikatelských modelů, které umožní prosperitu a zisk, bez základu v nově prodávaných strojích a zařízeních: jedná se o jedno z nejnáročnějších témat pro výzkum a vývoj v oblasti techniky i obchodu, které zatím nemá jasné obrysy ani možné cesty.

Reference

[1]   Projekt DEMAT https://cordis.europa.eu/project/id/246020

[2]   Projekt ECOFIT https://cordis.europa.eu/project/id/13989

[3]   F. Krautzer, R. Pamminger, C. Diver, W. Wimmer, Assessing the environmental performance of machine tools –Case studies applying the ‘LCA to go’ webtool. Procedia CIRP 29 ( 2015 ). Pp 502 – 507

[4]   D. Zeng, H. Cao,  S. Jafar, Y. Tan, S.Su,  A Life Cycle Ecological Sensitivity Analysis Method for Eco-Design Decision Making of Machine Tool  Procedia CIRP 69 ( 2018 ). Pp. 698 – 703

[5]   A. A. Ahmed, M. A. Nazzal, B.M. Darras, Cyber‑Physical Systems as an Enabler of Circular Economy to Achieve Sustainable Development Goals: A Comprehensive Review. International Journal of Precision Engineering and Manufacturing-Green Technology (2022) 9. pp. 955–975

[6]   S. Zust, R. Zust, T. Schdeleit, K. Wegener, Development and Application of an Eco-design Tool for Machine Tools, Procedia CIRP 48 ( 2016 ) pp. 431 – 436

[7]   S. Yang, A. Raghavendra, J.Kaminski, H.Pepin, Opportunities for Industry 4.0 to Support Remanufacturing. MDPI Applied Sciences, 2018, 8, 1177; doi:10.3390/app8071177

[8]   I. Daniyan, K. Mpofu, B. Ramatsetse, M.Gupta, Review of life cycle models for enhancing machine tools sustainability: lessons, trends and future directions. Heliyon 7 (2021) e06790

[9]   A. A. Khan, J.Abonyi, Simulation of Sustainable Manufacturing Solutions: Tools for Enabling Circular Economy.  MDPI Sustainability 2022, 14, 9796.

[10]  R. Rocca, P.Rosa, C. Sassanelli, L. Fumagalli, S. Terzi, Integrating Virtual Reality and Digital Twin in Circular Economy Practices: A Laboratory Application Case. MDPI Sustainability 2020, 12, 2286

[11]  P. Kerdlap, J.S. Choong Low, S. Ramakrishna. Zero waste manufacturing: A framework and review of technology, research, and implementation barriers for enabling a circular economy transition in Singapore. Resources, Conservation & Recycling 151 (2019) 104438


Článek vznikl s podporou projektu Technologická platforma strojírenská výrobní technika v rámci řešení projektu CZ.01.01.01/07/23_010/0001228.


Zelená transformace ve výrobě: evoluce a nové příležitosti

Obor strojírenské výrobní techniky patří k základům strojírenství a jeho úroveň se přenáší v parametrech produktivity a přesnosti do téměř všech navazujících oborů a odvětví výroby a zpracovatelského průmyslu. V rámci ČR je většina podniků, firem a dalších organizací působících v oboru strojírenské výrobní techniky sdružena v Technologické platformě Strojírenská výrobní technika (TPSVT). Platforma se věnuje mimo jiné zpracování strategických dokumentů v oboru, a to již od roku 2008. Jeden z hlavních současných úkolů platformy je formulovat Akční plán pro digitální a zelenou transformaci v oboru strojírenské výrobní techniky. Takto chceme přispět k cíli udržení a posílení konkurenceschopnosti průmyslové produkce oboru v měřítku Evropy i světa a ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podniky a výzkumnými organizacemi. V tomto článku bychom rádi představili některá východiska zelené transformace v oboru strojírenské výrobní techniky a výhledy možných změn v oboru.

Vydání #3
Kód článku: 240308
Datum: 06. 03. 2024
Rubrika: PR článek / Digitalizace výrobních a firemních procesů
Firmy
RCMT, FS, ČVUT v Praze

Ústav výrobních strojů a zařízení a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) představují jedno společné pracoviště Fakulty strojní ČVUT v Praze, které je zaměřeno na výzkum a vzdělávání v oboru „Machine Tools“, tedy v oboru obráběcích a tvářecích strojů a související automatizace. Strategickými úkoly RCMT jsou (1) výzkum a vývoj v oboru výrobních strojů a technologií, (2) podpora firem v oblasti výrobních strojů a  technologií a (3) vzdělávání mladých odborníků.

    Číst dál
    Svaz strojírenské technologie

    Svaz byl založen jako zájmové sdružení 22. června 1990. Zakladatelem bylo 21 organizací z České a Slovenské republiky zabývajících se výrobou, výzkumem a prodejem obráběcích a tvářecích strojů. Mezi zakladatele patřily i nositelé proslulých značek jako TOS, MAS, ZPS, Šmeral atd.
    Hlavním motivem založení byla zejména podpora a ochrana společných zájmů svých členů, s cílem koordinovat jejich součinnost ve všech oblastech, kdy je společný postup účelný při realizaci podnikatelských záměrů. V současné době SST sdružuje většinu společností a organizací působících v oboru České republice. V rámci České republiky pokrývají podniky sdružené ve Svazu více než 70 % produkce obráběcích a tvářecích strojů. Zanedbatelná není ani ostatní produkce podniků SST, jako jsou dřevoobráběcí stroje, tlakové licí stroje, hydraulická zařízení, kuličkové šrouby a matice, motory, nářadí a měřidla.

    Číst dál
    Související články
    Zelená transformace ve výrobě: evoluce a nové příležitosti

    Obor strojírenské výrobní techniky patří k základům strojírenství a jeho úroveň se přenáší v parametrech produktivity a přesnosti do téměř všech navazujících oborů a odvětví výroby a zpracovatelského průmyslu. V rámci ČR je většina podniků, firem a dalších organizací působících v oboru strojírenské výrobní techniky sdružena v Technologické platformě Strojírenská výrobní technika (TPSVT). Platforma se věnuje mimo jiné zpracování strategických dokumentů v oboru, a to již od roku 2008. Jeden z hlavních současných úkolů platformy je formulovat Akční plán pro digitální a zelenou transformaci v oboru strojírenské výrobní techniky. Takto chceme přispět k cíli udržení a posílení konkurenceschopnosti průmyslové produkce oboru v měřítku Evropy i světa a ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podniky a výzkumnými organizacemi. V tomto článku bychom rádi představili některá východiska zelené transformace v oboru strojírenské výrobní techniky a výhledy možných změn v oboru.

    IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

    Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

    EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

    Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

    Související články
    CIMT a Čína v roce 2025

    Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Projekt Národní centrum kompetence - Strojírenství dosáhl úspěšných výsledků

    Projekt Národní centrum kompetence - STROJÍRENSTVÍ (NCKS) byl realizován od ledna 2019 do prosince 2022. V konsorciu bylo zapojeno celkem 26 účastníků, z toho 9 výzkumných organizací a 17 průmyslových partnerů.

    Aktuální trendy v oboru obráběcích strojů

    Obor obráběcích strojů prochází velkými změnami, které pravděpodobně nejsou na první pohled tak zřetelné. Požadavky na stroje se mění v důsledku postupných proměn světa okolo nás a výrobci strojů na to reagují, aby si zajistili potřebnou konkurenceschopnost.

    RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů

    Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

    IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

    V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

    CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

    V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

    Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

    Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

    Německý obráběcí průmysl na prahu nové éry

    Německý průmysl obráběcích strojů se po dvou letech útlumu nachází v bodě zlomu a pro rok 2026 předpovídá velmi mírné oživení produkce o 1 % na celkovou hodnotu 13,7 miliardy eur. Tento opatrný optimismus vychází z očekávané stabilizace domácí poptávky, která byla v roce 2025 výrazně oslabena vysokými náklady, nedostatečnou jistotou při plánování a absencí hospodářských reforem, jež by oživily Německo jako výrobní lokalitu.

    EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

    Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

    Jarní setkání strojařů v Plzni

    Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

    CIMT a Čína v roce 2023

    Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit