Témata
Reklama

SolidWorks World 2013 - úterý - den druhý

23. 01. 2013

Druhý den konference se nesl v duchu udílení ocenění nejlepších User Group Leaderů uplynulého roku, vítězů soutěže SolidWorks Beta Contest (de facto testování nové verze programu) a také v představení partnerů a sponzorů konference, bez kterých by takovou mamutí akci nešlo vůbec zrealizovat. Mezi ty nejvýznamnější patří firmy DELL, Intel, HP, Lenovo či NVIDIA. Přítomnost takových špičkových značek jen podtrhuje prestiž a úroveň celé konference. A to nemluvě o dalších partnerech a sponzorech, kteří vystavují na přidruženém veletrhu v Pavilonu Partnerů - 3Dconnexion, Delcam, Objet, Mastercam, ZUKEN a mnoho dalších. Jedna známá firma vedle druhé...

Hostem druhého dne konference byl profesor University of Pennsylvania Vijay Kumar.

Po tomto formálnějším úvodu přišli již na řadu speciální hosté úterní General Session. Prvním z nich byl Vijay Kumar, indický emigrant a profesor inženýrství a aplikovaných věd na University of Pensylvania. Ten se svým týmem sestrojil malé mrštné létající čtyřrotorové roboty, kteří spolu komunikují, navzájem se vnímají, dokáží se v obrovských rychlostech vyhýbat, měnit směr, rojit se či létat ve formacích. Tyto roboty naleznou uplatnění zejména v průzkumech budov po katastrofách nebo také pro dopravu a následnou konstrukci objektů v nepřístupných oblastech, např. zamořených radiací. Zbývá dodat, že pro všechny své projekty využívá tým profesora Kumara SoliWorks.

Létající roboty profesora Vijaye Kumara.

Druhý host nám byl o něco bližší, a to nejen zeměpisným původem. Na scénu přišel Elias Knubben, vedoucí bionických projektů, nám dobře známé, společnosti Festo, aby předvedl několik zajímavých projektů, navrhovaných jak jinak než v SolidWorks.

Roboty mají i umělecké sklony.

Prvním z nich byla robotická ruka inspirovaná sloním chobotem. Jde o pneumaticky poháněné rameno, ve kterém jsou schovány písty, fungující na bázi smršťování a opětovného roztahování vzduchu, takže vlastně simulují opravdovou funkci lidských svalů. Zajímavé je zejména zakončení chobotu třemi velmi citlivými prsty, které dokáží jemně uchopit křehké a měkké předměty aniž by je jakkoli poškodily. Firma se tak snaží vyvrátit tvrzení, že roboty nikdy nebudou "lidsky přívětivé", naopak vždy studené, robustní a s nebezpečním zranění osob např. při vyprošťování. V současné chvíli firma pracuje na třech velikostech uchopení - od lískového oříšku až po grapefruit. Robot byl vyvinut ve spolupráci s Franhofer Institut Stuttgart.

Návrh robota zpracovaný v SolidWorks.

Druhým představeným projektem byla bionická ruka, která je naprosto přesně schopná na dálku přes interface kopírovat pohyby ruky člověka na zcela jiném místě, v bezpečí. Jde o to, že si vlastně nasadíte rukavici a imaginárně uchopujete a pohybujete předměty, které jsou ve skutečnosti na vzdáleném místě a "prodloužená" ruka dělá v reálu vše za vás. Opět si můžeme představit použití v nebezpečných podmínkách, ale pracuje se již i na možném využití při rehabilitacích a v medicíně obecně.

Elias Knuben představuje přítomným bionické projekty spol. Festo.
Pneumatický bionický robot Elephant Trunk.
Bionická ruka z dílny firmy Festo.

Posledním projektem, který pochopitelně vzbudil největší ovace publika, byl nám Evropanům již dobře známý bionický racek Smartbird, který zcela věrohodně napodobuje opravdový ptačí let a k jeho udržení ve vzduchu není potřeba žádných podpůrných nadnášedel, např. helia.

Když se racek proletěl nad hlavami několika tisícovek přítomných, sklidil nebývalé nadšení a sál se rozjasnil blesky fotoaparátů. Myslel jsem, že je tento projekt již po celém světě dostatečně známý a populární, ale očividně i pro racka je to Spojených státu hodně daleko.

Smartbird - bionický racek svým dokonale realistickým letem všechny doslova nadchl.

Pokračujeme zítra závěrečným dnem konference, kde by měly být představeny novinky z připravované verze SolidWorks 2014, která na trh přijde tradičně na podzim letošního roku.

Z Floridy pro MM Průmyslové spektrum Pavel Růžička

Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit