Témata

Výzkum, vývoj a inovace

Oblast vědy, výzkumu, inovací a nových technologií má zásadní význam pro rozvoj ekonomiky. Dosažené výsledky musí jednoznačně posilovat konkurenceschopnost podnikatelského sektoru v tuzemsku i v zahraničí s přímým záměrem tvorby nových pracovních příležitostí.

Z náhradníků do základní sestavy

29. 04. 2026

Když jsem v prvním článku psal o Mercosuru jako o šanci, netušil jsem, jak rychle se tento obraz rozvine. Brusel od té doby uzavřel dohodu s Indií a v březnu podepsal i smlouvu s Austrálií, která odstraní 99 % cel na evropský export. Tato spolupráce navíc zahrnuje těžbu strategických surovin, jako jsou lithium a wolfram. Mercosur, Indie, Austrálie: tři kontinenty, tři dohody, jeden jasný signál. Evropa buduje exportní platformu pro příští desetiletí. Otázka, kterou jsem položil minule – budeme na to připraveni? – však zůstává.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

29. 04. 2026
Roman Dvořák

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Povrchové úpravy? V hlavní roli robot!

28. 04. 2026
Hana Janisova

Pracoviště, které významně mění pravidla hry v oblasti povrchových úprav letos vyrostlo v Ústí nad Orlicí. Nové vývojové a testovací robotické centrum zde 23. dubna slavnostně otevřela společnost VMK Robotics. Projekt se zaměřuje na jednu z nejpalčivějších oblastí současného průmyslu: automatizaci navěšování a svěšování dílů.

CCMT 2026 Šanghaj #1

V úterý 21. 4. 2026 byl zahájen veletrh obráběcích strojů CCMT 2026 ve městě Šanghaj. Z historie vím, že oboru znalí a mně věrní čtenáři zároveň už dychtivě vyhlížejí zpravodajství, tentokrát z Asie. V tomto prvním vstupu naleznete pár postřehů ze zahajovacího dne. Sice s měnším odstupem, ale nebojte, už vám i nám nic neuteče, neb už se stalo.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

01. 04. 2026
Roman Dvořák

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Trendy v laserových technologiích pro výrobu

Laser již dávno není vnímán pouze jako specializovaný nástroj na řezání plechů. V současném výrobním průmyslu je univerzální technologickou platformou, která pokrývá široké spektrum aplikací - od kontinuálního záření a krátkých pulzních režimů, využívaných při kalení, svařování, řezání, vrtání či aditivní výrobě (tzv. makroprocesy), až po ultrakrátkopulzní (UKP) zdroje, umožňující extrémně přesné mikroobrábění, strukturování a funkcionalizaci povrchů (tzv. mikroprocesy).

Laserové obrábění na dlouhotočných automatech

01. 04. 2026
Martin Novák

Společnost Citizen Machinery Japan dlouhodobě udává trendy ve vývoji CNC dlouhotočných automatů. Příkladem je laserová technologie využívaná na strojích Cincom, která posouvá možnosti obrábění až do kategorie mikroobrábění, kde klasické třískové technologie narážejí na své limity nebo ztrácejí efektivitu.

Laserová příprava povrchů pro lepení

01. 04. 2026
Jan Brajer

V moderním průmyslu stále častěji rozhoduje o kvalitě konstrukce něco, co na první pohled není vidět – stav povrchu materiálu. Platí to zejména u lepených spojů, které dnes nacházejí uplatnění v celé řadě technických aplikací: od automobilů přes letecké konstrukce až po elektroniku nebo energetiku.

Fajne zprávy z Ostravy: Robotické systémy v praxi

01. 04. 2026
Ján Babjak

Robotika dnes již nepředstavuje pouze nasazení průmyslových manipulátorů ve výrobních halách, ale komplexní obor propojující mechaniku, řízení, senzoriku, zpracování dat a prvky umělé inteligence. Tímto směrem se dlouhodobě rozvíjí také činnost Katedry robotiky VŠB-TUO.

Kolébka českého inženýrství: Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT)

01. 04. 2026
Doc. Petr Kolář

Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště aplikovaného výzkumu s rozsáhlými vazbami na průmyslovou praxi v oblasti výrobní techniky. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum progresivních témat, která vycházejí z průběžné identifikace hlavních hybných sil v průmyslové výrobě a zájmu průmyslových partnerů.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

01. 04. 2026
Anna Jirásková

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Strategie 2.0: Tentokrát doopravdy?

01. 04. 2026
Roman Dvořák

Můj úvodní editorial v minulém, březnovém vydání MM Průmyslového spektra vyvolal mimořádně živý ohlas. Diskuse jasně potvrdily, že transformace českého průmyslu a nová Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 je tématem, které pálí každého, kdo buduje naši ekonomickou stabilitu. Tato nová vize by přitom neměla vznikat ve vakuu; nominálně navazuje na ambice vládního programu The Country for the Future (2020–2027). Jenže právě zde narážíme na první vážný problém: pokud má být nová strategie úspěšná, musí se kriticky vypořádat s dědictvím svých předchůdců, které v mnoha ohledech zůstaly jen u drahého marketingu a u loga v dotačních výzvách.

Promluvy Štefana Kassaye: Mozaika našeho bytí: Hledání skutečného štěstí

01. 04. 2026

Často se sám sebe ptám, proč jsme my lidé tak posedlí hledáním štěstí někde za vzdáleným horizontem. Vybavili jsme se dokonalými technologiemi, obklopili jsme se nadbytkem, a přesto v našich duších nezřídka zívá prázdnota. Ženeme se životem jako cestující ve vlaku, kteří tak zoufale touží dorazit do cílové stanice zvané „Úspěch", že si vůbec nevšimnou nádherné krajiny ubíhající za okny. Hromadíme majetek, budujeme impéria z písku – a v tom shonu nám uniká to nejpodstatnější: život sám. Neuvědomujeme si, že tou nejcennější a jedinou skutečnou měnou, kterou na tomto světě máme, nejsou peníze, ale náš čas bytí.

Made in Česko: Fenomén jménem tryskové tkaní

01. 04. 2026
Hana Janišová

Psal se rok 1951 a právě tehdy vznikal v Liberci Výzkumný ústav textilních strojů (VÚTS). Tehdy však nikdo netušil, že se zde zrodí technologie, která pošle do důchodu staletími prověřený tkací člunek. Princip tryskového prohozu – tedy využití proudu vzduchu nebo vody k zanášení útku – byl v té době něčím z říše sci-fi. Dnes, o více než 70 let později, je Liberec stále místem, kde se tvoří budoucnost tkalcovského oboru.

MM Glosa: Svět, který jsme si přáli nemít

01. 04. 2026
Roman Dvořák

Ještě nedávno byl člověk, který veřejně hovořil o zbrojení jako o příležitosti pro český průmysl, považován za kontroverzního. Obranný průmysl byl na okraji zájmu, dnes ale zažívá boom. Zájemci o zbrojařinu plní sály konferencí, akcie defence firem prakticky válcují vše ostatní. Svět se změnil. Otázka je, zda jsme připraveni tuto změnu přijmout s otevřenýma očima – nebo zda budeme opět pouze přihlížet, jak ji využijí jiní.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

01. 04. 2026
Ivan Heisler

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Budoucnost průmyslové výroby

01. 04. 2026
Anna Jirásková

V době, kdy technologický pokrok nabírá na tempu a stále těsněji souvisí s bezpečností, odolností i geopolitickou stabilitou, se veletrh Hannover Messe hodlá stát klíčovým fórem evropského průmyslu. Ústředním tématem ročníku je proto využití AI, robotiky a digitálních technologií, a to v široké škále praktických aplikací včetně obranného průmyslu.

Technika pro zdraví: Obraz světa v nanoměřítku

01. 04. 2026
Hana Janišová

Existuje svět, v němž, ačkoli je pro lidské oko neviditelný, spočívá jádro moderní medicíny. Představme si přístroj, jenž dokáže „krájet“ hmotu s přesností na nanometry a odhalovat procesy uvnitř buněk či strukturu nových léčiv. Jde o multimodální analytický systém s názvem Tescan Amber X 2.