Témata
Reklama

Akademie tváření: Technologie opracování laserem

20. 10. 2010

Přinášíme třetí část našeho seriálu zabývajícího se problematikou technologie tváření. Příspěvky jsou realizovány ve spolupráci s odborníky z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze a technickými specialisty firmy Trumpf. V tomto díle akademickou půdu rozšířil tuzemský odborník na laserové technologie Ing. Jiří Šmíd. V jednotlivých příspěvcích se věnujeme konkrétní technologii/technologiím zpracování plechu, jež je/jsou představena/představeny jak po teoretické stránce, tak následně v konkrétních aplikacích na strojích Trumpf. Volba témat je v souladu s technickými možnostmi, které nabízejí stroje právě výše zmíněného výrobce, jež bezesporu představuje špičku v oboru, a proto se na ni i redakce při tvorbě Akademie tváření obrátila.
Rádi přivítáme vaše připomínky jak ke koncepci seriálu, tak i k samotnému obsahu konkrétních příspěvků.
Za autorský kolektiv
Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com

Tento článek je součástí seriálu:
Akademie tváření
Díly
František Tatíček

Vedoucí skupiny Tváření na FS ČVUT v Praze

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

V sérii představovaných technologií nelze opominout ani nabídku a užití laseru a jeho uplatnění ve funkci přímého výrobního nástroje nebo jako prostředku, který dopomáhá k snadnějšímu a kvalitnějšímu průběhu některých klasických tvářecích technologií. S laserem se tak setkáváme při řezání plechů a profilových dílů včetně tvarového řezání, při zpracování různorodých plechových přístřihů, obecně označovaném jako technologie Tailored Blanks a Tailored Tubes, při přípravě na tváření vnitřním přetlakem, tváření s předehřevem včetně působení laserového ohřevu při ražení a vysekávání plechů,  při ohýbání plechů z křehkých materiálů či tváření rotačních symetrických dílů. Z řady dalších speciálních  postupů je zajímavé např. tváření přesných dílů pro mikroelektronické systémy, kdy na základě principů různé  absorpce a transparentnosti paprsku laseru u odlišných materiálů  lze docílit ohřevu tvářeného materiálu i v uzavřeném tvářecím nástroji, novinkou je i technologie využití pulzních laserů k vytváření tlakových rázů na povrchu tvářených materiálů s přetvárným efektem obdoby kuličkování materiálů a do popředí se dostávají i technologie Rapid Prototyping až Rapid Manufacturing při vytváření 3D modelů, prototypů i výrobků cestou skládání hotového produktu z vrstev za podpory laseru. Svou roli v oblasti tváření hraje laser i při renovaci tvářecích nástrojů laserovým navařováním a uplatní se i u řady kontrolních a měřicích prvků a systémů. Už tento výčet ukazuje na širokou škálu možností využití laserového paprsku u technologií tváření, a to výhodně už nejen u velkých výrobců s velkosériovou výrobou, ale i u menších podniků, které tvoří  v podstatě jádro každé ekonomiky.Těm věnují vyšší pozornost i programy EU. Např. v minulém roce byl tak úspěšně dokončen několikaletý projekt pro malé a střední podniky, označovaný zkratkou SME (Small and Medium-sized Enterprise) na podporu jejich konkurenceschopnosti zavedením vyššího stupně automatizace výroby, kde spolu s průmyslovými roboty se tu dostává hlavního slova právě laserovým technologiím. Některé podniky využily podle zahraničních médií nových laserových technologických inovací vhodně ke snižování vlastních výrobních nákladů právě v nedávném krizovém období, u nás se očekává, že pro menší podniky nastává vhodné období pro nové investice s postupným oživováním výroby.

Základní informace    

Pod označením slova laser se rozumí zesilování světla využitím stimulované emise, ustáleným výrazem pak kvantový generátor optického záření - záření, které na rozdíl od jiných zdrojů je monochromatické a koherentní. Od objevu laseru v roce 1960, tehdy rubínového, se laser a potažmo jeho vznikající konstrukční varianty neustále zdokonalovaly, laser nacházel stále nové a nové aplikace a pro průmysl se stal i vynikajícím výrobním nástrojem. Dnes se typy laserů většinou rozdělují podle prostředí a způsobu, jakým byl laserový efekt získán. Pro průmyslové aplikace, včetně technologií tváření, přicházejí tak v úvahu zvláště lasery plynové s aktivním prostředím tvořeným plynem nebo směsí plynů, lasery pevnolátkové, kde aktivní prostředí tvoří pevné krystalické, případně amorfní látky dotované příměsí vzácných zemin (např. ytterbia), nebo lasery polovodičové, s funkcí založenou na vzniku stimulované emise záření v aktivním polovodičovém materiálu při kvantových přechodech elektronů. Každá tato skupina laserů vyzařuje na jiné vlnové délce a už to předurčuje oblast jejich použití, ovlivněnou technologií a druhem zpracovávaného materiálu. 

Reklama
Reklama
Ukázky řezání plechů CO2 laserem
Ukázky řezání plechů CO2 laserem
Ukázky řezů vláknovým laserem

Tržní potenciál   

Zajímavé a pro uživatele podstatné je, že přes pokles cen laserů v posledních letech roste  jejich účinnost. Zatímco starší výbojkami buzený  pevnolátkový laser dosahoval účinnosti kolem 5 %, CO2 laser 10 %, pak nové typy pevnolátkových laserů mají účinnost kolem 30 % a výkonové diodové lasery nové generace dosahují až 40% účinnosti. Klesají náklady na kW výkonu laseru, podle studie mnichovského institutu iwb TU jen za období let 2005-2008 poklesly o celou polovinu.

Současná tržní nabídka laserů zahrnuje už dostatečně široké spektrum typů s odlišnými fyzikálně-optickými parametry a tedy i jejich různě vhodné uplatnění ve vztahu k požadované technologii, zpracovávanému materiálu a jeho schopnostem absorpce laserového paprsku. Volba mezi těmito typy se může zdát pro budoucího investora zpočátku až příliš široká, zvláště pak v případech, kdy pro záměry podniku je možné užít i vícero typů laserů s odlišnými investičními i provozními náklady. V posledních letech, kdy vzniká celá řada nových typů laserů, se hodně diskutuje o tom, kterým směrem se bude ubírat budoucí vývoj ideálního laseru. Je otázkou, zda se bude jednat o lasery  klasické CO(vlnová délka 10,6 µm) či difuzně chlazené CO2  lasery s destičkovitým nebo koaxiálním uspořádáním elektrod, pevnolátkové výbojkami nebo diodou čerpané lasery, většinou Nd:YAG, s aktivním materiálem ve tvaru válečku (vlnová délka 1,064 µm) nebo pevnolátkové lasery s deskovou formou krystalu, diskové lasery ve formě tenkého kotouče nebo lasery vláknové s aktivním vláknem, obojí  s dotováním prvky vzácných zemin.

Správná volba laseru   

Pro nové uživatele je důležité si před nákupem laseru a s ním i celého laserového systému přesně ujasnit, jaké jsou vlastní reálné potřeby práce s laserem včetně dlouhodobějších záměrů a uvědomit si, že neuváženým nákupem zbytečně výkonného laseru se investice podstatně zdražuje. Zde jsou některé zajímavé názory ekonomů předního výrobce laserů a laserových systémů - německé firmy Trumpf : „Dobré je si uvědomit, že cena laseru roste s jeho výkonem, někdy více než proporcionálně, přičemž maximální výkon nakoupené investice se nemusí vždy plně využít. Např. u COlaserů, zatím stále ještě nejvíce užívaných laserů u strojírenských technologií, kde pro práci s plechem je přínosem dobrá kvalita řezu při všech tloušťkách plechu, rostou investiční náklady přibližně už o 50 % při samotném zdvojení výkonu laseru."  Přitom většina prací s plechem probíhá jen u plechů tloušťky 1 až 6 mm,  kdy postačí výkon laseru přibližně do 3 kW a není nutné nijak zatěžovat rozpočet nákupem zbytečně výkonnější varianty  (CO2 lasery se vyrábějí v řadě do 20 kW). Kde je těžištěm zamýšlených prací s laserem zpracovávání tenkých plechů, volí se spíše typy pevnolátkových laserů, včetně vláknových, kde se vedle možnosti vedení a rozdělování paprsku optickým kabelem na vícero pracovišť dosahuje i vyšší pracovní rychlosti a tím poklesu výrobních nákladů. Soustavným studiem vlivů jednotlivých typů laserů na způsoby řezání plechů se zabývá zvláště Fraunhofer Institut ILT. Tady dosáhli např. při řezání ocelových plechů o tloušťce 0,7 až 2,5 mm vláknovým 4kW laserem, který dnes představuje nejnovější generaci průmyslových laserů, podstatně vyšších parametrů oproti  řezání s CO2 laserem. Při stejné nebo ještě lepší kvalitě řezu při technologiích, kde na rozdíl od pohybu polotovaru se efektivněji pohybuje podle kontur řezu zaostřený paprsek laseru, dosáhli řezné rychlosti přes 100 m.min-1. Při ještě menších tloušťkách, u kovových fólií, dosáhli ve Fraunhofer Institutu, tentokrát IWS v Drážďanech, u nově vyvinutého postupu nazvaného „Kiss-Cutting" dokonce rychlosti řezu přes 200 m.min-1. Institut IWS se aktivně podílel i na programu internacionalizace vědy a výzkumu, kde jedním z účastníků programu byla i ČR a odbornou konzultační a poradenskou činnost je připraven našim podnikům nabídnout i nadále (více o programu spolupráce MM Průmyslové spektrum 6/2010). Od 5. do 6. října pořádal IWS v Drážďanech 6. mezinárodní laserové sympozium Fiber - Disc (FiSC), a jak už název napovídá, šlo zde o hodnocení nejnovějších typů laseru, vláknového a diskového, a posouzení jejich výhodnosti pro jednotlivé průmyslové technologie (www.iws.fraunhofer.de/workshop/e_workshop.html).

(Při řezání silnějších plechů se doposud užívá CO2 laser, který při  výkonu do 6 kW  postačí pro řezání ocelových plechů do tloušťky 30 mm nebo řezání ocelových trubek a profilů.  Při optimálních podmínkách se podařilo tímto typem laseru řezat ocel i tloušťky 60 mm. Hliník se řeže do 20 mm, mosaz do 8 mm. Vyšších výkonů laseru se využívá spíše ke svařování, nižších pod 500 W pro technologie s nekovovými materiály nebo u slabších kovových profilů).

Vysokou kvalitou řezu vynikají zvláště diskové lasery s aktivním médiem ve tvaru tenkého kotouče, dnes dostupné až do výkonu 16 kW.

U pevnolátkových laserů, které na rozdíl od CO2 laserů mohou přenášet výkon paprsku optickým kabelem nebo ho i stejným způsobem rozvádět na více pracovišť (stejnou schopnost mají i diodové lasery),  je široká škála vhodných technologií podporovaná řadou nových variant laserů, o kterých byla zmínka už dříve. Podle výkonu se jich využívá především pro svařování a řezání, včetně způsobů se skenováním paprsku, pro popisování a různé způsoby mikroopracování a vhodné jsou i pro v úvodu zmíněné technologie Laser Prototyping, Tooling a Manufacturing, založené na laserovém spékání nebo přetavování práškových materiálů postupy Selective Laser Sintering SLS a  Selective Laser Melting SLM. U obou těchto metod, kde rozdíl je jen ve výšce laserového ohřevu, jde o přímou návaznost na CAD data a vytváření dílů po vrstvách odpovídajících řezům vytvářeným simulací elektronické předlohy. Nové typy pevnolátkových laserů vynikají opět vysokou jakostí paprsku a u pulzních laserů dosažitelností krátkých až ultrakrátkých pulzů. Rychlý vývoj  diskových laserů - dnes do 16 kW - a vláknových laserů slibuje zatím nikterak neohraničované výkonové možnosti.

Současný intenzivní vývoj těchto dvou nových typů laserů s nejvyšší kvalitou paprsku, diskových a naproti tomu vláknových,  provází i ověřování vhodných  technologií a hledání optima pro oba typy, konstrukčně podstatně odlišné. Pro čerpání aktivního tenkého kotoučového média je u diskových laserů podstatný vícenásobný přechod záření od laserové diody přes reflektující vrstvy jedné strany kotouče a okolních reflektorů. Teplo, které u diskových laserů vzniká stejně jako u jiných typů laserů, je odváděno napojením druhé strany kotouče na kontaktní chladič. Malá tloušťka kotouče krystalu a přitom dostatečná hodnota přechodu tepla ve směru paralelním s výstupním paprskem příznivě působí na intenzitu chlazení a homogenní rozdělení teploty uvnitř paprsku, a tím se dosahuje i vyšší jemnosti zaostření paprsku a růstu jeho hloubky ostrosti. U vláknových laserů dochází ke chlazení vzduchem po celé délce dotovaného vlákna, odpovídajícího funkci krystalu u klasických pevnolátkových laserů. U ns, psfs laserů, jejichž průmyslová realizace úzce s oběma typy laserů souvisí, se zatím z praktického hlediska se zaměřením na dosahované kvalitativní a výkonové parametry při tak extrémně krátkých pulzech dává často přednost diskovým laserům s redukováním nelineárních efektů ve výkonové špičce pulzů.

Pikosekundový laser TruMicro 5050 nedovoluje při extrémně krátkém intervalu působení paprsku prakticky ani náběhu tepelného ovlivnění okolní zóny řezu.

Pro diodové polovodičové výkonové lasery (vlnová délka 790-980 nm) mluví jejich dobrá účinnost, nízké investiční a provozní náklady, vysoká životnost a malé rozměry. V sestavě dosahují výkonu až 10 kW. Při obvyklém výkonu do 250 W se doporučují pro řezání a svařování plastů nebo různých kovových fólií, vhodné jsou i pro pájení. Při vyšších výkonech jsou vhodné i pro technologie povrchových úprav, kde se může výhodně využít původní pravoúhlý profil zaostřeného paprsku s rovnoměrným rozložením intenzity záření. Průběžný vývoj u těchto laserů přinesl zvýšení kvality jejich vyzařovaného paprsku až na úroveň, srovnatelnou se stavem u diskových a vláknových laserů.

Kombinovaný laserový a razicí lis TruMatic 7000

Do skupiny průmyslových laserů zasahují ještě i některé další typy, které však nejsou určené pro tvářecí technologie. Uvádíme je stručně jen pro doplnění přehledu. V elektronice a jemné mechanice se používají i excimerové lasery s halogenidy nebo oxidy vzácných plynů. V zásadě jsou pulzní, s vlnovou délkou záření v ultrafialové části spektra od 157 do 351 nm. Vynikají dobrou fokusací paprsku a při krátkých pulzech poskytují opracování s ostrými okraji a jen minimální tepelnou zátěží okolí. Další způsob jemného řezání tzv. technologií Microjet je založen na řezání paprskem laseru při jeho vedení vodním sloupcem. Výkonný laserový paprsek se při této metodě fokusuje na úroveň trysky vodního sloupce a v trvale fokusovaném stavu je pak  tímto vodním sloupcem veden celou operací řezu. Takový postup má hned několik výhod. Vynikající chlazení místa řezu vodou sloupce, dosahování vyšších řezných rychlostí oproti způsobům bez vedení vodním paprskem, čistý beztrhlinkový řez s naprosto paralelním tvarem hran a především žádné tepelné zatěžování okolní zóny řezu. Perspektivní je zvláště kombinace metody Microjet s vláknovým laserem.

TruLaser Cell 7040 pro 3D řezání i svařování plechů

Jak už z dosavadního popisu laserových technologií, byť ohraničených oborem tváření vyplývá, jsou dnes už oblast a možnosti využívání laserů natolik široké, že žádný krátký pohled do této problematiky nemůže přinést všechny vyčerpávající informace a zhodnotit všechny technické a ekonomické faktory potřebné pro objektivní volbu konkrétní technologie.  Za ideální pro taková rozhodování se považuje možnost modelového ověření postupu ještě před konečným investičním rozhodnutím a hlavně spolupráce s výrobcem a dodavatelem co nejširší škály průmyslových laserů a systémů. U nás je tak možné doporučit např. firmu Trumpf Praha v pražských Stodůlkách, jejíž výhodou je vedle dodávaného kompletního sortimentu všech typů laserů zároveň i prostorné servisní, školicí a předváděcí centrum.

Řezací laserové pracoviště TruLaser 1030 s koaxiálním vysoce kvalitním 2 kW laserem patřilo mezi novinky letošního strojírenského veletrhu v Brně. Při pracovní ploše 1 500 x 3 000 mm vyžaduje zástavbu jen 25 m2 a jeho provedení patří mezi neefektivnější - jak do investičních, tak i provozních nákladů.

Ing. Jiří Šmíd

iia.smid@gmail.com

Reklama
Související články
Akademie tváření: Hluboké tažení

Přinášíme vám další díl naší Akademie, kterou pro vás ve spolupráci s odborníky Ústavu strojírenské technologie FS ČVUT v Praze a technickými specialisty firmy Trumpf připravujeme již druhým rokem. V jednotlivých příspěvcích se postupně věnujeme konkrétním technologiím zpracování plechu, jež jsou představeny jak po teoretické stránce, tak následně v konkrétních aplikacích na strojích Trumpf. Volba témat je v souladu s technickými možnostmi, které nabízejí stroje právě výše zmíněného výrobce, který bezesporu představuje špičku v oboru, a proto se na něj i redakce při tvorbě Akademie tváření obrátila.

Akademie tváření: Technologičnost konstrukce při ohýbání

Přinášíme vám další díl naší Akademie, kterou pro vás ve spolupráci s odborníky Ústavu strojírenské technologie FS ČVUT v Praze a technickými specialisty firmy Trumpf již třetím rokem připravujeme. V jednotlivých příspěvcích se postupně věnujeme konkrétním technologiím zpracování plechu, jež jsou představeny jak po teoretické stránce, tak následně v konkrétních aplikacích na strojích Trumpf.
Tento článek volně navazuje na předchozí v rámci akademie tváření, především na již popsanou problematiku ohýbání, odpružení v plošném tváření a technologičnost konstrukce v návrhu výstřižku. Článek popisuje obecná pravidla z hlediska technologičnosti konstrukce pro technologie ohýbání.
Rádi přivítáme vaše připomínky jak ke koncepci seriálu, tak i k samotnému obsahu konkrétních příspěvků.
Za autorský kolektiv Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com

Akademie tváření: Technologičnost konstrukce v návrhu výstřižků

Přinášíme vám další díl naší Akademie, kterou pro vás ve spolupráci s odborníky Ústavu strojírenské technologie FS ČVUT v Praze a technickými specialisty firmy Trumpf již druhým rokem připravujeme. V jednotlivých příspěvcích se postupně věnujeme konkrétním technologiím zpracování plechu, jež jsou představeny jak po teoretické stránce, tak následně v konkrétních aplikacích na strojích Trumpf. Volba témat je v souladu s technickými možnostmi, které nabízejí stroje právě výše zmíněného výrobce, který bezesporu představuje špičku v oboru, a proto se na něj i redakce při tvorbě Akademie tváření obrátila. Rádi přivítáme vaše připomínky jak ke koncepci seriálu, tak i k samotnému obsahu konkrétních příspěvků.
Za autorský kolektiv Roman Dvořák

Související články
Automatická flexibilní výroba plechových dílů

Eliminace nevýrobních časů a zbytečné manipulace s materiálem a polotovarem, to je jeden z hlavních úkolů efektivní výroby. Když k tomu ještě přidáme fakt, že na pracovním trhu nejsou volné kapacity a konkurence nutí k neustálému zvyšování produktivity při neúměrně rostoucích mzdových nákladech je automatizace výroby takřka jediným řešením, jak splnit náročné podmínky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Optimalizace tvaru nástroje pro válcování

V současné době je velmi vyhledávaným strojem válcovačka typu ULS. A s rozvojem elektromobility se jeví velmi pravděpodobný požadavek na zvyšování produkce hřídelových součástí. Společnost Šmeral Brno se proto rozhodla inovovat a zlepšit nejen stroj ULS, ale i samotný proces tvorby nástrojů příčného klínového válcování (PKV).

Kapalina jako tvářecí medium

V dnešní době je stále více kladen důraz na sofistikovanost i ekonomickou efektivnost výrobních procesů. Současně je žádána výroba stále složitějších tvarů, vyplývajících především z designových návrhů lisovaných součástí, které dříve nebyly řešitelné jako např. výroba negativních tvarů, složitě prostorově i tvarově orientovaných trubkových dílců apod. V tomto případě lze s výhodou, namísto pevných konvenčních nástrojů, využít výrobní metody zaměřené na nepevné nástroje, jako je např. kapalina.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Moderní způsoby ochrany vysokopevných ocelí

V posledních letech je v automobilovém průmyslu kladen stále větší důraz na snižování hmotnosti vozu, potažmo spotřeby a z ní plynoucích emisí, za současného zvýšení bezpečnosti posádky. Jednou z možností, jak splnit tyto požadavky, je nahrazení starých materiálů používaných pro výrobu určitých komponentů za nové, pevnější. Díl z pevnějšího materiálu může být tenčí a potažmo i lehčí oproti dílu původnímu, ale současně je schopen vydržet stejné, nebo i větší namáhání.

Vliv materiálu na kvalitu výlisku

Kvalita vstupního materiálu významně ovlivňuje výslednou kvalitu výlisku. Ověřování jeho vlastností je možné provádět různými zkouškami, mezi něž patří ověřování jeho mechanických vlastností či technologické zkoušky.

Účinná a bezpečná manipulace s plechy

Každá strojírenská výroba či sklad se snaží fungovat co nejefektivněji. V manipulaci s břemeny však české firmy za těmi západními stále ještě trochu zaostávají. A to nejen v rychlosti a účinnosti, ale také v bezpečnosti. Česká společnost Walmag přitom patří již přes 25 let k předním světovým výrobcům špičkových břemenových magnetů, které zásadně usnadňují práci firmám po celém světě. Jednou z jejích specialit jsou i břemenové magnety pro manipulaci s plechy.

Metodika kompenzace odpružení u velkoplošných karosářských výlisků

Dnešní doba je charakterizována rychlou reakcí na akceschopnost a poptávku a klade vysoké požadavky na konečné nízké provozní náklady a vysokou kvalitu všech výrobků. V ideálním případě by měly být výlisky vyráběny bez defektů. Takto dokonalého stavu ovšem není možné zatím dosáhnout. Již v minulosti bylo řadou autorů popsáno početné množství defektů, u kterých se dnes ví, jaký přístup pro jejich predikci a eliminaci zvolit. Jedná se například o zvlnění materiálu, vyčerpání plasticity, iniciace trhliny, ztenčení materiálu aj.

Nová řada vysekávacích lisů kombinovaných s laserem

V souladu s tradicí soustavného rozvoje produktových řad uvedla společnost Prima Power na trh kompletní novou generaci servoelektrických vysekávacích lisů kombinovaných s laserem.

Co je nového v tvářecí technice

Oblast plošného tváření je dynamicky se rozvíjející segment výroby dílců z plechu. Mezi technologií a stroji byl v minulosti veden neustálý boj. Vždy se podařilo vyvinout technologii, která o kus dál posunula hranice zpracování těžko tvářitelných materiálů nebo tvarově složitých dílců. Velkou roli v tomto rozvoji technologií plošného tváření vždy hrál automobilový průmysl, který neustále zvyšoval požadavky na komplikovanější tvary v souvislosti s fantazií designérů.

Nekonvenční zpracování nové generace vysokopevných výkovků

Vysokopevnostní zušlechtěné výkovky se strukturou popuštěného martenzitu v současné době představují high-end skupinu kovárenských produktů. Díky nejnovějším poznatkům z oblasti fyzikálně-metalurgických dějů probíhajících v materiálu výkovků by skupina vysokopevnostních výkovků mohla být doplněna novou generací výkovků, jejichž struktura je tvořena nekonvenčním CFB (Carbide-Free bainitem) a QP martenzitem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit