Budoucnost vysokých škol

Profesor Rudolf Haňka, předsedající  Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání - poradního orgánu Ministerstva školství, byl před dvěma lety tehdejší ministryní školství doktorkou Kopicovou povolán z Cambridge zpět do Čech, aby se podílel na záchraně našeho VŠ a zahájil její reformu. Podle něj je třeba skoncovat s představou, že všechny vysoké školy mají být v zásadě stejné a mohou být řízeny detailním vysokoškolským zákonem. Školy potřebují větší volnost vnitřní organizace, a to takové, která zohlední jejich specifika, aby mohly plně přispět k větší konkurenceschopnosti České republiky ve světě. V opačném případě existuje nebezpečí, že naši nadaní mladí lidé budou odcházet studovat do zahraničí. A aby se mj. vytvořily optimální podmínky pro studenty a jejich pedagogy, vznikl na Ministerstvu školství věcný záměr VŠ zákona a jeho návrh je nyní předkládán akademické obci.

Aktivní VUT

Za tímto účelem se sešlo i mimořádné zasedání Akademicko-průmyslového fóra (APF), které v loňském roce vzniklo na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně za účelem prohloubení spolupráce mezi průmyslovou a akademickou sférou. Že se jedná opravdu o zásadní záležitost, svědčí složení účastníků v čele s rektorem VUT prof. Raisem, jeho dvěma prorektory, děkanem FSI prof. Doupovcem a jeho proděkanem a děkankou Podnikatelské fakulty zastoupenou prof. Ondráčkem na straně jedné a majiteli, generálními a technickými řediteli takových firem, jako je TOS Kuřim-OS, Škoda Machine Tool, Tajmac-ZPS, Žďas, Toshulin, AutoCont, Newtech či Misan, na straně druhé.

Podle děkana FSI profesora Doupovce došlo v posledních dvaceti letech k výrazné proměně našeho vysokého školství, jak v kladném slova smyslu, tak bohužel i v tom negativním. Především je třeba apelovat na obrovský nárůst počtu soukromých vysokých škol, především zaměřených na humanitní vzdělání. Tento fakt má bezesporu na vině odliv zájmu o studium obtížných technických oborů i masifikaci studentů VŠ, takže jejich kvalita jako celku pak logicky klesá. Podle dostupných statistik lze vysledovat masivní růst společenskovědních oborů, a to meziročně o 16 % oproti nárůstu akreditací technických oborů, který v tomto časovém srovnání činí 1 až 2 procenta.

Rektor VUT prof. Rais si myslí, že univerzita je organizace či podnik jako každý jiný. Proto by měla mít prvky manažerského řízení. Na vstupu má veřejné finance, na výstupu pak produkt v podobě absolventa, který se musí uplatnit v silném celosvětovém srovnání - v tržním prostředí. Podle něj je systém řízení VŠ ve věcném návrhu ještě horší než v současném zákoně 111/1998 Sb. Postrádá zde například fakt, že kdo nese zodpovědnost, měl by mít i své pravomoci.

Praxe ať se vyjádří

Zpět však k APF. Celá dopolední diskuse byla čistě v režii zástupců výrobní sféry. Smyslem nebylo sestavit stanoviska VUT, resp. FSI, ale setřídit názory lidí z praxe, kteří jsou skutečnými zákazníky vysokých škol, jež by měly podle předloženého záměru do budoucna fungovat. Všichni zúčastnění se k navrhovaným změnám vyjádřili, své připomínky sestavili a podepsali se pod uvedený seznam osmi připomínek, na které má naše redakce z pozice mediálního partnera exkluzivitu zveřejnění.

Stanovisko představitelů průmyslové a podnikatelské sféry k VNN VŠ zákona

1. Rozdělení VŠ na univerzity a odborné vysoké školy

S tímto níže podepsaní nesouhlasí.

Důvody: Kdo stanoví toto rozdělení, na základě jakého klíče, na základě jakých metrik?  Rozdělení povede k dalšímu prohlubování rozdílů mezi kvalitou jednotlivých VŠ.

2. Správní rada jako orgán VŠ

U tohoto bodu by mělo být zcela jasně precizováno, kdo a podle jakého klíče bude určovat obsazení této rady. Průmyslová sféra má zájem participovat na účasti ve správních radách - z důvodu možnosti ovlivňování kvality studijních programů a jejich absolventů.

3. Studijní programy krátkého cyklu

Účastníci jednání vidí jako nemožné vzdělávat v technických oborech kvalitní studenty v takto krátké době. Na technických školách by měli být studenti vzděláváni v době 3 + 2. Zavedení programu krátkého cyklu odmítáme. Konstatujeme, že pro inženýrské vzdělávání není vhodné jiné než magisterské studium.

4. Agentura pro kvalitu vysokého školství

Existence této agentury stejně jako akreditační komise je nutná. Důležitá je nezávislost na MŠMT a její nestrannost, jakož i vybírání členů této agentury. Do kritérií kvality musí být zahrnuta uplatnitelnost absolventů v praxi. Do kritérií kvality je třeba dále zahrnout i kritéria Evropské komise, např. v rámci projektu mobility, kdy by vybrané vysoké školy měly vedle inženýrského diplomu udílet tzv. Europas, inženýrskou kartu.

5. Hodnocení výzkumu, vývoje a inovací

Je třeba obdobně klást důraz na praktické hledisko - implementační efekt.

6. Nesouhlasíme s formulací „... podle stejných pravidel bude možné financovat soukromé vysoké školy, pokud to bude ve veřejném zájmu...".

7. Požadujeme zavedení tvůrčí kategorie inženýrství k používaným tvůrčím kategoriím věda a umění v návrhu věcného záměru.

8. Požadujeme, aby byla systémově uvedena tzv. třetí role VŠ, a to poslání ve prospěch společnosti, včetně spolupráce s praxí. Podrobnosti upravit v samostatné části zákona.

Připraveno a podpisy stvrzeno na mimořádném jednání Akademicko-průmyslového fóra, dne 19. 5. 2011 na FSI VUT Brno (5 zástupců VUT v Brně, 8 zástupců strojírenských firem, 2 zástupci RHK Brno, 1 zástupce JIC a 1 zástupce MM Průmyslového spektra).

Závěrem

Je dobře, že se věcný záměr zákona o vysokých školách konečně dostal na program dne. V řadě případů totiž dochází ke změnám celé řady prvků stávajícího zákona 111/1998 Sb., které jsou pozůstatkem změn zavedených za bývalého režimu. Je dobře, že vysoké školy, alespoň v případě APF, oslovují výrobní sféru, aby připomínky formulovaly společně. Pak vznikají takováto relevantní stanoviska. Teď je třeba, aby se jimi začali zabývat i příslušní autoři. Věcný záměr zákona o vysokých školách předloží Ministerstvo školství po diskusi s reprezentací vysokých škol a dalšími aktéry k projednání vládě v listopadu 2011.

Redakce MM Průmyslového spektra před uzávěrkou tohoto vydání obdržela formou tiskové zprávy Stanovisko 27  děkanů technických fakult, kteří jsou v souvislosti s věcným návrhem VŠ zákona znepokojeni možnou ztrátou akademické svobody, snižováním kvality vzdělávání a požadují podporu technického vzdělávání. A proto zakládají Asociaci děkanů technických fakult. Toť vše. Bohužel nic víc, žádné konkrétní připomínky a návrhy nových textací se v prohlášení neobjevují. Trochu málo, nemyslíte? Plné znění Stanoviska naleznete viz. níže.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Stanovisko děkanů technických fakult

Setkání děkanů technických fakult ČR

Praha 17. 5. 2011

Děkani 27 technických fakult se na svém setkání dohodli na stanovisku:

• Pozorně sledujeme situaci českého vysokého technického školství a považujeme ji za neadekvátní pro rozvoj společnosti a dlouhodobě neudržitelnou.
• Předložený věcný návrh zákona o vysokých školách tuto situaci neřeší, naopak představuje zásadní ohrožení úrovně vzdělanosti v České republice.
• Obáváme se, že je vněm skryta hrozba omezení akademických svobod, potenciální možnost privatizace veřejných prostředků na vzdělávání a účelové zneužití akademické sféry.

• Ztohoto důvodu jsme se rozhodli vytvořit

• Reforma systému vysokého školství musí obsahovat tyto zásadní principy:

•1)     Akademické svobody

Autonomie akademické sféry je po dlouhá staletí chápána jako základní podmínka svobodného rozvoje kritického myšlení, která rozvíjí vzdělanost lidstva i v dobách společenských a politických zvratů. Totalitní režimy 20. století vždy likvidovaly akademické svobody. Obáváme se likvidace či omezení této autonomie v podobě oslabení vysokoškolských institucí při volbě představitelů akademických obcí               i v dalších pravomocích.

•2)     Kvalita vzdělání

Vysokoškolské vzdělání vyžaduje soustavnou péči o jeho kvalitu, které lze dosáhnout pouze respektem k tradičním hodnotám a dlouhodobým úsilím, nikoliv rychlými administrativními direktivními zásahy ani vytvořením volného prostoru pro čistě komerční zájmy. Obáváme se dalšího snižování kvality, které je obsaženo v aktuálním věcném záměru zákona o vysokých školách.

•3)     Podpora technického vzdělávání 

Stále více se projevuje nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků v různých technických oborech.

Požadujeme reálnou podporu k vytvoření ekonomických podmínek na vysokých školách pro vzdělávání dostatečného počtu technických odborníků na našich fakultách v kvalitě požadované praxí. 

Kontakt pro média:
prof. Ing. František Hrdlička, CSc., děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze

Frantisek.Hrdlicka@fs.cvut.cz

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete nově zakoupit v digitální trafice PUBLERO.