Témata
Zdroj: DEL

Ing. Jiří Kabelka je od podzimu roku 2019 předsedou představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 (NCP 4.0). Navíc stál u jeho zrodu, a to jako vlastník a výkonný ředitel inženýrské společnosti DEL, která se věnuje především automatizaci a robotizaci. Dva roky ve vedení NCP 4.0 jsou dnes za ním. Využili jsme proto příležitosti zeptat se, jak se za ty dva roky Národní centrum posunulo, a také jak je na tom český průmysl po dvou letech rámovaných pandemií covid-19.

Alena Nováková

Tisková mluvčí a manažerka komunikace se věnuje především popularizaci vědy, technologií a průmyslu. Působí na Českém institutu informatiky robotiky a kybernetiky ČVUT a v Národním centru Průmyslu 4.0. Blízká jsou jí témata z oblasti Společnosti 4.0, propojování společenských věd s technikou a hledání souvislostí ve zdánlivě nesourodých oblastech.
Inspiraci hledá na cestách nebo v přírodě při běhu.

Reklama

A. Nováková: Od roku 2019 působíte v pozici předsedy představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 (NCP 4.0). Zároveň šéfujete inženýrské společnosti DEL, která, jako leader v automatizaci, patří mezi zakládající partnery tohoto centra. Jaká byla vlastně Vaše cesta do NCP 4.0 a kdy jste se poprvé seznámil s myšlenkou založit takové centrum?

J. Kabelka: S „kybernetiky a robotáři“ na ČVUT jsme jako společnost DEL spolupracovali v nejrůznějších oblastech už dávno před založením centra. Jsme inženýrská společnost a vždy nám šlo o to, propojovat nejnovější poznatky a technologie s praktickými řešeními přímo ve výrobních firmách. Byli jsme tak s akademiky dlouhodobě v kontaktu. Jako velmi důležitou pro vznik centra vnímám roli profesora Vladimíra Maříka. On je zde tou zásadní postavou a já jsem hrdý, že jsem u něj mohl studovat. Když tedy přišel v roce 2018 s nápadem, který si dal za cíl šířit osvětu o nastupujícím Průmyslu 4.0, velmi rádi jsme se připojili. DEL se tak stal jedním ze zakládajících partnerů Národního centra Průmyslu 4.0.

Ing. Jiří Kabelka
vystudoval technickou kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, následně pracoval jako technologický programátor. Ve společnosti DEL působil od roku 1996 jako obchodně-technický ředitel, roku 2002 se stal výkonným ředitelem a nyní je předsedou představenstva. Spolu s firmou DEL spoluzakládal Národní centrum Průmyslu 4.0, které šíří osvětu o konceptu Průmyslu 4.0 a přispívá k zavádění jeho principů v českých podnicích. Centrum dnes sdružuje více než 50 partnerů z oblasti akademické a průmyslové sféry. (Zdroj: DEL)

A. Nováková: Podařilo se za dobu existence centra probudit u českých podnikatelů zájem o využití nejnovějších technologií ve výrobě? Jak Vy osobně vnímáte Průmysl 4.0?

J. Kabelka: Víte, za mě je ten „Průmysl 4.0“ především marketingový pojem, jakási zkratka, pod kterou se schovalo používání nejnovějších technologií, využívání dat a informací pro řízení výrobních procesů. Řadu principů a řešení, na nichž staví Průmysl 4.0, jsme u nás ve společnosti DEL používali dávno před tím, než se s tímto termínem přišlo. V oblasti sofistikovaných řešení pro průmysl se totiž pohybujeme velmi dlouho a v širokém záběru. Vnímáme tak vývoj v souvislostech. Nejde o revoluci, ten proces je kontinuální a jde ruku v ruce s rozvojem ICT a možnostmi softwaru a hardwaru. Díky pojmu Průmysl 4.0 se však určité principy a typová řešení pojmenovaly a začalo se s nimi více pracovat. Osobně to pak vnímám jako obrovskou šanci pro Českou republiku, jak se posunout od montoven do „vyšší ligy“.

Pro mě je velkým úspěchem to, že centrum dnes slouží jako ukázkový příklad toho, jak je možno akcelerovat rozvoj průmyslu, a hlavně propojovat vědu a výzkum s byznysem. Je super, že se pod hlavičkou NCP 4.0 sešly všechny technické vysoké školy, vznikají tematicky sladěné odborné skupiny. Naší snahou je nekopírovat, ale naopak hledat nová řešení.

Naprosto klíčovou aktivitou NCP 4.0 je pak jeho vzdělávací a osvětová role. Centrum na pravidelné bázi připravuje odborná školení, a to nejen pro firmy, banky a další instituce, ale třeba i pro Národní pedagogický institut. Tato oblast je klíčová. Právě učitelé musí vědět, co svět průmyslu dnes očekává od budoucích absolventů škol.

Reklama
Reklama
Reklama

A. Nováková: Myslíte si tedy, že dnes už většina manažerů průmyslových firem ví, jaké jsou principy Průmyslu 4.0?

J. Kabelka: Když se vrátíme do roku 2018, tedy do doby, kdy bylo centrum založeno, tak to vnímám jako výrazně vizionářský počin. Pojem Průmysl 4.0 u nás tehdy znalo mizivé množství lidí a ani sami „kapitáni“ průmyslu mu příliš nevěřili. Vzniku centra tak pomohli právě zakládající partneři. Společnosti, které přinášejí nové myšlenky. Základní idea centra – tedy transfer nových myšlenek z akademické půdy do praxe – najednou získala reálné obrysy. Nyní snad už téměř nikdo z oboru nepochybuje, že Průmysl 4.0 je ta správná cesta, a je jen málo lidí pohybujících se v byznysu, kteří by tento pojem neznali. Paradoxně tomu pomohlo i období pandemie. Do určité míry zapůsobilo jako urychlovač. Stejně tak, jako se učitelé museli naučit online výuce, tak bylo třeba v průmyslu řešit nové nečekané problémy. Ať už je to mezinárodní doprava, bezkontaktní výroba, flexibilita dodávek, nedostatek pracovníků, nutnost vzdálené práce a řada dalších. To je doloženo i v průzkumech, na kterých se NCP 4.0 podílí. Za mě je opravdu velmi důležité, že máme naši činnost podpořenou tvrdými daty. Sem patří například pravidelný průzkum „Analýza českého průmyslu“, který je realizován mezi stovkami firem. Data jsou vyhodnocována a následně se s nimi pracuje. K dispozici jsou jak „trhu“, tak médiím, a samozřejmě i státním institucím, podnikatelským svazům a komorám.

A. Nováková: Jak hodnotíte ty dva roky, kdy stojíte v čele představenstva NCP 4.0? Co zásadního se z Vašeho pohledu povedlo?

J. Kabelka: NCP 4.0 se za tu dobu stalo uznávanou platformou, která komunikuje se státem i médii, ukazuje směry vývoje průmyslu a podporuje firmy, zejména ty české. Centrum se za dobu svého působení stalo výraznou autoritou v oblasti Průmyslu 4.0. Stabilizoval se tým, a pod vedením pana ředitele Jaroslava Lískovce se stal vysoce profesionálním. Partnery centra jsou dnes jak české, tak mezinárodní firmy, všechny technické vysoké školy a přibývají také inovační centra či technologické startupy. Vidím, jak se mezi akademiky koncentruje praktická zkušenost, jak objevují inovační kapacity a rozvíjejí moderní aplikačně orientovaný výzkum. Studenti mohou zase díky partnerům centra využívat pro své „bádání“ nejnovější technologie a výsledky ověřovat v reálném světě. K tomu slouží i vědecké pracoviště – Testbed – umístěné přímo v budově CIIRC ČVUT v Dejvicích. K tomu, aby se centrum úspěšně rozvíjelo, pomáhá představenstvo, jemuž mám tu čest předsedat. Moji kolegové jsou skutečně výrazné osobnosti české techniky a také díky nim máme dobrý „tah na bránu“.

Reklama

Centrum je rovněž digitálním inovačním hubem a účastní se řady evropských projektů, jejichž realizace často pomáhá zpětně partnerům NCP 4.0. Firmy se tak daří účinně propojovat nebo jim pomoci nalézt vhodný typ podpory.

Jedním z nástrojů, jak pomoci při inovaci výrobních firem, se stala novinka – konkrétní služba zvaná DigiAudit. Ta pomáhá zorientovat se v digitalizaci a najít prioritní oblasti pro investice. Tento nástroj jsme pomáhali vyvíjet i přímo u nás ve společnosti DEL. V principu jde o to, že vaši výrobní firmu navštíví odborníci z NCP 4.0 a podle propracované metodiky posoudí, jak jste na tom. Na základě těchto zjištění pak navrhnou postupné kroky v oblasti digitalizace, případně označí procesy, které by bylo vhodné automatizovat.

A. Nováková: To je velmi zajímavé. Jak je to vlastně s českými firmami? Mají zájem modernizovat?

J. Kabelka: Obecně si celá řada firem uvědomuje, že nemohou v rámci konkurenčního tlaku zůstat stranou nových trendů. Řada z nich je navíc součástí dodavatelských řetězců velkých nadnárodních společností, a tak, pokud chtějí uspět, musí být schopny neustále inovovat. Často si uvědomují, že se před nimi otevírají nové příležitosti. Chápou, že automatizace dnes proniká i do oblastí, kde bychom si ji dříve nedokázali představit. Nové technologie mění přístupy, pojmy jako Průmysl 4.0, umělá inteligence, 3D tisk, neuronové sítě či digitální továrna mění zásadně „pravidla hry“. To si uvědomujeme i v DELu, chceme být u toho, a pokud možno na špici. Svůj nezanedbatelný vliv má i fakt, že jsme uprostřed generační obměny. Přichází doba, kdy „otcové zakladatelé“ společností, které vznikly v 90. letech minulého století, předávají žezlo nastupující generaci. A ta velmi často chápe, že přístup k výrobním procesům, který mentálně odpovídá době vzniku jejich firem, dnes už neobstojí. Víte, ono to není jen o tom „pořídit si robota“. Aby investice do modernizace byla skutečně efektivní, je třeba celou věc řešit komplexně a začít od firemních systémů.

A. Nováková: Zmínil jste období pandemie, jako „urychlovače“ modernizace. Jaký přístup v tomto období centrum zvolilo?

J. Kabelka: Oceňuji, že ten přístup byl velmi aktivní. Centrum na sebe zásadně upozornilo hned během první vlny pandemie covid-19. V CIIRC ČVUT byla v rámci centra RICAIP v rekordním čase vyvinuta ochranná polomaska tištěná na 3D tiskárnách. Díky velmi aktivnímu zapojení NCP se podařilo zapojit do tisku majitele všech vhodných tiskáren v ČR. V rekordní době se také podařilo propojit dodavatelský řetězec (dodavatelé silikonu, gumiček, filtrů atd). Zároveň sehrálo NCP 4.0 roli v rámci transferu tohoto výrobku i pro sériovou výrobu. V době, kdy se nedalo setkávat osobně, začalo centrum ihned vysílat online vzdělávací pořady. Velmi rychle jsme se to naučili, a to v perfektní kvalitě, a navíc zdarma. Stále v tomto trendu pokračujeme, a to ve spolupráci s různými partnery.

A. Nováková: Jak hodnotíte spolupráci s veřejnou správou? Uvědomují si vrcholné orgány, jak důležité je pro rozvoj České republiky vaše snažení?

J. Kabelka: Je to jeden z našich hlavních cílů. Chceme být pro veřejnou správu respektovaným partnerem a zároveň do jisté míry i oponentem pro inovační strategie České republiky. Máme už určitou prestiž, jsou za námi vidět výsledky. Myslím si, že vzájemný vztah se postupně posouvá, avšak stále není ideální. Uvidíme, co přinese nynější výměna ve Strakově akademii. My ale nečekáme, až nás stát osloví, jdeme komunikaci aktivně naproti. V roce 2020 jsme tak kromě osvětové a vzdělávací roviny začali připravovat nový typ setkání – Národní průmyslový summit. Ten je organizován na nejvyšší úrovni, diskutují zde spolu ředitelé průmyslových firem, zástupci akademického sektoru a vlády. V době, kdy nebylo možno dělat velká osobní setkání, jsme připravili čtyři panelové online diskuze, které vycházely z námi zjištěných dat. Byli zde ministři, zástupci průmyslu i průmyslových svazů. Poslední díl jsme vysílali před Vánocemi 2021, pozvali jsme do něj například i guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, jehož výroky ohledně školného na vysokých školách se staly v mediálním prostředí velmi diskutovanými. Vnímáme jako výrazně pozitivní, že se veřejnost budoucností vzdělávání zabývá, že se o ní diskutuje. Reflektujeme, že v tuto chvíli je podpora podnikatelského a inovačního prostředí ze strany státu zásadní. Národní centrum proto pomáhá zprostředkovávat tuto komunikaci, podporovat informovanost a navrhovat vhodná opatření. Průmysl 4.0 může být totiž obrovskou šancí, jak modernizovat Českou republiku. A to tak, aby znovu platilo nejen přísloví o „zlatých českých rukách", ale i o „chytrých českých hlavách“.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit