Témata
Zdroj: ČNOPK

Ekonomika napříč světem - Německo

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. Třetím, koho jsme poprosili o rozhovor, je Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání v NSR stejně zásadně jako v ČR, případně ještě více, či naopak méně?

B. Bauer: Současná ekonomická situace a očekávání ohledně budoucího vývoje v Německu jsou rok po vypuknutí koronavirové pandemie stále ještě na hony vzdálené stavu před krizí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu naší zastřešující organizace, Německého sněmu obchodních a průmyslových komor, mezi 30 000firmami z celého Německa. Poměrně stabilní je naopak situace v průmyslu, kde je většinou možné pokračovat ve výrobě a exportu i za složitých ekonomických podmínek. Na rozdíl od celé ekonomiky více průmyslových podniků hodnotilo svou ekonomickou situaci jako dobrou (31 %) než jako špatnou (25 %). Především výrobci a dodavatelé například z chemického nebo elektrotechnického průmyslu se připravují na blížící se oživení. Celkově se ekonomická situace i export průmyslových firem zlepšují. Avšak co se týče finanční situace, je z průzkumu zřejmé, že u většiny firem došlo k poklesu základního kapitálu i poklesu likvidity, a firmy se potýkají s nedobytnými pohledávkami. I v Německu, podobně jako v České republice, má pandemie samozřejmě za následek obrovské schodky v rozpočtech soukromého i veřejného sektoru.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Které oblasti podnikání byly v Německu postiženy nejvíce?

B. Bauer: Je zcela jasné, že opatření pro boj s pandemií výrazně zasáhla cestovní ruch, hotelnictví a gastronomii. Zkrátka proto, že v těchto odvětvích došlo na dlouhou dobu k totálnímu lockdownu. V již zmíněném průzkumu hlásí propad obratu 94 %cestovních kanceláří, 91 %ubytovacích zařízení a 87 %gastronomických provozů, podobně masivně je postiženo také odvětví organizování a pořádání akcí. Ale ani tady nemám pocit, že by byly velké rozdíly mezi Českou republikou a Německem. Všude tam, kde je důležitou součástí byznysu osobní setkání, pozorujeme obrovské finanční ztráty a strukturální škody.

Bernard Bauer

„Velmi důležitým nástrojem, samozřejmě především v průmyslové výrobě, je kurzarbeit,“

MM: Jsou podle vás opatření zavedená v NSR rozumná, nebo (částečně) podobně chaotická jako v ČR? V čem je konkrétně rozdíl?

B. Bauer: Která opatření jsou skutečně přiměřená, a která ne, to pochopitelně necháme v prvé řadě posoudit epidemiology. Jasné ale je, že je potřeba s co možná největší flexibilitou reagovat na veškeré nové poznatky a na nový vývoj. To v Německu vzhledem k federálnímu uspořádání není jednoduché. Jednotný postup je výsledkem tvrdých vyjednávání spolkové vlády a jednotlivých spolkových zemí. Celkově je potřeba říct, že jednání politiků je sice v Německu posuzováno kriticky, není ale zásadně zpochybňováno. To podle mého názoru také vede k větší stabilitě při boji s pandemií. A co se týče podpory, které se dostává firmám – podle průzkumu panelu nezávislých ekonomů mnichovského institutu Ifoje 47 %ekonomů se současnou hospodářskou politikou spíše nebo velmi nespokojeno. Kritizují pomalou reakci ze strany politiků, chybějící perspektivy rozvolnění protiepidemických opatření a špatnou očkovací strategii. Zároveň se domnívají, že finanční pomoc firmám je příliš malá a příliš byrokratická.

Jednání politiků je sice v Německu posuzováno kriticky, není ale zásadně zpochybňováno. (Zdroj: Web ČNOPK)

MM: Jakou pomoc poskytla německá vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc dostatečná pro jejich přežití? A že se tedy pravděpodobně podaří, aby většina firem přežila a mohla posléze dále fungovat?

B. BauerNěmecká vláda schválila mimořádné ekonomické balíčky, překlenovací pomoc a podporu při restartu podnikání, a snaží se tak pomoci firmám i živnostníkům, kteří kvůli druhé vlně pandemie museli v listopadu 2020 zavřít své provozy. A velmi důležitým nástrojem, samozřejmě především v průmyslové výrobě, je kurzarbeit. Ten se v Německu opravdu efektivně využívá ke zmírnění dopadů případné krize. Pro ilustraci–vloňském roce v Německu kurzarbeit využilo asi 330 000firem a v lednu 2021 podle údajů Spolkové agentury práce v režimu kurzarbeit pracovalo kolem 2,6 milionu osob.

Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Slabé světlo na konci dlouhého tunelu

Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) na dubnové tiskové konferenci představila výsledky aktuálního konjunkturálního průzkumu, který provedla mezi svými členy a mezi německými firmami působícími v České republice. Z průzkumu vyplývá, že výhled na letošní rok je mírně optimistický, ale klesající investiční výdaje, zejména ve zpracovatelském průmyslu, ohrožují konkurenceschopnost ekonomiky.

To byl Hannover Messe 2024

Letošní hannoverský veletrh opět přilákal do hlavního města Dolního Saska mnoho lidí. Jak to vypadalo na místě? Byly vystavující firmy spokojené?

Vždy jde o pochopení procesu

Převratný rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, se stává zásadním pomocníkem výrobních společností při jejich nepřetržitém zdokonalování procesů, zvyšování efektivity práce, minimalizaci nákladů a řadě dalších kroků. S Filipem Grobem, výrobně-technickým ředitelem společnosti Fosfa, hovoříme o konkrétních inovativních projektech, které v břeclavském závodě realizovali, o tom, s jakými úskalími se při jejich zavádění potkávali a s jakými benefity je aktuálně v praxi využívají.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit