Témata
Zdroj: ČNOPK

Ekonomika napříč světem - Německo

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. Třetím, koho jsme poprosili o rozhovor, je Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání v NSR stejně zásadně jako v ČR, případně ještě více, či naopak méně?

B. Bauer: Současná ekonomická situace a očekávání ohledně budoucího vývoje v Německu jsou rok po vypuknutí koronavirové pandemie stále ještě na hony vzdálené stavu před krizí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu naší zastřešující organizace, Německého sněmu obchodních a průmyslových komor, mezi 30 000firmami z celého Německa. Poměrně stabilní je naopak situace v průmyslu, kde je většinou možné pokračovat ve výrobě a exportu i za složitých ekonomických podmínek. Na rozdíl od celé ekonomiky více průmyslových podniků hodnotilo svou ekonomickou situaci jako dobrou (31 %) než jako špatnou (25 %). Především výrobci a dodavatelé například z chemického nebo elektrotechnického průmyslu se připravují na blížící se oživení. Celkově se ekonomická situace i export průmyslových firem zlepšují. Avšak co se týče finanční situace, je z průzkumu zřejmé, že u většiny firem došlo k poklesu základního kapitálu i poklesu likvidity, a firmy se potýkají s nedobytnými pohledávkami. I v Německu, podobně jako v České republice, má pandemie samozřejmě za následek obrovské schodky v rozpočtech soukromého i veřejného sektoru.

Reklama
Reklama

MM: Které oblasti podnikání byly v Německu postiženy nejvíce?

B. Bauer: Je zcela jasné, že opatření pro boj s pandemií výrazně zasáhla cestovní ruch, hotelnictví a gastronomii. Zkrátka proto, že v těchto odvětvích došlo na dlouhou dobu k totálnímu lockdownu. V již zmíněném průzkumu hlásí propad obratu 94 %cestovních kanceláří, 91 %ubytovacích zařízení a 87 %gastronomických provozů, podobně masivně je postiženo také odvětví organizování a pořádání akcí. Ale ani tady nemám pocit, že by byly velké rozdíly mezi Českou republikou a Německem. Všude tam, kde je důležitou součástí byznysu osobní setkání, pozorujeme obrovské finanční ztráty a strukturální škody.

Bernard Bauer

„Velmi důležitým nástrojem, samozřejmě především v průmyslové výrobě, je kurzarbeit,“

MM: Jsou podle vás opatření zavedená v NSR rozumná, nebo (částečně) podobně chaotická jako v ČR? V čem je konkrétně rozdíl?

B. Bauer: Která opatření jsou skutečně přiměřená, a která ne, to pochopitelně necháme v prvé řadě posoudit epidemiology. Jasné ale je, že je potřeba s co možná největší flexibilitou reagovat na veškeré nové poznatky a na nový vývoj. To v Německu vzhledem k federálnímu uspořádání není jednoduché. Jednotný postup je výsledkem tvrdých vyjednávání spolkové vlády a jednotlivých spolkových zemí. Celkově je potřeba říct, že jednání politiků je sice v Německu posuzováno kriticky, není ale zásadně zpochybňováno. To podle mého názoru také vede k větší stabilitě při boji s pandemií. A co se týče podpory, které se dostává firmám – podle průzkumu panelu nezávislých ekonomů mnichovského institutu Ifoje 47 %ekonomů se současnou hospodářskou politikou spíše nebo velmi nespokojeno. Kritizují pomalou reakci ze strany politiků, chybějící perspektivy rozvolnění protiepidemických opatření a špatnou očkovací strategii. Zároveň se domnívají, že finanční pomoc firmám je příliš malá a příliš byrokratická.

Jednání politiků je sice v Německu posuzováno kriticky, není ale zásadně zpochybňováno. (Zdroj: Web ČNOPK)

MM: Jakou pomoc poskytla německá vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc dostatečná pro jejich přežití? A že se tedy pravděpodobně podaří, aby většina firem přežila a mohla posléze dále fungovat?

B. BauerNěmecká vláda schválila mimořádné ekonomické balíčky, překlenovací pomoc a podporu při restartu podnikání, a snaží se tak pomoci firmám i živnostníkům, kteří kvůli druhé vlně pandemie museli v listopadu 2020 zavřít své provozy. A velmi důležitým nástrojem, samozřejmě především v průmyslové výrobě, je kurzarbeit. Ten se v Německu opravdu efektivně využívá ke zmírnění dopadů případné krize. Pro ilustraci–vloňském roce v Německu kurzarbeit využilo asi 330 000firem a v lednu 2021 podle údajů Spolkové agentury práce v režimu kurzarbeit pracovalo kolem 2,6 milionu osob.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Související články
Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží na chodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak i každodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Blýská se na lepší časy?

Přestože koronavirová pandemie svými nepředvídatelnými nástupy otřásla světovou a unijní ekonomikou, David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR, nevnímá ekonomické dopady pandemie až tak negativně. Oceňuje překvapivou odolnost zpracovatelského průmyslu a nastávající rok 2021 vidí jako výzvu k rychlému hospodářskému růstu.

Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit