Témata
Zdroj: ČNOPK

Ekonomika napříč světem - Německo

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. Třetím, koho jsme poprosili o rozhovor, je Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání v NSR stejně zásadně jako v ČR, případně ještě více, či naopak méně?

B. Bauer: Současná ekonomická situace a očekávání ohledně budoucího vývoje v Německu jsou rok po vypuknutí koronavirové pandemie stále ještě na hony vzdálené stavu před krizí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu naší zastřešující organizace, Německého sněmu obchodních a průmyslových komor, mezi 30 000firmami z celého Německa. Poměrně stabilní je naopak situace v průmyslu, kde je většinou možné pokračovat ve výrobě a exportu i za složitých ekonomických podmínek. Na rozdíl od celé ekonomiky více průmyslových podniků hodnotilo svou ekonomickou situaci jako dobrou (31 %) než jako špatnou (25 %). Především výrobci a dodavatelé například z chemického nebo elektrotechnického průmyslu se připravují na blížící se oživení. Celkově se ekonomická situace i export průmyslových firem zlepšují. Avšak co se týče finanční situace, je z průzkumu zřejmé, že u většiny firem došlo k poklesu základního kapitálu i poklesu likvidity, a firmy se potýkají s nedobytnými pohledávkami. I v Německu, podobně jako v České republice, má pandemie samozřejmě za následek obrovské schodky v rozpočtech soukromého i veřejného sektoru.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Které oblasti podnikání byly v Německu postiženy nejvíce?

B. Bauer: Je zcela jasné, že opatření pro boj s pandemií výrazně zasáhla cestovní ruch, hotelnictví a gastronomii. Zkrátka proto, že v těchto odvětvích došlo na dlouhou dobu k totálnímu lockdownu. V již zmíněném průzkumu hlásí propad obratu 94 %cestovních kanceláří, 91 %ubytovacích zařízení a 87 %gastronomických provozů, podobně masivně je postiženo také odvětví organizování a pořádání akcí. Ale ani tady nemám pocit, že by byly velké rozdíly mezi Českou republikou a Německem. Všude tam, kde je důležitou součástí byznysu osobní setkání, pozorujeme obrovské finanční ztráty a strukturální škody.

Bernard Bauer

„Velmi důležitým nástrojem, samozřejmě především v průmyslové výrobě, je kurzarbeit,“

MM: Jsou podle vás opatření zavedená v NSR rozumná, nebo (částečně) podobně chaotická jako v ČR? V čem je konkrétně rozdíl?

B. Bauer: Která opatření jsou skutečně přiměřená, a která ne, to pochopitelně necháme v prvé řadě posoudit epidemiology. Jasné ale je, že je potřeba s co možná největší flexibilitou reagovat na veškeré nové poznatky a na nový vývoj. To v Německu vzhledem k federálnímu uspořádání není jednoduché. Jednotný postup je výsledkem tvrdých vyjednávání spolkové vlády a jednotlivých spolkových zemí. Celkově je potřeba říct, že jednání politiků je sice v Německu posuzováno kriticky, není ale zásadně zpochybňováno. To podle mého názoru také vede k větší stabilitě při boji s pandemií. A co se týče podpory, které se dostává firmám – podle průzkumu panelu nezávislých ekonomů mnichovského institutu Ifoje 47 %ekonomů se současnou hospodářskou politikou spíše nebo velmi nespokojeno. Kritizují pomalou reakci ze strany politiků, chybějící perspektivy rozvolnění protiepidemických opatření a špatnou očkovací strategii. Zároveň se domnívají, že finanční pomoc firmám je příliš malá a příliš byrokratická.

Jednání politiků je sice v Německu posuzováno kriticky, není ale zásadně zpochybňováno. (Zdroj: Web ČNOPK)

MM: Jakou pomoc poskytla německá vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc dostatečná pro jejich přežití? A že se tedy pravděpodobně podaří, aby většina firem přežila a mohla posléze dále fungovat?

B. Bauer: Německá vláda schválila mimořádné ekonomické balíčky, překlenovací pomoc a podporu při restartu podnikání, a snaží se tak pomoci firmám i živnostníkům, kteří kvůli druhé vlně pandemie museli v listopadu 2020 zavřít své provozy. A velmi důležitým nástrojem, samozřejmě především v průmyslové výrobě, je kurzarbeit. Ten se v Německu opravdu efektivně využívá ke zmírnění dopadů případné krize. Pro ilustraci–vloňském roce v Německu kurzarbeit využilo asi 330 000firem a v lednu 2021 podle údajů Spolkové agentury práce v režimu kurzarbeit pracovalo kolem 2,6 milionu osob.

Související články
Český průmysl chytá druhý dech, investice porostou

Tisková konference Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), konaná v Praze dne 21. dubna 2026, přinesla letos nečekaně optimistické zprávy. Aktuální konjunkturální průzkum mezi 125 členskými firmami ukazuje, že se česká ekonomika začíná vymykat nepříznivému vývoji, jehož jsme svědky u našeho největšího obchodního partnera. Přestože zpracovatelský průmysl čelí obrovským výzvám v podobě cen energií a nedostatku kvalifikovaných sil, investiční aktivita firem po dlouhých letech opět roste.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Související články
Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omego tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Slabé světlo na konci dlouhého tunelu

Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) na dubnové tiskové konferenci představila výsledky aktuálního konjunkturálního průzkumu, který provedla mezi svými členy a mezi německými firmami působícími v České republice. Z průzkumu vyplývá, že výhled na letošní rok je mírně optimistický, ale klesající investiční výdaje, zejména ve zpracovatelském průmyslu, ohrožují konkurenceschopnost ekonomiky.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit