Témata
Zdroj: ČNOPK

Ekonomika napříč světem - Německo

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. Třetím, koho jsme poprosili o rozhovor, je Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání v NSR stejně zásadně jako v ČR, případně ještě více, či naopak méně?

B. Bauer: Současná ekonomická situace a očekávání ohledně budoucího vývoje v Německu jsou rok po vypuknutí koronavirové pandemie stále ještě na hony vzdálené stavu před krizí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu naší zastřešující organizace, Německého sněmu obchodních a průmyslových komor, mezi 30 000firmami z celého Německa. Poměrně stabilní je naopak situace v průmyslu, kde je většinou možné pokračovat ve výrobě a exportu i za složitých ekonomických podmínek. Na rozdíl od celé ekonomiky více průmyslových podniků hodnotilo svou ekonomickou situaci jako dobrou (31 %) než jako špatnou (25 %). Především výrobci a dodavatelé například z chemického nebo elektrotechnického průmyslu se připravují na blížící se oživení. Celkově se ekonomická situace i export průmyslových firem zlepšují. Avšak co se týče finanční situace, je z průzkumu zřejmé, že u většiny firem došlo k poklesu základního kapitálu i poklesu likvidity, a firmy se potýkají s nedobytnými pohledávkami. I v Německu, podobně jako v České republice, má pandemie samozřejmě za následek obrovské schodky v rozpočtech soukromého i veřejného sektoru.

Reklama
Reklama

MM: Které oblasti podnikání byly v Německu postiženy nejvíce?

B. Bauer: Je zcela jasné, že opatření pro boj s pandemií výrazně zasáhla cestovní ruch, hotelnictví a gastronomii. Zkrátka proto, že v těchto odvětvích došlo na dlouhou dobu k totálnímu lockdownu. V již zmíněném průzkumu hlásí propad obratu 94 %cestovních kanceláří, 91 %ubytovacích zařízení a 87 %gastronomických provozů, podobně masivně je postiženo také odvětví organizování a pořádání akcí. Ale ani tady nemám pocit, že by byly velké rozdíly mezi Českou republikou a Německem. Všude tam, kde je důležitou součástí byznysu osobní setkání, pozorujeme obrovské finanční ztráty a strukturální škody.

Bernard Bauer

„Velmi důležitým nástrojem, samozřejmě především v průmyslové výrobě, je kurzarbeit,“

MM: Jsou podle vás opatření zavedená v NSR rozumná, nebo (částečně) podobně chaotická jako v ČR? V čem je konkrétně rozdíl?

B. Bauer: Která opatření jsou skutečně přiměřená, a která ne, to pochopitelně necháme v prvé řadě posoudit epidemiology. Jasné ale je, že je potřeba s co možná největší flexibilitou reagovat na veškeré nové poznatky a na nový vývoj. To v Německu vzhledem k federálnímu uspořádání není jednoduché. Jednotný postup je výsledkem tvrdých vyjednávání spolkové vlády a jednotlivých spolkových zemí. Celkově je potřeba říct, že jednání politiků je sice v Německu posuzováno kriticky, není ale zásadně zpochybňováno. To podle mého názoru také vede k větší stabilitě při boji s pandemií. A co se týče podpory, které se dostává firmám – podle průzkumu panelu nezávislých ekonomů mnichovského institutu Ifoje 47 %ekonomů se současnou hospodářskou politikou spíše nebo velmi nespokojeno. Kritizují pomalou reakci ze strany politiků, chybějící perspektivy rozvolnění protiepidemických opatření a špatnou očkovací strategii. Zároveň se domnívají, že finanční pomoc firmám je příliš malá a příliš byrokratická.

Jednání politiků je sice v Německu posuzováno kriticky, není ale zásadně zpochybňováno. (Zdroj: Web ČNOPK)

MM: Jakou pomoc poskytla německá vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc dostatečná pro jejich přežití? A že se tedy pravděpodobně podaří, aby většina firem přežila a mohla posléze dále fungovat?

B. BauerNěmecká vláda schválila mimořádné ekonomické balíčky, překlenovací pomoc a podporu při restartu podnikání, a snaží se tak pomoci firmám i živnostníkům, kteří kvůli druhé vlně pandemie museli v listopadu 2020 zavřít své provozy. A velmi důležitým nástrojem, samozřejmě především v průmyslové výrobě, je kurzarbeit. Ten se v Německu opravdu efektivně využívá ke zmírnění dopadů případné krize. Pro ilustraci–vloňském roce v Německu kurzarbeit využilo asi 330 000firem a v lednu 2021 podle údajů Spolkové agentury práce v režimu kurzarbeit pracovalo kolem 2,6 milionu osob.

Související články
Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 4. Obchod a poprodejní služby

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe. Dnešní, čtvrtá část je věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit