Témata
Foto: Pavel Košek

Ekonomika napříč světem - Izrael

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. Druhým, koho jsme oslovili, je Ondřej Bočkay, výkonný ředitel Česko-izraelské smíšené obchodní komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání v Izraeli stejně zásadně jako v ČR, případně ještě více, či naopak méně?

O. Bočkay: Dopad pandemie covid-19 na podnikání v Izraeli byl významný. Nezaměstnanost byla výrazně vyšší oproti ČR, což je dáno i jinou strukturou ekonomiky. Bylo období, kdy se nezaměstnanost pohybovala až okolo 25 %, což oproti číslům v ČR byla vysoká hodnota. Zde je však nutné podotknout, že Izrael má jiný systém výpočtu statistiky nezaměstnanosti, např. jsou do ní zahrnuty i osoby na neplaceném volnu, což čísla vůči těm našim zkresluje.

Reklama
Reklama

Nejvíce důsledkům koronakrize unikaly high-tech firmy, které se přesunuly do online prostředí a k práci z domova. Tam, kde bylo potřeba, se pracovníci v průmyslu střídali na denní směny, aby byl zajištěn chod podniků i v době nařízených omezení. Firmy, pokud nechtěly propouštět, posílaly zaměstnance na neplacené volno. To znamená, že „uvolněnému“ zaměstnanci se v té době vyplácela podpora v nezaměstnanosti.

Očekává se, že nezaměstnanost v Izraeli zůstane i po ústupu koronakrize vysoká. I přes masivní očkování se předpokládá v posledním čtvrtletí tohoto roku nezaměstnanost okolo 7,7 %.

Ondřej Bočkay

„Předpokládá se, že izraelská ekonomika díky velké proočkovanosti obyvatelstva bude mít náskok ve znovunastartování hospodářství, a tak i konkurenční výhodu oproti ostatním zemím,“

MM: Které oblasti podnikání byly v Izraeli postiženy nejvíce?

O. Bočkay: Dá se říci, že je to velmi podobné jako u nás. Nejvíce byly postiženy sektory jako turismus, volný čas a zábava, tedy ubytování, pohostinství, kina, divadla, fitness centra. Dále pak stavebnictví, doprava, obecně služby, činnost OSVČ a malých podniků. Na rozdíl od ČR byla nákupní centra apod. posledních 12 měsíců často zavřená, banky omezovaly klientům vstup do svých poboček. Restaurace přežily díky rozvozu jídel, některé zavřely úplně, podobně jako u nás. V době nejtvrdších opatření nesměli do práce ani zaměstnanci firem, které nebyly důležité pro chod státu.

Největší zásah zcela jistě utrpěl turismus a služby, které na něj navazují. Turisté do Izraele už rok nesmí cestovat, a tak hotely částečně zachraňovali místní, v době mírného uvolnění například u Mrtvého moře byly tzv. „zelené turistické zóny“, které umožňovaly rekreaci.

Dopad pandemie covid-19 na podnikání v Izraeli byl významný. (Foto: Pavel Košek)

MM: Jsou podle vás opatření zavedená v Izraeli rozumná nebo (částečně) podobně chaotická, jako v ČR? V čem je konkrétně rozdíl?

O. Bočkay: Izrael ani ČR nejsou výjimkou ve světě zavedených opatření v boji proti covidu-19. Základem je omezit možnost šíření viru ve společnosti. Hlavními způsoby boje proti pandemii v Izraeli byly řízené uzávěry, masivní testování a očkování. Lidé v průběhu koronavirové epidemie zažívali období optimismu a skepse, tak jak se střídaly celostátní karantény a uvolnění. Izrael si za celé období prošel třikrát celostátní karanténou s řadou velkých omezení, zatímco u nás v ČR se dá říci, že nyní ji zažíváme poprvé.

Koronavirus také dělí izraelskou společnost z pohledu sekulárních Izraelců na ně samotné a na ultraortodoxní židovskou komunitu „charedim“, se kterou sekulární části obyvatel dochází trpělivost. Charedim se odmítala přizpůsobit omezením zavedeným kvůli šíření koronaviru a ve velkém se účastnila pohřbů, svateb a dalších jiných akcí. S tím jde také ruku v ruce nedostatečné vymáhání trestů za porušování pravidel u této skupiny obyvatelstva, což mezi Izraelci budilo velké emoce.

Firmy, pokud nechtěly propouštět, posílaly zaměstnance na neplacené volno. To znamená, že „uvolněnému“ zaměstnanci se v té době vyplácela podpora v nezaměstnanosti.

Samotnou kapitolou je očkování. Izrael včas zakoupil dostatek vakcín a jako jedna z prvních zemí na světě spustil masivní očkování svého obyvatelstva. Nyní má již vakcínou chráněno přes pět milionů obyvatel, očkování je dostupné i pro cizince, kteří v Izraeli pracují. Mohou tedy přistoupit k řízenému rozvolňování opatření, což v ČR, kde máme proočkováno okolo šesti procent populace, nyní není reálné.

MM: Jakou pomoc poskytla izraelská vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc dostatečná pro jejich přežití?(A že se tedy pravděpodobně podaří, aby většina firem přežila a mohla posléze dále fungovat?)

O. Bočkay: Zde se dá najít paralela s ČR, kdy vláda během krize přicházela s různými finančními programy pomoci, které měly za cíl překlenout těžká období, pro firmy, podnikatele, živnostníky a nezaměstnané. Docházelo k různým úpravám a změnám a nebylo vždy jednoduché se v tom orientovat. Každopádně Izrael investoval od počátku krize na podporu hospodářství a programů s tím spojených více než 1 358 mld. Kč, což rozhodně není malá částka. Jestli to bude dost, aby většina firem přežila, se uvidí v dalším období. Předpokládá se, že izraelská ekonomika díky velké proočkovanosti obyvatelstva bude mít náskok ve znovunastartování hospodářství, a tak i konkurenční výhodu oproti ostatním zemím, kde očkování bude teprve probíhat.

Související články
Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Související články
Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Smysl a úspěch podnikání

Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Fórum výrobních manažerů

Jak v celkovém kontextu současné doby hodnotíte z hlediska fungování a výsledků vaší firmy právě končící letošní rok a s jakými očekáváními vstupujete do roku příštího?

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit