Témata
Foto: Pavel Košek

Ekonomika napříč světem - Izrael

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. Druhým, koho jsme oslovili, je Ondřej Bočkay, výkonný ředitel Česko-izraelské smíšené obchodní komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání v Izraeli stejně zásadně jako v ČR, případně ještě více, či naopak méně?

O. Bočkay: Dopad pandemie covid-19 na podnikání v Izraeli byl významný. Nezaměstnanost byla výrazně vyšší oproti ČR, což je dáno i jinou strukturou ekonomiky. Bylo období, kdy se nezaměstnanost pohybovala až okolo 25 %, což oproti číslům v ČR byla vysoká hodnota. Zde je však nutné podotknout, že Izrael má jiný systém výpočtu statistiky nezaměstnanosti, např. jsou do ní zahrnuty i osoby na neplaceném volnu, což čísla vůči těm našim zkresluje.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejvíce důsledkům koronakrize unikaly high-tech firmy, které se přesunuly do online prostředí a k práci z domova. Tam, kde bylo potřeba, se pracovníci v průmyslu střídali na denní směny, aby byl zajištěn chod podniků i v době nařízených omezení. Firmy, pokud nechtěly propouštět, posílaly zaměstnance na neplacené volno. To znamená, že „uvolněnému“ zaměstnanci se v té době vyplácela podpora v nezaměstnanosti.

Očekává se, že nezaměstnanost v Izraeli zůstane i po ústupu koronakrize vysoká. I přes masivní očkování se předpokládá v posledním čtvrtletí tohoto roku nezaměstnanost okolo 7,7 %.

Ondřej Bočkay

„Předpokládá se, že izraelská ekonomika díky velké proočkovanosti obyvatelstva bude mít náskok ve znovunastartování hospodářství, a tak i konkurenční výhodu oproti ostatním zemím,“

MM: Které oblasti podnikání byly v Izraeli postiženy nejvíce?

O. Bočkay: Dá se říci, že je to velmi podobné jako u nás. Nejvíce byly postiženy sektory jako turismus, volný čas a zábava, tedy ubytování, pohostinství, kina, divadla, fitness centra. Dále pak stavebnictví, doprava, obecně služby, činnost OSVČ a malých podniků. Na rozdíl od ČR byla nákupní centra apod. posledních 12 měsíců často zavřená, banky omezovaly klientům vstup do svých poboček. Restaurace přežily díky rozvozu jídel, některé zavřely úplně, podobně jako u nás. V době nejtvrdších opatření nesměli do práce ani zaměstnanci firem, které nebyly důležité pro chod státu.

Největší zásah zcela jistě utrpěl turismus a služby, které na něj navazují. Turisté do Izraele už rok nesmí cestovat, a tak hotely částečně zachraňovali místní, v době mírného uvolnění například u Mrtvého moře byly tzv. „zelené turistické zóny“, které umožňovaly rekreaci.

Dopad pandemie covid-19 na podnikání v Izraeli byl významný. (Foto: Pavel Košek)

MM: Jsou podle vás opatření zavedená v Izraeli rozumná nebo (částečně) podobně chaotická, jako v ČR? V čem je konkrétně rozdíl?

O. Bočkay: Izrael ani ČR nejsou výjimkou ve světě zavedených opatření v boji proti covidu-19. Základem je omezit možnost šíření viru ve společnosti. Hlavními způsoby boje proti pandemii v Izraeli byly řízené uzávěry, masivní testování a očkování. Lidé v průběhu koronavirové epidemie zažívali období optimismu a skepse, tak jak se střídaly celostátní karantény a uvolnění. Izrael si za celé období prošel třikrát celostátní karanténou s řadou velkých omezení, zatímco u nás v ČR se dá říci, že nyní ji zažíváme poprvé.

Koronavirus také dělí izraelskou společnost z pohledu sekulárních Izraelců na ně samotné a na ultraortodoxní židovskou komunitu „charedim“, se kterou sekulární části obyvatel dochází trpělivost. Charedim se odmítala přizpůsobit omezením zavedeným kvůli šíření koronaviru a ve velkém se účastnila pohřbů, svateb a dalších jiných akcí. S tím jde také ruku v ruce nedostatečné vymáhání trestů za porušování pravidel u této skupiny obyvatelstva, což mezi Izraelci budilo velké emoce.

Firmy, pokud nechtěly propouštět, posílaly zaměstnance na neplacené volno. To znamená, že „uvolněnému“ zaměstnanci se v té době vyplácela podpora v nezaměstnanosti.

Samotnou kapitolou je očkování. Izrael včas zakoupil dostatek vakcín a jako jedna z prvních zemí na světě spustil masivní očkování svého obyvatelstva. Nyní má již vakcínou chráněno přes pět milionů obyvatel, očkování je dostupné i pro cizince, kteří v Izraeli pracují. Mohou tedy přistoupit k řízenému rozvolňování opatření, což v ČR, kde máme proočkováno okolo šesti procent populace, nyní není reálné.

MM: Jakou pomoc poskytla izraelská vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc dostatečná pro jejich přežití?(A že se tedy pravděpodobně podaří, aby většina firem přežila a mohla posléze dále fungovat?)

O. Bočkay: Zde se dá najít paralela s ČR, kdy vláda během krize přicházela s různými finančními programy pomoci, které měly za cíl překlenout těžká období, pro firmy, podnikatele, živnostníky a nezaměstnané. Docházelo k různým úpravám a změnám a nebylo vždy jednoduché se v tom orientovat. Každopádně Izrael investoval od počátku krize na podporu hospodářství a programů s tím spojených více než 1 358 mld. Kč, což rozhodně není malá částka. Jestli to bude dost, aby většina firem přežila, se uvidí v dalším období. Předpokládá se, že izraelská ekonomika díky velké proočkovanosti obyvatelstva bude mít náskok ve znovunastartování hospodářství, a tak i konkurenční výhodu oproti ostatním zemím, kde očkování bude teprve probíhat.

Související články
To byl Hannover Messe 2024

Letošní hannoverský veletrh opět přilákal do hlavního města Dolního Saska mnoho lidí. Jak to vypadalo na místě? Byly vystavující firmy spokojené?

Vždy jde o pochopení procesu

Převratný rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, se stává zásadním pomocníkem výrobních společností při jejich nepřetržitém zdokonalování procesů, zvyšování efektivity práce, minimalizaci nákladů a řadě dalších kroků. S Filipem Grobem, výrobně-technickým ředitelem společnosti Fosfa, hovoříme o konkrétních inovativních projektech, které v břeclavském závodě realizovali, o tom, s jakými úskalími se při jejich zavádění potkávali a s jakými benefity je aktuálně v praxi využívají.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Související články
MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit