Témata
Foto: Pavel Košek

Ekonomika napříč světem - Izrael

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. Druhým, koho jsme oslovili, je Ondřej Bočkay, výkonný ředitel Česko-izraelské smíšené obchodní komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání v Izraeli stejně zásadně jako v ČR, případně ještě více, či naopak méně?

O. Bočkay: Dopad pandemie covid-19 na podnikání v Izraeli byl významný. Nezaměstnanost byla výrazně vyšší oproti ČR, což je dáno i jinou strukturou ekonomiky. Bylo období, kdy se nezaměstnanost pohybovala až okolo 25 %, což oproti číslům v ČR byla vysoká hodnota. Zde je však nutné podotknout, že Izrael má jiný systém výpočtu statistiky nezaměstnanosti, např. jsou do ní zahrnuty i osoby na neplaceném volnu, což čísla vůči těm našim zkresluje.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejvíce důsledkům koronakrize unikaly high-tech firmy, které se přesunuly do online prostředí a k práci z domova. Tam, kde bylo potřeba, se pracovníci v průmyslu střídali na denní směny, aby byl zajištěn chod podniků i v době nařízených omezení. Firmy, pokud nechtěly propouštět, posílaly zaměstnance na neplacené volno. To znamená, že „uvolněnému“ zaměstnanci se v té době vyplácela podpora v nezaměstnanosti.

Očekává se, že nezaměstnanost v Izraeli zůstane i po ústupu koronakrize vysoká. I přes masivní očkování se předpokládá v posledním čtvrtletí tohoto roku nezaměstnanost okolo 7,7 %.

Ondřej Bočkay

„Předpokládá se, že izraelská ekonomika díky velké proočkovanosti obyvatelstva bude mít náskok ve znovunastartování hospodářství, a tak i konkurenční výhodu oproti ostatním zemím,“

MM: Které oblasti podnikání byly v Izraeli postiženy nejvíce?

O. Bočkay: Dá se říci, že je to velmi podobné jako u nás. Nejvíce byly postiženy sektory jako turismus, volný čas a zábava, tedy ubytování, pohostinství, kina, divadla, fitness centra. Dále pak stavebnictví, doprava, obecně služby, činnost OSVČ a malých podniků. Na rozdíl od ČR byla nákupní centra apod. posledních 12 měsíců často zavřená, banky omezovaly klientům vstup do svých poboček. Restaurace přežily díky rozvozu jídel, některé zavřely úplně, podobně jako u nás. V době nejtvrdších opatření nesměli do práce ani zaměstnanci firem, které nebyly důležité pro chod státu.

Největší zásah zcela jistě utrpěl turismus a služby, které na něj navazují. Turisté do Izraele už rok nesmí cestovat, a tak hotely částečně zachraňovali místní, v době mírného uvolnění například u Mrtvého moře byly tzv. „zelené turistické zóny“, které umožňovaly rekreaci.

Dopad pandemie covid-19 na podnikání v Izraeli byl významný. (Foto: Pavel Košek)

MM: Jsou podle vás opatření zavedená v Izraeli rozumná nebo (částečně) podobně chaotická, jako v ČR? V čem je konkrétně rozdíl?

O. Bočkay: Izrael ani ČR nejsou výjimkou ve světě zavedených opatření v boji proti covidu-19. Základem je omezit možnost šíření viru ve společnosti. Hlavními způsoby boje proti pandemii v Izraeli byly řízené uzávěry, masivní testování a očkování. Lidé v průběhu koronavirové epidemie zažívali období optimismu a skepse, tak jak se střídaly celostátní karantény a uvolnění. Izrael si za celé období prošel třikrát celostátní karanténou s řadou velkých omezení, zatímco u nás v ČR se dá říci, že nyní ji zažíváme poprvé.

Koronavirus také dělí izraelskou společnost z pohledu sekulárních Izraelců na ně samotné a na ultraortodoxní židovskou komunitu „charedim“, se kterou sekulární části obyvatel dochází trpělivost. Charedim se odmítala přizpůsobit omezením zavedeným kvůli šíření koronaviru a ve velkém se účastnila pohřbů, svateb a dalších jiných akcí. S tím jde také ruku v ruce nedostatečné vymáhání trestů za porušování pravidel u této skupiny obyvatelstva, což mezi Izraelci budilo velké emoce.

Firmy, pokud nechtěly propouštět, posílaly zaměstnance na neplacené volno. To znamená, že „uvolněnému“ zaměstnanci se v té době vyplácela podpora v nezaměstnanosti.

Samotnou kapitolou je očkování. Izrael včas zakoupil dostatek vakcín a jako jedna z prvních zemí na světě spustil masivní očkování svého obyvatelstva. Nyní má již vakcínou chráněno přes pět milionů obyvatel, očkování je dostupné i pro cizince, kteří v Izraeli pracují. Mohou tedy přistoupit k řízenému rozvolňování opatření, což v ČR, kde máme proočkováno okolo šesti procent populace, nyní není reálné.

MM: Jakou pomoc poskytla izraelská vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc dostatečná pro jejich přežití?(A že se tedy pravděpodobně podaří, aby většina firem přežila a mohla posléze dále fungovat?)

O. Bočkay: Zde se dá najít paralela s ČR, kdy vláda během krize přicházela s různými finančními programy pomoci, které měly za cíl překlenout těžká období, pro firmy, podnikatele, živnostníky a nezaměstnané. Docházelo k různým úpravám a změnám a nebylo vždy jednoduché se v tom orientovat. Každopádně Izrael investoval od počátku krize na podporu hospodářství a programů s tím spojených více než 1 358 mld. Kč, což rozhodně není malá částka. Jestli to bude dost, aby většina firem přežila, se uvidí v dalším období. Předpokládá se, že izraelská ekonomika díky velké proočkovanosti obyvatelstva bude mít náskok ve znovunastartování hospodářství, a tak i konkurenční výhodu oproti ostatním zemím, kde očkování bude teprve probíhat.

Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Související články
MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
České kořeny slavných rakouských značek

V reprezentativních prostorách Velvyslanectví České republiky ve Vídni byla slavnostně představena unikátní publikace, která vrhá nové světlo na společnou hospodářskou historii střední Evropy. Kniha s názvem Wie hat es angefangen? Tschechische Wurzeln österreichischer Marken (v české verzi: Jak to začalo? České kořeny v podnikání rakouských/vídeňských firem) od renomované historičky a profesorky ekonomie Jany Geršlové mapuje fascinující příběhy podnikatelů, kteří přišli z českých zemí a zásadním způsobem budovali rakouský průmysl a obchod.

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

MM Glosa: Z křižovatky na kruháč

Již třetím rokem je Česko na křižovatce. Profesní spolky si do kabiny automobilu naložily vládu i s premiérem a opět společně vyrážejí na spanilou cestu opředenou světelnými paprsky protínajícími tribuny, kde mohou za úplatu sedět zástupci firem, a být tak součástí této společenské události. Avšak bez volby jakékoliv, natož správné odbočky posádka stále krouží na kruhovém objezdu a všechny možné sjezdy míjí, jako by je neviděla. Za rok pojede znova, pravděpodobně již s jinými pasažéry. A ono je to v důsledku vlastně jedno. Naše garnitura napříč politickým spektrem za souběžného pochlebování zástupců profesních svazů totiž vyniká ve třech věcech.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit