Témata
Foto: Pavel Košek

Ekonomika napříč světem - Izrael

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. Druhým, koho jsme oslovili, je Ondřej Bočkay, výkonný ředitel Česko-izraelské smíšené obchodní komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání v Izraeli stejně zásadně jako v ČR, případně ještě více, či naopak méně?

O. Bočkay: Dopad pandemie covid-19 na podnikání v Izraeli byl významný. Nezaměstnanost byla výrazně vyšší oproti ČR, což je dáno i jinou strukturou ekonomiky. Bylo období, kdy se nezaměstnanost pohybovala až okolo 25 %, což oproti číslům v ČR byla vysoká hodnota. Zde je však nutné podotknout, že Izrael má jiný systém výpočtu statistiky nezaměstnanosti, např. jsou do ní zahrnuty i osoby na neplaceném volnu, což čísla vůči těm našim zkresluje.

Nejvíce důsledkům koronakrize unikaly high-tech firmy, které se přesunuly do online prostředí a k práci z domova. Tam, kde bylo potřeba, se pracovníci v průmyslu střídali na denní směny, aby byl zajištěn chod podniků i v době nařízených omezení. Firmy, pokud nechtěly propouštět, posílaly zaměstnance na neplacené volno. To znamená, že „uvolněnému“ zaměstnanci se v té době vyplácela podpora v nezaměstnanosti.

Očekává se, že nezaměstnanost v Izraeli zůstane i po ústupu koronakrize vysoká. I přes masivní očkování se předpokládá v posledním čtvrtletí tohoto roku nezaměstnanost okolo 7,7 %.

Ondřej Bočkay

„Předpokládá se, že izraelská ekonomika díky velké proočkovanosti obyvatelstva bude mít náskok ve znovunastartování hospodářství, a tak i konkurenční výhodu oproti ostatním zemím,“

MM: Které oblasti podnikání byly v Izraeli postiženy nejvíce?

O. Bočkay: Dá se říci, že je to velmi podobné jako u nás. Nejvíce byly postiženy sektory jako turismus, volný čas a zábava, tedy ubytování, pohostinství, kina, divadla, fitness centra. Dále pak stavebnictví, doprava, obecně služby, činnost OSVČ a malých podniků. Na rozdíl od ČR byla nákupní centra apod. posledních 12 měsíců často zavřená, banky omezovaly klientům vstup do svých poboček. Restaurace přežily díky rozvozu jídel, některé zavřely úplně, podobně jako u nás. V době nejtvrdších opatření nesměli do práce ani zaměstnanci firem, které nebyly důležité pro chod státu.

Největší zásah zcela jistě utrpěl turismus a služby, které na něj navazují. Turisté do Izraele už rok nesmí cestovat, a tak hotely částečně zachraňovali místní, v době mírného uvolnění například u Mrtvého moře byly tzv. „zelené turistické zóny“, které umožňovaly rekreaci.

Dopad pandemie covid-19 na podnikání v Izraeli byl významný. (Foto: Pavel Košek)

MM: Jsou podle vás opatření zavedená v Izraeli rozumná nebo (částečně) podobně chaotická, jako v ČR? V čem je konkrétně rozdíl?

O. Bočkay: Izrael ani ČR nejsou výjimkou ve světě zavedených opatření v boji proti covidu-19. Základem je omezit možnost šíření viru ve společnosti. Hlavními způsoby boje proti pandemii v Izraeli byly řízené uzávěry, masivní testování a očkování. Lidé v průběhu koronavirové epidemie zažívali období optimismu a skepse, tak jak se střídaly celostátní karantény a uvolnění. Izrael si za celé období prošel třikrát celostátní karanténou s řadou velkých omezení, zatímco u nás v ČR se dá říci, že nyní ji zažíváme poprvé.

Koronavirus také dělí izraelskou společnost z pohledu sekulárních Izraelců na ně samotné a na ultraortodoxní židovskou komunitu „charedim“, se kterou sekulární části obyvatel dochází trpělivost. Charedim se odmítala přizpůsobit omezením zavedeným kvůli šíření koronaviru a ve velkém se účastnila pohřbů, svateb a dalších jiných akcí. S tím jde také ruku v ruce nedostatečné vymáhání trestů za porušování pravidel u této skupiny obyvatelstva, což mezi Izraelci budilo velké emoce.

Firmy, pokud nechtěly propouštět, posílaly zaměstnance na neplacené volno. To znamená, že „uvolněnému“ zaměstnanci se v té době vyplácela podpora v nezaměstnanosti.

Samotnou kapitolou je očkování. Izrael včas zakoupil dostatek vakcín a jako jedna z prvních zemí na světě spustil masivní očkování svého obyvatelstva. Nyní má již vakcínou chráněno přes pět milionů obyvatel, očkování je dostupné i pro cizince, kteří v Izraeli pracují. Mohou tedy přistoupit k řízenému rozvolňování opatření, což v ČR, kde máme proočkováno okolo šesti procent populace, nyní není reálné.

MM: Jakou pomoc poskytla izraelská vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc dostatečná pro jejich přežití?(A že se tedy pravděpodobně podaří, aby většina firem přežila a mohla posléze dále fungovat?)

O. Bočkay: Zde se dá najít paralela s ČR, kdy vláda během krize přicházela s různými finančními programy pomoci, které měly za cíl překlenout těžká období, pro firmy, podnikatele, živnostníky a nezaměstnané. Docházelo k různým úpravám a změnám a nebylo vždy jednoduché se v tom orientovat. Každopádně Izrael investoval od počátku krize na podporu hospodářství a programů s tím spojených více než 1 358 mld. Kč, což rozhodně není malá částka. Jestli to bude dost, aby většina firem přežila, se uvidí v dalším období. Předpokládá se, že izraelská ekonomika díky velké proočkovanosti obyvatelstva bude mít náskok ve znovunastartování hospodářství, a tak i konkurenční výhodu oproti ostatním zemím, kde očkování bude teprve probíhat.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit