Témata

Ekonomika napříč světem - Francie

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. První se v našem hledáčku ocitl Michal Macko, ředitel Francouzsko-české obchodní komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání ve Francii stejně významně jako v ČR, případně více, či naopak méně?

M. Macko: Je těžké srovnávat rozdíly v dopadu pandemie mezi Francií a Českou republikou v dlouhodobém horizontu. V posledních měsících měla každá země jinou strategii. Česká republika velmi rychle omezila pohyb svých obyvatel, ale opatření uvolnila během léta a zimy. Naopak Francie zareagovala později, ale během léta a zimy tam panovala přísnější opatření. Naše průzkumy ukázaly, že čím přísnější byla hygienická opatření, tím významnější byly ekonomické dopady v krátkodobém horizontu – uzavření některých firem, pokles spotřeby domácností atd.

Michal Macko

„Je příliš brzy porovnávat dopady opatření na firmy v obou zemích.“ (Zdroj: archiv Francouzsko-české obchodní komory)

Minulé jaro bylo ve znamení zásadnějšího dopadu na francouzské firmy v ČR, protože Česká republika přijala restriktivnější opatření dříve než Francie. 35 % francouzských společností zaznamenalo pokles prodeje o více než 50 % (zdroj: INSEE) a 47 % francouzských firem v České republice hlásilo propad tržeb o více než 50 % nebo pozastavení svých aktivit (zdroj: květnový průzkum FČOK).

V období září až prosince byl vlivem silnějších restriktivních opatření ve Francii významnější dopad na francouzské společnosti ve Francii. Náš prosincový průzkum zaměřující se na dopad covid-19 na francouzské firmy v ČR ukázal, že 19 % firem očekávalo na konci roku pokles ročního obratu o více než 60 %. A centrální banka ve Francii uvádí, že třetina firem očekávala (loni v září) negativní výsledek pro rok 2020.

Je proto příliš brzy porovnávat dopady opatření na firmy v obou zemích. Francie a Česká republika v současné době zažívají druhou vlnu pandemie, bylo by tedy ukvapené vyvozovat závěry z krize, která stále ještě probíhá.

MM: Jsou podle vás opatření zavedená ve Francii rozumná, nebo podobně chaotická jako v ČR? 

M. Macko: Nejsme v pozici, abychom mohli soudit, co je rozumné, nebo chaotické. Vlády musely učinit obtížná rozhodnutí tváří v tvář současné epidemiologické situaci.

Je však třeba poznamenat, že ve Francii popularita výkonné moci klesá. Emmanuel Macron má nyní 38 % podporovatelů, což je o tři procentní body méně než v listopadu, zatímco Jean Castex ztrácí dva body a má podporu 37 % dotázaných (zdroj: France TV Info / IFOP). I tady by se však mělo přihlédnout k širšímu kontextu (prosincové skandály spojené s policejním násilím ve Francii atd.).

27 % dotázaných ve vedení firem uvedlo, že jsou spokojeni s opatřeními, která přijal Emmanuel Macron, což je o skoro 10 procentních bodů méně než v září (36 %). Oproti tomu 72 % zaměstnavatelů odpovědělo, že nejsou spokojeni s reformami provedenými prezidentem republiky. Podíl nespokojených zaměstnavatelů se od září zvýšil o 9 procentních bodů (zdroj: La Tribune / OpinionWay).

CCI France International spustila mezinárodní obchodní barometr a vyzdvihla, že Francie je mezinárodním příkladem, pokud jde o ekonomická opatření zavedená vládou. (Zdroj: Pixabay)

MM: Které oblasti podnikání byly ve Francii postiženy nejvíce?

M. Macko: Od začátku epidemiologické krize byly pozastaveny především volnočasové aktivity (umění, zábava a rekreační aktivity), a to na 98 dní. Následovaly ubytovací služby a sektor informačních a komunikačních činností, kde za sebou firmy mají více než 80denní pauzu (zdroj: Le Figaro / Insee).

Podle OFCE pandemie nejvíce zasáhla odvětví letecké a pozemní dopravy, letectví, ubytovací služby, stravování, osobní a volnočasové služby (celkem 9,4 % HDP ve Francii) (zdroj: Les Echos / OFCE).

MM: Jakou pomoc poskytla francouzská vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc pro jejich přežití dostatečná?

M. Macko: Francouzským firmám se dostalo mnohé podpory. Konkrétně šlo opodporu podnikání formou grantů, solidárních fondů, bankovních půjček, zmrazení nájemného, smluv o dodávkách vody, plynu a elektřiny; odvětvovou podporu a plán podpory při zahájení podnikání. Dále byly poskytnutynástroje pro obchodníky – lokální platformy se seznamem všech řešení, která obchodníkům umožňují digitalizovat a prodávat online. A byl vytvořen plán obnovy se 100 miliardami eur, které pokrývají tři hlavní oblasti – ekologii, konkurenceschopnost a soudržnost.

Jednotlivci také těží z mnoha podpor a v roce 2021 přibydou další – posílení fondu na podporu školení zaměstnanců v částečné nezaměstnanosti, výjimečná pomoc při zaměstnávání mladých lidí do 26 let a na sdílený pracovní úvazek, ekologický bonus za nákup vozidla šetrného k životnímu prostředí, bonus za snížení energetické náročnosti domu atd.

CCI France International spustila mezinárodní obchodní barometr a vyzdvihla, že Francie je mezinárodním příkladem, pokud jde o ekonomická opatření zavedená vládou – všechna opatření již existují a mnoho zemí se inspirovalo právě ve Francii. Ta vytvořila jasný plán obnovy, který obsahuje vymezené cíle a schválený rozpočet, a pro francouzské firmy v ČR je pak důležitý také konkrétní ekonomický plán obnovy českého hospodářství.

Francie a Česká republika využívají ve velké míře opatření částečné nezaměstnanosti. Je to natolik oblíbené opatření, že v Česku na program Antivirus naváže tzv. kurzarbeit a ve Francii byl zaveden mechanismus dlouhodobé částečné aktivity (APLD).

Vládní podpory využilo 73 % francouzských firem v ČR (zdroj: průzkum dopadu COVID, prosinec 2020):

  • částečná nezaměstnanost (64 %);
  • odložení některých plateb (26 %);
  • odložení nájemného (21 %).

O vládní podporu požádalo 80 % francouzských firem (zdroje: Le Figaro/Insee):

  • částečná nezaměstnanost (70 %);
  • odložení odvodů na sociální pojištění (53 %);
  • půjčka se státní zárukou (41 %).

Avšak bude tato pomoc stačit k přežití? V prosinci ukončilo činnost o téměř 40 % firem méně než ke stejnému měsíci předchozího roku. Ale je to jen iluze: veřejná podpora uměle udržuje firmy při životě a skutečné dopady krize se projeví až v roce 2021.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit