Témata
Reklama

Ekonomika napříč světem - Francie

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. První se v našem hledáčku ocitl Michal Macko, ředitel Francouzsko-české obchodní komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání ve Francii stejně významně jako v ČR, případně více, či naopak méně?

M. Macko: Je těžké srovnávat rozdíly v dopadu pandemie mezi Francií a Českou republikou v dlouhodobém horizontu. V posledních měsících měla každá země jinou strategii. Česká republika velmi rychle omezila pohyb svých obyvatel, ale opatření uvolnila během léta a zimy. Naopak Francie zareagovala později, ale během léta a zimy tam panovala přísnější opatření. Naše průzkumy ukázaly, že čím přísnější byla hygienická opatření, tím významnější byly ekonomické dopady v krátkodobém horizontu – uzavření některých firem, pokles spotřeby domácností atd.

Michal Macko

„Je příliš brzy porovnávat dopady opatření na firmy v obou zemích.“ (Zdroj: archiv Francouzsko-české obchodní komory)

Minulé jaro bylo ve znamení zásadnějšího dopadu na francouzské firmy v ČR, protože Česká republika přijala restriktivnější opatření dříve než Francie. 35 % francouzských společností zaznamenalo pokles prodeje o více než 50 % (zdroj: INSEE) a 47 % francouzských firem v České republice hlásilo propad tržeb o více než 50 % nebo pozastavení svých aktivit (zdroj: květnový průzkum FČOK).

V období září až prosince byl vlivem silnějších restriktivních opatření ve Francii významnější dopad na francouzské společnosti ve Francii. Náš prosincový průzkum zaměřující se na dopad covid-19 na francouzské firmy v ČR ukázal, že 19 % firem očekávalo na konci roku pokles ročního obratu o více než 60 %. A centrální banka ve Francii uvádí, že třetina firem očekávala (loni v září) negativní výsledek pro rok 2020.

Je proto příliš brzy porovnávat dopady opatření na firmy v obou zemích. Francie a Česká republika v současné době zažívají druhou vlnu pandemie, bylo by tedy ukvapené vyvozovat závěry z krize, která stále ještě probíhá.

MM: Jsou podle vás opatření zavedená ve Francii rozumná, nebo podobně chaotická jako v ČR? 

M. Macko: Nejsme v pozici, abychom mohli soudit, co je rozumné, nebo chaotické. Vlády musely učinit obtížná rozhodnutí tváří v tvář současné epidemiologické situaci.

Je však třeba poznamenat, že ve Francii popularita výkonné moci klesá. Emmanuel Macron má nyní 38 % podporovatelů, což je o tři procentní body méně než v listopadu, zatímco Jean Castex ztrácí dva body a má podporu 37 % dotázaných (zdroj: France TV Info / IFOP). I tady by se však mělo přihlédnout k širšímu kontextu (prosincové skandály spojené s policejním násilím ve Francii atd.).

27 % dotázaných ve vedení firem uvedlo, že jsou spokojeni s opatřeními, která přijal Emmanuel Macron, což je o skoro 10 procentních bodů méně než v září (36 %). Oproti tomu 72 % zaměstnavatelů odpovědělo, že nejsou spokojeni s reformami provedenými prezidentem republiky. Podíl nespokojených zaměstnavatelů se od září zvýšil o 9 procentních bodů (zdroj: La Tribune / OpinionWay).

CCI France International spustila mezinárodní obchodní barometr a vyzdvihla, že Francie je mezinárodním příkladem, pokud jde o ekonomická opatření zavedená vládou. (Zdroj: Pixabay)

MM: Které oblasti podnikání byly ve Francii postiženy nejvíce?

M. Macko: Od začátku epidemiologické krize byly pozastaveny především volnočasové aktivity (umění, zábava a rekreační aktivity), a to na 98 dní. Následovaly ubytovací služby a sektor informačních a komunikačních činností, kde za sebou firmy mají více než 80denní pauzu (zdroj: Le Figaro / Insee).

Podle OFCE pandemie nejvíce zasáhla odvětví letecké a pozemní dopravy, letectví, ubytovací služby, stravování, osobní a volnočasové služby (celkem 9,4 % HDP ve Francii) (zdroj: Les Echos / OFCE).

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jakou pomoc poskytla francouzská vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc pro jejich přežití dostatečná?

M. Macko: Francouzským firmám se dostalo mnohé podpory. Konkrétně šlo opodporu podnikání formou grantů, solidárních fondů, bankovních půjček, zmrazení nájemného, smluv o dodávkách vody, plynu a elektřiny; odvětvovou podporu a plán podpory při zahájení podnikání. Dále byly poskytnutynástroje pro obchodníky – lokální platformy se seznamem všech řešení, která obchodníkům umožňují digitalizovat a prodávat online. A byl vytvořen plán obnovy se 100 miliardami eur, které pokrývají tři hlavní oblasti – ekologii, konkurenceschopnost a soudržnost.

Jednotlivci také těží z mnoha podpor a v roce 2021 přibydou další – posílení fondu na podporu školení zaměstnanců v částečné nezaměstnanosti, výjimečná pomoc při zaměstnávání mladých lidí do 26 let a na sdílený pracovní úvazek, ekologický bonus za nákup vozidla šetrného k životnímu prostředí, bonus za snížení energetické náročnosti domu atd.

CCI France International spustila mezinárodní obchodní barometr a vyzdvihla, že Francie je mezinárodním příkladem, pokud jde o ekonomická opatření zavedená vládou – všechna opatření již existují a mnoho zemí se inspirovalo právě ve Francii. Ta vytvořila jasný plán obnovy, který obsahuje vymezené cíle a schválený rozpočet, a pro francouzské firmy v ČR je pak důležitý také konkrétní ekonomický plán obnovy českého hospodářství.

Francie a Česká republika využívají ve velké míře opatření částečné nezaměstnanosti. Je to natolik oblíbené opatření, že v Česku na program Antivirus naváže tzv. kurzarbeit a ve Francii byl zaveden mechanismus dlouhodobé částečné aktivity (APLD).

Vládní podpory využilo 73 % francouzských firem v ČR (zdroj: průzkum dopadu COVID, prosinec 2020):

  • částečná nezaměstnanost (64 %);
  • odložení některých plateb (26 %);
  • odložení nájemného (21 %).

O vládní podporu požádalo 80 % francouzských firem (zdroje: Le Figaro/Insee):

  • částečná nezaměstnanost (70 %);
  • odložení odvodů na sociální pojištění (53 %);
  • půjčka se státní zárukou (41 %).

Avšak bude tato pomoc stačit k přežití? V prosinci ukončilo činnost o téměř 40 % firem méně než ke stejnému měsíci předchozího roku. Ale je to jen iluze: veřejná podpora uměle udržuje firmy při životě a skutečné dopady krize se projeví až v roce 2021.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Inženýrská akademie ČR podporuje mezinárodní výzkum

Inženýrská akademie České republiky, z.s. (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je projekt „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem roku 2016.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

MM Glosa: Z křižovatky na kruháč

Již třetím rokem je Česko na křižovatce. Profesní spolky si do kabiny automobilu naložily vládu i s premiérem a opět společně vyrážejí na spanilou cestu opředenou světelnými paprsky protínajícími tribuny, kde mohou za úplatu sedět zástupci firem, a být tak součástí této společenské události. Avšak bez volby jakékoliv, natož správné odbočky posádka stále krouží na kruhovém objezdu a všechny možné sjezdy míjí, jako by je neviděla. Za rok pojede znova, pravděpodobně již s jinými pasažéry. A ono je to v důsledku vlastně jedno. Naše garnitura napříč politickým spektrem za souběžného pochlebování zástupců profesních svazů totiž vyniká ve třech věcech.

Pozvánka na veletrh nástrojů a forem

Opět po dvou letech se do německého Stuttgartu sjedou výrobci nástrojů a forem z mnoha zemí, aby se zúčastnili veletrhu Moulding Expo 2025. Ten se letos koná ve dnech 6.–9. května. Pořadatelé veletrhu zorganizovali setkání zástupců odborných médií z celé Evropy, aby jejich prostřednictvím pozvali na veletrh firmy i odbornou veřejnost. Setkání se uskutečnilo v únoru v polském Gdaňsku a my jsme měli možnost se jej také zúčastnit.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

To byl Hannover Messe 2024

Letošní hannoverský veletrh opět přilákal do hlavního města Dolního Saska mnoho lidí. Jak to vypadalo na místě? Byly vystavující firmy spokojené?

Vždy jde o pochopení procesu

Převratný rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, se stává zásadním pomocníkem výrobních společností při jejich nepřetržitém zdokonalování procesů, zvyšování efektivity práce, minimalizaci nákladů a řadě dalších kroků. S Filipem Grobem, výrobně-technickým ředitelem společnosti Fosfa, hovoříme o konkrétních inovativních projektech, které v břeclavském závodě realizovali, o tom, s jakými úskalími se při jejich zavádění potkávali a s jakými benefity je aktuálně v praxi využívají.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit