Témata
Reklama

Ekonomika napříč světem - Francie

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. První se v našem hledáčku ocitl Michal Macko, ředitel Francouzsko-české obchodní komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání ve Francii stejně významně jako v ČR, případně více, či naopak méně?

M. Macko: Je těžké srovnávat rozdíly v dopadu pandemie mezi Francií a Českou republikou v dlouhodobém horizontu. V posledních měsících měla každá země jinou strategii. Česká republika velmi rychle omezila pohyb svých obyvatel, ale opatření uvolnila během léta a zimy. Naopak Francie zareagovala později, ale během léta a zimy tam panovala přísnější opatření. Naše průzkumy ukázaly, že čím přísnější byla hygienická opatření, tím významnější byly ekonomické dopady v krátkodobém horizontu – uzavření některých firem, pokles spotřeby domácností atd.

Michal Macko

„Je příliš brzy porovnávat dopady opatření na firmy v obou zemích.“ (Zdroj: archiv Francouzsko-české obchodní komory)

Minulé jaro bylo ve znamení zásadnějšího dopadu na francouzské firmy v ČR, protože Česká republika přijala restriktivnější opatření dříve než Francie. 35 % francouzských společností zaznamenalo pokles prodeje o více než 50 % (zdroj: INSEE) a 47 % francouzských firem v České republice hlásilo propad tržeb o více než 50 % nebo pozastavení svých aktivit (zdroj: květnový průzkum FČOK).

V období září až prosince byl vlivem silnějších restriktivních opatření ve Francii významnější dopad na francouzské společnosti ve Francii. Náš prosincový průzkum zaměřující se na dopad covid-19 na francouzské firmy v ČR ukázal, že 19 % firem očekávalo na konci roku pokles ročního obratu o více než 60 %. A centrální banka ve Francii uvádí, že třetina firem očekávala (loni v září) negativní výsledek pro rok 2020.

Je proto příliš brzy porovnávat dopady opatření na firmy v obou zemích. Francie a Česká republika v současné době zažívají druhou vlnu pandemie, bylo by tedy ukvapené vyvozovat závěry z krize, která stále ještě probíhá.

MM: Jsou podle vás opatření zavedená ve Francii rozumná, nebo podobně chaotická jako v ČR? 

M. Macko: Nejsme v pozici, abychom mohli soudit, co je rozumné, nebo chaotické. Vlády musely učinit obtížná rozhodnutí tváří v tvář současné epidemiologické situaci.

Je však třeba poznamenat, že ve Francii popularita výkonné moci klesá. Emmanuel Macron má nyní 38 % podporovatelů, což je o tři procentní body méně než v listopadu, zatímco Jean Castex ztrácí dva body a má podporu 37 % dotázaných (zdroj: France TV Info / IFOP). I tady by se však mělo přihlédnout k širšímu kontextu (prosincové skandály spojené s policejním násilím ve Francii atd.).

27 % dotázaných ve vedení firem uvedlo, že jsou spokojeni s opatřeními, která přijal Emmanuel Macron, což je o skoro 10 procentních bodů méně než v září (36 %). Oproti tomu 72 % zaměstnavatelů odpovědělo, že nejsou spokojeni s reformami provedenými prezidentem republiky. Podíl nespokojených zaměstnavatelů se od září zvýšil o 9 procentních bodů (zdroj: La Tribune / OpinionWay).

CCI France International spustila mezinárodní obchodní barometr a vyzdvihla, že Francie je mezinárodním příkladem, pokud jde o ekonomická opatření zavedená vládou. (Zdroj: Pixabay)

MM: Které oblasti podnikání byly ve Francii postiženy nejvíce?

M. Macko: Od začátku epidemiologické krize byly pozastaveny především volnočasové aktivity (umění, zábava a rekreační aktivity), a to na 98 dní. Následovaly ubytovací služby a sektor informačních a komunikačních činností, kde za sebou firmy mají více než 80denní pauzu (zdroj: Le Figaro / Insee).

Podle OFCE pandemie nejvíce zasáhla odvětví letecké a pozemní dopravy, letectví, ubytovací služby, stravování, osobní a volnočasové služby (celkem 9,4 % HDP ve Francii) (zdroj: Les Echos / OFCE).

Reklama
Reklama

MM: Jakou pomoc poskytla francouzská vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc pro jejich přežití dostatečná?

M. Macko: Francouzským firmám se dostalo mnohé podpory. Konkrétně šlo opodporu podnikání formou grantů, solidárních fondů, bankovních půjček, zmrazení nájemného, smluv o dodávkách vody, plynu a elektřiny; odvětvovou podporu a plán podpory při zahájení podnikání. Dále byly poskytnutynástroje pro obchodníky – lokální platformy se seznamem všech řešení, která obchodníkům umožňují digitalizovat a prodávat online. A byl vytvořen plán obnovy se 100 miliardami eur, které pokrývají tři hlavní oblasti – ekologii, konkurenceschopnost a soudržnost.

Jednotlivci také těží z mnoha podpor a v roce 2021 přibydou další – posílení fondu na podporu školení zaměstnanců v částečné nezaměstnanosti, výjimečná pomoc při zaměstnávání mladých lidí do 26 let a na sdílený pracovní úvazek, ekologický bonus za nákup vozidla šetrného k životnímu prostředí, bonus za snížení energetické náročnosti domu atd.

CCI France International spustila mezinárodní obchodní barometr a vyzdvihla, že Francie je mezinárodním příkladem, pokud jde o ekonomická opatření zavedená vládou – všechna opatření již existují a mnoho zemí se inspirovalo právě ve Francii. Ta vytvořila jasný plán obnovy, který obsahuje vymezené cíle a schválený rozpočet, a pro francouzské firmy v ČR je pak důležitý také konkrétní ekonomický plán obnovy českého hospodářství.

Francie a Česká republika využívají ve velké míře opatření částečné nezaměstnanosti. Je to natolik oblíbené opatření, že v Česku na program Antivirus naváže tzv. kurzarbeit a ve Francii byl zaveden mechanismus dlouhodobé částečné aktivity (APLD).

Vládní podpory využilo 73 % francouzských firem v ČR (zdroj: průzkum dopadu COVID, prosinec 2020):

  • částečná nezaměstnanost (64 %);
  • odložení některých plateb (26 %);
  • odložení nájemného (21 %).

O vládní podporu požádalo 80 % francouzských firem (zdroje: Le Figaro/Insee):

  • částečná nezaměstnanost (70 %);
  • odložení odvodů na sociální pojištění (53 %);
  • půjčka se státní zárukou (41 %).

Avšak bude tato pomoc stačit k přežití? V prosinci ukončilo činnost o téměř 40 % firem méně než ke stejnému měsíci předchozího roku. Ale je to jen iluze: veřejná podpora uměle udržuje firmy při životě a skutečné dopady krize se projeví až v roce 2021.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Příručka marketéra: Téma 6: Facebook - pracujte s e-mailovými kontakty, hledejte

V našem seriálu o nástrojích on-line komunikace a jejich specifikách pro využití v business-to-business (B2B) komunikaci, který je připravován v rámci exkluzivní spolupráce vydavatelství MM publishing a společnosti LCG New Media, jsme postoupili téměř do jeho závěru. V dnešní předposlední části se věnujeme fenoménu sociálních sítí.

Související články
Přípravy v Lipsku nabírají na obrátkách

Již pět let se konají veletrhy intec a dodavatelský veletrh Z společně. S úspěchem, neboť od té doby se výrazně zvýšil jako počet vystavovatelů, tak návštěvníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inženýrská akademie ČR podporuje mezinárodní výzkum

Inženýrská akademie České republiky, z.s. (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je projekt „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem roku 2016.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Průmyslové inženýrství a jednoúčelové stroje

Harmonický výrobní proces není jen iluze. Cest a možností, jak dosáhnout souladu ve výrobě, je i v současné nelehké situaci bezpočet.

VaVaI a průmysl: Aby know-how zůstalo ve firmě

Ryze česká společnost Lavat se sídlem v Chotuticích vyrábí a dodává přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a také výrobky z oboru laboratorní techniky. A aby toho nebylo málo, intenzivně se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji, na který vynakládá více než 15 % z celkového obratu. Na zkušenosti s propojením vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, tak aby bylo prospěšné oběma stranám, jsme se zeptali Ing. Tomáše Chaloupky, technického ředitele a vedoucího zdejšího výzkumně vývojového oddělení.

Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit