Témata
Reklama

Ekonomika napříč světem - Francie

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. První se v našem hledáčku ocitl Michal Macko, ředitel Francouzsko-české obchodní komory.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání ve Francii stejně významně jako v ČR, případně více, či naopak méně?

M. Macko: Je těžké srovnávat rozdíly v dopadu pandemie mezi Francií a Českou republikou v dlouhodobém horizontu. V posledních měsících měla každá země jinou strategii. Česká republika velmi rychle omezila pohyb svých obyvatel, ale opatření uvolnila během léta a zimy. Naopak Francie zareagovala později, ale během léta a zimy tam panovala přísnější opatření. Naše průzkumy ukázaly, že čím přísnější byla hygienická opatření, tím významnější byly ekonomické dopady v krátkodobém horizontu – uzavření některých firem, pokles spotřeby domácností atd.

Michal Macko

„Je příliš brzy porovnávat dopady opatření na firmy v obou zemích.“ (Zdroj: archiv Francouzsko-české obchodní komory)

Minulé jaro bylo ve znamení zásadnějšího dopadu na francouzské firmy v ČR, protože Česká republika přijala restriktivnější opatření dříve než Francie. 35 % francouzských společností zaznamenalo pokles prodeje o více než 50 % (zdroj: INSEE) a 47 % francouzských firem v České republice hlásilo propad tržeb o více než 50 % nebo pozastavení svých aktivit (zdroj: květnový průzkum FČOK).

V období září až prosince byl vlivem silnějších restriktivních opatření ve Francii významnější dopad na francouzské společnosti ve Francii. Náš prosincový průzkum zaměřující se na dopad covid-19 na francouzské firmy v ČR ukázal, že 19 % firem očekávalo na konci roku pokles ročního obratu o více než 60 %. A centrální banka ve Francii uvádí, že třetina firem očekávala (loni v září) negativní výsledek pro rok 2020.

Je proto příliš brzy porovnávat dopady opatření na firmy v obou zemích. Francie a Česká republika v současné době zažívají druhou vlnu pandemie, bylo by tedy ukvapené vyvozovat závěry z krize, která stále ještě probíhá.

MM: Jsou podle vás opatření zavedená ve Francii rozumná, nebo podobně chaotická jako v ČR? 

M. Macko: Nejsme v pozici, abychom mohli soudit, co je rozumné, nebo chaotické. Vlády musely učinit obtížná rozhodnutí tváří v tvář současné epidemiologické situaci.

Je však třeba poznamenat, že ve Francii popularita výkonné moci klesá. Emmanuel Macron má nyní 38 % podporovatelů, což je o tři procentní body méně než v listopadu, zatímco Jean Castex ztrácí dva body a má podporu 37 % dotázaných (zdroj: France TV Info / IFOP). I tady by se však mělo přihlédnout k širšímu kontextu (prosincové skandály spojené s policejním násilím ve Francii atd.).

27 % dotázaných ve vedení firem uvedlo, že jsou spokojeni s opatřeními, která přijal Emmanuel Macron, což je o skoro 10 procentních bodů méně než v září (36 %). Oproti tomu 72 % zaměstnavatelů odpovědělo, že nejsou spokojeni s reformami provedenými prezidentem republiky. Podíl nespokojených zaměstnavatelů se od září zvýšil o 9 procentních bodů (zdroj: La Tribune / OpinionWay).

CCI France International spustila mezinárodní obchodní barometr a vyzdvihla, že Francie je mezinárodním příkladem, pokud jde o ekonomická opatření zavedená vládou. (Zdroj: Pixabay)

MM: Které oblasti podnikání byly ve Francii postiženy nejvíce?

M. Macko: Od začátku epidemiologické krize byly pozastaveny především volnočasové aktivity (umění, zábava a rekreační aktivity), a to na 98 dní. Následovaly ubytovací služby a sektor informačních a komunikačních činností, kde za sebou firmy mají více než 80denní pauzu (zdroj: Le Figaro / Insee).

Podle OFCE pandemie nejvíce zasáhla odvětví letecké a pozemní dopravy, letectví, ubytovací služby, stravování, osobní a volnočasové služby (celkem 9,4 % HDP ve Francii) (zdroj: Les Echos / OFCE).

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jakou pomoc poskytla francouzská vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc pro jejich přežití dostatečná?

M. Macko: Francouzským firmám se dostalo mnohé podpory. Konkrétně šlo opodporu podnikání formou grantů, solidárních fondů, bankovních půjček, zmrazení nájemného, smluv o dodávkách vody, plynu a elektřiny; odvětvovou podporu a plán podpory při zahájení podnikání. Dále byly poskytnutynástroje pro obchodníky – lokální platformy se seznamem všech řešení, která obchodníkům umožňují digitalizovat a prodávat online. A byl vytvořen plán obnovy se 100 miliardami eur, které pokrývají tři hlavní oblasti – ekologii, konkurenceschopnost a soudržnost.

Jednotlivci také těží z mnoha podpor a v roce 2021 přibydou další – posílení fondu na podporu školení zaměstnanců v částečné nezaměstnanosti, výjimečná pomoc při zaměstnávání mladých lidí do 26 let a na sdílený pracovní úvazek, ekologický bonus za nákup vozidla šetrného k životnímu prostředí, bonus za snížení energetické náročnosti domu atd.

CCI France International spustila mezinárodní obchodní barometr a vyzdvihla, že Francie je mezinárodním příkladem, pokud jde o ekonomická opatření zavedená vládou – všechna opatření již existují a mnoho zemí se inspirovalo právě ve Francii. Ta vytvořila jasný plán obnovy, který obsahuje vymezené cíle a schválený rozpočet, a pro francouzské firmy v ČR je pak důležitý také konkrétní ekonomický plán obnovy českého hospodářství.

Francie a Česká republika využívají ve velké míře opatření částečné nezaměstnanosti. Je to natolik oblíbené opatření, že v Česku na program Antivirus naváže tzv. kurzarbeit a ve Francii byl zaveden mechanismus dlouhodobé částečné aktivity (APLD).

Vládní podpory využilo 73 % francouzských firem v ČR (zdroj: průzkum dopadu COVID, prosinec 2020):

  • částečná nezaměstnanost (64 %);
  • odložení některých plateb (26 %);
  • odložení nájemného (21 %).

O vládní podporu požádalo 80 % francouzských firem (zdroje: Le Figaro/Insee):

  • částečná nezaměstnanost (70 %);
  • odložení odvodů na sociální pojištění (53 %);
  • půjčka se státní zárukou (41 %).

Avšak bude tato pomoc stačit k přežití? V prosinci ukončilo činnost o téměř 40 % firem méně než ke stejnému měsíci předchozího roku. Ale je to jen iluze: veřejná podpora uměle udržuje firmy při životě a skutečné dopady krize se projeví až v roce 2021.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Inženýrská akademie ČR podporuje mezinárodní výzkum

Inženýrská akademie České republiky, z.s. (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je projekt „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem roku 2016.

Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

České kořeny slavných rakouských značek

V reprezentativních prostorách Velvyslanectví České republiky ve Vídni byla slavnostně představena unikátní publikace, která vrhá nové světlo na společnou hospodářskou historii střední Evropy. Kniha s názvem Wie hat es angefangen? Tschechische Wurzeln österreichischer Marken (v české verzi: Jak to začalo? České kořeny v podnikání rakouských/vídeňských firem) od renomované historičky a profesorky ekonomie Jany Geršlové mapuje fascinující příběhy podnikatelů, kteří přišli z českých zemí a zásadním způsobem budovali rakouský průmysl a obchod.

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit