Témata
Zdroj: Pixabay

Ekonomika napříč světem – Kanada

Opatření, která provázejí covid-19, se podepsala nejen na hospodářství Česka, ale takřka celého světa. Vyspělé země jsou vzájemně propojeny také prostřednictvím obchodních komor. Proto v rámci našeho seriálu oslovíme šéfy jednotlivých komor a zeptáme se na situaci v konkrétních zemích. Dalším, koho jsme poprosili o rozhovor, je Jiří Krejča, prezident Kanadské obchodní komory v ČR.

Tento článek je součástí seriálu:
Ekonomika napříč světem
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Zasáhla podle vás opatření související s pandemií podnikání v Kanadě stejně zásadně jako v ČR, případně ještě více, či naopak méně?

J. Krejča: Kanada zavedla přísný lockdown, včetně zákazu přicestování do země s výjimkou zde trvale žijících lidí a dalších jasně definovaných případů. Pro běžné obchodní či turistické cesty je země uzavřena.

Konkrétní podmínky a restrikce se liší v jednotlivých provinciích. Nejpřísnější lockdown je v provincii Québec.

Po příjezdu do Kanady je nařízena 14denní karanténa ve vybraném ubytovacím zařízení. Za určitých okolností (testy) lze délku karantény zkrátit.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Které oblasti podnikání byly v této zemi postiženy nejvíce?

J. Krejča: Kanada je jako ČR země s otevřenou ekonomikou. Vlivem pandemie došlo k propadu vývozu o 30 % a dovozu o 25 %. Nedostatek surovin a komponentů výrazně ovlivnil produkci. Odhady ukazují, že do konce pandemie by v Kanadě mohlo ukončit svoji činnost až 200 tisíc firem.

Jako jinde ve světě jsou nejvíce postižené oblasti cestovního ruchu a souvisejících služeb.

Jiří Krejča

„Odhady ukazují, že do konce pandemie by v Kanadě mohlo ukončit svoji činnost až 200 tisíc firem.“

MM: Jakou pomoc poskytla kanadská vláda podnikatelům, kteří byli opatřeními postiženi? A myslíte, že je tato pomoc dostatečná pro jejich přežití? A že se tedy pravděpodobně podaří, aby většina firem přežila a mohla posléze dále fungovat?

J. Krejča: Kanadská vláda poskytla podnikatelům a zaměstnancům přímou podporu ve výši téměř 30 miliard kanadských dolarů, umožnila daňové odklady, zajistila bezúročné půjčky.

Firmy mohou žádat o dotaci na mzdové náklady, podnikatelé o příspěvek na nájemné. Speciální dotace se poskytují na podporu mezd klíčových profesí (zdravotníci, prodavači v obchodech atd.)

Vláda poskytla významné finanční prostředky pro osoby, které prodělaly nemoc covid-19 – nemocenský či zotavovací benefit, benefit pro opatrovníky nemocných.

Odhadem je alespoň jednou dávkou naočkována jedna třetina kanadské populace. Vláda intenzivně jedná o zrychlení dodávek vakcín.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Související články
Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

MM Glosa: Z křižovatky na kruháč

Již třetím rokem je Česko na křižovatce. Profesní spolky si do kabiny automobilu naložily vládu i s premiérem a opět společně vyrážejí na spanilou cestu opředenou světelnými paprsky protínajícími tribuny, kde mohou za úplatu sedět zástupci firem, a být tak součástí této společenské události. Avšak bez volby jakékoliv, natož správné odbočky posádka stále krouží na kruhovém objezdu a všechny možné sjezdy míjí, jako by je neviděla. Za rok pojede znova, pravděpodobně již s jinými pasažéry. A ono je to v důsledku vlastně jedno. Naše garnitura napříč politickým spektrem za souběžného pochlebování zástupců profesních svazů totiž vyniká ve třech věcech.

MM Glosa: Sviť slunéčko a ty větře duj!

Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit