Témata
Reklama

Elektronický způsob odbavování obchodních zakázek

V důsledku zvyšujících se nároků na flexibilitu logistiky a na přesnost dat, které logistika pro řízení svých procesů potřebuje, bylo specialistům ve firmě Linet stále více jasné, že bez zavedení on-line režimu v informačních tocích logistiky to dále nepůjde.

Vize logistiky, kterou v roce 2011 představili, zahrnovala optimalizační projekty zaměřené především na efektivitu procesů v logistice. Mezi již realizované projekty patří například Změna layoutu výroby, který přinesl optimalizaci dopravních tras mezi jednotlivými technologiemi, nebo projekt Optimalizace manipulační techniky, který představoval zavedení systému Milk Run. Dalším z této série byl v dubnu 2013 odstartovaný projekt Inovace IT v logistice zahrnující mimo jiné i podprojekt Elektronické odbavení obchodních zakázek zaměřený na optimalizaci a efektivitu expedičního skladu, jemuž je věnován tento příspěvek.

Reklama
Reklama
Reklama

Co předcházelo?

Pracovníci logistiky často chybovali v nekompletních dodávkách zakázek koncovým zákazníkům, evidence naloženého zboží probíhala pomocí tužky a papíru s několikahodinovým zpožděním, následoval ruční výdej dat v IS. Dále docházelo k častému hledání uloženého zboží po skladech, protože v režimu off-line nebylo možné udržet skladová úložiště zboží aktuálními.

Současný stav

Chybovost nekompletních dodávek je téměř eliminována, evidenci naloženého zboží provádí logistik pomocí mobilního terminálu, který skenováním čárových kódů realizuje v rámci vteřin řetězce operací: identifikaci zboží, spárování dokladových vazeb, skladovou transakci ze skladu. Vše v režimu on-line. Veškerý materiálový tok od zabalení výrobků a zboží do balení, meziskladové převody, kompletaci zakázky a expedici je prováděn v režimu on-line s maximální možnou eliminací chyby lidského faktoru.

Jaká je efektivita změny v praxi?

Od doby zavedení mobilních terminálů na expedici se ukázalo, že statistika zákaznických reklamací na nekompletní dodávku skokově klesla. Nasazení terminálů již řídí 100 % skladových transakcí a z více než 80 % kontroluje kompletnost jednotlivých expedic. Pro dosažení 100 % i v tomto parametru zbývá doladit poslední úkol projektu, kterým je bezpečnost dat. Čtečky totiž vyžadují naprostou „datovou čistotu“ souvisejících procesů, aby mohly korektně postupovat.

K největšímu přínosu patří eliminace lidské chyby, efektivita prováděných operací a „lístek od pokladny“. Ten při každé expedici zakázky prokazuje, shodně jako v supermarketu, kdo, kdy, kde, kolik, jak, čím a komu požadované zboží expedoval.

Než se první terminál dostal do rukou pracovníků logistiky, trvalo realizačnímu týmu přibližně šest měsíců, než vypracoval potřebné analýzy, připravil a projednal potřebné změny procesu od obchodu přes plánování, balení až na expedici, otestoval praktickou funkčnost celkem osmi softwarových aplikací, kterými terminál disponuje, optimalizoval hardwarové nastavení terminálů na míru zdejším podmínkám.

Hardware & software

Co vlastně rozumíme pod pojmem čtečka? Čtečka neboli průmyslový terminál (hardware) je „mobilní počítač“ s vlastnostmi podobnými klasickému PC. Jeden z hlavních rozdílů je ve vybavenosti integrovaným snímačem čárových kódů. Operační systém i možnosti hardwarového připojení jsou podobné jako u klasického PC. Terminál komunikuje pomocí bezdrátové technologie Wi-Fi, a tak jsou data přenášena on-line do zvoleného systému, v případě Linetu tedy do K2.

Mobilní terminál (čtečka)

Software je postaven tak, aby zakázka nemohla být vyexpedována, pokud není kompletní.

V průběhu procesu systém generuje čárové kódy, které pracovníci v procesu aplikují na logistické celky. Kódy obsahují potřebná data pro jednoznačnou identifikaci celku a po jejich načtení systém spustí řetězec požadovaných operací. Jedním kódem je možné označit i stovky položek a časová efektivita se pak násobí. Systém intuitivně provází uživatele a informuje ho o stavu transakcí nebo chybách.

Změna způsobu skladování

Logistická plocha expedice je nově rozdělena do sektorů (skladových adres) o velikosti cca 4 x 4 m, které svými kódy umožňují zaevidovat výrobek na skladovou adresu a následně ho rychle nalézt.

Sklad finálních výrobků

Celý projekt si vyžádal investici do IT ve výši 1 mil. Kč. V blízké budoucnosti bude tato technologie rozšířena do interní a dodavatelské logistiky. V plánu jsou čtečky na oddělení komponentů, čtečky pro Milk Run systém, čtečky pro zásobování montážních linek a jiné.

Jiří Soukup

Linet

[email protected]

Článek je po úpravách převzat z časopisu Úspěch – produktivita & inovace v souvislostech č. 4/2013

Článek byl zveřejněn v monotematické příloze strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum ŠTÍHLÁ VÝROBA A LOGISTIKA na straně XVIII.

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 140433
Datum: 15. 04. 2014
Rubrika: Štíhlá výroba a logistika / Štíhlá výroba a logistika
Autor:
Firmy
Související články
Sběr (léčivých bylin) dat z výroby

Ano, sběr bylin sem nepatří a je to špatně (?????). Anebo ne tak docela? No, byliny se obvykle sbírají proto, aby po svém zpracování pomáhaly léčit, hojit a podobně. Co to má se sběrem výrobních dat společného? Na první pohled pramálo - ale je to tak úplně pravda?

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Cesta k inteligentní výrobě

Existuje pádný důvod, proč je vytvářen globální tlak na rozvoj inteligentní výroby – díky důslednému propojování výrobních podniků a zajištění zásadních výrobních informací přináší výrobcům téměř neomezené příležitosti ke zlepšování provozních operací či vytváření přidané hodnoty a usnadňuje odpovědi na otázky, jak řešit nedostatek pracovníků s odpovídajícími schopnostmi.

Související články
Jednoúčelové stroje v éře flexibilní výroby

Současný průmysl se zaměřuje na flexibilitu – krátké série, rychlé přetypování, univerzální robotizovaná pracoviště. Přesto existuje segment, kde tato lákavá univerzálnost naráží na své fyzikální i ekonomické meze. Jednoúčelové stroje a poloautomatická zařízení vůbec nezastaraly – naopak, v době nedostatku techniků na trhu práce a stupňujících se nároků na opakovatelnost výrobních procesů prožívají svoji renezanci, která může vnějšímu pozorovateli snadno uniknout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Kyberbezpečnost v průmyslu: Mít data v cloudu, nebo doma pod zámkem?

V roce 2026 už není otázkou, zda výrobu digitalizovat, ale jak zajistit, aby digitální srdce výrobního podniku - jeho data - zůstalo v bezpečí a dostupné i v dobách geopolitické nestability. Pro strojírenské firmy, které tvoří páteř české ekonomiky, se rozhodování mezi cloudem a vlastním serverem (on-premise) posunulo z úrovně "IT nákladů" na úroveň "strategické kontinuity výroby".

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit