Témata
Reklama

Inverzní pohled na podporu V&V

Občas se člověku stane, že se dostane někam, kde vůbec neměl být. Mně se to stalo nedávno na jakémsi semináři o podpoře vědy, výzkumu, inovací, transferu technologií, atd., což všechno jsou - díky aktivitám a činnostem interpretů, jinak subjektů daného procesu - poznenáhlu vyprazdňované pojmy. V tomto procesu hraji nevýznamnou roli, totiž objektu působení zmíněných činitelů a mám tedy jakési právo se do debaty provázející zmíněný jev také trochu vmísit.

Ještě jeden - v kontextu článku podstatný - pojem bývá při podobných příležitostech používán. Je to pojem MSP, což znamená skupinu malých a středních podniků, podle politických prohlášení přímo nositelů národního bohatství.

V čem je podstata věci?

Při shora uvedených příležitostech vystupují znalci administrativních procedur řady agentur, jimž k úplné dokonalosti chybí pouze maličkost, totiž že se sami nikdy nepokusili ochutnat plody své práce a ke své vlastní spokojenosti, správně a na první pokus vyplnit soubor formulářů, které požadují.

Jak jsem již dříve psal (MM Průmyslové spektrum 4/2011) a jak plyne z mých zkušeností, je psaní a shromažďování dokumentů potřebných k podání příslušných žádostí časově náročnou prací s velmi malou účinností. Podíváme-li se na typickou malou firmu (např. 4 lidé), pak podání žádosti je doprovázeno výpadkem pracovní kapacity zpravidla vedoucího pracovníka o objemu cca 3 měsíců (na jeden projekt), což znamená relativní pokles kapacity firmy nejméně 6 %. Nepochybuji o tom, že za extrémních okolností může být tento výpadek pro firmu vražedný.

Jaké jsou tedy důsledky?

Existují firmy, které bez jakékoliv zodpovědnosti, leč však za procenta z dotací píšou příslušné žádosti, čímž je cílová firma fakticky ochuzena. Horší situace nastává v případě, že dotyčná firma je spjata s poskytovateli dotací, takže výběr adresátů dotace není ani transparentní ani objektivní.

Kromě toho nejméně jedna z příslušných institucí vyhlásila, že termín konce podávání přihlášek může být posunut (doba na přípravu je kratší) bez předchozího varování. Při přímé interpelaci jsem byl poučen, že je to moje riziko. Tak se tedy tážu, čí že je to riziko? Tvrdím, že díky zmíněné instituci je rizikem pro naši společnost to, že do výroby či jiné aplikace se nedostane kvalitní řešení „zabité" (kromě pracovní kapacity předkladatelů) právně pochybným rozhodnutím. Díky svévolnému výkladu zákonů a pravidel se dostáváme do situace na fotbalovém stadionu, kde se při zápase posouvá branka po lajně tam, kde je či není zrovna míč. Nabízí se také srovnání se svévolným odbavováním vlaků v rozporu s jízdním řádem a mnoho dalších podobných počinů.

Soudný člověk si řekne, že pro nás - dle slovníku politiků „obyčejné lidi" - existuje jediná naděje, že se totiž sama existence instituce pracující uvedeným způsobem stane rizikovou.

Zelená kniha

Dostala se mi v těchto dnech (bohužel již po termínu) do ruky „Zelená kniha" vydaná v Bruselu 9. 2. 2011 Evropskou komisí, ve které je celkem 27 otázek předložených k obecné diskusi. Většina otázek bezprostředně souvisí s pojednávaným tématem. Je-li to akt související se záblesky zdravého rozumu či pouhá reakce na otázku, kam ukládat hromady zbytečně popsaného papíru, nejsem schopen rozhodnout.

Zajímá mne pouze to, jaké byly odpovědi na ony otázky. Bylo to chvalozpěvné poplácávání po zádech administrativně mocných úředníků, nebo tam byly skutečné podněty lidí z praxe, kteří peníze potřebují, umí je náležitě využít a mají vyhraněné (a možná i nepohodlné) názory? Dozvíme se v nějaké knize vhodné barvy, jaký byl výsledek a jaký dopad na každodenní politiku rozdělování peněz se brzy očekává? Bude se to týkat pouze dotací z EU, anebo lze očekávat korespondující změny i u nás?

Realizace během 50 pracovních hodin

Celá problematika má samozřejmě z hlediska praktického pohledu jednoduché řešení - také inverzní. Dát technické veřejnosti požadavky pro přípravu projektu zhotovené a připravené tak, aby se daly realizovat během ne více než 50 pracovních hodin. I za těchto okolností a při úspěšnosti 10 % by to bylo 500 pracovních hodin, což je pracovní kapacita jednoho čtvrtletí. To je můj konkrétní návrh k dané problematice. Je na administrativě, aby to takto zařídila.

Závěrem mi dovolte ještě jednu poznámku související s mým věkem. Stále hůře snáším protektorský způsob jednání školitelů shora popsaného druhu. Patrně je to tím, že i po dlouhých desetiletích praxe se stále musím učit a vzdělávat (i v administrativní problematice), čemuž se nebráním, pokud se jedná o cokoliv smysluplného a efektivního. Po 50 letech práce v oboru však mám právo na jistou formu nadhledu vůči propagátorům zbytečného papírování, což v daných souvislostech skvěle vystihuje nápis na vstupní bráně na hřbitov v jedné vesničce u Kutné Hory: „To, co vy jste, my byli, to, co my jsme, vy budete".

doc. Ing. Josef Zicha, CSc.

Josef.Zicha@fs.cvut.cz

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete nově zakoupit v digitální trafice PUBLERO

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 110713
Datum: 28. 06. 2011
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Našimi „nerostnými surovinami“ musejí být mozky a know-how

K aktuálním problémům v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, efektivity jejího financování a implementace výsledků do praxe se v rozhovoru vyjadřují místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Ing. Petr Očko, Ph.D.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Výzvy pro českou ekonomiku

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi, jejichž společným zájmem je podpora technického rozvoje, výzkumu, vzdělávání a inovací. V jejích řadách najdeme špičkové odborníky z nejrůznějších technických oborů. V našem seriálu dáváme postupně slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvláště zajímavé.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vám osvědčila bezkontaktní on-line výuka, zkoušení, případně státní závěrečné zkoušky na vaší fakultě? Myslíte, že v některých případech dokáže tento formát plnohodnotně nahradit "klasický", historicky zakořeněný, způsob výuky a zkoušení a vydáte se touto cestou v nacházejícím semestru (bez ohledu na uvolnění hygienických požadavků)?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit