Témata
Reklama

Jak mít náklady a kvalitu po kontrolu

Místo naší dnešní reportáže nás přivedlo do městěčka Nejdek v Karlovarském kraji, kde má strojírenská výroba svoji 115-ti letou historii. Téměř v samém centru tohoto osmitisícového města ukrytého v centru Krušných hor se nachází firma Witte Automotive. Výrobní závod nevelkého rozsahu, o to více významu. Uplatnění ve vysoce specializovaných vývojových, konstrukčních, výrobních, logistických a celé řadě dalších profesí úzce spjatých s výrobou komponent pro automobilový sektor zde nachází na 1800 lidí z Nejdku a blízkého okolí.

S ohledem na téma této odborné přílohy, do níž je reportáž připravována, se naše pozornost zaměřila především na zdejší štíhlou výrobu a logistické procesy a pochopitelně jsme neopomněli dotknout se zdejších vývojových a výrobních aktivit z globálnějšího pohledu. Hlavním průvodcem nám byl vedoucí úseku výroby Ing. Jiří Gerner a závěrem pak tisková mluvčí Mgr. Martina Poštová.

Reklama
Reklama
Reklama

Milníky zavádění štíhlé logistiky

Se štíhlou výrobou a logistikou v Nejdku začali v roce 2005. Do té doby byla realizována celá řada nahodilých optimalizačních projektů, které však nebyly provázány do jednoho zastřešujícího celku. „Tehdy jsem si myslel, že štíhlá logistika je červená nit, která je schopna táhnout se samostatně celou firmou. Záhy mi však došlo, že bez přímé vazby na štíhlou výrobu ji nelze realizovat a není schopna propojovat větší výrobní celky,“ vzpomíná ing. Gerner. V prvním kroku se zaměřili na optimalizaci logistiky jako takovou a začali implementovat bezpapírové materiálové toky. Sledovali tím přechod na automatizaci – větší spolehlivost a stabilitu, snížení resp. eliminaci chybovosti, zrychlení toku a zabránění reklamací.

Ing. Gerner nastoupil do Witte Automotive v roce 1999. Začínal v útvaru logistiky na pozici asistenta, kde zodpovídal za optimalizační projekty. Jako absolvent informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze měl blízko k informačním technologiím, čehož využil v procesu propojení IT a logistiky během prvních let svého působení. Následně v letech 2002 až 2004 dohlížel na českou část implementace systému SAP ve firmě. Od roku 2005 začal být v úseku logistiky odpovědný za systémové inženýrství, následně za expedici a postupně se propracoval až na vedoucího logistiky. Na podzim roku 2008 byl jmenován na pozici vedoucího výroby a logistiky. Výroba v současné době představuje na tisíc zaměstnanců, logistika dvě stě.Poté se v rámci výroby zabývali optimalizací výrobních linek, což úzce souvisí i s logistikou – odstraňování podskupin, sladění výroby do jednoho kroku atd.

„Tímto počinem jsme dosáhli značných úspěchů, například jsme měli 20 % materiálových identů v podskupinách v montáži a nyní se jedná o zanedbatelné množství. Taktéž na montáži je minimum vícekrokových procesů, které jsme nuceni zachovat, například z důvodů dodržení předepsané technologie“ shrnuje další etapu pan Gerner.

V Nejdku je ve výrobě napracuje celkem 900 1 800 zaměstnanců. Jednotlivé tzv. business týmy jsou rozděleny buď podle zákazníka (např. Volvo, Ford, VW), nebo podle produktu (dodávají jeden produkt pro více zákazníků), nebo podle technologií (povrchové úpravy, např. lakované díly, či technologie svařování a pájení).



Dalším krokem byla interní distribuce materiálu k jednotlivým pracovištím zavedením konceptu Milk Run. Propojovali jej od příjmu až po distribuci a v současné době se dolaďuje. V současné době Disponují plně elektronickým Kanbanem, kterému však předcházel klasický kartičkový systém. Pokud by prý nebyla disciplína u zaměstnanců, nemohli by tento krok učinit. Podle slov ing. Gernera zavedením konceptu Milk Run je možné ušetřit až třetinu celkových logistických ploch, tzn. u běžné výrobní haly až 15 % z celkové zastavěné plochy, získat dobrý standard pro měření práce manipulantů a následně lépe plánovat kapacity pracovníků logistiky.
„Na další etapu – propojování technologie prvovýroby a montáže – jsme obzvláště pyšní,“ říká ředitel Gerner a pokračuje. „Zde jsme se drželi hesla, že nejlepší logistika je ta, kterou nemáte, to znamená, nechat materiál plynout v rámci výrobního procesu, nemuset jej nikdy skladovat, přesunovat, pokud možno se ho dotknout pouze při Value Added činnostech." Zaměřili se propojení technologie vstřikování plastů s finálními montážními linkami. Například u projektu představující výrobu 12 milionů kusů multilagerbügelu za rok je odstranění logistiky velmi znát. Takováto masovost již generuje značné úspory. V tomto trendu Nejdečtí pokračují dále. Při překročení určité série počtu kusů standardně přistupují k propojení technologie prvovýroby a montáže. Je vždy potřeba vybalancovat čas taktu vstřikolisu s časem montáže a sladit i taktování více vstřikolisů s více montážními linkami.

Dalším krokem ve zdejším zavádění štíhlé logistiky byly úpravy externích toků materiálu nastavením externího Milk Run, což též přineslo značné finanční úspory, například při téměř 100% využití a vytíženosti dopravy materiálu na větší vzdálenosti.

Na konci dochází k integraci všech dílčích procesů do jednoho plynulého toku materiálu. Tento závěrečný krok je v souladu se zdejším heslem vycházejícím z jejich vize a strategie: Pokud má logistika plynulý tok, jsou náklady pod kontrolou, zvyšuje se kvalita výroby a zvyšuje se přehlednost.

„Prezentovaný postup není samozřejmě pevně daný, každá firma si jej modifikuje podle svých potřeb. My jsme zvolili tento,“ shrnuje toto téma našeho rozhovoru vedoucí úseku výroby ing. Gerner a dodává: „Překážek je vždy hodně, ale při hodnocení jsme nedošli k žádným zásadním. Klíčoví jsou v celém procesu lidé, pokud neumějí – naučíte je, pokud nemají kompetence – dáte jim je, ale když nechtějí, nedonutíte je ani ...“

Nové trendy zdejší logistiky

Tohoto tématu jsme se již dotkli v předchozí části. Jedná se především o propojování prvovýroby a montáže a s tím související celé řady dalších procesů, kdy se například snaží vybalancovat jednotlivé nesourodé výrobní linky a zařízení. Detailně aplikují interní a externí Milk Run, poslední dva roky se zabývají analýzami Make or Buy týkajícími se logistických témat, zda dopravu budou zajišťovat oni, či dodavatel, jestli balení je v jejich kompetenci, či odběratele. Nedostává se jim však jednoznačných odpovědi, kdo je za toto zodpovědný, není možné v tomto případě stanovit jednotný vzor. Sjednocovat portfolia dodavatelů, propojovat různé komodity při dopravě a například dovážet společně těžký kov zabírající malý objem a prostor vyplnit lehkými plasty – zde všude se nachází obrovský potenciál skýtající až 30-% nákladové úspory.

Výhody zavádění principů štíhlé logistiky

V Nejdku za osm let nasbírali bezesporu bohaté zkušenosti a ing. Gerner se o ně rád s našimi čtenáři podělí. „Pro nás je nejvyšším cílem plynulý tok, jehož existence umožňuje přehlednost toho, co se v logistice děje. Následně víte, co je vaším cílem, jak má materiál plynout. Optimálně zvolíte vhodné metody – např. Milk Run, kanban, jasně definujete dílčí zodpovědnost personálu a dostáváte tak pod kontrolu náklady a kvalitu."

Od roku 1998 má Witte Nejdek vlastní konstrukci a vývoj. Pracuje zde na 40 konstruktérů a další dvě desítky se nacházejí v konstrukční kanceláři v Plzni ve Vědeckotechnickém parku v těsné blízkosti ZČU v Plzni, potenciálem jejich budoucích odborníků. Plzeňské pracoviště pracuje na speciálních projektech.



Kdy vlastně nastává ten správný čas k jejímu zavedení, jak postupovat a jak následně optimálně řídit logistické toky ve výrobě? To jsou témata, která určují směr naší další diskuse. S ohledem na velikost zdejší firmy prý nikdy nevycházeli z jasné metodiky, kterou by jim někdo dodal a řekl, že ji musejí zavést a do nejmenšího detailu ctít. Skutečnost, že si vše od píky vytvářeli sami, s sebou přineslo nadšení všech zainteresovaných. Hodně věcí si museli prošlapat sami a to ing. Gerner vidí jako důležitý posilující a stmelující fakt. “Nejdůležitější je především začít a v podstatě nezáleží, jak a s čím, ale samotný impulz jako takový. Není důležité, v jakém pořadí začnete řešit konkrétní změny, ale to, že vytvářením dílčích projektů začínáte chápat, k čemu vaše snažení směřuje.“ Dílčí kroky působí synergicky a následně se začnou spojovat v jeden fungující celek. Plánuje se v dlouhodobém několikaletém horizontu, ale realizací dílčího kroku se dotyční zabývají již nyní, na něj navazuje další realizovaný později a vše se následně spojuje v jeden funkční celek.

Nejdecký závod se skládá z celkem tří výrobních hal a logistického centra. V první z nich je v přízemí umístěna technologie vstřikování plastů pro širokou škálu dílů. Zdejší technologie jdou velmi rychle dopředu, včetně robotizace. Začínali s lisy o výtlačné síle 25 tun, nyní disponují 350- a 500tunovými stroji, převážně značky Engel. Formy vyrábějí ve své dceřiné společnosti, zdejší nástrojárna slouží k jejich renovacím a úpravám. Celá technologie vstřikování plastů pracuje v  nepřetržitém provozu, ostatní business týmy podle kapacitního plánování v  závislosti na požadavcích zákazníků. Standardní provoz je dvojsměnný.

Definice a měření v logistice

Podle zkušeností ing. Gernera je nutné rozlišovat více druhů lidí v logistice. První jsou přímý, kdy je možné jejich výkon normovat a následně měřit - shodně jako ve výrobě. Druhým jsou nepřímý mající portfolio činnosti, jenž není možné přesně definované – například dotyčný při analýze diferencí dohledává, co se mohlo stát. Nadřízený zhruba ví, co používá za metody, ale nikdy neodhadne, jak mu daný úkon bude dlouho trvat. Třetí skupinou jsou THP pracovníci v logistice, které zde dělí ještě na dvě skupiny. První mají přesně dáno v popisu práce, co mají dělat, a tudíž to lze měřit, druhou podskupinou jsou relativně kreativní profese, např. útvar plánování logistiky, který designuje toky logistiky. „Naší vizí je dostat větší část logistiky právě do stavu přímých, kdy budeme schopni řídit a plánovat jejich kapacitu, naprosto shodně, jako ve výrobě. Na základě toho můžeme přesně generovat například počty skladníků. Cílový stav do tří let je takto řídit až 70 % pracovníků v logistice, nyní jsme na počtu cca 30 %,“ konstatuje Jiří Gerner.

Outsourcing logistických činností. Ano, či ne?

Obecně to má prý smysl ve dvou případech. Jednak, když dotyčný outsourcující subjekt je výrobci schopen realizovat úspory z rozsahu, nebo ve druhém případě, kdy se jedná o tak specializované know-how, u kterého je zbytečně si držet specializovaný tým a jej proškolovat. V Nejdku dříve outsourcovali celou řadu činností, ale následně vše opět stáhli (insourcovali) k sobě. Zjistili totiž, že zde není žádný subjekt, jenž by jim dané úspory z rozsahu byl schopen realizovat. Vždy ta služba byla pro ně dražší, než za co ji byli schopni realizovat oni. A pokud chtěli logistiku outsourcovat proto, aby nemuseli do problematiky hluboko pronikat, se zlou se vždy potázali a následně zjistili, že se jim to velmi prodražilo. Outsourcovat má tedy smysl pouze to, co má dotyčný plně pod kontrolou a je schopen to takto i řídit, a zároveň, o čemž je to především, partner musí být schopen dotyčnému realizovat úsporu z rozsahu. Pokud ne, vždy bude dražší minimálně o příslušnou profitovou marži, kterou dotyčný uvnitř firmy logicky nepotřebuje realizovat. Z tohoto důvodu model outsourcingu opustili. Záleží i na lokalitě – co například ve zdejším Karlovarském kraji nelze efektivně outsourcovat, ve středních Čechách, kde je větší koncentrace vhodných partnerů, třeba ano.


Na výrobu plynule navazuje montáž. Cílem optimalizace v procesu štíhlé logistiky je provázat výrobní linky a montáž. Ve 100 % dochází ke kontrole dílů. Na zlepšování procesů se nepodílí pouze tým industrializace, ale i zaměstnanci samotní. Mohou podávat návrhy na zlepšení a v případě úspěšnosti jsou odměňováni.

Ve druhém případě specializovaného know-how outsourcing využívají. Například u dynamických simulací – softwarového nasimulování připravovaného procesu, třeba při analýze návrhu propojení prvovýroby a následných operací. Je to proces, který nevyužívají denně, v logistice však čas od času ano.

Průmyslový inženýr ve štíhlé výrobě

Tato pozice ve zdejší výrobě existuje od roku 2006, rok po začátcích štíhlé výroby a štíhlé logistiky. Jedná se o samostatný útvar spadající pod úsek industrializace, zabývající se přípravou technologií pro sériovou výrobu. Úsek industrializace, jenž je řízen přímo nejvyšším managementem, je součástí vývojového procesu a má dvě části – řízení projektů a vedení průmyslových inženýrů zabývajících se designem procesů a jejich optimalizací. Zdejší dobrá spolupráce mezi výrobou a průmyslovými inženýry je ukázkou synergie na společném již realizovaném projektu sériové výroby s cílem optimalizace. Představitelé logistiky mají myšlenku, oni ji rozpracují či naopak vyvrátí. Společně se pak baví o prioritách, co ve výrobě měnit k lepšímu. Byla období, kdy měli hodně přes sto aktivních výrobních linek, které však nesplňovaly zásady štíhlé výroby. Zde přicházel pak prostor pro tým průmyslových inženýrů.


Pro model Ford Focus vyrábí tzv. LED softtouch, integrované osvětlení a otevírání pátých dveří.

„V současné době jsou tito odborníci zodpovědní za přípravu sériových procesů. Jakmile je dokončen vývojový proces, připravuje se technologie a oni jsou přizváni do fáze, kdy výrobek ještě není po design freezu (ukončení fáze vývoje, pozn. redakce) a dívají se na něho z hlediska vyrobitelnosti, ergonomie, náročnosti smontovatelnosti, zda se nějaké komponenty nedají sloučit atd.,“
popisuje ing. Gerner současnou náplň zdejšího oddělení průmyslového inženýrství. Z drtivé části si je vychovávají sami, hledají kandidáty, kteří mají zkušenosti z výroby a disponují potenciálem dělat kreativní práci. Za celou dobu se nestalo, že by přijali konkrétní osobu, jež by potřebnými zkušenostmi průmyslového inženýra disponovala a fungovala samostatně od prvního dne. Je to dáno jednak nízkou nabídkou na trhu, kdy vysoké školy v příslušném oboru toto studium nenabízejí, a samozřejmě i ochotou odstěhovat se za prací do zdejších končin na pomezí Čech a Saska.

Týdně zdejší výrobu opouští na dva miliony vyrobených dílů. Takové množství představuje pevný řád ve skladovém hospodářství jak přijatých komponent dodavatelů, tak i vlastních expedovaných výrobků.

Štíhlá administrativa či štíhlý vývoj

Mluvíme o štíhlé výrobě, o štíhlé logistice. Ale co administrativa a vývoj, na jaké úrovní jsou ve zdejší firmě, ptám se. „Co si vlastně představit pod těmito pojmy?“ reaguje na moji otázku ing. Gerner též otázkou, ale vzápětí si odpovídá: „Štíhlá administrativa a štíhlý vývoj jsou relativně mladé disciplíny, jejichž, upřímně řečeno, žádné rozsáhlejší úspěšné aplikace u nás neznám. Existují obecné nástroje, kterými generujete nápady jejichž pomocí se snažíte inovovat výrobky. Ale nemají svůj přesah, jsou izolované bez návaznosti na celek. Je to vždy o chuti člověka něco změnit,“ tvrdí Gerner. Podle něho jsou však jak ve vývoji, tak i v administrativě – prodej, marketing – často lidé, kteří jsou primárně vytíženi svoji prací a nemají nastaveny priority svých kapacit na to, začít realizovat náročné kroky k zavedení štíhlých procesů, ve kterých i zde je obrovské množství potenciálu. „Je zde ještě druhý aspekt, na který se podívejme přímo,“ upozorňuje ing. Gerner a konkretizuje: „V těchto útvarech administrativy, vývoje a obchodu jsou povětšinou lidé chytří, někdy až vychytralí, kteří umějí dobře skrývat a jsou obezřetnější proti určitému zásahu zviditelňovat a měnit jejich zajeté zvyklosti.“ To však již není hodno dalšího komentáře v této reportáži a my se dostáváme k závěru našeho setkání.

Kam dále?

Co je další metou v procesu odlaďování pro dosažení optimálního stavu štíhlé výroby a logistiky ve zdejší výrobě? Na to má ing. Gerner poměrně zřejmý názor. „Pokud proniknete do filozofie neustálého zlepšování, zjistíte, že nikdy nejste na konci. Stále se vracíte k věcem a hledáte způsoby, jak je dělat lépe.“ Jeden ze současně řešených projektů je systém plánování výroby ve vztahu ke skladovým zásobám. Podle jeho slov každý plánuje jinak a vnáší do toho své osobní know-how. Neexistuje zde jednotný standard procesu plánování – pokud by v důsledku i standard vytvořen byl a vy byste byli přesvědčeni, že funguje, lidský faktor je v tomto případě tak silný, že by jej zásadně ovlivňoval. Witte Automotive není firmou, pro kterou by charakterem své výroby bylo přínosné zavést APS systém (Advanced Planning System), nicméně jsou nyní v projektu plánování výroby a řízení zdrojů MRP 2 – (Material Resource Planning). „Máme pilotní projekt, který chceme realizovat v tomto roce, a pokud se objeví očekávané pozitivní efekty, čeká nás následná implementace do dalších částí firmy,“ uzavírá naše setkání vedoucí úseku výroby Ing. Jiří Gerner a my k tomu přejeme hodně zdaru.

Roman Dvořák
Nejdek

[email protected]

Klíčové koncepty pro automobilový svět

Historie strojírenské výroby se datuje k roku 1899, kdy Ewald Witte zakládá společnost na výrobu zámků pro kufry. S postupným rozvojem výroby automobilů se mění zdejší produkce a ještě před 2. světovou válkou zde začíná výroba kování pro automobily. Zajímavostí je například VW „Brouk“, který byl prvním vozem obsahujícím komponenty Witte. Po založení vlastní slévárny počátkem 50. let se paleta produktů značně rozšířila. Tím se výroba pro automobilový průmysl dostala ještě více do popředí zájmu. Od této doby se stále intenzivněji rozvíjí spolupráce s velkými evropskými zákazníky. V 70. letech minulého století se vývoj rozšířil na všechny komponenty zamykacích systémů v automobilu. Stejně tak byly vyvíjeny a dodávány komponenty pro všechny pohyblivé části karoserie. Následnými akvizicemi s německými společnostmi vzniká skupina s rozsáhlým spektrem kompetencí a technologií.

Globální aktivity Witte Automotive se datují k roku 1993, kdy byla uzavřena dohoda s tchaj-wanským partnerem a následný vstup do VAST Alliance – strategického uskupení amerických partnerů Strattec Security Corp. a ADAC Automotive.

Dnes se v Nejdku vyvíjejí a vyrábějí ve spolupráci se všemi slavnými automobilkami zamykací systémy pro přední a zadní kapoty, zamykací systémy dveří a bezpečnostní systémy sedadel.

Personální otázka

Tak jako obecně platí nedostatek odborníků ve strojírenství napříč celou ČR, ve zdejším regionu se tento fakt projevuje dvojnásob. V Karlovarském kraji je zdejší firma jednou z mála rostoucích společností a podle tiskové mluvčí Mgr. Martiny Poštové získat schopného zaměstnance vyžaduje velké usilí. „Komunikujeme s rodiči a prarodiči a vysvětlujeme jim, o čem nyní profese strojaře vlastně je. Vozíme žáky základních škol do firmy, aby vše viděli na vlastní oči.“ Samozřejmě spolupracují jak se středními, tak i s vysokými školami, především v Plzni a Liberci. Do firmy dojíždějí pracovníci z okolí 30 km od Nejdku, zaměstnance z blízkého německého Saska nevyužívají. Při realitě, že Nejdek má 7 500 obyvatel a ve zdejší firmě pracuje na 1 800 lidí, je zřejmé, že se nemohou spokojit s místní a okolní nabídkou a je nutné oslovovat zájemce z celé České republiky.

V Nejdku je ve výrobě na 900 zaměstnanců. Jednotlivé tzv. business týmy jsou rozděleny buď podle zákazníka (např. Volvo, Ford, VW), nebo podle produktu (dodávají jeden produkt pro více zákazníků), nebo podle technologií (povrchové úpravy, např. lakované díly, či technologie svařování a pájení).

Článek byl zveřejněn v monotematické příloze strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum ŠTÍHLÁ VÝROBA A LOGISTIKA na straně V.

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 140428
Datum: 15. 04. 2014
Rubrika: Monotematická příloha / Štíhlá výroba a logistika
Autor:
Firmy
Související články
Pokud chceme změnit svět, musíme začít u sebe

Rozhovor Jána Košturiaka s Andrejem Bielikem, majitelem a šéfem společnosti BOST o kolaborativních robotech, jejich efektivitě nasazení v praxi, o budoucnosti moderní výroby, ale i o běžném životě podnikatele.

Získané zkušenosti inovacemi pro zákazníky

Průmysl 4.0 je aktuální výzvou pro výrobce obráběcích strojů. Vlastní znalosti této problematiky uživatelů se na jeho implementaci do reálného provozu podílí velkou měrou a přispívají ke snadnějšímu zvládnutí cesty vedoucí k většímu propojení od výrobců strojů, přes jejich provozovatele až po odběrate dílů na strojích vyrobených. Podívejme se na zkušenosti společnosti Mazak v této oblasti.

Revoluce udržitelnosti: Přes 300 let starý pojem

V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.

Související články
Vždy jde o pochopení procesu

Převratný rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, se stává zásadním pomocníkem výrobních společností při jejich nepřetržitém zdokonalování procesů, zvyšování efektivity práce, minimalizaci nákladů a řadě dalších kroků. S Filipem Grobem, výrobně-technickým ředitelem společnosti Fosfa, hovoříme o konkrétních inovativních projektech, které v břeclavském závodě realizovali, o tom, s jakými úskalími se při jejich zavádění potkávali a s jakými benefity je aktuálně v praxi využívají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

IoT na insfrastruktuře elektrických rozvodů

V minulém vydání jsme představili nový systém WorkSys, otevřenou IoT platformu pro tvorbu nových aplikací a jejich propojení s již existujícími. Dnes toto téma uzavřeme a představíme nástroj FactoryDashboard pro tvorbu komplexního digitálního dvojčete fabriky.

Nastal čas očisty a posílení

V rámci našeho seriálu podnikatelských příběhů vám představujeme lidi s mozkem a srdcem na pravém místě, kteří celý svůj profesní život věnují tvorbě firemního ekosystému pro společenské uspokojení a profesní realizaci svých zaměstnanců podílející se na vzniku produktu, jež zajistí stabilitu a perspektivu pro další léta existence firmy. Tentokráte jsme hovořili s ing. Lubošem Švecem, který před 27 lety zprivatizoval tehdejší Teslu Vráble nedaleko slovenské Nitry, kde nyní naleznete špičkový strojírenský provoz.

Fórum výrobních průmyslníků

Dnešní téma anketní otázky se týká oblasti procesů neustálého zlepšování, které zvyšuje efektivitu činností a samozřejmě - finanční úspory. Jakým způsobem jsou vaši zaměstnanci do těchto procesů (např. podávání zlepšovacích návrhů) přizváni a jak na dosaženém výsledku participují?

IoT na infrastruktuře elektrických rozvodů

Průmysl v současné době čelí potřebě transformovat lidskou činnost na činnost tvořivou a fyzicky náročnou rutinní práci na stroje a systémy. Jeho vyšší forma, inteligentní průmysl, pak předpokládá zjednodušené rozhraní mezi zákazníkem, výrobcem, dodavatelem a současně dává předpoklady tvorby komfortních pracovních podmínek.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit