Jak na podnikání v Číně?

V roce 2010 se Čína stala druhou největší ekonomikou světa po tom, co předběhla Japonsko. Většina předpovědí se shoduje v tom, že v horizontu deseti až třiceti let její HDP překoná Spojené státy americké a stane se tak největší ekonomikou vůbec. Současně se zlepšuje stav čínské infrastruktury a vláda podporuje investice do vzdělávání, vědy a výzkumu. Navzdory tomu, že čínské hospodářství nebylo zdaleka dopadů finanční a hospodářské krize ušetřeno, zachovalo si razantní růst převyšující 8 %.

V období před krizí země zažívala razantní dvouciferný nárůst HDP. Největší podíl na něm měl průmysl, následovaný službami a v menší míře zemědělstvím. Již od 80. let se Čína otevírá zahraničnímu kapitálu a investicím. Zlom v této oblasti nastal v roce 2001, kdy země vstoupila do Světové obchodní organizace. To předznamenalo začátek nejen obchodní liberalizace, ale i ulehčení vstupu na čínský trh, což vedlo k rapidně stoupající atraktivitě Číny jako investiční destinace a místa pro rozvoj podnikání.

Průmysl i nadále zůstane hlavním motorem čínského ekonomického růstu. Podle průzkumu společnosti Deloitte je Čína v současnosti nejkonkurenceschopnější průmyslovou ekonomikou světa a zůstane jí i v nejbližších letech. To neznamená, že čínská ekonomika nečelí problémům podobně jako zbytek světa. Klesající poptávka na západních trzích, rostoucí náklady práce a surovin a zvyšující se konkurence ze strany zemí jako Mexiko a Indie způsobují obavy a nejistotu i na čínském trhu. Na tyto skutečnosti reaguje i dvanáctý čínský pětiletý ekonomický plán, který byl detailněji popsán v minulém dílu našeho seriálu. Ten zavádí podporu z pohledu čínské vlády perspektivních oborů, jako jsou například alternativní dopravní technologie, nové materiály a high-tech průmyslová výroba.

V těchto oblastech mohou mnoho nabídnout i české strojírenské společnosti. Čínská vláda zavedla také investiční pobídky pro tato specifická odvětví, především v oblastech náročných na technologický výzkum, jako je například čistá energie. Podporu obdrží také malé společnosti a firmy působící v méně rozvinutých oblastech západní Číny. Investiční stimuly mohou navíc nabízet i jednotlivé čínské provincie, v závislosti na struktuře místního průmyslu.

Čínský trh může být pro zahraniční společnosti nepředvídatelný a těžko pochopitelný. Také vymahatelnost práva je stále na nízké úrovni, především co se týká práv duševního vlastnictví nebo majetkových práv. Obava před krádeží know-how nebo okopírováním výrobků nutí mnohé západní společnosti k opatrnosti při expanzi na čínský trh. I když Čína na národní i mezinárodní úrovni zpřísnila ochranu duševního vlastnictví, implementace legislativy pokulhává na lokální úrovni. Místní samospráva často nemá zájem na jejich ochraně, ať už je to z důvodu podpory regionálního průmyslu nebo kvůli dobrým konexím pirátů.

Čína nadále zůstává hospodářstvím se silným vlivem státu na ekonomiku. Centrální vláda ještě stále vypracovává pětileté plány, které podporuje sadou finančních a právních nástrojů. Výsledkem je někdy pokřivené tržní prostředí, kde je do některých odvětví zakázán vstup zahraničních podniků, zatímco v jiných převyšuje nabídka nad poptávkou. Velmi dobrá znalost trhu je však nutná nejen z tohoto důvodu. Zvyky čínských spotřebitelů a firem jsou značně specifické – ať jde o potraviny nebo výběrová řízení na nové stroje, je třeba počítat s kulturními a právními rozdíly.Mnoho firem podceňuje právě přípravnou fázi, často kvůli ušetření času a nákladů.

Při samotném vstupu na trh musí potenciální zahraniční investor odpovědět na dvě základní otázky: jestli založí svou firmu v pevninské Číně, nebo ve zvláštní správní oblasti Hongkongu, a jakou právní formu si pro ni zvolí. Následující řádky se pokusí poskytnout odpovědi právě na tyto problémy.

Hongkong byl až donedávna jasnou cílovou destinací pro firmy plánující expanzi na čínský trh. Avšak strukturální ekonomické změny poslední doby snížily do jisté míry atraktivitu bývalé britské kolonie ve srovnání s pevninskou Čínou.„V obou destinacích Citibank dlouhodobě působí a může nabídnout svá řešení,zkušenosti a znalosti místního prostředí,“ konstatuje Helena Port, vedoucí oddělení CTS Sales ze Citibank.V každém případě Hongkong stále zůstává důležitou vstupní branou na čínský trh. Důvody jsou dva: zaprvé město představuje most mezi Západem a Orientem, díky jeho čínsko-anglické bilingualitě a právnímu prostředí postaveném na anglosaském modelu. Zadruhé jde o jedno z nejliberálnějších hospodářství světa, s nízkým daňovým zatížením a strategickou polohou z hlediska dopravní dostupnosti.

Mnoho společností expandujících na čínský trh zakládá firmu v pevninské Číně. Jde jak o podniky, které do Číny přesouvají výrobu nebo jiné činnosti, tak o firmy, které s Čínou obchodují. Výhodou je přístup k téměř neomezené zásobě pracovní síly a talentu, lepší možnosti při hledání partnerů nebo přímý přístup na více než miliardový trh.

Nejčastější právní formou, kterou zahraniční společnosti využívají při založení společnosti v Hongkongu, je Limited Liability Company (LLC), obdoba české společnosti s ručením omezeným. Založit ji může každá osoba starší 18 let, bez ohledu na zemi původu. Registrační procedura je poměrně jednoduchá – vyžaduje stanovy společnosti, vyplněný registrační formulář, doklad totožnosti nebo registrační dokumenty zakládající společnosti. Každá společnost musí mít minimálně jednoho společníka (firmu nebo jednotlivce) a ředitele, na jejich rezidenci nezáleží. Povinné je obsazení pozice tajemníka společnosti, kterou musí zastávat hongkongský rezident.

Společnosti plánující expanzi do Číny mají několik možností ohledně formy společnosti. První je zastoupení nebo pobočka, které jsme se věnovali podrobně v minulé části našeho seriálu. Nemá právní subjektivitu a nemůže vykonávat komerční činnosti. Dále existují dva typy společných podniků. Prvním a častějším je „Equity Joint Venture“ (EJV), firma založená zahraničním investorem a čínským partnerem, v rámci které sdílejí závazky a zisky podle velikosti investovaného kapitálu. Investice mohou nabýt i nepeněžní formu (nemovitosti, technologie, stroje). Minimální zahraniční účast je 25 %. Druhým a méně častým druhem je „Co-operative joint venture“ (CJV).Výhodou této struktury je větší flexibilita pro zahraničního investora, jakož i přístup do některých sektorů, které jsou pro ostatní typy zahraničních podniků nepřístupné.

Zahraniční investor si může dále zvolit mezi společností s ručením omezeným a akciovou společností. Tato označení jsou vhodná pro přiblížení českým čtenářům. Jejich právní úprava se v podrobnostech samozřejmě liší od té české. Navíc je potřeba mít na paměti, že jde taktéž o druh společných podniků, při kterých je nevyhnutelné najít místního partnera. Podniky plně vlastněné zahraniční společnosti nebyly v Číně legální až do vstupu země do WTO. Od té by se staly nejpopulárnějším způsobem vstupu na čínský trh.

Zakládání podniků plně vlastněných zahraniční společností podléhá regulaci čínského ministerstva obchodu, které přihlíží k názoru vlády provincie, v níž má být nový podnik založen. Investor ministerstvu předkládá podnikatelský plán na nejbližších pět let a detailní strukturu managementu ve stanovách podniku. Pro založení společného podniku musí investor a jeho čínský partner předložit národním a místním úřadům několik žádostí, které sestávají ze studie proveditelnosti, společně sepsané žádosti o založení společného podniku, originálů relevantních dokumentů, seznamu řídících pracovníků a dokumentů vyžadovaných provinčními vládami.

Lukáš Martoš

Citibank
lukas.martos@citi.com