Témata
Reklama

Je nutné bleskově reagovat na potřeby zákazníka

18. 06. 2003

Vladimír Odehnal

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to jak z hlediska marketingu a obchodu, tak i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Odehnal: Společnost Kuličkové šrouby Kuřim, a. s., jako významný výrobce jednoho z klíčových dílů pro stavbu obráběcích strojů, jenž tvoří převažující část naší struktury obchodu, je konfrontována s vyspělým trhem Evropské unie již několik roků, avšak v uplynulém a letošním roce pociťujeme významné konkurenční vlivy stále intenzivněji. Podle nám dostupných informacích a vycházeje z informací společností, které podnikaly a podnikají v zemích v minulosti přistupujících členů EU přinese náš vstup rozšířené příležitosti, zvýšenou konkurenci a dále i pro nás částečně nové podnikatelské prostředí. Nové příležitosti, ale i silnější konkurenční prostředí ovlivní veškeré činnosti a procesy ve firmě, žádné nevyjímajíce. Základními určujícími faktory, které vystupují v podmínkách globalizovaných trhů do popředí, a budou dle mého názoru hrát stále dominantnější roli, jsou čas a flexibilita přístupu. Převedeno tedy do vnímání zákazníka je to schopnost bleskové reakce dodavatele na jeho požadavek, jakoukoliv informaci, poptávku či objednávku, přičemž klíčovou roli sehrává dodací lhůta realizovaných dodávek. Dle mého názoru je předpokladem úspěchu trvalé zvyšování profesní odbornosti všech pracovníků společnosti, které bude nutností pro úspěch v soutěži s rozšířenou nabídkou konkurence na trhu sjednocené EU.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Odehnal: Naše společnost se dlouhodobě připravuje na vyšší konkurenční prostředí, které se projeví v našem obchodním segmentu především širším zastoupením některých dalších výrobců. V oblasti exportu očekáváme zvýšený zájem, a tam také nyní orientujeme svoji obchodní strategii, především v oblasti středních a větších zákazníků, dosud fixovaných na významné dodavatele, etablované na trhu vždy v konkrétní zemi konkrétního odběratele. Není třeba asi podotýkat, že při změně dodavatele požadují naši partneři vždy výrazně lepší obchodní podmínky proto, aby se rozhodli pro změnu zavedeného odběratele, kterými navíc jsou obvykle minimálně dvě až tři společnosti.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Odehnal: Případ Irska, ale i některých dalších zemí, by měl být ukazatelem cesty i pro Českou republiku. Naše tranzitivní ekonomika, která je významně limitována nízkým zastoupením přírodních zdrojů, může uspět především jako výrobní a technologické zázemí s výrazným podílem zhodnocení lidských zdrojů a vysokou přidanou hodnotou. Podpora vědy a výzkumu je o to podstatnější, že bez investic do těchto oblastí není technický pokrok a mohli bychom být do budoucna vystaveni riziku odlivu zahraničních investic ve prospěch dalších nových členů EU. Nutným předpokladem je ale i zvýšení úrovně školských zařízení všech stupňů. Dalším významným momentem jsou priority přerozdělování veřejných zdrojů na výzkum a vývoj. Tyto nejsou prozatím zcela optimální ve prospěch oborů dlouhodobě exportně úspěšných. Dále se nedomnívám, že jsou vytvořeny podmínky ani pro zvýšení investic do vědy a výzkumu na hranici obvyklé v EU. Přesto je zde zřetelný pozitivní posun vpřed, avšak tempo růstu investic bude nutno minimálně zdvojnásobit.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Odehnal: Bohužel i přes poměrně silný lobbing profesních svazů včetně argumentace z odborných kruhů zabývajících se vyloženě rozbory dlouhodobých pozitivních fiskálních dopadů takovýchto opatření na státní rozpočet, není prozatím zřejmě příliš zralá politická situace k zavedení těchto jistě tolik potřebných opatření. Domnívám se, že tato nepříznivá situace velice negativně ovlivňuje investiční klima v jednotlivých společnostech. Jsem přesvědčen, že žádná společnost bez investic do nových moderních technologických procesů nebude dlouhodobě schopna konkurovat na trhu EU.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Odehnal: Dle našich informací jsou dlouhodobé příznivé podmínky pro rozvoj v oblasti výroby kuličkových šroubů a lineární techniky v některých oblastech Španělska a Itálie a z mimoevropských zemí např. na Tchaj-wanu. Zaznamenali jsme v minulosti i případ podpory průniku mimoevropského výrobce na trhy EU a zprostředkovaně tedy i do tuzemska formou výstavby montážního závodu na klíč, realizovaného přes zvýhodněný dlouhodobý nízkoúročený úvěr.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale i občana ČR?

Ing. Odehnal: Jistě největším přínosem, který dokážeme zřejmě ohodnotit až s odstupem času, bude završení procesu integrace s rozvinutou Evropou, s celým kontinuálně se vyvíjejícím právním prostředím dobře fungujícího a většinou efektivně pracujícího ekonomického systému. Tato skutečnost především zaručuje stabilitu a prosperitu pro budoucnost. Domnívám se, že v konečném důsledku po překonání prvotních potíží budeme schopni těžit z našeho postavení v rámci EU i vzhledem k našim mimoevropským partnerům. Tento moment bude postupně nabývat na významu s naším blížícím se přistoupením k jednotné evropské měně. Jisté zápory vidím v nedostatečné připravenosti řady firem, ale i státní správy, plynoucí z nízké úrovně a nedostatečného objemu relevantních informací o podmínkách vstupu do EU. Tato nepřipravenost může způsobit možné nepříznivé dopady na podnikatelské a sociální klima v některých regionech České republiky. Domnívám se, že mohou nastat i problémy s volným pohybem osob v rámci 25 členů rozšířené EU.
Děkujeme vám za rozhovor.
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 30633
Datum: 18. 06. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit