Témata
Zdroj: archiv ITS

Brněnská část Slatina se doslova mění před očima. Při sjezdu z D1 se vám postupně odkrývají nové moderní budovy industriální zóny a na hlavní třídě nemůžete díky jejímu designu přehlédnout tu, která má ve svém průčelí tři modrá písmena ITS s barevným symbolem dopadajících kapek. Druhý moment příjemného překvapení vás pak čeká při vstupu do rozlehlé administrativní patrové budovy s otevřeným ochozím atriem a živou zelenou stěnou.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Vstupní budova ve své zadní části skrývá rozsáhlé laboratoře, kde to vše tzv. začíná, říká mi při provádění Milan Kalivoda, generální ředitel společnosti. Tzv. „Iteeska“, kterou nikdo jinak nenazve, spadá do skupiny firem značek Hestego a KSK vlastněných Ivem Bezlojou, charismatickým a otevřeným člověkem, který vás při každém setkání obohatí o nová poznání a životní impulzy. Osobně si již po dlouhá léta těchto příležitostí velice vážím.

Firma ITS se po svém založení začátkem 90. let minulého století nejdříve věnovala návrhu lakovacích linek, později své portfolio rozšířila o oblast kompresorů, tepelného zpracování a spotřebního materiálu, jako je závěsová technika, chemikálie pro povrchové úpravy. Je součástí skupiny firem Hestego a KSK Precise Motion. (Zdroj: ITS)

První lakovací linku dodala firma začátkem 90. let. Od té doby je i v oboru povrchových úprav po technické stránce všechno jinak a vody Svratky přinesly nové přístupy k zákaznickým řešením, která v praktickém pojetí začínají popisovat prázdný list papíru právě v laboratořích. Vedoucí laboratoře Kateřina Drábková představuje vybavení, na kterých se testují navržené technologie a výrobky. Pokud jsou veškerá zákaznická kritéria a požadavky splněny, přistupují zdejší konstruktéři k doladění daného návrhu řešení, které je z velké části customizované a nastává etapa výroby. Požadavky zákazníků na konstrukci a obslužnosti linek jsou pochopitelně i v tomto oboru individuální. „Když začínáme jednat s klienty, jsou to oni, kdo určují, jak a z čeho se bude daná linka skládat,“ doplňuje Milan Kalivoda výklad Kateřiny Drábkové a pokračuje: „Návrhu technologií na klíč předchází velmi podrobné testování, aby před samotnou realizací bylo vše známo a výsledek dopadl na výbornou. Zde není na místě žádné pochybení.“ Často se prý setkávají s požadavky investora na velmi krátký proces realizace. Ale s ohledem na skutečnost, že se ve většině případů nejedná o stavebnici standardizovaných komponent, je třeba neustále hledat způsoby větší efektivity zdejších procesů. Do tohoto již velmi složitého procesu pak zásadním způsobem vstupuje otázka ekologie. To je obrovské téma, do kterého podle slov Milana Kalivody legislativně promlouvají státní úřady. Zdejší specialisté se musí nepřetržitě vzdělávat v rozsáhlé problematice a ke každému projektu vypracovávají vliv dané technologie na životní prostředí. Práškové i mokré lakování má v průmyslu své specifické místo. Ekologie je na prvním místě a spolu s vysokou efektivitou, dosaženou precizním měřením tloušťky vrstvy, se jak mokré, tak především práškové lakování stává trendem dnešní doby.

Reklama
Reklama

Spoluzodpovědnost za vzdělávání

Často poukazuji na to, že ve firmách chybí odborné kompetence lidí, z čehož pak vycházejí nerealistické požadavky, mj. v termínech dodání. Do toho investujeme a potřebné znalosti odborné veřejnosti předáváme,“ konstatuje Milan Kalivoda a Ivo Bezloja jej doplňuje: „Dříve měly firmy své znalé technology, kteří byli schopni i s ohledem na jednodušší řešení vše odborně zvládnout. Nyní technologové s potřebnými znalostmi nejsou a systémy jsou tak složité, že je třeba společně s jejich dodáním edukovat personál investora jak ze strany obsluhy, tak i z podstaty daných technologií jako takových.“ Proto v ITS založili oddělení Surface Quality Institute (SQI), součást zdejší laboratoře, které zajišťuje vzdělávání, poradenství a expertizní činnosti jak v oboru povrchových úprav, tak i v ochraně životního prostředí. Zároveň každým rokem pořádají odbornou edukační konferenci pro investory a firmy, kterým předávají své poznatky, ale zároveň si je i mezi sebou napříč obory sdílejí.

„Za pět let budeme etablovanou firmou na zahraničních trzích. Bude nás více, budeme šikovnější a chytřejší a budeme stavět velké věci,“ říkají Ivo Bezloja, jednatel společnosti ITS Brno, a Milan Kalivoda, generální ředitel. (Zdroj: ITS)

Bez automatizace to nejde

Automatizace výrobního procesu pochopitelně prostupuje i do oblasti povrchových úprav a hraje zde čím dále větší roli. V ITS vyvinuli řídicí systém HiVision v souladu s konceptem Průmyslu 4.0, který lze integrovat do stávajícího ERP systému dané firmy. Splňuje veškeré požadavky kladené na bezobslužný proces, prediktivní údržbu a vzdálenou diagnostiku. Tento systém je výsledkem kontinuálního důrazu na výzkum a vývoj, který se mj. zaměřuje na optimalizaci procesů. Oblast kolaborativních robotů zde hraje důležitou roli, a proto velké úsilí věnují i vývoji nových metod jejich aplikací.

V laboratořích to vše tzv. začíná. Výzkum a vývoj nových řešení a technologií je nedílnou součástí všech divizí firmy ITS. Zkušený tým pracovníků za pomoci moderního vybavení prověřuje před aplikací do provozu veškerá navržená řešení. (Zdroj: ITS)

Synergie potřeb

Právě problematika digitální transformace má potenciál vytvářet úrodnou půdu pro perspektivní uplatnění mladých lidí ve firmě. Lidé a jejich znalosti jsou totiž limitujícím faktorem pro další rozvoj a expanzi firmy, a proto vedení firmy hledá cesty, jak zájem o zdejší práci podpořit. Aktuálně v celé firmě ITS pracuje na 80 zaměstnanců, kteří se souběžně podílejí na realizaci desítek náročných projektů. Počet dodaných technologických celků se blíží čtyřem stovkám. Podle Milana Kalivody je znamením současné doby dokázat se pružně adaptovat na změny, které exponenciálně přicházejí. A to firmy jejich velikosti dokáží snadněji než konzervativní nadnárodní koncerny se složitou hierarchií kompetencí. Ivo Bezloja toto právě považuje za nespornou výhodu, která jim umožní obstát na zahraničních trzích v konkurenci těchto firem. A pokud se k tomu připočte oborová diverzifikace celé jeho skupiny, vidí pan majitel budoucnost velmi perspektivně.

Pro výrobce stínicí techniky realizovala společnost ITS lakovací linku, která se řadí mezi nejmodernější svého druhu v Evropě. Jednalo se o zcela unikátní projekt, při němž byly použity špičkové technologie. (Zdroj: ITS)

Vytváření kompetenčních znalostí v regionu a expanze do zahraničí je nosným pilířem další strategie firmy. „Považujeme za klíčové budovat znalosti a ty skrze partnera předávat do zahraničí,“ říká Milan Kalivoda a pokračuje: „Aktuálně hledáme vhodné partnery na trzích Evropy a severní Ameriky, se kterými ve vzájemné podpoře a synergii dosáhneme win-win efektu.“ Klíčová je podle něho důkladná analýza stavu zdejšího průmyslu vhodného pro jejich obor a z toho plynoucí příležitosti. Pilotní projekty realizované na východních trzích ukázaly, že vyspělé technologie teprve na svůj čas čekají.

Reklama

Subdodavateská substituce

Podstatou současného, globálně propojeného výrobního světa je subdodavatelský režim. V oboru povrchových úprav tomu není jinak. Společnost ITS dodává technologické linky, které obsahují řešení třetích stran. „Firmy se musejí přizpůsobovat neustále se měnícímu prostředí. Proto eliminujeme rizika, která tento vztah přinášejí. Každého dodavatele máme stínovaného jiným, který je v případě nastalých problémů schopen dotyčného nahradit,“ odkrývá strategii Milan Kalivoda. Tu staví na stabilních dodavatelských partnerech z oblasti robotizace a automatizace. Zde si zákazníci často z důvodu jejich stávajícího vybavení kladou podmínky konkrétních dodavatelů. Pro výrobní část primárně využívají technologické možnosti „sourozeneckých“ firem Hestego a KSK Precise Motion, čímž se podtrhuje synergie v rámci celé skupiny a její celková stabilita v možné substituci.

Jedna z historicky prvních aplikací robotů v průmyslu byla v automobilovém průmyslu při nanášení laku na karoserie. V současné době patří robotická obsluha k běžným doplňkům lakovacích linek. (Zdroj: ITS)

Pro tuzemskou ekonomiku a budoucnost našeho průmyslu je klíčové, aby disponovala takovými firmami, jako je navštívená ITS, které vlastní pílí nabytých zkušeností přetavených do finálního výrobku a oslovujíce široké spektrum zákazníků vytvářejí potřebné kompetence v regionu a zajišťují dobré jméno ČR v zahraničí. Tato oborová a lokační diverzifikace spolu s know-how v celém procesu od vývoje přes konstrukci, výrobu, prodej, servis až po školení je oním potřebným úhelným kamenem pro tuzemskou ekonomickou stabilitu. Važme si takových firem a jejich majitelů, a věnujme jim při stanovování strategie dalšího ubírání naší země stěžejní pozornost.


Případové studie

Součástí reportáže ze společnosti ITS jsou referenční projekty. Prvním je lakovací linka na kontejnery s požadavkem zákazníka na zdvojnásobení kapacity, druhým pak návrh unikátní technologie robotického měření tloušťky laku před vypálením.

Zvýšení kapacity lakovací linky

Z důvodu nárůstu poptávky na kontejnery pro kombinovanou dopravu se na firmu ITS obrátil dlouholetý partner s požadavkem zdvojnásobení kapacity stávající lakovací linky. Vzhledem k tomu, že se jedná o kontejnery velikosti přibližně 9 x 3 x 3 metry, tak pochopitelně ani rozměry jednotlivých částí linky nemají zanedbatelné parametry. S možným rozšířením bylo naštěstí počítáno při stavbě původní linky, proto bylo možné zrealizovat projekt téměř za plného provozu s minimálním omezením výroby.

Rozšíření spočívalo v doplnění vypalovací pece pro práškové lakování, sušicí pece po KTL, lakovací kabiny pro nanášení práškových nátěrových hmot a manipulátoru nad chemickou předúpravou a KTL. Zejména doplnění manipulátoru s celkovou nosností 12 t a zautomatizování celého procesu bylo nejkomplikovanější částí celého projektu. ITS vyvinutý řídicí systém HiVision kontroluje reálné zatížení manipulátoru během zdvihu kontejneru z jednotlivých van chemické předúpravy, aby nebyla překročena maximální nosnost, a stejně tak i při ponořování, aby se předešlo plavání výrobku. Je tím zajištěna plynulost a maximální využití kapacity zařízení.

Plně automatický proces lakovací linky garantuje opakovatelnost výroby a dodržení přesných parametrů pro dosažení top kvality chemické předúpravy a kataforézy. Znalost procesu díky dlouholeté spolupráci byla jedním z klíčových prvků při realizaci projektu, který přinesl partnerovi firmy ITS požadované navýšení kapacity. (Zdroj: ITS)

Další zajímavostí daného projektu byla lakovací kabina pro manuální nanášení práškové barvy na velkoobjemové výrobky. Kabina je zevnitř opláštěná plastovými panely pro jednodušší a rychlejší čištění při změně barevného odstínu. V panelech je osazeno více než 180 LED svítidel, čímž je dosažena vysoká kvalita osvětlení na úrovni 600 lx. Odsávání přestříknutého prášku zabezpečují dvě filtrační jednotky s celkovým výkonem 48 000 m3.hod-1. Lakovací kabina po instalaci úspěšně prošla úřední zkouškou vyhrazeného technického zařízení, na jejímž základě Technická inspekce České republiky vydala certifikát o bezpečnosti technického zařízení a o úřední zkoušce technického zařízení dle příslušné vyhlášky.

Robotické měření tloušťky laku

Společnost ITS na začátku roku 2021 implementovala u jednoho ze svých zákazníků v práškové lakovně zcela inovativní prvek, automatizované bezkontaktní měření tloušťky laku před vypálením.

Cílem projektu bylo zajistit co nejmenší spotřebu barvy při zachování požadované rovnoměrné tloušťky a kvality laku po celém povrchu výrobku. Úspory mohou dosáhnout až 20% nákladů na práškovou barvu, v závislosti na kapacitě výroby se tak může jednat až o miliony korun ročně. Dalším benefitem je záchyt špatně nalakovaných výrobků již na začátku lakovacího procesu, eliminace zdržení v produkci a dodržení dodacích termínů.

Systém měří tloušťku nanesené vrstvy prášku neprodleně po její aplikaci na výrobek. Měření je zcela autonomní a po krátkém zaškolení je obsluha snadná, stejně jako uživatelská práce na PC. V ITS vyvinutá technologie HiVision Deep Control plně podporuje strategii Průmysl 4.0 a lze ji integrovat i do stávajících provozů. (Zdroj: ITS)

Principem je měření tloušťky nanesené vrstvy prášku hned po její aplikaci na výrobek, ještě před vypálením. Programátoři propojili kolaborativního robota s vlastním vyvinutým softwarem a měřicí hlavicí vyrobenou v ITS. Celý proces měření, vyhodnocování a korekce je poměrně sofistikovaný a přesný s maximální odchylkou ± 5 µm. Proces je bezkontaktní, jelikož se měří nevypálená barva a jakýkoliv dotyk by povrchovou úpravu znehodnotil. Analýza naměřených dat probíhá za plného provozu lakovny a se zpětnou vazbou v podobě korekce provozních parametrů aplikační techniky. Robot přesně navede snímače do požadované polohy, po změření určitého množství výrobků dojde ke statistickému vyhodnocení, software pracuje dál s těmito daty a informace posílá rovnou do lakovací kabiny, kde dojde k případné úpravě nastavení lakovacích pistolí. V určitém cyklu probíhá další měření a další korekce. Počítá se i se změnami vstupních podmínek, které může způsobit například opotřebení podávacího zařízení prášku či poměr recyklované a nové barvy v zásobníku. Poradí si i s tvarově složitými výrobky nebo měřením uvnitř komplexních produktů např. rozvaděčových skříní.


Pohled pod pokličku. ITS ve 2,5 minutách v reálném prostředí.
Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Související články
Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Co naznačila největší továrna na světě

Záruka dobrých obchodů, výkladní skříň pro mezinárodní trh, ukázka budoucnosti ve strojírenství – tak hodnotí vystavovatelé veletrh EMO Hannover 2017. Pod heslem Connecting systems for intelligent production představilo své novinky více než 2 200 vystavovatelů z 43 zemí. Tematické těžiště spočívalo v digitalizaci a propojení výrobních procesů. V centru pozornosti byly především výrobní postupy, stroje a zařízení pro zpracování a opracování kovů.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Získané zkušenosti inovacemi pro zákazníky

Průmysl 4.0 je aktuální výzvou pro výrobce obráběcích strojů. Vlastní znalosti této problematiky uživatelů se na jeho implementaci do reálného provozu podílí velkou měrou a přispívají ke snadnějšímu zvládnutí cesty vedoucí k většímu propojení od výrobců strojů, přes jejich provozovatele až po odběrate dílů na strojích vyrobených. Podívejme se na zkušenosti společnosti Mazak v této oblasti.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit