Materiálově - metalurgický výzkum na vlastní pěst

Na loňském brněnském strojírenském veletrhu mě docent Karel Šperlink seznámil s ing. Krausem slovy „chcete-li vidět realizovaný výzkum na profesionální bázi v komerční firmě, zajeďte do Dobřan u Plzně“. Libor Kraus je předsedou představenstva výzkumné organizace, akciové společnosti Comtes FHT, jejíž činnost je ukryta v názvu – složenině anglických slov „kompletní technologického servisu v oblasti tváření a tepelného zpracování“. Firma se zabývá především aplikovaným výzkumem moderních kovových materiálů a technologiemi jejich výroby a zpracování.

Důvodem návštěvy nebyla jen ukázka dosažených úspěchů za předchozí období, ale též i budoucnost, která před touto partou výzkumných nadšenců stojí. Realizuje se zde projekt Západočeského materiálově metalurgického centra ZMMC. Ten byl již oficiálně započat začátkem loňského roku. Jeho celkový rozpočet je plánován na výši 430 milionů Kč a částkou 350 milionů je kryt dotací z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace ze strukturálních fondů EU (85 %) a Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace z rozpočtu ČR (15 %) .

Vítězem výběrového řízení na generálního dodavatele se stala firma Bögl a Krýsl, která má své sídlo rovněž v Dobřanech. Rozpočet na výstavbu nové metalurgické haly a laboratorní budovy o celkové rozloze 3 268 m2 je téměř 73 mil. Nové budovy a technologie budou předány do užívání ještě do konce letošního roku.

Za rok činnosti ZMMC již byla pořízena některá technická vybavení, jmenujme například optický systém Zeiss Axio, mikrotvrdoměr Struers, zkušební trhací stroj Zwick či optický spektrometr Bruker pro analýzu pevných látek, přístroje pro termofyzikální měření, pro měření otěruvzdornosti a řada dalších. Avšak „hlavní gró“ je teprve čeká. Na konci letošního ledna bylo slavnostně poklepáno na základní kámen dvou nových budov, které zásadně rozšíří jejich stávající areál. Vzniknou v nich nové laboratoře, ve větší hale bude metalurgická laboratoř, ve druhé budově prostory pro numerické simulace a špičkově vybavená metalografická laboratoř.

V letošním roce by měla být kompletně dostavěna laboratoř a metalurgická hala a předána k užívání. Nová hala bude osazena vyspělými technologiemi pro metalurgické zpracování. Nejedná se o klasické zařízení pro komerční využití, ale vysloveně pro výzkumné účely. Vedle malých laboratorních pecí pro tepelné zpracování jmenujme například reverzní válcovací stolici duo/kvarto pro profilové válcování za studena i za tepla, vakuovou tavicí pec či univerzální kovací lis o síle 2 500 tun. Zakázku těchto tří velkých strojních technologických celků získala ve výběrovém řízení s. r. o. První železářská společnost Kladno. Další část investic je zaměřena na oblast zkušebních strojů a přístrojů pro metalografické analýzy. Některá zařízení již byla pořízena v loňském roce, kdy bylo proinvestováno cca 55 milionů Kč. Dále je samozřejmě plánováno pořízení HW a SW vybavení. Zahájení výzkumných programů je plánováno na konec letošního roku. Rok příští je pak ve znamení zkušebního provozu, kolaudace laboratoří a samozřejmě plné realizace vytyčeného výzkumu.

Výzkumná dráha ing. Krause se datuje k roku 1989, kdy po absolvování Fakulty strojní ZČU v Plzni nastoupil do tehdejšího výzkumného ústavu společnosti Škoda. Postupem času dosáhl postu náměstka tehdejšího ředitele doc. Kepky a byl v této funkci zodpovědný za materiálový výzkum a technologie. „Bohužel ale došlo k rozdílnému názoru, jak dále výzkumák vést, oni chtěli zkušebnictví, já výzkum, a tak jsme se rozešli,“ vzpomíná ing. Kraus. Rozhodli se proto s kolegou Zbyškem Novým odejít a podnikat soukromě. Predikovali jim, že se do půl roku vrátí. V roce 2000 založili inženýrskou firmu, pronajali si kanceláře, nakoupili simulační software a základní vybavení – mikroskop, trhačku, soustruh. Postupem času jim však prostory začaly být nedostačující. Proto se rozhodli změnit své působiště a v roce 2007 se jim naskytla možnost zakoupit výrobní halu v nedalekých Dobřanech, kde německý vlastník vyráběl knoflíky, ale levná asijská konkurence jeho podnikání ukončila. Během té doby se vypracovali na renomované výzkumné pracoviště.

Stěžejní zakázky mají ze firem Škoda Power, dnešní Doosan, Pilsen Steel, Škoda Jaderné strojírenství, Škoda Transportation či Žďas. Pětinu objemu tvoří zahraniční spolupráce. Jako zásadní referenci pro německý trh uvádějí spolupráci se světově působící skupinou Benteler, se kterou v roce 2007 podepsali exkluzivní smlouvu. Tím se však zavázali, že v této oblasti nesmí spolupracovat s nikým jiným. Realizují pro ně kompletní materiálový výzkum pro oblast trubek a do současné doby bylo úspěšně ukončeno na 170 projektů. Majoritní část tvoří výzkum pro tuzemské organizace, zejména pro následnické firmy plzeňského strojírenského podniku Škoda.

Samofinancovat výzkumné centrum po třech letech, kdy dotační operační programy OPPI a VaVpi vyprší, nevidí ing. Kraus jako problematicky. „Profinancovali jsme firmu doposud a nevím, proč by tomu tak nemělo být i nadále,“ odhodlaně reaguje. Z loňského obratu 73 milionů Kč byla více než třetina kryta z komerčního výzkumu a zbylé dvě třetiny z institucionální podpory a výzkumných a vývojových projektů. Nyní jim byly schváleny čtyři nové projekty z programu Alfa, jeden TIP a dva nové projekty Eureka s partnery z Itálie a Rakouska. „Je však třeba realizovat velký marketing a získávat nové komerční zakázky, jež nás budou činit nezávislými na dotačních programech,“ konstatuje ing. Kraus.

Jednou z aktivit pro podporu a posílení konkurenceschopnosti českých výrobců je budování specializovaných center, která budou poskytovat komplexní servis průmyslovým podnikům při zavádění nových materiálů a  technologií do průmyslové praxe.

Od poloviny letošního roku se v Západočeském materiálově metalurgickém centru rozběhnou nové výzkumné aktivity. Budou opět zaměřeny na výzkum kovů, kovových slitin a technologií jejich výroby. Na 40 výzkumných pracovníků centra zde bude zkoumat nové termomechanické procesy a vyvíjet nové konstrukční oceli a kovové materiály pro konkrétní aplikace. Půjde například o vysoce pevné plechy a profily z hliníkových slitin pro automobily, leteckou techniku a kolejová vozidla, speciální slitiny pro jaderné strojírenství či profily z nanostrukturovaného titanu pro zubní implantáty nebo kloubní náhrady. Okruh uživatelů výsledků centra tak bude široký.

V roce 2014 plánuje centrum zaměstnávat nejméně 65 osob, z toho dvě třetiny výzkumných pracovníků. Více než 60 % všech výzkumníků by mělo být mladších 35 let. S cílem přilákat nadané studenty vysokých škol a mladé vědecké pracovníky budou v laboratořích centra probíhat praktická cvičení a stáže studentů magisterských a doktorských programů. Centrum bude též poskytovat témata pro řešení výzkumných, diplomových a doktorandských prací. Vědečtí experti centra budou též působit jako pedagogové na vysokých školách, hlavně na ZČU v Plzni. „Naším cílem je, aby Západočeské materiálově metalurgické centrum vytvořilo nový model spolupráce mezi výrobci a výzkumem a ve svém oboru se zařadilo mezi evropskou špičku,“ říká závěrem našeho setkání Libor Kraus. Nám nezbývá, než mu v tom držet palce.

Roman Dvořák
Dobřany