MM: Původně byla síť vybudována zejména pro podporu spolupráce mezi členskými zeměmi EU, časem se však rozrostla do 54 zemí celého světa. Co bylo hlavním důvodem této expanze a je možné uvést, jaký je v současné době zhruba podíl spolupráce mezi členskými zeměmi EU navzájem a mezi členskými zeměmi EU a zeměmi mimo EU?
Ing. Váchová: Síť byla opravdu původně vytvořena pro podporu zahraničních obchodních vztahů na tzv. vnitřním trhu EU. Ovšem velmi rychle se ustavila a vzájemný úzký kontakt a intenzivní a efektivní spolupráce mezi partnerskými organizacemi sítě byly zřetelné i ve státech mimo EU. V době, kdy EU začala klást politický důraz na rozšíření exportních aktivit mimo vnitřní trh, zvláště po nástupu rychle rostoucích ekonomik v Asii a v Jižní Americe, se přistoupení ostatních států mimo EU k Enterprise Europe Network projevilo jako velmi strategické. Je třeba říci, že mnohé tyto státy projevily samy prvotní zájem o přistoupení k síti. EnterpriseEurope Network se tak stala významným nástrojem pro podporu exportu a mezinárodního technologického transferu, výzkumnou spolupráci nevyjímaje.Nicméně počet exportních případů či technologických transferů v rámci vnitřního trhu EU, včetně asociovaných států, je stále zřetelně vyšší než počet zahraničních spoluprací mezi zeměmi EU a tzv. třetími zeměmi. Zde tedy leží významný úkol proEnterpriseEurope Network do budoucna –vytvořit pro evropské subjekty takové podmínky, aby se rozšířily možnosti a zvýšil zájem o spolupráci se subjekty v zemích mimo EU.
MM: Které obory jsou v České republice těmi nosnými, jež nejčastěji navazují spolupráci v rámci sítě? Ve kterých z nich vidíte budoucí potenciál?
Ing. Váchová: Pracovníci zapojení do práce EnterpriseEurope Network z Technologického centra AV ČR a z partnerských organizací pomohli za pět let trvání sítě uzavřít českým firmám a výzkumným institucím více než 150 zahraničních obchodních, technologických či výzkumných spoluprací. Nejvíce těchto případů se týkalo sektoru obnovitelných zdrojů energie, životního prostředí a materiálů. Myslím, že tyto výsledky jsou v souladu se závěry různých analýz průmyslových sektorů ČR.
MM: V nedávné době byla realizována dotazníková akce za účelem zjištění přínosu sítě u evropských firem a institucí. Jaké informace přinesla?
Ing. Váchová:Výsledky byly rozhodně zajímavé a svědčí o zřetelném přínosu EnterpriseEurope Network pro ekonomický růst firem. Průzkum byl proveden v evropských firmách, kterým síť pomohla uzavřít zahraniční spolupráci, a to jak v rámci vnitřního trhu EU, tak i spartnerem v některé zemi mimo EU. Celkem bylo získáno 1077 odpovědí. Téměř 56% respondentů odpovědělo, že pomoc ze strany sítě jim přinesla nárůst obratu v rozsahu od 1 tisíce do více než 1 mil. EUR. Dále 26 % firem odpovědělo, že počet jejich zaměstnanců následkem uzavřené zahraniční spolupráce za pomoci sítě vzrostl až o 50 osob. A více než 70 % firem změnilo na základě podpořené zahraniční spolupráce vlastní strategii, inovovalo svůj produkt nebo technologii nebo zlepšilo své postavení na některém zahraničním trhu.
MM: Pět let je již dostatečně dlouhá doba, aby výsledky úspěšné spolupráce v rámci sítěEnterprise přinášely své plody v komerčním nasazení. Uveďte prosím tři, které pokládáte za ty „nej“.
Ing. Váchová: Těžko budu vybírat případy, které by bylo možné považovat za nejdůležitější nebo které měly největší ekonomický dopad na firmu či vykázaly největší potenciál v technologickém transferu. Všechny uzavřené případy zahraniční spolupráce měly pro naše české subjekty svůj potenciální význam a přispěly tím ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Nicméně, spíše pro názornost, mohu uvést například spolupráci, která byla dojednána při organizované misi firem a institucí na veletrh NanoTokyo 2012, kde se setkaly japonská Univerzita Shinshu v Uede s Centrem nanomateriálů, pokročilých technologií a inovací při Technické univerzitě v Liberci a dohodly se na společném postupu v oblasti výzkumu povrchů. Jiným příkladem může být česká firma Foton, s. r. o., která poskytla portugalskému Centru fyziky plazmatu při Institutu Superior Técnico (IST) vakuový kontrolér a související technologie pro řízení a monitorování stavu vakuových pump, ventilů, měřičů podtlaku a systémových signálů. Nebo společnost Envinet, s. r. o., která poskytla technologii optimalizace scintilačních detektorů Laboratoři nukleárních problémů sídlící v ruském Spojeném ústavu pro jaderný výzkum v Dubně.