Naši absolventi mohou obstát v globalizovaném světě

MM: Jak byste zhodnotili jedenáctiletou spolupráci mezi TU Chemnitz a VUT v Brně?

R. Neugebauer: Spolková republika Německo a Česká republika, dvě silné průmyslové země s dlouhou tradicí rozvoje výrobních technologií, jsou sousedy – a je tedy přirozené, že hospodářství našich zemí jsou silně provázaná. Nás obou se také dotýkají změny, které jsou výsledkem rostoucí globalizace a pokračujícího rozvoje evropské ekonomické platformy. Pokud jde o naše akademické aktivity, jsme si velmi dobře vědomi toho, jaké účinky tyto změny mají na profesionální postavení inženýrů a techniků. Proto se také jak Technická univerzita Chemnitz, tak i VUT v Brně rozhodly přijímat tyto změny, stát v jejich čele a využívat je ke svému prospěchu, a podobně využívat i vlivů rostoucí vzájemné provázanosti, kterou právě zažíváme. Už před mnoha lety jsme plánovali, jak vybudujeme těsnou spolupráci a staneme se strategickými partnery, pro něž se výměna poznatků a zkušeností a jejich využívání stanou základnou úspěchu. Naše práce začala v rámci vzdělávacích programů EU Sokrates a Erasmus, programů, které podporují systematickou výměnu studentů, učitelů i výzkumných pracovníků. Tím se podařilo vytvořit důležitý základ naší dnes těsné spolupráce, kterou dále rozvíjíme. Od roku 2001 jsme díky těmto programům výměn realizovali dvě až tři výměny pedagogů ročně, což nám umožnilo vytvořit dnes stabilizovaný prvek vzdělávacího programu na obou univerzitách. Kromě toho je výsledkem naší spolupráce také to, že v posledních šesti letech celkem 24 studentů obdrželo vysokoškolský diplom od partnerské instituce.

Je potřeba zdůraznit, že toto partnerství sjednotilo dvě významné instituce, z nichž každá má svoje vlastní vysoce rozvinuté výzkumné i vzdělávací programy: znamená to, že pokud jde o profily absolventů, byli jsme schopni vyjít si vstříc a vzájemně doplňovat jeden druhého. Prostřednictvím spolupráce jsme schopni nabídnout našim studentům velmi diverzifikovaný a vysoce sofistikovaný program vzdělávání v oboru technologií, což v této chvíli a ve srovnání s ostatními institucemi v Evropě vůbec není samozřejmostí.

P. Blecha: Za těch uplynulých jedenáct let studovalo na TU Chemnitz již více než dvacet našich studentů po dobu alespoň jednoho roku. Čtvrtina z nich zvládla německý jazyk natolik dobře, že po úspěšném složení jazykové zkoušky DSH (Deutsche Sprachprüfung für den Hochschulzugang) napsala a úspěšně obhájila na TU Chemnitz diplomovou práci. První studenti, kteří chtěli mít vysokoškolské diplomy z obou univerzit, byli přitom nuceni zpracovat dvě různá zadání diplomových prací – jedno na TU Chemnitz a druhé na VUT v Brně. Nyní je v této věci situace pro studenty mnohem příznivější a píšou jednu diplomovou práci, kterou obhajují před společnou komisí. V příštím roce chceme podat k akreditaci náš připravovaný společný studijní program s dvojitým diplomem „Výrobní systémy“. Další spolupráce probíhala a nadále probíhá ve vědecko-výzkumné oblasti. TU Chemnitz již navštívilo více než 15 našich doktorandů, kteří zde absolvovali vědecko-výzkumnou stáž a úspěšně se zde podíleli nebo stále podílejí na řešení projektů společně s německými kolegy. Na základě této jedenáctileté spolupráce jsme v letošním roce připravili dva společné bilaterální projekty a předložili je ke schválení na GAČR a DFG. Největší přínosy pro náš ústav tedy spatřuji ve výměně informací a zkušeností a dále v možnosti spolupráce na mezinárodních projektech s partnerem, který má v oblasti vývoje obráběcích a tvářecích strojů světové renomé. Nemohu zde ani opomenout přínos pro naše studenty, kteří nyní mohou během jednoho studia získat dva mezinárodně uznávané diplomy.

MM: Jaké budou podle vašeho mínění hlavní přínosy připravovaného společného studijního programu TU Chemnitz a VUT v Brně „Výrobní systémy“?

R. Neugebauer: Bilaterální magisterský program „Výrobní systémy“ uvedeme v akademickém roce 2008/2009: právě nyní se nacházíme ve fázi aktivního vývoje tohoto nanejvýš zajímavého projektu. Tento program se bude zabývat nejaktuálnějšími a velmi potřebnými aspekty výrobních technologií a na jejich výběru se samozřejmě budou podílet oba partneři, což bude zcela jistě i zárukou odborných znalostí a kompetencí, které se od našich absolventů očekávají a požadují. Za druhé, do tohoto programu jsou zahrnuty i nezbytné „měkké“ dovednosti, včetně interkulturního povědomí, jazykového vzdělávání a kurzů, které se zaměřují na problematiku obchodu i práva (např. smlouvy, bezpečnost práce, kompenzace atd.), což absolventům umožní účinně fungovat v obou zemích a vybaví je flexibilitou a zodpovědností, potřebnou pro jejich pracovní pozici. A co je velmi atraktivní pro studenty i zaměstnance – tento studijní program nabízí uznání diplomu od obou institucí. Jinými slovy, absolventi tohoto programu obdrží německý „Ingenieurdiplom“ a české vysvědčení o státní závěrečné zkoušce a český diplom.

Tato nová dimenze vysokoškolského vzdělávání, profesního vzdělávání a interkulturní funkčnosti našich institucí výrazně odliší naše instituce od ostatních a jsem přesvědčen o tom, že přitáhne rostoucí počty talentovaných a ambiciózních mladých lidí, kteří mají zájem o technické disciplíny.

Poskytneme velice zajímavá témata dizertačních prací, která budou těsně navázána do praxe, a chceme klást důraz na výzkum prováděný ve vzájemné spolupráci. Ve skutečnosti už obě strany – TU Chemnitz a VUT Brno – předložily návrhy na kooperativní výzkumné projekty grantovým agenturám a německé nadaci pro výzkum a vývoj.

Cílem některých těchto iniciačních projektů je hodnocení kvality plánování a designu výrobních center, jiné se zase budou věnovat integraci technologií virtuální reality do výrobních technologií. Pevně věřím, že tento druh strategického partnerství obohatí pedagogické i výzkumné kapacity obou institucí, což dále podpoří a posílí význam a postavení obou našich vysokých škol v Evropě.

P. Blecha: Postupující globalizace a utváření společného evropského tržního prostoru mění zcela rozměry inženýrského povolání. Vedle tzv. „Globalplayer“ jsou také čím dál více mezinárodně přítomny menší a střední podniky. Vedle internacionalizace okruhu zákazníků vedou firemní spoluúčasti a zakládání dceřiných podniků v zahraničí k neustále silnějším příhraničním procesům, které vytvářejí produkty, přičemž efektivní utváření a koordinace těchto procesů ve značné míře určují úspěšnost podniku. Proto budou univerzitně vzdělaní inženýři s odpovídajícími odbornými znalostmi, mezikulturními kompetencemi, týmovým duchem a solidními znalostmi jazyků výrobními podniky obzvlášť žádáni.

Hranicemi mezi Německem a Českou republikou je dáno bezprostřední sousedství dvou tradičně silných průmyslových států. Hospodářství obou zemí je těsně vzájemně provázáno. Zatímco se Česká republika stala jedním z největších obchodních partnerů Německa ve střední a východní Evropě, je zase Německo jedním z největších odběratelů českých produktů na západě. Firmy z Německa představují svými firemními podíly, popřípadě dceřinými firmami, velkou část zahraničních investic v České republice. Také průmyslové oblasti jako Sasko, Durynsko a Bavorsko udávají díky své příhraniční poloze a tím pádem krátké cestě do průmyslového prostoru západních Čech, středních Čech a Moravy dobré podmínky pro investice, stejně jako zajištění konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu.

MM: Jaké další bilaterální projekty ve vědecké a pedagogické oblasti připravujete?

P. Blecha: Letos jsme podali společně s kolegy z VUT v Brně přihlášky dvou bilaterálních projektů na DFG a GAČR. První je z oblasti využití strategie virtuální reality k podpoře vývoje výrobků v kooperacích a eliminace možných chyb během tohoto vývoje (Virtual reality strategies to avoid mistakes during development of a product in cooperation) a druhý se zaměřuje na určení statických a dynamických vlastností kloubů s cílem vývoje kompenzačních algoritmů zvyšujících přesnost strojů s paralelní strukturou (Bestimmung der statischen und dynamischen Eigenschaften von Gelenkstrukturen zur Ableitung von verbesserten Kompensationsalgorithmen). V pedagogické oblasti se nyní soustředíme zejména na úspěšnou realizaci společného studijního programu „Výrobní systémy“.

MM: Pane doktore, připravujete habilitaci. Jaké je téma?

P. Blecha: Od roku 2003 se v rámci Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii věnuji problematice posuzování rizik a zajišťování bezpečnosti u výrobních, zejména obráběcích a tvářecích strojů. Tato problematika velice úzce souvisí a navazuje na výše uvedené zabezpečování jakosti během vývoje strojů. Je to oblast, v níž se stále zvyšují požadavky na bezpečnou konstrukci strojů, a výrobce je plně odpovědný za uvádění bezpečných strojů na trh. Měl jsem zde možnost porovnat své zkušenosti s evropským standardem při absolvování odborného kurzu ukončeného certifikační zkouškou „Ausbildung zum/r zertifizierten Risikomanager/in“ na TÜV Österreich Akademie. V připravované habilitační práci budou tyto poznatky skloubeny se zkušenostmi, které jsem získal při řešení průmyslových projektů.

MM: Pane profesore, letos v srpnu jste v Drážďanech organizoval plénum International Academy for Production Engineering. Jak byste je zhodnotil?

R. Neugebauer: Především bych chtěl vysvětlit, že CIRP (zkráceno z francouzského „College International pour la Recherche en Productique“) je nejvýznamnější a nejprestižnější asociací vědců, kteří se věnují výrobním technologiím, na celém světě. Fakt, že se podařilo přitáhnout valné shromáždění CIRP do Drážďan, byl velkým úspěchem a jasným uznáním vědecké práce na Fraunhofer IWU, Institutu pro obráběcí stroje a výrobní procesy IWP Technické univerzity v Chemnitz i celé německé komunity vědců spolupracujících s výrobou. Valné shromáždění CIRP se v Německu konalo od založení této Akademie v roce 1951 popáté a poprvé od sjednocení Německa. Konference, která se konala od 19. do 25. srpna 2007, se těšila velké pozornosti díky 622 účastníkům z 39 různých zemí, což z ní činí Valné shromáždění s nejpočetnějším zastoupením návštěvníků v historii této Akademie CIRP.

Po celý týden konání Valného shromáždění se jednalo a diskutovalo o nejnovějším vývoji výrobních technologií a o výzvách do budoucnosti. Zvlášť velký důraz byl kladen na vytváření flexibilních technologií, na procesy šetřící zdroje, lokální funkcionalizaci, hybridní procesy a využívání rozmanitosti materiálů, ale hlavním tématem byla výroba, která efektivně využívá zdrojů. Jak všichni dobře víme, počet obyvatelstva na naší planetě dramaticky roste, zatímco naše přírodní zdroje stále ubývají. Toto je výzvou pro celou globální komunitu vědců a techniků v oblasti výrobních technologií a my se jí budeme věnovat společně, neboť naše zájmy jsou společné a společně sdílíme i naléhavost této výzvy.

Připravila Blanka Kutílková