Naučte se vidět a odstraňovat plýtvání

Vysoká flexibilita je základním předpokladem štíhlého podniku. Aby pak podnik mohl být flexibilní, vyrábět levněji a kvalitněji, musí se neustále snažit o eliminaci plýtvání. A co tedy to plýtvání je? Obecná definice uvádí, že plýtvání je vše, co zvyšuje náklady k danému produktu (výrobku či službě), aniž přidává hodnotu pro našeho zákazníka. Slovy jiné, ale významem naprosto shodné definice uvedli jak průmyslník Henry Ford (Vše, co neslouží zvyšování hodnoty výrobku, je ztrátou), tak i podnikatel Tomáš Baťa (Čas nevyužitý na přeměnu materiálu na konečný výrobek je časem ztraceným).

Podle definice Taiichiho Ohna pak rozeznáváme sedm základních druhů plýtvání ve výrobních procesech: nadprodukce čekání, zbytečná přeprava materiálu, nesprávné výrobní postupy, vysoké zásoby, zbytečné činnosti, poruchy či nekvalita. V poslední době se objevuje další, osmý druh plýtvání – nevyužitý potenciál pracovníka, a to z hlediska zapojení jeho znalostí, zkušeností a schopností do zlepšování procesů.

Pokud tedy chceme zlepšovat naše procesy, je třeba plýtvání jednoznačně eliminovat. Uvádíme příčiny a důsledky plýtvání:

Příčiny:

• nedostatek pořádku, čistoty, standardizace (5S);
• nejasná komunikace mezi pracovníky a odděleními;
• poruchovost strojního zařízení;
• dlouhá doba seřízení;
• neefektivní plánování zakázek;
• nerovnoměrné dodávky materiálu;
• neznalost pracovního stavu pracoviště;
• nejasná a složitá dokumentace pracovních postupů;
• nárazníky a fronty práce, výroba tlakem;
• vzdálenosti mezi na sebe navazujícími procesy;
• nedostatečné zaučení a trénink pracovníků.

Důsledky:

• nevyužité stroje, úzká místa a vysoké prostoje;
• vysoké zásoby, rozpracovaná výroba;
• přetíženost některých pracovních pozic;
• nekvalita, zmetky;
• mnoho nadpráce s repasováním zmetků;
• neuspořádané pracoviště;
• složité materiálové toky;
• neplnění plánu;
• vysoké náklady.

Jak tedy kvantifikovat plýtvání? Nejprve je nutné si poznamenat, že pokud chceme relevantně zvážit možnost zlepšení, je třeba plýtvání převést do číselných hodnot. Pak teprve můžeme porovnat, zda se nám náklady na odstranění plýtvání vrátí.

V Akademii produktivity a inovací na zachycení a kvantifikaci plýtvání používáme například tyto nástroje: mapu plýtvání, VSM mapu, procesní analýzu, špagetový diagram, snímkování práce, náměry cyklových časů, vyhotovení analýzy práce pomocí metody MOST, snímek náběhu směny, analýzu prostojů a poruchovosti zařízení, miniaudity pracoviště. Některé z nich si následně popišme podrobněji.

Jde o jednoduchý nástroj – formulář, který slouží k připomenutí jednotlivých druhů plýtvání. Je jakousi návodkou pomáhající k uvědomění si, že některé činnosti jsou čistým plýtváním. Využití najde hlavně při tréninku operátorů, ale i středního managementu a při následných auditech efektivity.

Analytický nástroj, díky němuž mapujeme současný stav několika na sebe navazujících procesů v rámci jednoho produktu nebo skupiny produktů. Mapa VSM má ojedinělý efekt v zobrazení celého hodnotového toku. Její tvorba je komplexní analytickou záležitostí s využitím i níže uvedených nástrojů.

Je to rovněž jedna ze základních metod pro mapování výrobních i nevýrobních procesů. Jde o analytickou metodu popisující účinnost a výkonnost kritických operací obsahujících větší podíl přesunu, čekání a překážek. Výstupem je procesní diagram, který je grafickým znázorněním sledu aktivit pomocí symbolů.

Půvabem mapy VSM a procesní analýzy je možnost vidět souvislosti a návaznosti jednotlivých činností, procesů a překážek (plýtvání) mezi nimi. Při vykonávání těchto analýz máme již doporučeny atributy jednotlivých činností (pro VSM např.: cycle time, changeover time, work in proces, počet pracovníků, směnnost, cyklový čas operace, doba transportu a jiné), které můžeme rozšířit o námi požadované relevantní údaje.

Zachycuje pohyb pracovníka v jistém časovém období. Do layoutu pracoviště se zachycují veškeré jeho pohyby. Tento způsob analýzy je snadné uskutečnit při snímkování průběhu práce. Odhalí tak objem chůze mimo pracoviště a může být dobrým podkladem na relayout.

Bez snímkování práce by činnost průmyslového inženýra potažmo lean pracovníka byla polovičatá. Techniky měření a snímkování práce však musí zvládnout i pracovník na pozici mistra nebo team leadera. Základní dělení snímkování práce metodou přímého měření je následující:
• snímky pracovního dne;
• momentkové pozorování;
• chronometráž.

Formulář snímku pracovního dne používaný společností API. Pro zvětšení klikněte na obrázek

Snímek pracovního dne zaznamenává veškeré spotřeby pracovního času během směny formou nepřetržitého pozorování (např. od 6:00 do 14:00). Výhodou je získání podrobných informací o průběhu práce a prováděných činnostech. Nevýhodou naopak časová náročnost analýzy, stejně tak jako jisté psychické zatížení pozorovatele i pozorovaných. Výsledkem je nejen detailní odhalení činností, které pracovník vykonává, a stanovení jejich časových náročností, ale i kvantifikování nepřidané hodnoty a plýtvání.

Při momentkovém pozorování se zaznamenávají činností v nahodilých intervalech po definovaný čas. Výsledky tohoto měření pak vzhledem k dlouhodobosti bývají nejrelevantnější. Nevýhodou je delší průběh pozorování, avšak lze sledovat více pracovníků, což je v konečném důsledku pozitivně efektivní.

Chronometrážní měření se používá ke stanovení doby trvání pracovního děje, přičemž výsledně poskytuje informace k rozboru pracovního postupu. Chronometráží se stanovuje přesná časová náročnost jednotlivé operace nebo úkonu. Často slouží jako metoda pro normování práce.

Výsečový graf vyplývající ze snímku pracovního dne pracovníka

Ve vícesměnném provozu bývají náběhy směn nevyužitým prostorem plným plýtvání. Dochází zde k prolínání dvou směn a na pracovišti s více zaměstnanci vzniká planý časový prostor. Snímek náběhu směny podrobně zachycuje činnosti pracovníků obou směn. Důležitým okamžikem je poslední vyrobený dobrý kus první směny a první vyrobený dobrý kus směny následující.

Výše popsané nástroje jsou veskrze analytické. Slouží k popisu a definování plýtvání. To, jak již bylo nastíněno, tvoří daleko větší polovinu úspěchu, jak s neefektivitou naložit. Ke všem zjištěným nedostatkům a možnostem na zlepšení je nutno stanovit nápravná opatření. Ta můžeme dělit z hlediska náročnosti zavedení na blesková, krátkodobá a dlouhodobá. Za blesková se berou ta, která je možné vyřešit ihned nebo do pár dnů. Na ta je třeba se zaměřit primárně, jelikož jsou vidět rychle a přesvědčí zúčastněné, že se zlepšení implementovat budou. Někdy se tomu říká sesbírat jablka, na která dosáhneme – vyřešíme tak část „bolavých“ míst s malou snahou.

Mapa plýtvání. Pro zvětšení klikněte na obrázek

Mezi metody, které jsou implementovatelné v krátké době, patří úpravy pracoviště z hlediska ergonomie, zavedení 5S, dovybavení pracoviště, změna pozic vstupního materiálu, zásobování linky atd. Zde, ve tvorbě nápravných opatření, je však nutná výborná znalost zásad a principů štíhlého podniku.

Osobně doporučuji vytvořit si jistý plán a časový prostor. Jedině tak dojdete k tomu, že dokážete „vidět“ plýtvání. Mé zkušenosti jednoznačně prokazují, že při dobrém seznámení pracovníků s problematikou neefektivity, druhy plýtvání a metodikou, jak plýtvání kvantifikovat, jsou tito schopni velmi dobře nepřidanou hodnotu nalézt. Čas je důležitý z hlediska možnosti soustředění se na konkrétní činnosti, procesy a postupy práce, nikoli na operativní záležitosti. Zvláště pak doporučuji uskutečňovat tréninky pracovníků od managementu až po operátory na tuto problematiku. Součástí je pak i praktické hledání plýtvání na pracovišti. Účastníci mají na toto vyčleněný čas a jsou metodicky připraveni. Výborně se mi navíc osvědčilo moudro Napoleona Bonaparte: sousedovy děti se vychovávají nejsnáze. Proto je dobré zhodnotit práci kolegy na svém pracovišti nebo při podobných činnostech. Tam teprve dochází k tomu, že se ptáme, proč je tato činnost prováděna právě tímto způsobem, na tomto místě, v tomto čase a tímto pracovníkem.

Naučit se vidět a eliminovat plýtvání není snadná věc. Zvláště ta první část – naučit se jej vidět. Abychom toto zvládli, musíme mít nejen oči otevřené, ale rovněž musíme disponovat znalostmi a zásadami metody lean, tj. filozofií podniku s cílem neustále zlepšovat procesy a zkracovat průběžnou dobu výroby. Berme v potaz, že vládcem štíhlého podniku je triumvirát – levněji, kvalitněji, rychleji.

Ing. Marcel Pavelka, IEn.

API – Akademie produktivity a inovací

www.e-api.cz

marcel.pavelka@e-api.cz