Témata
Reklama

Navržené projekty VaV v roce 2011 v oboru strojírenská výrobní technika

Technologická platforma strojírenská výrobní technika (TP SVT) ve spolupráci s Výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT) a Společností pro obráběcí stroje (SpOS) v letošním roce 2011 iniciovala a podporovala zvýšenou spolupráci mezi akademickou a průmyslovou sférou v rámci naplňování strategie oboru.

Jan Smolík

Je klíčovou osobou na Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze. Společně s prof. Houšou zde spoluzakládal Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT). Následně zde vedl Centrum kompetence a nyní Národní centrum kompetence, jehož je ústav spoluřešitelem. Jeho specializací jsou obráběcí stroje, se zaměřením na nové konstrukce a byznys modely.

Průmyslové podniky sdruženy v TP SVT a SST byli informovány o všech existujících možnostech získávání dotační podpory pro výzkum, vývoj a inovace. Tyto podniky z oboru strojírenské výrobní techniky jsou orientovány silně produktově a základní cestou k inovacím jsou prostředky vývoje a aplikovaného výzkumu. Projekty krátkodobého (2–3 roky) výzkumu a vývoje mají pro tyto podniky smysl především tehdy, pokud během řešení projektu vznikne funkční prototyp nebo ověřená technologie a proběhne testování, které umožní následné další vývojové, konstrukční a obchodní činnosti přenášející výsledky na trh.

Reklama
Reklama
Reklama

11 podaných projektů

Mezi nejvhodnější dotační programové projekty a výzvy, které umožňují realizovat aplikovaný výzkum, experimentální vývoj, výrobu a testování prototypů jsou programy: 1) TIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, 2) Alfa Technologické agentury ČR a 3) projekty 7. rámcového programu EU. Uvedené programy požadují silnou orientaci obsahu projektu na inovaci nebo vývoj nového produktu, předpokládají spolupráci podniku jako lídra nebo více podniků a výzkumné organizace jako partnera ve společném konsorciu řešitelů. Tyto programy předpokládají dobu řešení obvykle 2–3 roky a spoluúčast řešitelů z neveřejných zdrojů přibližně na úrovni 50 % celkových způsobilých nákladů projektu.

V rámci uvedené iniciace a podpory bylo připraveno a do soutěží na podporu výzkumu a vývoje odevzdáno celkem 11 projektů. TP SVT ve spolupráci s VCSVTT podporovala šest projektů do soutěže MPO TIP a ve spolupráci se SpOS pak pět projektů do soutěže ALFA TA ČR. V rámci participace na přípravách projektů se podařilo významně promítnout SVA a IAP vytvořenou TP SVT v předchozích letech do návrhů projektů a především dokument IAP byl v tomto případě významnou pomocí, neboť obsahuje podrobný rozbor jednotlivých výzkumných úkolů a problematik s perspektivou do r. 2015. Takto bylo možné z IAP čerpat při návrhu projektů řadu informací a promítnout tak předchozí analýzy do náplně návrhů projektů velmi úzce. Celkem bylo takto iniciováno 11 návrhů projektů do soutěží TIP a ALFA. Hlavními navrhovateli projektů nebo spolupříjemci s významnou rolí jsou podniky sdružené v TP SVT a v SST. Jmenujme například: TOS Varnsdorf, a. s., Tajmac ZPS, a. s., TOS Kuřim, a. s., Škoda Machine Tool, a. s., ČKD Blansko, a. s., Kovosvit MAS, a. s. Proto aby byla podpořena užší spolupráce akademické a průmyslové sféry, byly takto podpořeny především návrhy projektů, které zahrnují účinnou spolupráci komerčního podniku a výzkumné organizace. Ty projekty, které budou v soutěžích TIP a Alfa úspěšné a získají podporu, pak budou napomáhat lepší provázanosti a spolupráci mezi průmyslem a výzkumnými týmy vysokých škol.
Všechny projekty podpořeny nebudou.

Vzhledem k faktu, že jde o návrhy projektů do soutěží, ve kterých je významný převis zájemců o podporu oproti finančním možnostem poskytovatelů, je třeba počítat i s neúspěchem některých projektů. V současnosti lze považovat za úspěch, pokud by byla úspěšná alespoň 1/3 navržených projektů. V převážné míře případů se však jedná o klíčové vývojové a inovační kroky podniků, které projekty zahrnují, a tak budou projekty řešeny v omezeném finančním a technickém obsahu i bez dotační podpory v rámci interních plánů technického rozvoje. Většinou se však nezískání dotační podpory negativně projeví na nižší intenzitě řešení, délce řešení a někdy také na omezeném technickém obsahu nebo technických parametrech řešení. Významným negativem dotačně nepodpořených projektů je také snížený objem spolupráce s akademickou sférou.

Průběh financování

Celková částka uznaných nákladů všech 11 navrhovaných projektů činí 291 mil. Kč a požadovaná státní dotace na podporu těchto projektů představuje částku 168 mil. Kč, což je zhruba dotace 58 %. Tato hodnota vychází z vnitřní struktury řešených úkolů a jejich rozdělení v jednotlivých etapách na úkoly experimentálního vývoje a úkoly aplikovaného výzkumu. Jak je patrné z grafu 1, největší objem plánovaných uznaných nákladů je v druhém roce řešení projektu, neboť v tomto roce bude probíhat realizace prototypů. První rok řešení projektů je většinou plánován pro výpočtové a vývojové práce, třetí a čtvrtý rok je plánován pro dokončování prototypů oživování prototypů a technologií a jejich testování. Tři z navrhovaných projektů jsou plánovány na 4 roky řešení, jeden projekt je plánován pouze na 2 roky řešení a většina ostatních je plánována na tříletou dobu řešení projektu.

Graf 1. Celkové způsobilé náklady a dotace za 11 návrhů projektů VaV do soutěží MPO a ALFA TA ČR.Návrhy projektů jsou směrovány do oboru strojírenské výrobní techniky a v úzké vazbě na SVA a IAP dle TP SVT

Projekty do soutěže TIP předpokládají celkové uznané náklady 116 mil. Kč, projekty do soutěže Alfa pak 175 mil. Kč (viz následující grafy). Průměrné způsobilé náklady na projekt MPO jsou 19 mil. Kč, na projekt Alfa pak 35 mil. Kč. Tento rozdíl je dán jednak větší délkou řešení projektů Alfa, ale především širšími konsorcii více partnerů pro projekty Alfa s obvykle větším počtem realizovaných prototypů. Projekty MPO jsou zpravidla zaměřeny na jeden prototyp a konsorcium tvoří většinou jeden podnik a jedna výzkumná organizace.

Graf 2. Celkové uznané náklady a dotace za všechny projekty MPO TIP.
Graf 3. Celkové uznané náklady a dotace za všechny projekty TAČR ALFA

Klíčové Centrum kompetence

Mezi programy pro podporu aplikovaného výzkumu patří také Centra kompetence TA ČR. Tento program je však na rozdíl od TIPu a Alfy specificky zaměřen na dlouhodobý aplikovaný výzkum nad širší oblastí. V rámci oboru byl do této výzvy navržen projekt Centrum kompetence – Strojírenská výrobní technika (CK SVT). Tento návrh projektu silně odráží obsah Strategie oboru (SVA) a poznatky a know-how Implementačního akčního plánu (IAP) TP SVT. Pokud bude návrh projektu v soutěži úspěšný, pak jeho realizace umožní dál rozvíjet a pokračovat v dlouhodobých směrech oborového výzkumu, který je dosud dotačně podporován z MŠMT v rámci programu Výzkumná centra. Návrh projektu CK SVT připravilo konsorcium tří vysokých škol: ČVUT v Praze, VUT v Brně a ZČU Liberec a sedmi nejvýznamnějších oborových podniků: TOS Varnsdorf, TOS Kuřim, Tajmac-ZPS, Kovosvit MAS, Škoda Machine Tool, Toshulin a Šmeral. Projekt je zaměřen na nejperspektivnější oblasti vývoje a výzkumu identifikované v SVA a IAP. Všechny plánované směry výzkumu budou v průběhu řešení projektu testovány a ověřovány na prototypech a zkušebních technologiích. Je samozřejmě velkou otázkou, zda bude projekt podpořen. Pokud ne, nastane problém, jak zajistit dlouhodobý oborový výzkum, pro který neexistuje v současnosti jiný možný zdroj financování.

Od strategie přes implementaci až po iniciaci nových projektů

Technologická platforma SVT se v roce 2009 věnovala primárně tvorbě strategie oboru do roku 2020 (SVA), v roce 2010 pak pracovala především na vytvoření Implementačního akčního plánu (IAP), který popisuje, pomocí jakých technických prostředků je možné strategii prakticky implementovat do reálné produkce podniků. V roce 2011 byla TP SVT a její partneři iniciátorem řady nových projektů výzkumu a vývoje, zaměřených především na nové stroje, a podařilo se účelně využít práci a know-how integrované v SVA a IAP. Podpořeny byly hlavně projekty stimulující spolupráci mezi komerční a akademickou sférou a projekty se silným aplikačním potenciálem. Nyní již můžeme jen přát úspěch uvedeným návrhům projektů v soutěžích TIP a Alfa a připravovat se na další možnosti iniciovat inovační projekty VaV ve vazbě na další práci platformy.

TP SVT iniciuje užší propojování výzkumné a průmyslové sféry a promítá strategii oboru do nových projektů VaV
Ing. Jan Smolík, Ph.D.
Technologická platforma strojírenská výrobní technika

J.Smolik@rcmt.cvut.cz

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 111236
Datum: 19. 12. 2011
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Firmy
Související články
Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 7: Realizace

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
část 2: Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
Část 1. Průzkum trhu

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.

Inženýrská akademie ČR - Stroje pro chytrý textil

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Dny obráběcích strojů, nástrojů, robotů a softwaru

Dny otevřených dveří firmy Grumant se staly tradicí, letos proběhl již 6. ročník. Návštěvníkům byly k dispozici novinky od předních světových výrobců nástrojů a obráběcích strojů. Zajímavá byla také prezentace průmyslového robotu. Zájem zákazníků potvrzuje návštěvnost, která pravidelně stoupá s každým dalším ročníkem, a letos byl zaznamenán její rekordní nárůst.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit