Témata

Neznalost a neochota brzdí firmy v digitalizaci

Přestože se s pojmy jako Průmysl 4.0 a digitalizace setkáváme již roky, průzkumy ukazují, že jen velmi malá část podniků se těmto trendům přizpůsobila nebo je využívá. Proč tomu tak je a jak ve firmě nastartovat potřebné procesy k zahájení digitální transformace, jsme se ptali průmyslového analytika a odborníka na digitální transformaci Jana Buriana.

Eva Zajícová

Vystudovala Fakultu strojní na ČVUT v Praze, obor Výrobní inženýrství na Ústavu strojírenské technologie.
Od roku 2014 pracuje v MM Průmyslovém spektru nejprve na pozici editorky, poté odborné redaktorky a od roku 2019 na pozici vedoucí redakce. Technika je její prací i zálibou.

MM: Jste velkým obhájcem digitálních technologií. V České republice se zejména u menších firem pojmy jako Průmysl 4.0 či digitalizace považují, s nadsázkou řečeno, za téměř hanlivá slova. Mohl byste úvodem uvést argumenty, proč by průmyslové podniky neměly se zaváděním digitálních technologií otálet? Jsou opravdu tak užitečné pro každý podnik? Co může jejich používání uživatelům přinést?

Jan Burian: Pokud nějaká výrobní firma s digitalizací ještě ani pořádně nezačala, snad bych jí i doporučil, aby už ani nezačínala a majitelé ji buď prodali, nebo mohou sledovat její postupný zánik.

Ale vážně – digitalizace není v současnosti otázkou dobrovolnosti, či snad dokonce volby. Celý průmyslový svět rapidně zrychluje tempo digitální transformace a český průmysl nesmí zůstat pozadu. Z průzkumů IDC jasně vyplývá, že významné procento výrobních firem považuje digitalizaci za konkurenční výhodu, jejímž prostřednictvím chce převzít slabým a váhavým konkurentům zákazníky. Neexistuje firma, která by se implementací digitalizace a automatizace nedokázala významně posunout ve svém výkonu. Firmy však musejí pochopit, co vlastně digitální transformace obnáší. Je totiž chybou se domnívat, že izolovaná, často bez širšího konceptu implementovaná řešení přinesou zásadní změnu výkonnosti firmy jako celku. Klíčem k úspěchu je právě celková digitální transformace výrobní společnosti. Slovo „transformace“ je zcela namístě, neboť tento proces musí zahrnovat nejen digitální technologie, ale i odpovídající nastavení procesů a organizace. Bohužel z průzkumů IDC vyplývá, že klíčovou překážkou zavádění digitalizace v rámci českého průmyslu je rigidní firemní kultura a nedostatek odvahy zkoušet nové věci. O tom ale více v další části rozhovoru.

Co se týče přínosů samotné digitalizace, nejde pouze o finanční ukazatele či udržení, respektive získání zákazníků. Současným trendem je totiž budování tzv. odolné firmy, která nejen že se dokáže lépe vyrovnat s různými šoky typu pandemie, ale také dokáže nestandardní situace na trhu využít ve svůj obchodní prospěch. A zde se právě v masivní míře uplatňují digitální technologie. 

Jan Burian

„Digitalizace a automatizace jsou primárními nástroji pro dosažení strategických cílů společnosti. Dále pak je třeba porozumět, co může digitalizace přinést firmě jako celku a následně jaký bude mít dopad na fungování výkonnosti jednotlivých oddělení,“ radí Jan Burian, průmyslový analytik, významný řečník, zastánce Průmyslu 4.0, odborník na digitální transformaci a profesionální konzultant. (Zdroj: archiv J. Buriana)

MM: Proč si myslíte, že jsou k zavádění digitalizace české firmy tak pesimistické nebo laxní? Je to tak nákladné nebo složité?

Jan Burian: Osobně se domnívám, že samotná výše investice do digitalizace nehraje v praxi příliš významnou roli. Někdy je to prostě jen neochota platit za něco, „co nevidím“, nebo za řešení, které není implementováno alespoň ve třech konkurenčních továrnách. 

Často také dochází k nepochopení, jak s digitalizací vůbec začít. To přináší tlak ze strany manažerů, aby se řešení co nejdříve zaplatilo, pokud možno maximálně do jednoho roku. Manažeři však zcela ignorují skutečnost, že digitalizovaná firma musí mít hlavně potřebnou IT infrastrukturu, aby vůbec mohla jednotlivá řešení efektivně zavádět, škálovat je. Až tím následně vzniká prostor pro úspory z rozsahu.

Ale zpět k otázce – neřekl bych, že firmy jsou k zavádění digitalizace vyloženě laxní, spíše jde o neznalost, jež je někdy vydávána za opatrnost, a především o neochotu porozumět novým přístupům a digitálním technologiím.

MM: Zpravidla se uvádí, že zejména v době, jakou zažíváme dnes, by měly digitální technologie pomoci překlenout nečekané problémy, např. s výpadky dodávek a zásobování, objednávek i odběratelů. Jak? Krize způsobená mj. omezeními majícími snižovat šíření nákazy covidem-19 s sebou přinesla navíc také omezení pohybu zahraničních pracovníků a mnoho dalších úskalí. Jak si myslíte, že by mohly digitální technologie v tomto pomoci?

Jan Burian: Jsou samozřejmě hranice, za kterými ani digitalizace a automatizace již firmu nezachrání. Zejména pokud se jedná o přímý výpadek desítek či dokonce stovek pracovníků.

Na druhou stranu, oblast řízení dodavatelského řetězce je typickým adeptem na optimalizaci právě za pomoci digitálních technologií. Nástroje typu Quote-to-Order platforem, Supply Chain Control Tower nebo využití kognitivní umělé inteligence pro plánování dodávek jsou přesně těmi prostředky, které firmám pomáhají snižovat rizika v rámci zajišťování materiálu pro výrobu.

Digitální technologie využívající umělou inteligenci rovněž pomáhají v rámci sledování pohybu pracovníků, dodržování předepsaných ochranných opatření či vyhodnocování možných zdravotních rizik.

MM: Čím by měly firmy, které by rády své firemní procesy zdigitalizovaly, začít? Jaký by měl být postup, aby bylo zavedení digitálních technologií účelné?

Jan Burian: Nejprve je potřeba plně pochopit cíle hlavní firemní strategie. Digitalizace a automatizace jsou totiž primárními nástroji pro dosažení strategických cílů společnosti. Dále pak je třeba porozumět, co může digitalizace přinést firmě jako celku a následně jaký bude mít dopad na fungování výkonnosti jednotlivých oddělení. V dalším kroku je třeba začít přemýšlet v kontextu celkové IT architektury, integrace stávajících systémů, konektivity zařízení atd. Následovat může výběr konkrétních řešení a nástrojů, tzv. use cases. Zde hraje roli řada parametrů, kromě technologických standardů i doba návratnosti investice (ROI).

Po zhodnocení investičních nákladů a dostupnosti interních kapacit potřebných v rámci implementace řešení lze již přistoupit k výběru dodavatele řešení, respektive systémového integrátora. Praxe je taková, že by mělo jít vždy o kombinaci ve výběru technologicky přínosného řešení a schopného systémového integrátora.

Důležitý je rovněž přístup k řízení zavádění technologií, a tedy i k řízení změny. Různé společnosti na to jdou samozřejmě různými způsoby. Pro vyhodnocování přínosů se mi osobně líbí přístup sledování jak provozních ukazatelů výkonnosti (KPI), tak zejména digitálních KPIs. Digitální KPIs totiž umožnují sledovat přímý vliv digitalizace na výkonnost procesu. Například podíl automatizovaných transakcí na celkovém počtu transakcí nebo počet poruch identifikovaných bez přispění živého údržbáře.

„Výrobkové inovace a zejména inovace služeb jsou klíčovými stavebními kameny úspěchu firmy. A zde mají digitální technologie nezastupitelnou úlohu.“

MM: Když už zmiňujete výběr systémového integrátora, navážu tím, co se prý firmám, které se pustily do postupné digitalizace jednotlivých firemních procesů/úseků od různých dodavatelů, nyní děje. Mívají potíže s integrací těchto digitalizovaných úseků v jeden nadřazený systém. Co byste jim poradil? Čeho by se měly vyvarovat, na co si dát pozor? Co by si u dodavatele digitálních technologií měly „pohlídat“?

Jan Burian: Ač se klíčovým aspektem úspěchu může zdát potřeba výběru toho nejlepšího řešení, z mé zkušenosti je to spíše právě systémový integrátor a kvalita přípravy projektu, co ovlivňuje konečný výsledek.

Riziko může spočívat v tom, že řada tuzemských integrátorů je zaměřena primárně na prodej a zavádění svého řešení, přičemž se logicky snaží svému zákazníkovi vysvětlit, že právě to je pro něj to nejvhodnější. Často tak zákazníkovi prodají sice funkční, ale v podstatě izolované řešení, které v konečném důsledku do firmy přináší jen další datové silo. Prokazatelné zkušenosti s integrací nadřazeného systému či implementací datové platformy ve výrobním sektoru má v Česku pouze několik velkých integrátorů, a je tedy třeba pečlivě vybírat. Zároveň firmy musejí i odpracovat domácí úkol spočívající v precizním zadání a připravenosti vlastní IT infrastruktury.

MM: Působíte také jako konzultant. Pomáháte firmám vytvářet plány na digitální transformaci? Jsou mezi nimi také české firmy? Můžeme jmenovat či motivovat naše čtenáře nějakým úspěšným příběhem?

Jan Burian: S výjimkou společnosti Škoda Auto, kde se týmy pro inovace a zavádění digitální továrny věnují komplexním projektům již roky, mě bohužel nenapadá příklad komplexně zvládnuté digitální transformace. Tedy plné propojení digitální vrstvy (IT) s výrobními technologiemi (OT), podpořené automatizací a relevantně nastavenými procesy. Řada firem v Česku zavádí opravdu zajímavá a přínosná digitální řešení, avšak často zůstává pouze u pilotních projektů či izolovaného sběru dat. Z těch zajímavějších projektů bych pak vybral implementaci prediktivních modelů v údržbě, digitální dvojče výrobní linky spolu s integrovaným přístupem do systému Product Lifecycle Management (PLM) s využitím rozšířené reality (AR).

„Oblast řízení dodavatelského řetězce je typickým adeptem na optimalizaci právě za pomoci digitálních technologií. Nástroje typu Quote-to-Order platforem, Supply Chain Control Tower nebo využití kognitivní umělé inteligence pro plánování dodávek jsou přesně těmi prostředky, které firmám pomáhají snižovat rizika v rámci zajišťování materiálu pro výrobu.“

MM: Často se uvádí, že cesta ven z krize vede přes inovace. Mohou digitální technologie pomoci s inovacemi?

Jan Burian: To bezesporu mohou a také to dělají. Pokud si odmyslíme optimalizaci procesů, pak právě výrobkové inovace a zejména inovace služeb jsou klíčovými stavebními kameny úspěchu firmy. A zde mají digitální technologie nezastupitelnou úlohu. Zejména v oblasti tzv. servitizace, tedy prodeje služeb navázaných na fyzické výrobky.

Typicky může jít o vzdálené monitorování stavu zařízení, predikci poruchovosti, ale i sledování a vyhodnocování životního cyklu zařízení. Nebo prodej nikoli výrobku jako takového, ale pouze jeho výstupu. Například se může jednat o hodiny stroje v provozu nebo o počet vyprodukovaných OK jednotek, respektive o dostupnost zařízení.

Technologie však umožňují i vytvářet nové obchodní modely, postavené zejména na propojení zákazníka a dodavatelů více služeb i fyzických technologií. Za příklad bych uvedl platformy, které umožňují zemědělcům na základě vybraných parametrů vybírat optimální zemědělské technologie a hnojiva, a to vše s propojením na predikci počasí.

V jarním období pandemie se rovněž ukázalo, jakou sílu mají technologie v oblasti navázání a urychlení spolupráce mezi firmami, které spolu do té doby nespolupracovaly. Bylo úžasné vidět, jak automobilka spolupracuje s výrobcem z farmaceutického nebo leteckého průmyslu. Přitom právě digitální technologie umožnily spolupráci týmů ve výzkumu a vývoji, zajištění dodávek materiálu, testování i monitoring zkušebního provozu. Tyto spolupracující ekosystémy jednoznačně prokázaly, že digitální technologie jsou nezbytnou páteří zavádění inovací do praxe.

MM: Co byste závěrem doporučil českým průmyslovým podnikům?

Jan Burian: Investujte do vzdělání vyššího i středního managementu a věnujte se rozvoji digitální gramotnosti u vašich pracovníků napříč odděleními. Inspirujte se i v zahraničí a nevymýšlejte zbytečně, co už někdo vymyslel lépe.

Klíčovým slovem je důvěra – důvěra zákazníků, důvěra v technologie a v lidský potenciál!

MM: Děkuji za rozhovor.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit