Témata
Reklama

Neznalost a neochota brzdí firmy v digitalizaci

Přestože se s pojmy jako Průmysl 4.0 a digitalizace setkáváme již roky, průzkumy ukazují, že jen velmi malá část podniků se těmto trendům přizpůsobila nebo je využívá. Proč tomu tak je a jak ve firmě nastartovat potřebné procesy k zahájení digitální transformace, jsme se ptali průmyslového analytika a odborníka na digitální transformaci Jana Buriana.

Eva Zajícová

Vystudovala Fakultu strojní na ČVUT v Praze, obor Výrobní inženýrství na Ústavu strojírenské technologie.
Od roku 2014 pracuje v MM Průmyslovém spektru nejprve na pozici editorky, poté odborné redaktorky a od roku 2019 na pozici vedoucí redakce. Technika je její prací i zálibou.

MM: Jste velkým obhájcem digitálních technologií. V České republice se zejména u menších firem pojmy jako Průmysl 4.0 či digitalizace považují, s nadsázkou řečeno, za téměř hanlivá slova. Mohl byste úvodem uvést argumenty, proč by průmyslové podniky neměly se zaváděním digitálních technologií otálet? Jsou opravdu tak užitečné pro každý podnik? Co může jejich používání uživatelům přinést?

Jan Burian: Pokud nějaká výrobní firma s digitalizací ještě ani pořádně nezačala, snad bych jí i doporučil, aby už ani nezačínala a majitelé ji buď prodali, nebo mohou sledovat její postupný zánik.

Ale vážně – digitalizace není v současnosti otázkou dobrovolnosti, či snad dokonce volby. Celý průmyslový svět rapidně zrychluje tempo digitální transformace a český průmysl nesmí zůstat pozadu. Z průzkumů IDC jasně vyplývá, že významné procento výrobních firem považuje digitalizaci za konkurenční výhodu, jejímž prostřednictvím chce převzít slabým a váhavým konkurentům zákazníky. Neexistuje firma, která by se implementací digitalizace a automatizace nedokázala významně posunout ve svém výkonu. Firmy však musejí pochopit, co vlastně digitální transformace obnáší. Je totiž chybou se domnívat, že izolovaná, často bez širšího konceptu implementovaná řešení přinesou zásadní změnu výkonnosti firmy jako celku. Klíčem k úspěchu je právě celková digitální transformace výrobní společnosti. Slovo „transformace“ je zcela namístě, neboť tento proces musí zahrnovat nejen digitální technologie, ale i odpovídající nastavení procesů a organizace. Bohužel z průzkumů IDC vyplývá, že klíčovou překážkou zavádění digitalizace v rámci českého průmyslu je rigidní firemní kultura a nedostatek odvahy zkoušet nové věci. O tom ale více v další části rozhovoru.

Co se týče přínosů samotné digitalizace, nejde pouze o finanční ukazatele či udržení, respektive získání zákazníků. Současným trendem je totiž budování tzv. odolné firmy, která nejen že se dokáže lépe vyrovnat s různými šoky typu pandemie, ale také dokáže nestandardní situace na trhu využít ve svůj obchodní prospěch. A zde se právě v masivní míře uplatňují digitální technologie. 

Jan Burian

„Digitalizace a automatizace jsou primárními nástroji pro dosažení strategických cílů společnosti. Dále pak je třeba porozumět, co může digitalizace přinést firmě jako celku a následně jaký bude mít dopad na fungování výkonnosti jednotlivých oddělení,“ radí Jan Burian, průmyslový analytik, významný řečník, zastánce Průmyslu 4.0, odborník na digitální transformaci a profesionální konzultant. (Zdroj: archiv J. Buriana)

MM: Proč si myslíte, že jsou k zavádění digitalizace české firmy tak pesimistické nebo laxní? Je to tak nákladné nebo složité?

Jan Burian: Osobně se domnívám, že samotná výše investice do digitalizace nehraje v praxi příliš významnou roli. Někdy je to prostě jen neochota platit za něco, „co nevidím“, nebo za řešení, které není implementováno alespoň ve třech konkurenčních továrnách. 

Často také dochází k nepochopení, jak s digitalizací vůbec začít. To přináší tlak ze strany manažerů, aby se řešení co nejdříve zaplatilo, pokud možno maximálně do jednoho roku. Manažeři však zcela ignorují skutečnost, že digitalizovaná firma musí mít hlavně potřebnou IT infrastrukturu, aby vůbec mohla jednotlivá řešení efektivně zavádět, škálovat je. Až tím následně vzniká prostor pro úspory z rozsahu.

Ale zpět k otázce – neřekl bych, že firmy jsou k zavádění digitalizace vyloženě laxní, spíše jde o neznalost, jež je někdy vydávána za opatrnost, a především o neochotu porozumět novým přístupům a digitálním technologiím.

MM: Zpravidla se uvádí, že zejména v době, jakou zažíváme dnes, by měly digitální technologie pomoci překlenout nečekané problémy, např. s výpadky dodávek a zásobování, objednávek i odběratelů. Jak? Krize způsobená mj. omezeními majícími snižovat šíření nákazy covidem-19 s sebou přinesla navíc také omezení pohybu zahraničních pracovníků a mnoho dalších úskalí. Jak si myslíte, že by mohly digitální technologie v tomto pomoci?

Jan Burian: Jsou samozřejmě hranice, za kterými ani digitalizace a automatizace již firmu nezachrání. Zejména pokud se jedná o přímý výpadek desítek či dokonce stovek pracovníků.

Na druhou stranu, oblast řízení dodavatelského řetězce je typickým adeptem na optimalizaci právě za pomoci digitálních technologií. Nástroje typu Quote-to-Order platforem, Supply Chain Control Tower nebo využití kognitivní umělé inteligence pro plánování dodávek jsou přesně těmi prostředky, které firmám pomáhají snižovat rizika v rámci zajišťování materiálu pro výrobu.

Digitální technologie využívající umělou inteligenci rovněž pomáhají v rámci sledování pohybu pracovníků, dodržování předepsaných ochranných opatření či vyhodnocování možných zdravotních rizik.

MM: Čím by měly firmy, které by rády své firemní procesy zdigitalizovaly, začít? Jaký by měl být postup, aby bylo zavedení digitálních technologií účelné?

Jan Burian: Nejprve je potřeba plně pochopit cíle hlavní firemní strategie. Digitalizace a automatizace jsou totiž primárními nástroji pro dosažení strategických cílů společnosti. Dále pak je třeba porozumět, co může digitalizace přinést firmě jako celku a následně jaký bude mít dopad na fungování výkonnosti jednotlivých oddělení. V dalším kroku je třeba začít přemýšlet v kontextu celkové IT architektury, integrace stávajících systémů, konektivity zařízení atd. Následovat může výběr konkrétních řešení a nástrojů, tzv. use cases. Zde hraje roli řada parametrů, kromě technologických standardů i doba návratnosti investice (ROI).

Po zhodnocení investičních nákladů a dostupnosti interních kapacit potřebných v rámci implementace řešení lze již přistoupit k výběru dodavatele řešení, respektive systémového integrátora. Praxe je taková, že by mělo jít vždy o kombinaci ve výběru technologicky přínosného řešení a schopného systémového integrátora.

Důležitý je rovněž přístup k řízení zavádění technologií, a tedy i k řízení změny. Různé společnosti na to jdou samozřejmě různými způsoby. Pro vyhodnocování přínosů se mi osobně líbí přístup sledování jak provozních ukazatelů výkonnosti (KPI), tak zejména digitálních KPIs. Digitální KPIs totiž umožnují sledovat přímý vliv digitalizace na výkonnost procesu. Například podíl automatizovaných transakcí na celkovém počtu transakcí nebo počet poruch identifikovaných bez přispění živého údržbáře.

„Výrobkové inovace a zejména inovace služeb jsou klíčovými stavebními kameny úspěchu firmy. A zde mají digitální technologie nezastupitelnou úlohu.“

MM: Když už zmiňujete výběr systémového integrátora, navážu tím, co se prý firmám, které se pustily do postupné digitalizace jednotlivých firemních procesů/úseků od různých dodavatelů, nyní děje. Mívají potíže s integrací těchto digitalizovaných úseků v jeden nadřazený systém. Co byste jim poradil? Čeho by se měly vyvarovat, na co si dát pozor? Co by si u dodavatele digitálních technologií měly „pohlídat“?

Jan Burian: Ač se klíčovým aspektem úspěchu může zdát potřeba výběru toho nejlepšího řešení, z mé zkušenosti je to spíše právě systémový integrátor a kvalita přípravy projektu, co ovlivňuje konečný výsledek.

Riziko může spočívat v tom, že řada tuzemských integrátorů je zaměřena primárně na prodej a zavádění svého řešení, přičemž se logicky snaží svému zákazníkovi vysvětlit, že právě to je pro něj to nejvhodnější. Často tak zákazníkovi prodají sice funkční, ale v podstatě izolované řešení, které v konečném důsledku do firmy přináší jen další datové silo. Prokazatelné zkušenosti s integrací nadřazeného systému či implementací datové platformy ve výrobním sektoru má v Česku pouze několik velkých integrátorů, a je tedy třeba pečlivě vybírat. Zároveň firmy musejí i odpracovat domácí úkol spočívající v precizním zadání a připravenosti vlastní IT infrastruktury.

MM: Působíte také jako konzultant. Pomáháte firmám vytvářet plány na digitální transformaci? Jsou mezi nimi také české firmy? Můžeme jmenovat či motivovat naše čtenáře nějakým úspěšným příběhem?

Jan Burian: S výjimkou společnosti Škoda Auto, kde se týmy pro inovace a zavádění digitální továrny věnují komplexním projektům již roky, mě bohužel nenapadá příklad komplexně zvládnuté digitální transformace. Tedy plné propojení digitální vrstvy (IT) s výrobními technologiemi (OT), podpořené automatizací a relevantně nastavenými procesy. Řada firem v Česku zavádí opravdu zajímavá a přínosná digitální řešení, avšak často zůstává pouze u pilotních projektů či izolovaného sběru dat. Z těch zajímavějších projektů bych pak vybral implementaci prediktivních modelů v údržbě, digitální dvojče výrobní linky spolu s integrovaným přístupem do systému Product Lifecycle Management (PLM) s využitím rozšířené reality (AR).

„Oblast řízení dodavatelského řetězce je typickým adeptem na optimalizaci právě za pomoci digitálních technologií. Nástroje typu Quote-to-Order platforem, Supply Chain Control Tower nebo využití kognitivní umělé inteligence pro plánování dodávek jsou přesně těmi prostředky, které firmám pomáhají snižovat rizika v rámci zajišťování materiálu pro výrobu.“

MM: Často se uvádí, že cesta ven z krize vede přes inovace. Mohou digitální technologie pomoci s inovacemi?

Jan Burian: To bezesporu mohou a také to dělají. Pokud si odmyslíme optimalizaci procesů, pak právě výrobkové inovace a zejména inovace služeb jsou klíčovými stavebními kameny úspěchu firmy. A zde mají digitální technologie nezastupitelnou úlohu. Zejména v oblasti tzv. servitizace, tedy prodeje služeb navázaných na fyzické výrobky.

Typicky může jít o vzdálené monitorování stavu zařízení, predikci poruchovosti, ale i sledování a vyhodnocování životního cyklu zařízení. Nebo prodej nikoli výrobku jako takového, ale pouze jeho výstupu. Například se může jednat o hodiny stroje v provozu nebo o počet vyprodukovaných OK jednotek, respektive o dostupnost zařízení.

Technologie však umožňují i vytvářet nové obchodní modely, postavené zejména na propojení zákazníka a dodavatelů více služeb i fyzických technologií. Za příklad bych uvedl platformy, které umožňují zemědělcům na základě vybraných parametrů vybírat optimální zemědělské technologie a hnojiva, a to vše s propojením na predikci počasí.

V jarním období pandemie se rovněž ukázalo, jakou sílu mají technologie v oblasti navázání a urychlení spolupráce mezi firmami, které spolu do té doby nespolupracovaly. Bylo úžasné vidět, jak automobilka spolupracuje s výrobcem z farmaceutického nebo leteckého průmyslu. Přitom právě digitální technologie umožnily spolupráci týmů ve výzkumu a vývoji, zajištění dodávek materiálu, testování i monitoring zkušebního provozu. Tyto spolupracující ekosystémy jednoznačně prokázaly, že digitální technologie jsou nezbytnou páteří zavádění inovací do praxe.

MM: Co byste závěrem doporučil českým průmyslovým podnikům?

Jan Burian: Investujte do vzdělání vyššího i středního managementu a věnujte se rozvoji digitální gramotnosti u vašich pracovníků napříč odděleními. Inspirujte se i v zahraničí a nevymýšlejte zbytečně, co už někdo vymyslel lépe.

Klíčovým slovem je důvěra – důvěra zákazníků, důvěra v technologie a v lidský potenciál!

MM: Děkuji za rozhovor.

Související články
E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Strojírenské podniky v době pandemie

Pandemie koronaviru uzavřela hranice naší republiky a zahraniční pracovníci se nedostanou do zaměstnání. Řada domácích zaměstnanců musela nastoupit do karantény. Mnoho českých strojírenských podniků se tak dostalo do nemalých problémů. Firma Grumant hledala recept, jak se takovým problémům vyhnout nebo alespoň minimalizovat jejich následky.

IoT na insfrastruktuře elektrických rozvodů

V minulém vydání jsme představili nový systém WorkSys, otevřenou IoT platformu pro tvorbu nových aplikací a jejich propojení s již existujícími. Dnes toto téma uzavřeme a představíme nástroj FactoryDashboard pro tvorbu komplexního digitálního dvojčete fabriky.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Cesta k inteligentní výrobě

Existuje pádný důvod, proč je vytvářen globální tlak na rozvoj inteligentní výroby – díky důslednému propojování výrobních podniků a zajištění zásadních výrobních informací přináší výrobcům téměř neomezené příležitosti ke zlepšování provozních operací či vytváření přidané hodnoty a usnadňuje odpovědi na otázky, jak řešit nedostatek pracovníků s odpovídajícími schopnostmi.

Získané zkušenosti inovacemi pro zákazníky

Průmysl 4.0 je aktuální výzvou pro výrobce obráběcích strojů. Vlastní znalosti této problematiky uživatelů se na jeho implementaci do reálného provozu podílí velkou měrou a přispívají ke snadnějšímu zvládnutí cesty vedoucí k většímu propojení od výrobců strojů, přes jejich provozovatele až po odběrate dílů na strojích vyrobených. Podívejme se na zkušenosti společnosti Mazak v této oblasti.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit