Témata
Reklama

Majitel Kovosvitu MAS Ing. Komárek poskytl MM Průmyslovému spektru exkluzivní rozhovor

Výroba obráběcích strojů v Baťově obuvnickém Zlíně začala v roce 1936 a v poměrně krátkém čase vznikla ucelená nabídka základního sortimentu. Po dvou letech se však provoz dostal do potíží se získáváním pracovních sil. Vedení firmy zvažovalo přenesení těžiště činnosti do jiného regionu – na Slovensko. Události druhé poloviny roku však záměr pozastavily a po rozdělení a okupaci Československa dalo vedení pokyn k vyhledání jiné lokality na území protektorátu.

Ještě v době, kdy se uvažovalo o stavbě slovenského závodu, dostala firma nové logo – značku MAS, tehdy znamenající Moravské a slovenské strojírny. Až události po 15. březnu 1939 změnily význam značky na Moravské akciové strojírny a vedení společnosti hledalo novou lokalitu na území protektorátu. Ředitel strojíren MAS pan Bohuslav Ševčík nakonec vybral území v katastru Velkého dvora poblíž Sezimova Ústí. To také 5. června 1939 firma zakoupila pro stavbu nového závodu. Od té doby se začala psát zdejší historie tradice výroby a vývoji obráběcích strojů.

Reklama
Reklama
Zdejší pamětníci říkají, že od Baťových dob poprvé vidí majitele skutečně řídit podnik. František Komárek je v Kovosvitu dva až tři dny v týdnu. Více než v kanceláři ho však potkáte v provozu. Lidé to kvitují. Vědí, že se o ně někdo zajímá. František Komárek nastoupil do sezimovské ztrátové fabriky na jaře 2010, kdy se tehdy rozdělila jedna z největších tuzemských kapitálových skupin – rodinné impérium KKCG. Na něho vyšla méně lukrativní část– ztrátový strojírenský podnik Kovosvit MAS. Moc se mu sem tehdy prý nechtělo. Využil však příležitost a změnou stylu řízení firmu v podstatě zachránil před krachem. Jak říká, cítil břímě zodpovědnosti nejen za firmu, ale především za její zaměstnance. Věří v lidský potenciál a je přesvědčen, že firmu dělají lidé a důležitý je člověk. Podle jeho slov je podnik potřeba řídit přímo jako živý organismus nikoliv jako stroj na peníze a pak také přesvědčit lidi, že to myslíte vážně. František Komárek za tři roky dokázal, že společnost Kovosvit MAS je v současné době lídrem ve výrobě obráběcích strojů v České republice a v šíření dobrého jména značky MAS má záměr pokračovat i nadále.

Během následujícího tři čtvrtě století firma prožívala své pozice na výsluní, ale též i pády, které ji bezesporu posílily a posunuly dále. Současná kondice firmy je pozitivně hodnocena, daří se jí své produkty uplatňovat u těch nejnáročnějších zákazníků, firma reaguje na jejich požadavky a vyvíjí stroje, jež zvyšují produktivitu a snižují výrobní náklady. V „sezimáckých“ moderních výrobních provozech a montážích vznikají víceosé stroje umožňující komplexní obrábění součásti na jedno upnutí a stroje vyráběné na základě specifických požadavků zákazníka.

Při příležitosti letošního 75letého výročí, jehož oslavy právě vrcholí, nám poskytl exkluzivní rozhovor ten nejpovolanější – vlastník a předseda představenstva Kovosvit MAS Ing. František Komárek. Když před třemi lety po obměně managementu přišel do aktivního působení ve firmě, představenstvo ho pověřilo řízením společnosti s jedním hlavním cílem – nastavit principy fungování na mezilidských vztazích a vyžadovat zodpovědnosti konkrétních lidí. „Vrcholový management musí komunikovat se středním a nižším – to je základní princip mé práce. Na to jsem zvyklý a to se mi vždy vyplatilo. Teď ukáže doba,“ řekl tehdy v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum Ing. Komárek.

MM: Před třemi lety jste vstoupil do aktivní pozice řízení společnosti Kovosvit MAS. S jakými představami jste tehdy přicházel, co se podařilo realizovat a kde byly rezervy?

Ing. Komárek: Když jsem do firmy v roce 2010 přicházel, byla na pokraji bankrotu, byli jsme v červených číslech a podnik neprosperoval. Ekonomická krize nám také nepřidala. Během posledních tří let jsem se svým týmem ušel velký kus cesty a podařilo se nám naplnit představy, že tuto českou baťovskou firmu zvedneme ze dna, zvýšíme tržby a že do tří let budeme lídrem ve výrobě obráběcích strojů v České republice. A to se daří. V roce 2011 tržby dosáhly 1,3 miliardy a zisk byl 80 milionů, o rok později tržby vzrostly na 1,5 miliardy a zisk dosáhl 200 milionů. Růst pokračoval i loni s tržbami ve výši 1,75 miliardy korun.

MM: Jak se daří obsazovat klíčové manažerské pozice a jak jihočeský region disponuje nabídkou profesních odborníků, jako soustružníků, frézařů, svářečů atd.?

Ing. Komárek: Sázím na lidi. Firma, která nemá schopné odborníky a týmy, nemůže z dlouhodobého hlediska prosperovat. Kovosvit MAS je již od dob Tomáše Bati známý svými špičkovými pracovníky jak v segmentu vedení a řízení firmy, tak i v oblasti odborné. V tomto trendu pokračuji. V minulém roce jsem posílil management. Na pozici generálního ředitele nastoupil Peter Hawlan, který má zkušenosti z mezinárodních firem. Dále se snažím optimalizovat a zefektivnit systém řízení ve společnosti a adekvátně tomu obsazovat manažerské klíčové pozice.

Co se týká obsazování technických odborníků, tak to není jednoduché. Od roku 2011 neustále tyto profese poptáváme, ale bohužel systém učňovského a středního technického školství v ČR moc nefunguje a nové odborníky na trh nedodává. Vysokoškoláci jsou velice dobře teoreticky připraveni, ale často jim chybí praktické dovednosti z oboru. My si to postupně začínáme řešit sami. Budujeme studentské kanceláře, kde talentovaní studenti pracují, a my je finančně podporujeme a vychováváme si tak potenciální nové zaměstnance.

MM: Jakým směrem se bude v Kovosvitu MAS nadále vyvíjet výrobkové portfolio, kde je jeho místo na trhu?

Ing. Komárek: Nadále se budeme více profilovat jako dodavatel pětiosých a multifunkčních obráběcích center a také kompletních řešení do výroby, tj. jako dodavatel investičních celků a výrobních linek. Neznamená to, že bychom však opouštěli výrobu standardních obráběcích center a CNC soustruhů a soustružnických center. I v tomto segmentu máme zákazníkům stále co nabídnout.

MM: Investice do firmy jsou na první pohled patrné již při příjezdu do areálu. Vyjmenujte prosím ty zásadní za poslední tři roky a výhled na další období.

Ing. Komárek: Čísla hovoří za vše. V roce 2011 jsme proinvestovali cca 92 milionů, v roce 2012 to bylo cca 77 milionů a v minulém roce cca 200 milionů. Pokud bych konkretizoval uplynulý rok, uvedu nákup nové pece ve slévárenském provozu v ceně více než 40 milionů. Jsme jednou z mála společností, která disponuje vlastní slévárnou, kdy 60 % odlitků jde na export. Nová pec zvýšila kapacitu na 6 tun tekutého kovu za jednu hodinu. Tím se celková roční kapacita slévárny navýšila z 10 000 tun až na 12 000 tun. Další významnou investicí v hodnotě více než 45 milionů korun bylo portálové obráběcí centrum od japonské firmy Mazak. Rozšířili jsme tak počet portálových center, která umožňují přesné opracování rozměrných odlitků, včetně pětiosého obrábění, frézování a vrtání až do velikosti šesti metrů. Další investice se týkaly rekonstrukce budov a inovací ve prospěch modernizace a rozšíření výroby. Investiční záměry pokračují i letos, kdy plánujeme proinvestovat na 200 milionů.

MM: Na konci loňského roku byla v ruském Azově otevřena montážní hala ve společném česko-ruském podniku MTE Kovosvit MAS. Jaká je současná situace v závodě, jaké máte plány pro letošní rok a vize do tří let?

Ing. Komárek: V současné době jsme společně s naším ruským partnerem MTE Kovosvit MAS uzavřeli zajímavé akvizice. Podnik v Rusku prosperuje. Kromě otevření montážní haly jsme např. realizovali projekt laboratoře kovoobrábění. Laboratoř byla vybavena CNC univerzálním hrotovým soustruhem Masturn a vertikálním obráběcím centrem řady MCV, oba stroje pocházejí z výroby společného podniku MTE Kovosvit MAS. Dále je laboratoř tvořena počítačovou učebnou. Náklady na vybavení laboratoře činily okolo 20 milionů rublů. V blízké době se předpokládá rozšíření laboratoře o další stroje z produkce společného podniku. MTE Kovosvit MAS to chápe jako svou investici do budoucna, neboť si tak připravuje na Donské univerzitě líheň budoucích odborníků z řad jejích absolventů.
V trendu rozvoje našeho společného podniku plánujeme pokračovat. Celkové náklady na projekt činí 2,3 miliardy rublů. Objem investic za dobu trvání projektu je zatím cca 500 milionů rublů. Od června 2013 si naše ruská společnost osvojila montáž dvou modelů strojů. Plánovaná kapacita výroby je 340 strojů ročně.

MM: Komodita části typů obráběcích strojů, které vyrábíte, je velmi silné konkurenční prostředí, do kterého v poslední době zásadně promlouvají zvyšující se úrovní své produkce asijští výrobci. Čím zde vynikají vaše produkty, proč má nejen český zákazník sáhnout po této značce? Co nabízíte navíc oproti vyspělé konkurenci?

Ing. Komárek: Z části jsem již odpověděl v předchozích otázkách. V segmentu pětiosých a multifunkčních center není tak silný konkurenční tlak, zároveň zde ale zákazník očekává hi-tech řešení. Co se týče asijské konkurence, tak rozhodně nemůžeme konkurovat cenou, nejsme levný výrobce, ani cost leader. Zákazník u nás za kvalitu strojů musí zaplatit. Z krátkodobého pohledu se může jevit investice do našeho stroje jako nevýhodná, nicméně zákazník pozná, že zvolil dobře již po několika měsících provozu. Naše stroje dlouhodobě vynikají vysokým výkonem a tuhostí konstrukce, zároveň také i nadstandardní vybavením, za které si u konkurence musí připlatit. Oproti vyspělé konkurenci je to pak široká řada technických a technologických služeb, kterými disponujeme jako domácí výrobce strojů a držitel know-how v této oblasti.

MM: Jakou máte vizi a postavení své společnosti v roce 2016?

Ing. Komárek: Mým cílem bylo a je vybudovat stabilní firmu evropského formátu, kde pracují špičkoví odborníci, fungují dobré mezilidské vztahy a lidi chodí rádi do práce. Zní to jednoduše, ale je to dlouhodobá práce s lidmi, budování vztahů a sounáležitosti s firemní kulturou, která byla již od dob Bati na prvním místě. Plánuji další významné investice, a to především do lidí a infrastruktury podniku. Dále jsou to pak investice do výrobních kapacit a všech zařízení tak, aby stroje značky MAS dostal zákazník ve vysoké kvalitě v požadovaném termínu s kompletním servisem. Během pěti let plánujeme společně s naší dceřinou společností MTE Kovosvit MAS tržby kolem šesti až sedmi miliard korun.

Děkuji vám za rozhovor.
Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 140637
Datum: 11. 06. 2014
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Související články
Těžká váha z Plzně v první třetině zápasu

Historie strojírenské výroby na Plzeňsku se datuje do poloviny 18. století, kdy byly položeny základy společnosti Škoda. Výroba prvních unikátních obráběcích strojů pro vlastní potřebu byla zahájena v roce 1911. Po první světové válce se pak začaly obráběcí stroje vyrábět pro tuzemské zákazníky i do zahraničí. V novodobé historii prošla firma celou řadou změn ve vlastnické struktuře, které bezesporu ovlivnily její současnou podobu. Škoda Machine Tool patří k lídrům trhu v oblasti výroby horizontek a horizontálních vyvrtávaček, aktuálně prochází významnými změnami k udržení si této pozice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Přerod z evropského na globálního hráče

Způsob privatizace v devadesátých letech nebyl bohužel vhodně nastaven. Bezesporu stál za likvidací celé řady velkých firem, v případě cukrovarnického či chemického průmyslu byl viníkem doslova zániku celých oborů, které u nás měly historické kořeny. Toto konstatování, až na kladenskou Poldovku či ČKD, naštěstí neplatí ve strojírenství. Zde se podařilo v celé řadě případech výrobu nejen udržet, ale následně ji dostat na světovou konkurenceschopnou úroveň. Pokud vlastníci firem mají pokračování ve svých rodinných příslušnících, potomcích, jedná se o učebnicový případ úspěšného podnikání.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Moderní technologie v mechanice

Vyškovský výrobce teleskopických krytů, kapotáží a jiných výrobků z plechu firma Hestego společně se svojí sesterskou společností KSK Precise Motion, kuřimským výrobcem kuličkových šroubů, uspořádali pro své zákazníky a dealery z tuzemska i zahraničí Technický open house. Během třech dní se této akce zúčastnila celá řada návštěvníků z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Turecka, Ruska, Polska a dalších zemí, kteří využili pozvání a nahlédli tzv. pod pokličku technického rozvoje a výroby samotné. Naše redakce byla též přítomna, a tak vám přinášíme malé poohlédnutí.

Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Citové investice Martina Wichterleho

Vnuk vynálezce kontaktních čoček Martin Wichterle podniká více než 30 let. Začínal ve strojírenství, kde se mu podařilo vybudovat impérium na výrobu převodovek. Před pěti lety se vrhl na záchranu zkrachovalých českých skláren. Jak se mu v této oblasti daří, jaké má zkušenosti s nástupnictvím a co pro něj znamená zdravá firma, úspěch a peníze? O tom a dalších tématech jsme si povídali v našem rozhovoru, který Martin Wichterle poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

V řízení týmů preferuji naslouchání a spolupráci, říká statutární ředitelka Monika Šimánková

O tom, proč k prezentaci firemní strategie nepoužívá excelové tabulky, proč slušnost je ve firmě základ a proč věří v české strojírenství, si naše redakce povídala se statutární ředitelkou strojírenské společnosti Hestego Monikou Šimánkovou.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit