Témata
Reklama

Plánování výroby: jak to nedělat

Autoři textu již více než 10 let působí na českém trhu a pomáhají výrobním firmám zlepšovat proces plánování, a tím i dosahovat klasického výrobního trojimperativu „včas, rychle, efektivně“. Během těchto let jsme zjistili, že ve výrobě je zcela zásadní umět rozeznat správné postupy od špatných. Přitom pro významné zlepšení u většiny firem není nutné hned dělat vše nejlépe na světě, stačí jednoduše eliminovat špatné postupy.

A to je záměrem tohoto článku – podělit se o pár zkušeností. Co je podle našeho názoru při plánování výroby špatně? Co by se dělat nemělo? Představme si firmu s obzvlášť špatným plánováním a projděme se po jejích chodbách. Vždy když narazíme na něco nesmyslného, pokusíme se nastínit, proč si myslíme, že je to neefektivní.

Reklama
Reklama
Na plánování výroby máme plánovače. (Ilustrační foto: Pavel Marek)

Zastavení první

Přišli jsme do kanceláře ředitele. Po rychlém dotazu na plánování zjišťujeme, že vedení vnímá tento proces velice úzce – plánování dělá přece dílenský plánovač, který rozděluje práci a určuje její pořadí. Je zodpovědný za to, že se objednávky plní včas a že výroba proběhne efektivně. Když se to nepodaří, vše spadne na jeho hlavu.

Co je na tomto přístupu špatně? Plánování ve výrobním podniku musí nutně začínat při přijetí objednávky a končit až po vyhodnocení zakázky. Byla expedována kvalitně a včas? Je potřeba si uvědomit, že dílenský plánovač zajistí včasnou dodávku pouze v případě, že všichni spolupracují a komunikují. Obchodník nesmí slíbit nesplnitelný termín, nákupčí materiálu musí dodat klíčovou komponentu včas a vedoucí výroby by měl zajistit případnou dodatečnou směnu. Plánování je proces, nikoli aktivita jednoho člověka.

Na výrobu stačí trochu zatlačit – a bude to! (Ilustrační foto: Pavel Marek)

Zastavení druhé

O patro níže – v kanceláři obchodníků jsme účastníky klasické diskuse: „Tak jsem tomu zákazníkovi řekl, že to za těch 14 dní bude mít, že mu za to ručím, že sice výroba bude zase mít řeči, ale to oni dělají pořád a nakonec to stejně vždycky zvládnou. Stačí na ně zatlačit. No přece nenechám takhle velkou zakázku ležet na ulici jen proto, že mi výroba tvrdí, že se to nedá stihnout. Už jsem to zadal do ERPčka, dal jsem tam schválně termín dodání minulý týdem, aby byli trochu pod tlakem.“

Tento přístup je špatně úplně celý. Pokud obchodník akceptuje objednávku, na kterou zcela jistě chybí kapacity, může to dopadnout jen jedním ze tří špatných způsobů: Buď budeme muset neplánovaně přidat zdroje – což znamená náklady navíc, a to v cenách typicky vyšších, než je běžné –, nebo takto přijatou objednávku nedodáme, nebo – a to je snad nejhorší – tuto zakázku tlakem obchodu termínově opravdu stihneme, ale 10 jiných nepozorovaně, o to však bolestněji, zpozdíme.

Zastavení třetí

V kanceláři s ostatními obchodníky sedí i pan Jiří. Je to seriózní starší pán a žraločí chování jeho mladých kolegů se mu nelíbí. Když on komunikuje se zákazníkem, pak nikdy nenadřazuje svůj zájem (provizi) nad zájem společnosti. Zákazníkovi prostě vždy vysvětlí, že dodací termín je dva měsíce, že se jedná o standardní lhůtu a že dřív není možné dodat. A zákazník autoritě pana Jiřího většinou ustoupí a akceptuje, že když objednává od této firmy, je doba dodání dva měsíce.

Mašina běží a správná data mám v Excelu já! (Ilustrační foto: Pavel Marek)

A proč je tohle špatně? Pan Jiří i celý koncept sice působí velice systémovým dojmem, který ale bohužel nefunguje. Malá zakázka trvá jinak než velká. Na vrcholu sezony je to jiné než v nejslabším období roku. Když obchodníci nečekaně prodají o 30 % více, pak se výroba za dva měsíce nestihne. I přes nesporné osobní kvality pana Jiřího je tak výsledek stejný jako v předchozím případě.

Zastavení čtvrté

Vrátili jsme se na chodbu a došli až do zasedací místnosti, kde právě probíhá pravidelný dispečink. Hlavním tématem jsou tři objednávky, které by měly odejít do pátku, ale u kterých všichni tuší problémy. Zakázky ještě nejsou hotové a mistři jednotlivých částí výroby se nejprve snaží společnou diskusí dopátrat toho, kde tedy vlastně jednotlivé části zakázek jsou, a následně hledají způsob, jak situaci zachránit. „Když to Franta udělá do večera, pak já to během zítřka zvládnu. Jenže to bych musel poslat tohle do kooperace a materiál by tu musel být už za tři hodiny. Taky budeme muset přerušit tohle testování, co má běžet tři dny, a sehnat někoho na noční…“

Tento klasický přístup – operativní řešení problému – je bohužel také špatně. Jednak vidíme, že na situaci s ohroženými zakázkami jsme narazili týden před jejich expedicí, tedy v době, kdy možnost po dohodě se zákazníkem termín přátelsky odsunout, již pominula. Jednak vidíme, že způsob řešení vychází především z přihazování drahých záskokových zdrojů a upozaďování všeho, co zrovna není urgentní. Touto cestou kreativního hašení požárů na poslední chvíli sice můžeme leccos zachránit, vždy je to ale velice drahé, na úkor jiných zakázek a občas si přitom některých problémů nevšimneme včas.

Zastavení páté

Vzhledem k tomu, že se nakonec výrobě – přes usilovnou práci všech zúčastněných – nepodařilo vymyslet, jak vměstnat dvoutýdenní výrobu do tří dnů, eskalovali obchodníci diskusi až k řediteli. Na této poradě má každý svou excelovou tabulku a argumentuje vlastními daty, proč to jde, nebo naopak nejde.

Nejlépe placená práce je hotova vždy včas... (Ilustrační foto: Pavel Marek)

Tato dohra je častá a mělo by se jí předcházet všemi možnými prostředky. Data v ERP jsou naprosto nepoužitelná, každý si vede separé evidenci a diskuse vždy končí sporem o to, kdo má jaký pocit a která data jsou ta správná. Přitom informace o zákaznických objednávkách musí být jednotné a přesné, totéž platí o výrobních zakázkách a nákupních objednávkách. Žádný Excel – to je ten recept.

Zastavení šesté

Na naší cestě firmou se konečně dostáváme i na halu. Pozorujeme delší dobu jeden konkrétní stroj a vidíme nebezpečný vzor. 20 % práce je řízeno přímými pokyny nahlas mluvících mistrů, kteří právě přišli z porady s čerstvou sadou informací „co hoří“. 80 % času pak tráví pracovníci prací „na něčem“ (většinou na tom, na čem se dá vydělat hodně za málo času). Dochází tak k tomu, že operace, která bude zákazníkovi dodaná jako součást expedice za 6 týdnů, je už hotová, ale práce, která má odejít příští týden, stále není. Toto se děje navzdory tomu, že dílenský plánovač tráví 12 hodin denně vytvářením excelového plánu. Míru plnění totiž nikdo neměří a všichni tuší, že jediný, kdo se jím skutečně řídí, jsou pilky, a to v pondělí. Proč je toto špatně, už všichni víme.

Závěrem?

Tak jsme prošli další továrnu. Opět jsme viděli spoustu zcela nefunkčního plánování. A to jsme se dnes nepotkali se zbytečnou předvýrobou, neevidovanými objednávkami, odpisy práce až za 2 týdny, pravidly pro nákupčí, která je nutí před koncem měsíce vyprázdnit sklady až na úroveň, kdy se nedá vyrábět, fixací na týden, optimálními dávkami na 3 měsíce nebo jinou z mnoha dalších chyb.

Jak jsme psali na začátku, většina firem se dramaticky zlepší již poté, kdy přestane dělat věci špatně. Teď je to tedy na vás, vážení čtenáři. Projděte si – alespoň v mysli – svou továrnu a identifikujte problémy.

Autoři článku jsou konzultanty ve společnosti inSophy, která vyvíjí a implementuje APS systém Plantune.

Ondřej Komenda, David Štefka, Jana Kubištová

inSophy

ondrej.komenda@insophy.cz

www.plantune.cz

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 151136
Datum: 11. 11. 2015
Rubrika: Monotematická příloha / Software pro strojaře
Autor:
Firmy
Související články
Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Sběr (léčivých bylin) dat z výroby

Ano, sběr bylin sem nepatří a je to špatně (?????). Anebo ne tak docela? No, byliny se obvykle sbírají proto, aby po svém zpracování pomáhaly léčit, hojit a podobně. Co to má se sběrem výrobních dat společného? Na první pohled pramálo - ale je to tak úplně pravda?

Urychlete svoji digitální transformaci

Jak může strategie digitální transformace, jejíž součástí je přechod na moderní distribuovaný řídicí systém, pomoci výrobcům dosáhnout vyšší produktivity, ziskovosti a snížit rizika? To se dozvíte, pokud se začtete do následujících řádek.

Související články
Blockchain je veřejný

Česká republika - na rozdíl od většiny světa - má k dispozici veřejný blockchain. Nebo přesněji: veřejný blockchain, který je dostupný celému světu, vznikl v České republice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strojírenské fórum 2020: Průmysl v době postcovidové

Letošní podzimní, v pořadí již osmé Strojírenské fórum, se odehrálo 5. listopadu. Tentokrát však nikoli v prostorách některé z našich technických univerzit nebo na jiném inspirativním místě. Proběhlo virtuálně, z improvizovaného televizního studia vytvořeného ve společnosti Exponex v Brně. Přesto nebylo ani méně zajímavé ani méně navštívené, než akce předcházející.

Skutečná tvář zakázkového obrábění

Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec Jak tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.

Třicet let na výsluní

Po Sametové revoluci, zavládl v České republice tak zvaný "divoký kapitalismus". V praxi to znamenalo, že po čtyřicetiletém nuceném podnikatelském abstinování zkoušel podnikat téměř každý. Výjimku netvořili ani lidé z oblasti IT. Zvláště proto, že tato branže se zpočátku, díky naprosto nenasycenému českému trhu, jevila jako opravdový zlatý důl. Firem, které věřily, že výpočetní technika je pro ně správnou cestou, vzniklo v raných 90. letech úctyhodné množství. Jen málo z nich však dnes najdeme v obchodním rejstříku. Mezi ty, které byly úspěšné a dnes jsou ledry oboru bezesporu patří Asseco Solutions, producent informačních systémů Helios. Na podrobnosti cesty k úspěchu i na to, jak to jde dnes, jsme se zeptali Ing. Jiřího Huba, generální ředitele společnosti.

Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Přesolená polévka a podnikové plánování

Už pár let jsme všichni s velkou chutí ujídali z polévky, která se vařila v kotli globální ekonomiky a jejími nejkvalitnějšími ingrediencemi byly nízká nezaměstnanost a hospodářský růst. A každý přitom čekal, kdy do tohoto stále více se přehřívajícího kotle neviditelný šéfkuchař trh přisype něco, po čem nám ta delikatesa začne pomalu opět hořknout na jazyku. Delší dobu se mluvilo o nejistém směřování čínského hospodářského zázraku, který dosud významnou měrou ovlivňoval jakžtakž pozitivní statistiky WTO a vedle toho analytici průběžně strašili odhady, která bublina praskne jako první.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Digitalizace stravenkových systémů

Zaměstnanecké stravování v současné době legislativně podporují vlády 40 zemí světa, přičemž tento systém funguje již přes 50 let. S přicházejícím vývojem technologií se velká část poskytovatelů zaměstnaneckých benefitů rozhodla své produkty digitalizovat.

Pomocník pro řízení strategické změny

Dobře zvládnuté řízení strategické změny je základem pro přežití firmy v podmínkách dnešního neustále se měnícího trhu. Plánování je dnes extrémně důležité, ale stejně tak je důležité umět plány i upravovat a měnit. V tom vám mohou velice efektivně pomoci moderní podnikové informační systémy, jako jsou Helios Orange a Helios Green.

Sběr dat, analýza a predikce pro rychlé děje

Společnost DEL vyvinula a nabízí vlastní systém delMES pro on-line sběr dat, který firmám umožňuje firmám šetřit náklady nejen v údržbě, ale díky predikci omezit i případné ztráty, které by jinak vznikly zastavením výrobní linky. Firma systém postupně rozšiřuje o další moduly týkající se predikce a zpracování rychlých dějů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit